Když je rodič psychiatrem

To teda musí být mazec, mít za rodiče cvokaře ...

Až budu mít chvilku, tak napíšu, ale moc pozitivní zkušenosti to nejsou.

Niko, děkuji za reakci, velmi si Tvojí ochoty vážím. Toto téma je pro mě nejen zajímavé, ale časem zřejmě i osobní, neboť sám mám v úmyslu se této profesi v budoucnu věnovat. Téma zpracovávám v rámci svého oborového studia a každý poznatek je nejen pomocí s mojí studijní prací, ale jak doufám i přínosem do budoucna. Můj e-mail je cen.sat"centrum.cz, děkuji.

Ahoj Čeňku, máš zajímavé téma seminární práce, otec je psychiatr, ale zkušenosti ti napíšu raději na mail.

Zvolil jsem si toto téma pro svoji seminární práci a rád bych touto cestou požádal potomky, jejichž rodič/e jsou profesí psychiatři či psychologové, zda by mi prokázali laskavost a pomohli mi se zpracováním tématu. Uvítám poznatky a postřehy, které zachycují vliv profese psych-iatra/ologa u rodiče na rodinný život, na příbuzenské, školní i kamarádské vztahy. Vděčný budu zejména za názory a subjektivní prožívání vztahu dítě a rodič-psychiatr/psycholog a pozitiva i negativa této profese u rodiče z pohledu jejich potomka. Taktéž prosím o konkrétní zkušenosti, např. jak na profesi Vašeho rodiče reagují kamarádi, přátelé či lásky, zda byste Vy sami chtěli vykonávat toto povolání a jak obecně vnímáte pacienty svých rodičů (jsou Vám lhostejní, nesnášíte je, žárlíte na ně apod.). Svými zkušenostmi mohou samozřejmě přispět i přátelé či příbuzní, kteří ve svém okolí/blízkém příbuzenstvu takovýto rodinný model mají a chtějí se podělit o svoje názory z vnějšího pohledu.
Za všechny příspěvky předem děkuji a přeji příjemný den.