Ktereho jste si vybraly

To Andrea: To je fakt! Konecne me nekdo rozesmal. DIKY!!!

Tak jsem si všimla, že obě holky toužebně myslící na toho předtím narazili na to samé: ten potom selhal. Přišla krize, přestal je na rukou nosit a projevovat svojí stoprocentní lásku. Trochu mi to připadá jako útěk z reality: no a co, stejně jsem víc milovala někoho jiného. Už nejsi cos býval, jenže mě už je to fuk, mě tím nezraníš, protože jsem tě stejně nikdy neměla dost ráda. Ale je to opravdu tak? Prostě že já jsem si nevzala Pištu Hufnágla:)?

Demi, zde je muj e-mail, nejak jsem nemela ted cas si sednout k pocitaci, tak jsem se dlouho neozvala, ale ted me zaujala tvoje odpoved. Jinak pro informaci vsem co mysli ze se nudim, nemam behem dne ani pitomych 10 minut si sednout k pocitaci, a pokud jde o neveru, tak to neni muj styl. Take ma kdosi pravdu ze mozna sveho muze nemam zas tak rada, meli jsme totiz krizi, velkou krizi, a ja jsem pak jaksi "vyhasla". Proto me nekdy napada, zda jsem ho mela dost rada, mozna ze kdyz clovek je s nekym koho miluje tak nejak bezvyhradne, tak se potom po krizi vrati do normalu... Ach jo, snad se z toho probereme.

Nechci Tě Mílo urazit, to není můj styl. Jasně, že máme každý nějaké představy ve kterých i možná figuruje někdo jiný než náš současný partner a také je podle mého názoru přirozené, když mě i dnes zajímá, co dělá můj někdejší partner nyní..., nicméně, mám jakožto několik ostatních názor, že se asi pěkně nudíš, pálí Tě dobré bydlo, Tvoje myšlenky nevěstí nic dobrého do budoucna, chudák Tvůj manžel, který je navíc podle Tvých slov ukázkový...a vůbec, řekla bych, že už v současné době máš postranní úmysly a být Tvým manželem, cítila bych se dobře podvedená, vypadá to totiž, jako bys ho ani neměla ráda, jako by byl Váš sňatek spíš z rozumu než z lásky....No, asi se Ti v partnerství nedá moc věřit.

jo, štěně, jistě máš pravdu, naše generace je trochu jiná, ale kdo tyhle mladé vychovával? My!Taky jsem neřešila rozvodem každý detail, protože na to vlastně ani nebyl čas. Práce, domácnost,děti, jesle, škola, někdy bylo třeba se i manželovi pověnovat, takže nebylo kdy přemýšlet, jestli jsem si vzala nudného, či darebáka. Až stárnutím si člověk uvědomí, kde udělal chybu a jestli si radši neměl vzít toho druhého. Ale nikdy není pozdě /pokud jsme naživu/ ozvat se mu, dát o sobě vědět, zeptat se jak se mu daří a navázat kontakt. Tím nemyslím hned na nevěru - je to jen zpestření našeho uspěchaného krátkého života, protože nikdy nevíme, jestli se zítra ješté probudíme.Taky si myslím, že Mila trochu bloudí a nudí se. A o tom je život. Hledá se. Nékdy to ale špatně končí, zvlášť, pokud jsou zde děti.

Ta druhá:-)Taky vidím štěstí spíš ve spokojenosti než v nějakém chvilkovém vzplanutí, abych si užívala života.Jsem omezenec :-)

To Jajanda:přijde mi od tebe dost divné radit Mile, aby si našla jiného, ať už jako bokovku. Holky, víte vůbec co chcete? Míla má jasné roupy, jinak se to nedá nazvat, mít doma člověka, který ji miluje, užívají si a přesto má myšlenky na člověka, který byl evidentně horší/ nebo feťák je lepší?/. Já jsem starší generace, tak to asi nechápu. Co my jsme snesly a neřešily hned rozvodem, nebo hledáním milence. Dnešní doba je šílená ve všech směrech, sebemenší roztržka mezi manžely vede hned k rozvodovému soudu. Ach jo, je sice pravda, že život je jen jeden, ale určitě prožije život hezčí žena, která je svému muži věrná a on jí. Tak a dejte se do mne, jaký jsem omezenec!

Kterého jste si vybraly? Myslím, že tahle věta se dá vyslovit až na smrtelné posteli. Bohužel. Mám přítele, který mě zbožňuje bohužel víc než já jeho. dává to až příliš najevo. Proto teď myslím na jiného, o kterém vím, že mě taky zbožnuje a já jeho. Teď si musím vybrat mezi dvěma a je to dost těžké. Kde vezmu jistotu a odpověď, který je ten pravý? Jinak radím, najdi si kamaráda a třeba i milence. Určitě se nenudíš. Jen hledáš smysl něčeho, co ti chybí. Hodně štěstí. Moni

A proto jsou lidé tak zlí,z toho,jací jsou srabi.Raději se jdou schovat,když potkají vášen,aby náhodou nic necítili a aby neudělali něco špatně,že by s tím babička nesouhlasila.

Jajando,napsalas to moc hezky,a naprosto s Tebou souhlasim.Lide vidi prilis cernobile a vse je moc upjate,zivot neni jen o jistotach.Milo,mohla bys nechat na sebe nejaky mail,mozna by Te to mohlo zajimat...

Ted me napadlo ze se muzu vyjadrit presneji, proste nekdy pochybuju co je lepsi, byt do nekoho blazen a nebo byt s nekym kdo je blazen do me. Kdyz jsem byla mladsi tak jsem proste nemohla odolat tomu ze me nekdo miluje a na rukou by me nosil(a jak!). Ale kdyz srovnam s tim, kdy jsem byla blazen ja do nekoho, tak to bylo mozna nekdy bolestive anebo krasne, ale bylo to jaksi vic obohacujici. A taky nemuzu zas tak srovnavat, protoze to bylo tak kratke. Proto se ptam jestli je tu nekdo, kdo si sel za svym hlava nehlava a muze mi rict: stalo to za to. (Krome meho manzela, ktery je ten typ cloveka (stir!), on se mnou zustal i kdyz mu to spousta lidi chtela rozmluvit, to ja jsem pro nej ten "divoch". Ale me spis zajima nazor zenskych.)

Jezis, diky moc, konecne vidim ze nejsem sama. Diky fakt za to ze jste se ozvali. Jinak pro informaci (ktera se mi nezdala duleita), i ten "divoch" byl na tom financne dost dobre, byl to totiz chytrej kluk, a to se asi mezi "vetsinou" lidi nevi, ze brani drog neznamena zivot v bide a hruze, ani u jistych lidi to neznamena celozivotni zavislost.

Nicmene pouze omezenci mohou napsat, ze te pali dobre bydlo a ze nevis, co roupama delat, at se das na charitu. Emocionalni omezenci, co nevedi o cem pises. Rozhodla si se spravne, to ostatne vis. A to, ze se ptas na zkusenost a pocity jinych znamena, ze premyslis, ze nejsi omezenej imbecil, co se dostal do teply zlaty klece a nalezite parazituje. Je na tobe videt, zes byla do toho bohema fakt blazen, ale vymenila jsi ho za vztah z rozumu. Je ti lip, ale po bohemovi se ti styska... to je zcela normalni a kazdej trochu zajimavej clovek, co potkava zajimavy lidi, ma podobnou zkusenost. Neber si to tak. Nelituj. Ale vzpominej a pokud budes mit prilezitost, tak se s nim klidne setkej, nebo navaz pratelstvi s nekym podobnym. Neradim ti mit milence, ale kdyby to tak skoncilo a pritom to tve manzelstvi nenarusilo, co na tom. Lepsi je ovsem mit platonickeho pritele, jinak spriznenou dusi, nez je tvuj manzel, to vydrzi dele a mene to ohrozuje. A blbecku, co se vysmivaji, ze nevis, co chces, si nevsimej. Proste te jen neumi pochopit, maji cernobile videni sveta. Vztahy jsou od toho, aby se rozvijely a aby cloveka obohacovaly, tak je rozvijej a nech se obohacovat a obohacuj ostatni. A kasli na predsudky omezencu, co by te privazaly k jedne plotne na cely zivot. Někteří jsou v našem životě jen pro pobavení nebo pro zábavu, ale žít se s nimi nedá! Presne. Proto jsme si vybraly ty, se kterymi se zit da, ale to neznamena, ze vypustime ze srdci ty, ktere si nase srdce ziskali jen proto, ze nedopovidaji spolecenske predstave o "spravenem zodpovednem chlapovi".

Ahoj Mílo,chápu tě, protože jsem něco podobného zažila. Ty jsi se rozhodla správně, já bohužel ne. Před třemi lety jsem se zamilovala do chlapa. Byla to velká láska, já do té doby nikdy nikoho nemilovala jako jeho. Ale bylo to takové to divoké po všech stránkách, ale bohužel moc ne do života. Prostě pořád se něco dělo, žádný klídek. Bohužel byly i dost hádky, on je hodně temperamentní. Chodili jsme spolu rok a půl a pak jsem potkala v práci nového kolegu. Byl sice o 4 roky mladší, ale vůbec na to nevypadal, byl moc milý a fajn. Úplný opak mého přítele. Začal se o mě zajímat a nadbíhat mi. Byl klidný, dalo se s ním v klidu o všem mluvit a hrozně se do mě zamiloval. Hýčkal mě, pořád mi něco nosil nebo mě někam zval. Já to ze začátku brala jako flirt (kvůli jeho věku), ale postupem času mě přesvědčil a já se rozešla s přítelem a začala s ním chodit. Rok a půl byl naprosto dokonalej, nemohla jsem si na nic stěžovat, byli jsme pořád spolu, on mě nosil na rukou, miloval mě jako blázen, ale já jeho ne. Měla jsem ho ráda, ale nemilovala jsem ho tolik jako on mě. Ale byl to krásný pocit, vědět, že tě někdo tak moc miluje a udělal by pro tebe cokoliv. Tenkrát jsem byla strašně spokojená a vzpomínám si na ten klid v duši, který jsem měla. Prostě mě nic netrápilo. Po dvou letech jsem se s ním ale rozešla. Začal se projevovat jeho věk a on si začal užívat (beze mě) a hodně honil kariéru v práci. Prostě už jsem pro něj nebyla přednější já, ale kariéra, kamarádi a hlavně on sám. Prostě mu došlo, že ještě na vážný vztah nemá myšlenky, i když celou dobu tvrdil, že ano a pomýšleli jsme i na rodinu a koupili si společný byt, z kterého jsem ho musela nakonec vyplatit.Vydržela jsem 4 měsíce jeho nezájmu, pořád jsem si myslela, že se to změní, že když mě tak moc miloval, nemohlo to zmizet, že je to jen krize. Ale co čert nechtěl, potkala jsem svého bývalého a byla to jako rána z čistého nebe, prostě okamžitě se vynořily starý city a já zjistila, že ho pořád miluju a vždy byl v mém srdci. Teď jsme spolu, bydlí se mnou v bytě, který jsem si kupovala s tím mladým, trvá to 8 měsíců a vůbec to není ono. Asi mi chybí ta láska, kterou mi dával ten mladý, asi jsem si zvykla na to, jak mě hýčká a jak pro mě dělá vše. Snažím se být hodně tolerantní, protože každý je jiný a projevuje lásku jiným způsobem. Můj současný přítel byl vždy má velká láska a já teď čekám, jak se to vyvine, jestli jsme si opravdu souzeni nebo ne. Už kvůli sobě to musím zjistit, abych věděla, jestli zůstat nebo se poohlédnout jinde.Ale dnes si s odstupem času říkám, že sice jsem šla za svojí velkou láskou, ale někdy je lepší možná menší láska, ale jistota a zázemí, které doma máš. Není to tak divoké, ale je to pohoda a nad tu není, věř mi. Co já bych za to dala!!! Važ si toho co máš!!!! Ne všichni chlapi jsou pro dlouhodobý vztah a rodinný život. Někteří jsou v našem životě jen pro pobavení nebo pro zábavu, ale žít se s nimi nedá!

To Mila: Chápu, jak to cítíš. Ale myslím, že bys tyhle myšlenky měla nechat spát. Máš takový život, jakej máš, buď za něj ráda a měj ho ráda.Nemysli na to, co by bylo, kdyby..

Kdybych měla přemýšlet o tom jaké by to bylo v manželství s každým chlapem, se kterým mi bylo dobře, tak bych nemohla dělat nic jiného. Mám manžela a jsem spokojená (občas jsou trochu mraky, ale to je všude).Já nevím, Mílo, nenudíš se Ty trochu?Nechci Ti křivdit, ale podle svého prvního příspěvku působíš jako unuděná manželka podnikatele, o kterou je skvěle po všech stranách postaráno. Co kdybys začala pracovat, zjistila něco o životě a tak.Možná jsi svého manžela potkala příliš brzy na to, aby sis ho mohla vážit.

Máme stejný nick :-) Nechápu, kde jsi sebrala,že je Big Brother omezený neurvalec,napsal naprosto logickej názor.Jistě, že člověk má taky někdy pudy a fyzicky se mu líbí někdo, s kým by ale vůbec nemohl žít a přitom je spokojený se stálým partnerem. Takže může být tvůj bývalý objektem tvých sexuálních představ, ale zapomeň na takový blbý úvahy...myslim, že tě vážně pálí dobré bydlo :-)

Omyl, na diskuzi bych brecela kdybych si vzala nekoho jako tebe, omezenyho neurvalce s nudnymi nazory na lidi co zamlada experimentovali s drogama. To mi ale nikdy nehrozilo, chlapi tveho typu samozrejme nikdy nemeli sanci.

Asi tě pálí dobré bydlo,co? Měla jsis vzít toho feťáka a teď by jsi tady na diskuzi bečela, jak máš zničený život (vlastně ne, ten tvůj by probendil i váš PC). Typická představitelka ženské,která neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane.

Nez jsem se vdala, tak jsem chodila par mesicu s klukem, co byl takovy budizknicemu (rodice a znami ho nesnaseli), travil cele dny kourenim marjanky a chodil do klubu atd., a pak jsem potkala meho muze, uplny opak, vedel ceho chce dosahnout a taky toho dosahnul, byl mnou nadseny a hned od zacatku to byla vazna znamost, a tak. Oba dva ale byli asi tak stejne pekny kluci, a ani muj manzel nebyl nakej nudnej clovek, a dotedka s nim nuda neni, to ne. Ale nekdy me napada jak bych dopadla kdybych zustala s tim divochem co jsem ani zas tak moc neznala. Ja jsem ho totiz zboznovala! Ani nevim proc, ale proste jsem s nim travila cele dny a bylo mi skvele, i kdyz to asi nikam nevedlo. Muj muz je super, a mame dite a porad nekam jezdime a tak, ale zda se mi, ze tentokrat zboznuje on me. Ani nevim na co se tady chci presne zeptat, proste me nekdy napada jestli nekde existuje nektera zenska (holka) jako ja co byla v podobny situaci, ale rozhodla se opacne, a jak to dopadlo? Je tomu uz deset let, ale porad me tohle vrta hlavou, asi jsem udelala tak trochu chybu???