Minule vztahy - neviem sa nad tym povzniest

a co když je to všechno jen tvůj pocit, ne jeho?Vždyť ty už "víš", že ji miluje.Co když ne?Mám strach, že tenhe vztah nebude k ničemu.Buď máš pravdu a pak to vážně nemá cenu.A jestli ji nemáš- stejně tomu nikdy neuvěříš.

Ahoj, no jiste, takhle bych to psat nemela. Do jeho hlavy nevidim... Navic me se taky "vizualne" jini muzi libi tak proc by nemohli jemu.Horsi je ze v tomto pripade jde o konkretni zenu. jak pises, hloda ve me... predstava... ze by ji chtel "pokorit" ("dostat"), kdyby mu ona k tomu dala sebemensi moznost. Na rovinu, zit v takovem pomyslnem trojuhelniku kazdy pracovni den je na budku... Snazim se byt nad veci a zvolila jsem taktiku "uzivat dne".
Vlastne mi tak ani nevadi predstava ze ji ma rad (mozna i miluje, mozna vic nez me), jako to ze by ke me nebyl uprimny a byla bych jen jeho utesitelka a slecna na zvednuti sebevedomi...

Ahoj (zejm. Hanko), tvůj...věřím, že červíček pochybností hlodá.Jenže pozor.Píšeš, že seš podezřívavá a přesvědčená, že myslí na ni.Dej pozor, ať se nechováš tak, že ho k ní vlastně pošleš.

Hani, je mi fakt líto, co...Díky všem za Vaše reakce, mě dost pomáhá, když se ze všeho můžu aspoň vypovídat, když už tedy na daných událostech nic nezměním.Můžu přidat jen drobné pokračování, že je bývalý přítel šťastně zamilován do své bývalé-budoucí a prý se tváří, jako by se nic nestalo. Dokonce lhal, aby jeho okolí nezjistilo, že jsem kvůli němu přišla o práci a zřejmě své rodině ani neřekl,že jsme spolu bydleli.Jeho lež a přetvářka mi snad mohou pomoci,abych se od něj odpoutala, i když jsem ho bohužel měla dost ráda, byla do něj zamilovaná a není to tak snadné si ty hezké-krásné vzpomínky vyhnat z hlavy.Snažím se být aktivní jak jste mi i Vy radily.Jsou dny,kdy je líp a dny,kdy to na člověka padne,ale to je asi normální.Jen doufám, že příště nebudu důvěřovat až příliš. Pro Zaru-budu držet pěsti,aby jsi se nedostala do stejné situace jako já,není to opravdu příjemné,když Vám někdo vleje takovou jistotu do života a pak ji všechnu vezme.Snad bude Tvůj příběh jiný a vše bude dobré, moc držím pěsti:)

hodne stestiAhoj (zejm. Hanko), tvůj "sloupek" jsem si přečetla s opravdovým zájmem. Nacházím se totiž v podobné situaci, i když na úplném začátku. Proč si myslím že v podobné situaci? jsem ted ve vztahu s mužem, který pracuje ve stejné firmě jako já. Známe se 2 roky. Bližší přátelé jsme byli po roce a ve "vztahu" jsme 4 měsíc. Problém je že přede mnou se mu líbila jiná naše kolegyně, kterou pozval na dovolenou poté co věděl že jí to ve vztahu s jejím tehdejším přítelem neklape, ale nic spolu neměli ona si uvědomila že se k tomu příteli vrátí... to bylo přesně před rokem, ale tím že všichni 3 jsme pořád ve stejné firmě, samozřejmě na ní strašně žárlím!!! Myslím že on by jí pořád chtěl. Náš vztah je ve firmě tajný (to chci já). On by chtěl aby o tom oficiálně lidi věděli. Nebydlíme spolu, ale např. už máme naplánovanou zimní dovolenou (koupené letenky). Doposud jsem to brala jako jakýsi důkaz že to myslí vážně. Ale stejně jsem podezřívavá a jsem přesvědčená že si myslí na tu kolegyni. Existuje způsob jak zjistit, že to s vámi muž myslí vážně??? Poté co jsem si přečetla článek Hanky, jsem na dně... když muž mluví o svatbě a nastěhuje si vás k sobě aby následně zjistil že chce jinou ženu??? Nevím co dělat abych nabyla JISTOTY. jedinou útěchou je, že na 80% vím, že ona o něj zájem nemá (ale nezájem ženy jí přeci dělá ještě lákavější kořistí).

hodne stesti

Hani, je mi fakt líto, co prožíváš. Myslím si, že ten přítel stále miloval tu předchozí partnerku. Tebe měl asi rád, nechtěl být sám a asi doufal, že s Tebou na ní zapomene, proto chtěl nastartovat novou budoucnost s Tebou, a tak mluvil a mluvil, aby potlačil bolest, kterou v sobě měl. Znali jste se teprve 4 měsíce a to je krátká doba plánovat s někým budoucnost. Myslím, že je nezralý Tvůj bývalý přítel a taky málo zodpovědný k tomu, koho k sobě připoutává - nemyslel na to, jaké následky to pro Tebe může mít, když neuváženě hovoří o takových vážných věcech. A když jste pak spolu začali bydlet, došlo mu, že nemůže být s někým, koho nemiluje, má ho jen rád...
Proto se vrátil k bývalé přítelkyni a Tebe ponechal svému osudu.
Není to sranda se nad to povznést. Je to pro Tebe i dost poučné pro budoucnost, aby se to už neopakovalo, ale někdy je obtížné rozpozpoznat v co a jak se vztah vyvine a člověk si natluče znova. Ústupků si udělala dost, to je na tom to ještě horší, že šlo i o práci, které jsi se vzdala. Každý člověk se s tím popere jinak, záleží na povaze. 4 měsíce není tak dlouhá doba, aby jsi musela kvůli tomu dlouho truchlit. Buď ráda, že to byli je ty 4 měsíce a netrvalo to déle.
Běž si zaběhat nebo jakkoliv zasportovat, navštiv přátele, známí, divadlo, kino, zkus být aktivní a tohle vypustit z hlavy jako nevýznamnou a poučnou epizodu. Držím Ti palce ať najdeš brzy novou a pěknou práci a hlavně toho správného chlapa, kterému budeš moci věřit.

Ahojte všichni,po čtyřměsiční známosti, kdy vše vypadalo ideálně a přítel stále mluvil o tom, jak se mnou chce žit, zmiňoval svatbu, děti.zdálo se, že se k sobě opravdu hodíme a konečně jsme se našli.Všichni přátelé byli rádi,že mám konečně výhled na vztah,který by mohl vydržet a časem by mohla být i rodina.Po čtyřech měsících jsme spolu začali bydlet, já kvůli němu opustila práci,v době,kdy jí není moc,odstěhovala se do jiného města.Bydleli jsme spolu tři týdny a on najednou začal mít zvláštní nálady,najednou nebyl ten sebejistý a usměvavý muž,který ví,co chce.Měl strach z toho,že se neuživí (pracuje sám na sebe),vybavovaly se mu vzpomínky z dětství,rozvodu jeho rodičů,když mu byly čtyři.Jako bych měla před sebou jiného člověka,než kterého jsem znala před tím.Snažila jsem se ho vyslechnout, utěšit. Nejhorší ovšem přišlo poslední týden společného bydlení,oznámil mi,že si se mnou uvědomil,že se ke své přítelkyni nechoval nehzky a rád by se jí omluvil.Přišlo mi to zvláštní,setkali se,jště než za ní šel mě ujišťoval, že se k ní nechde vrátit, když ovšem přišel z večeře,vše bylo jinak a oznámil mi,že che být s ní.Byl to pro mě velký šok,udělala jsem kvůli němu tolik ústupků a pak přijde tohle,on sám chtěl,abychom spolu bydleli, já se do toho tolik nehnala.Jsou to dva týdny a mám zo toho docela nepříjemné stavy,špatně spím, propadám úzkostem.Navíc nemám práci,kterou si sice hledám,ale nabídek je opravdu málo a pak u pohovorů ze mě může jen stěží sršit sebevědomí, po tom všem. Cítím se docela na dně a úplně nevím,jak se z toho dostat.Táhne mi na třicítku, biologické hodiny tikají a mám pocit, že teď chlapům nebudu schopna moc věřit.

Heleď Dane, ten problém má asi dost lidí, jen se o tom nemluví. Taky jsem to měl, ale je to kravina, já jsem o tom mluvil s mojí mladou a ta mi přiznala, že má to samé. Tak jsem se zasmáli, ulevilo se nám oboum a už to fakt neřeším, protože je to vážně blbost. Oba jsme se užírali a teĎ JE NÁM LÍP MYSLÍM OBOUM.

taky jsem mala stejnej problem a vykaslala jsem se na to. Nema duvod resit minulost. Hodne stesti

Pre Jung, vdaka a taktiez ostatnym za rady. O tomto syndrome som nepocul no urcite to na rozpad manzelstva nie je. Ako som vravel, je to len vnutorny pocit na ktory sa skutocne treba vykaslat a nepozerat sa spat. Kamila vdaka taktiez za rady a som rad, ze nie som sam, kto mal taketo pocity - myslienky. Rozprava sa dnes o hocicom, ale nieco taketo, alebo niekoho s takou vecom som na nete nenasiel. Preto si vazim kazdy nazor. Este raz vdaka

pro všechny, jedná se o...co je to neuspokojení vlastního ID?

pro všechny, jedná se o tkz. Freudův syndrom neuspokojení vnitřího ID. Lidé trpící tímto syndromem nejsou v 95% schopni žít spokojený partnerský život. Většinou se tyto svazky rozpadají. Bohužel. Nezbývá než se s tím smířit.

uplny suhlas s kamilou, taky jsem mala taky problem a vypustila jsem to z hlavy

Heleď, tak já měla něco podobného. byla jsem rozvedená a nynější manžel si mě vzal. Z předchozího vztahu mám navíc 1 dítě. Můj současný muž si mě vzal, sám nebyl ženatý a nemá ani děti. Co vím, měl přede mnou jenom 1 dívku, byly spolu jenom chvilku a asi spoluasi nic neměli, mě to ale hodně vadilo. Věděla jsem , že je to blbost, vybral si mě a má mě rád, trápila jsem se kvůli tomu přesto. Teď po letech mám více rozumu a už na to kašlu, jsme spolu stále a nechápu, proč mě to tenkrát tak žralo. Vypusť to z hlavy, je to zbytečné. jak vidím, tohle trápí asi dost lidí, ale akorát si zbytečně přiděláváš starosti navíc. Koukej do předu a ne na to, co bylo.

Mně to připadne jako blbost řešit něco, co bylo a není to aktuální. Existují důležitější věci.

Daniel vdaka. Beriem, je to z...No, úplná hloupost to není, vím dobře, jak strašně moc to může člověka trápit. Jestli máš tu sílu, fakt si tyhle myšlenky zakaž. Jestli ne, radil bych odborníka - psychologa. Pomůže ti.

Žárlivost, zvláště tento "blbý", ale tak palčivý druh, je ničitel vztahů. A tvoje milující partnerka si to nezaslouží, nemůže za to. Fakt ne. Je to jen a jen ve tvé hlavě.

Tak už nechám prostor dalším...
Držím place ať to zvládneš. Dan

Daniel vdaka. Beriem, je to z mojej strany zrejme uplna hlupost - a zrejme to poznas. Aj ked to logicky vobec nejde dokopy, nejako nad tym rozmyslas a nemozes to dostat prec. Kazdopadne s tym rozpravanim o minulych vztahoch mas pravdu - nie je to vobec nanic. Vazim si tvoj nazor hlavne po tych skusenostiach, co mas zrejme za sebou. Vdaka este raz za radu a prajem vela stastia

Jo a zakažte si spolu mluvit o předchozích vztazích. Oba. Tebe to trápí a i když o tom budete dokola mluvit nic se nevyřeší. Tohle fakt nepomáhá. Věř mi, mám s tím zkušenost.
Dan

Ahoj. Prosim vas seriozne o...Ahoj, taky jsem to tak měl v prvním vážném vztahu (a později manželství). Později už to bylo slabší a dnes (mám třetí vztah) už mě to potrápí tak 10 minut ročně :o)

Hele moje rada zní: fakt na to kašli. Ona si vybrala tebe a je s tebou, protože (předpokládám) tě má ráda. Nakonec i ty jsi měl vztahy a co ona s tím? Nežárli na něco, co už dávno není.

Představ si své dětství, a vzpomeň si něco, co tě strašně tenkrát trápilo - no a co je z toho tehdejšího trápení dnes? Pravděpodobně jen úsměvná vzpomínka.

Zakaž si na to myslet. Miluj svou ženu jaká je a fakt se netrap, nestojí to za to. Moje první manželství se díky tomu rozpadlo - mojí vinou!!! Dodnes toho někde uvnitř neskutečně lituju. Hlavně kvůli dcerce. Ale to už je o něčem jiném. Tak držím pěsti, ať vám to vyjde.
Dan