Manželky a bývalé manželky prevítů

Inge, máš pravdu, že o tyhle potíže nikdo nestojí. Chlapi se pohlavními nemocemi nezabývají a gynekologickými potížemi už vůbec. Je možno chránit se kondomem sama (sice to taky není 100%ní, ale jistější). Je to obousranné - nevěrné jsou i ženy (podle mě podvádí víc těch, co žádnými potížemi netrpí). Mírně tě může uklidnit, že nákaza je taky oboustranná = hodně černej humor.:-(

Mintako, já se taky měla "štěstí" na podobnou bestii, která se povyšovala a dělala neschvály. Pěkně mě to tenkrát zdeptalo, i když věkový rozdíl byl jen 7 let a já jsem mnohem hezčí (předtím i teď). Byla to pěkná mrcha, taky machrovala a neuspěla.:-)))Nejí, nespí, to má každá. Nech jí vypovídat a až to půjde zkus vytáhnout a zabavit. Vyrovnat se s tím musí každý sám, je na to potřeba čas. Práce je výborný lék, jak musíš něco dělat, snáší se to líp.

Mintako, jestli muzes, dej ji kontakt napr. na tuto diskuzi. Kamaradka potrebuje o tom mluvit, ja to mela taky! Pokud na tuto diskuzi dorazi, rada ji poskytnu svuj email.Ja se spojila s par "babama", ktere mely doma to same a moc mi to pomohlo. Fungovalo to jako skupinova terapie a opravdu to MOOOC zabiralo! Jo, u psychologa jsem byla taky, ale bylo to k nicemu...Takze svoji kamaradku ode me pozdravuj!

Fler, přesně tak. Když to mám zhodnotit: po 25 letech manželství se nechal urvat milenkou, dělalo mu dobře, že je o něj zájem. Já byla vždy pro spokojenou rodinu, neměla jsem zájmy... Také jsem až po rozvodu začala poznávat, kolik je na světě krásných míst. Začala jsem cestovat, děti jsou soběstačné a z domu, a tak si zase užívám život jen já za sebe. Všechno má své pro i proti.

Děkuju za rady, Fler, to už jsem jí řekla, ale ona je teď v tom hrozném stavu, kdy ji nic nepotěší... Ale potřebuje to pořád rozebírat a mluvit o tom, tak aspoň naslouchám. Jistě to čas urovná, ale to ona zrovna nechce slyšet. Myslí si, že pro ni všechno skončilo. Je to fakt hrozný tomu přihlížet, ona je moc fajn, pohodová, pěkná, do toho svého byla zamilovaná od 15 a myslím, že i teď by mu odpustila, nevím. Na to se jí zatím neptám, ona jen leží a brečí, nespí, nejí, zatím má dovolenou, ale bude muset do práce a nějak se vzchopit. Navíc vyslechla rozhovor té milenky a její známé, nevím, jestli to bylo naschvál, mají totiž byty nad sebou a ony se bavily na balkóně. No a to ji dorazilo úplně, ona se velmi vytahovala a dost mou kamarádku napadala, zaznělo tam např. "doufám, že bábu vykopne z bytu, konečně má pořádnou ženskou, co se starou" atd. No jo, mládí si věří, ale to je trochu moc.

Fler, cestování je supr. Já měla to štěstí, že si mě hned nabrnknul známý, kterému zrovna utekla žena a vozil si mě po Evropě, ukazoval všechny krásy a ještě k tomu všechno platil. Bylo to bezva.:-)Moje kamarádka mi zpětně děkovala, jak jí pomohlo, že jsem jí vytahovala do divadla, kina, zkrátka ven a mezi lidi, aby pořád po večerech neseděla doma a nemyslela na to, když jí utekl manžel. I když moc nevnímala, zabíralo to.

Nejhorší je, že ty prasata to dělají bez kondomu s kdejakou čubkou a vůbec jim nedojde, že můžou manželku nakazit!

Pročítám si se zájmem tuto diskusi a musím říct, že "manželkám" fandím. Mě nejvíc vadí jedna věc - a to možnost nákazy, nemusí to být hned AIDS ale stačí kvasinky, výtoky. S mým bývalým jsem byla věčně na gyndě se svěděním , výtokem. A proč asi?Došlo mi to až když jsem poznala současného a jsem naprosto v pohodě, jdu na kontrolu 1x za rok.

Mintako, prave ted je cas rict svoji kamaradce, ze ji mas rada a ze ti na ni zalezi... Nic jineho v podstate delat nemuzes!Kazda z nas si to vytrpi sama a jinak.Ja uz to mam jakztakz za sebou a zacinam objevovat svet. Viden, Pariz, Budapest. Boze, je tolik mist, ktera jsem nevidela!

Jak tak na to koukám, co člověk to názor a určitě i jiná situace.Myslím, že manželky a manželky prevítů zde přispívající nejsou uťápnuté týrané chudinky, alespoň na to nevypadají.:-)Ale budu mluvit za sebe. Když člověk nevěru prožívá, cítí se jinak než dlouho po. Většinou to podváděná manželka nějakou dobu neví, pak je z toho zdeptaná, pak se s tím nějakou dobu vyrovnává a snaží se řešit, a nakonec buď rozvod nebo v lepším případě nevěra zkončí a v manželství je možno pokračovat.Můj život je určitě dost specifický. My se vlastně k sobě s prevítem vrátili (nějakou dobu žili každý po svém a střídavě pečovali o syna), aniž bychom se někdy rozvedli. Přišla jsem o nějaké iluze, chvíli vypadalo manželství velmi bouřlivě, ale jinak celkem klídek a pohoda. Zpětně se na to koukám tak, že kdyby šlo v životě vše hladce, byla by to nuda a hodně věcí bych nepoznala. Že jsem znovu se svým prevítem je určitě proto, že jsem nikoho lepšího nenašla , ani takového, co by se mu mírně blížil (a on taky ne) - nevím, jestli je to veselé nebo smutné?:-)) V životě se stávají mnohem horší věci než že mě někdo podváděl nebo já někoho. Mě se nic horšího nikdy nedělo - naštěstí. Dnes mám spokojené, pohodové manželství (tak jako kdysi), pozorného manžela se kterým se mám navíc dobře. Počítám už se vším, proto taky mám konto, trezor a byt i auto vlastní. Ne že bych žila v přepychu, ale nestěžuju si. Majetek by mě v žádném vztahu neudržel, brala jsem ho vždy jen jedno z mnoha hledisek. Stejně jako dítě - jedno z hledisek, neobětovala bych se kvůli němu, ale snažila se jednat i v jeho zájmu. Dítě zatím odrostlo, takže teď už se na něj ohlížet nemusím. V životě je vždy něco za něco, to už všechny víme. Ve svém vztahu budu dokud mi bude vyhovovat a můj manžel určitě taky a zatím to tak je. Jistotu nemá člověk nikdy nikde. Jednou za čas se rozhlídnu kolem (jen tak z dálky) a když vidím, jací muži se nabízí, žiju si spokojeně dál. Zda to dělá i můj muž to nevím, nepídím se po tom a nejmenší náznak nevěry jsem nezaznamenala. Pokud se situace změní, budu ji řešit s trochu větším klidem než kdysi - snad.:-)))Lado, s tím dělením majetku napůl to není přesné, lidi se umí vzájemě pěkně oškubat, ale to je jiná kapitola.Není to veselé, ale bohužel je to tak, že muž od 40 do 60, kdy mu odrůstají děti si často zakládá novou rodinu. Bývalá manželka to má pak těžké. Muži jsou na tom líp. A větší frmol je samozřejmě o ty schopné muže, o chudáky taková rvačka není. Není to vůči ženám fér, ale je nutno s tím počítat. Manželé přicházejí a odcházejí. Byť vlastní manžel, je to celý život jen cizí chlap.:-))) Ženský mrchy jsou na tom vždy lépe.:-))

Nemyslete na spravedlivé rozdělení majetku. Je to průser, ale získejte aspoň něco a udělejte to chytře. On ten váš má máslo na havě, tak z něho něco vyražte. Nejhorší je ten hrozný vztek a pocit ponížení, který nás tak spaluje a brzdí.

Milá Mintako, přesně to samé se stalo i mně. Bylo mu 46 a ona se také rozhodla dohonit to, co se ještě dá. Taky mě tenkrát napadalo si to hodit. Ale dnes vím, jak jsem byla blbá, když jsem se pro takového halzla trápila. Řekni kamarádce, aby se nebála, že se mu to svinstvo všechno vrátí. Aspoň já to tak mám.

Mintaka: no to je teda průser.Samotných matek třicátnic je fůra, přišly na řadu ty silné ročníky, tikaly jim biologické hodiny a teď hledí urvat chlapa stůj co stůj. No chlapa - sponzora, že? A teď Lado raď. Pro kamarádku nic potěšujícího není, jen že čas to uhladí nám všem :-)

Podváděná, tohle právě řeší moje nejlepší kamarádka (49). Znám ji celý život, i jejího manžela, nikdy bych nevěřila, že se může něco takového stát. Když jim odrostly děti, pořídili si nový život, nový byt, těšili se, jak si budou užívat. No jenže vznikl problém - mladá sousedka s dítětem, která se rozhodla utrhnout chlapa jakéhokoliv, bylo jí jedno zda ženatého. Tak dlouho to na něj líčila, až chlap po padesátce zblbnul naprosto totálně. Mojí kamarádce řekl, že ONA (sousedka) je jeho první opravdová láska, že je chudinka tak sama, s tolika starostmi a dítětem, že ho potřebuje a on, rytíř, jí samozřejmě nemůže nic odepřít. Když kamarádka oponovala, že ho potřebuje taky, poradil jí, ať se obrátí na jejich děti (!) s tím, že je to jejich povinnost se starat o mámu. Dá se to takhle těžko popsat, je to aktivní ženská, nepotřebuje "berličky", spíš nebýt sama, mít s kým být. On jí ještě řekl, dokonce přede mnou, že ve svém věku (je o 4 roky mladší než on) už nepotřebuje partnerský vztah a sex, má se zaměřit na děti, práci a budoucí vnoučata. Takže jí pěkně nalajnoval zájmy a s klidným svědomím se peleší s vypočítavou mrchou, která to s ním ale umí a je jí 34. Umíte si vůbec představit, co to pro ženskou v tomhle věku znamená? To snad aby si to šla hodit, to je po 25 letech života ledová sprcha. Je na tom hrozně blbě, právě dnes se za ní chystám, nevím, jak ji potěšit, snad bude stačit moje rameno na vybrečení, ale obávám se o její zdraví. ten její výlupec totiž začal řešit bytovou stránku, ovšem je to spíš požadavek té milenky. Ach jo, mám z toho setkání docela strach, nevím, co jí říkat. Ty obvyklé kecy typu "to bude dobrý... mi moc nejdou.

Prodat a rozdělit? Zasranej majetek drží v šachu spoustu lidí. Znám nenáviděný manžele, který jsou léta neš´tastný a jsou neschopný nastartovat si jiný život, jen proto že se neumí rozdělit. Zůstávají spolu, ona chlastá(právnička) on taky(podnikatel). A léta utíkají..Bývalá krásná on býval úspěšný..Rozveď se podváděná, jako manželka máš nárok na polovinu toho co máte. když to nebude polovina, tak stačí i mí?. Stačí mít důvěru v sebe, chuť do jiného života, byt-třeba jen podnájem a práci. Ten kdo má ty první dvě věci mívá i ty ostatní.

Na prahu padesátky má mít každá žena svoje finanční konto a tak trochu počítat s tím, co by se mohlo stát kdyby. Připadá vám to nenormální? Čekaly jste serioznost od vztahu? Ale ono to chodí jinak. Pro začátek si aspoň zařiďte svůj pokoj a domluvte se na používání kuchyně, úklidu atd, když se teda on nechce hnout.

Lada: a kam se chodí na prahu padesátky? Mám jít do domova důchodců nebo do útulku, když on se nechce hnout? :-(

úplně každá žena může zůstat sama s dětma, pokud si věří a pokud chce jiný život. Na materiální zabezbečení od kurevníka se vyser a vytvoř si vlastní, které je téměř nezničitelné a má tu nejvyšší hodnotu i když je jen docela malé. Nevážíš si sama sebe pokud zůstáváš nešťastná s nevěrníkem a vymlouváš se na děti a majetek. Říkáš si alespo? něco, ale můžeš mít všechno.

Evo,můj příběh je téměř stejný,jako ten Tvůj,pouze já se z něho stále ještě vzpamatovávám :=((.Reaguji na to,že se divíš,že ženy,které manžel podvádí,s ním nadále jsou.Jejich situace není vždy,zrovna jednoduchá,pokud jsou ve hře i děti,materiální zabezpečení apod.Ne každá si může dovolit,zůstat sama.

Milá ?:-), modlím se, aby se to nikdy nedozvěděl, to by byl můj konec...Píšeš, že se neponižuješ....proč ale se svými muži žijete dál a trpíte jim milenky? To jaksi můj rozum nebere...I já bych mohla mít ještě mužů, kolik bych chtěla, ale už nechci, vyzkoušela jsem a stačilo mi to. Dobrou noc!