Misogynie

Manželství jistých mých vzdálených příbuzných skončilo v jejich pokročilejším věku tak, že on ji jednoho krásného dne napadl pěstí. Fascinovalo mě to. Na představě obstarožního muže, udílejícího nějaké ženě prudké rány pěstí do hlavy, mě cosi mocně rajcuje. A vím dobře, že na to mám morální právo, a že nemám zač se stydět.

Matka držela máslo nebo pečivo schválně v pokojové teplotě, a nejlépe vystavené i slunečním paprskům, aby nám to obecně méně chutnalo, a máslo se i méně dobře mazalo v jen trochu silnější vrstvě, a tím pádem byla rodinná spotřeba obou těchto potravin relativně nízká. Ráda si též okázale brala - s mučednickým výrazem v obličeji - chlebové skrojky, aby nám tak ukázala, jak je obětavá. Každodenně dělala kvůli sebemenší prkotině hysterické výstupy. Poté, co jsme jako děcka postupně opustili rodinné hnízdo, neměla, jak se zabavit, a postupně se u ní vyvinul Alzheimer.

Závidím Jindřichu VIII., že mohl některé své manželky i řadu jiných žen nechat popravit. I já bych chtěl mít absolutní moc, a využít ji mimo jiné i k vydávání řady žen podle své libosti do rukou kata.

Souhlasím.

Dobrý den. Jsem Misogyn. Přikláním se k názoru, že muž a žena jsou si natolik vzdálení/blízcí jako ovce a prase a to jsou DRUHY, takže velmi vzdálené. A toto potvrzují i biologické/genové výzkumy, jejich závěry. Ženy v sociálním kontaktu ctím, otvírám a držím dveře, nebiji je, a třeba moje nadřízená v práci mi nedělá nejmenší problém, ač často paroduji zaujetí pro zadaný úkol a jeho splnění. Ostatně, mám pocit, že ona si léčí měco jiného.