manžel kamarádky a já.

nikdy neříkej nikdy...mezi manželem mé kamarádky a mnou to jiskřilo už před jejich svatbou, i když u mne to spíš byla taková ta ženská ješitnost, že mi dělalo dobře, že mne chce. no a za pár let, v kombinaci ona na mateřské s naprostým nezájmem o sex, já čerstvě po rozchodu s přítelem + 2 litry vína... ráno jsm myslela, že bude ze sebe zvracet. vtip je v tom, že takové věci se přihodí, ale člověk z toho musí vyvodit důsledky, tzn. dávám si pozor, abych se s ním už neopíjela a vůbec nezůstávala dlouho o samotě. samozřejmě to na mne ještě dál zkoušel, a koneckonců, ta vzájemná přitažlivost tam pořád je, ale prostě nechci ublížit kamarádce, a to je pro mne prioritou! takové ty řeči typu - je to silnější než já, nemůžu si pomoct, jsme snad zvířata? jiná věc je zamilování - ale s přívažkem toho, že rozbíjím hned dva vztahy - kamarádský a manželský? já bych na to neměla.

Rozešli jsem se když nám bylo okolo 16 let a bylo to po 1 roce chozeníčka. Důvod - rodiče, kterým jsem nebyl po chuti, jelikož jsme jako rodina neměli dostatek financí a byli jsem tak nezajímavým. Ona musela poslechnout otce, který tak rozhodl. Jakožto 16letá a nezajištěná neměla možnost se rozhodnout jinak. Potm jsem se dlouho neviděli a láska tak nějak vyprchala.Ale v mém srdci má pořád místo.

Myslim, ze pritazlivost je prirozena a ze je bezna, i v tzv. zakazane kombinaci. Clovek by to nemel delat, urcite ne jen pres pokuseni. Ale co laska? Stalo se Vam nekdy, ze jste se zamilovali do partnera ci partnerky sve kamaradky nebo kamarada?

Ano,ona citi to same co ty?Q1

Q1 - A proč jste se před lety rozešli?

Pro mě jsou manželé mých kamarádek, zrovna jako kamarádi mého přítele naprosté tabu. Nejsem šílenec!

Ahoj Beato: Mám podobný problém. Můj kamarád si vzal za ženu moji bývalou přítelkyni. Měl jsem ji a ještě mám moc rád, i když je to už asi 10 let co jsem se rozešli. Nikdy jsme se spolu nemilovali, ale já na ni pořád myslím a myslím, že kdyby byla příležitost a ona by chtěla tak do toho půjdu. Ano, je to to možná hnusné udělat něco takového svému kamarádovi, ale touze po někom koho máš ráda se někdy nedá poručit.Vím, že se to nikdy nestane, protože jsem o tom s ní mluvil a řekla mi, že má svého manžela ráda a že mají děti a nechtěla by si ničit život. Myslím si, že je to správné a jsem rád, že je šťastná (teda aspoň doufám, že je). I přes to po ní neustále toužím a doufám.

Stala se mi šílená věc, hrozně jsem vždycky odsuzovala ženské, které naletí jako slepice. No a skoro jsem se vyspala s manželem svojí dobré kamarádky.Zní to vážně hnusně,ale oba nás to k sobě přitahovalo dlouhou dobu,no a jak se říká,příležitost dělá zloděje.Bylo to sladké,ale teď hrozně trpím.Já vím,že si za to můžu úplně sama,stalo se to určitě dost lidem a vzhledem k tomu,že to vážně nemůžu nikomu říct, by mě zajímalo, jestli se Vám to někomu stalo a jak jste to řešili?