Návraty - úspěšné

My se rozešli celkem v klidu. Po pauze, bylo to par měsíců, jsme začli znovu komunikovat. Rozchod byl pro nás velmi důležitou součástí, kdy jsme si vzájemně uvědomili par věci. Teď jsme spolu 15 let. A ani jeden nelitujeme. Prožíváme hluboký vztah plný lásky. Děkuji za to.

Před třemi roky sem se rozvedl z blbosti se ženou,kterou strašně miluji,nebyl sem dobrý manžel,ale pořád jí strašně miluji.pořád jsme spolu v kontaktu,ale podle ní prý nejsou páry které se po rozvodu k sobě vrátily a jsou spolu šťastní,řekněte mi,že to není pravda a že tokové páry existují..Já si myslím,že ano jen se prosím ozvěte ať jí to můžu dokázat..dík

A jak to druheho ziskat zpet, jak v sobe najit odvahu do toho jit znovu. Po rozchodu clovek chce jen jedine - ziskat toho druheho zpet. Postupem casu vsak vidi veci s odstupem, aspon s nejakym nadhledem, uvedomuje si svoje i partnerovy chyby, ale i plusy. Pozna jine lidi, pozoruje jine vztahy v okoli. A uvedomi si, ze vztah nebyl tak spatny jak ho vnimal, ze take udelal radu chyb,... Jak proste druheho ziskat zpet? Najit oboustrannou silu a odvahu zkusit to jeste jednou?? Ted myslim v pripade ,,cistych,, rozchodu, ci jak to nazvat- spise ochladnuti, zmatek, vycerpani sil nez zasadni duvody rozchodu.

Ahoj.Ja byla v podobne situaci a vratila se 4x,jasne,ze to neslo.To bylo pred rokem.Pred mesicem jsem se rozesla kvuli jinemu se svym,snad spravnym partnerem.S tim druhym uz nejsem jen spolu bydlíme.Ten muj partner me uz nechce a me to boli.Co s tím,sama nevím...Ono se z toho vztahu neco hezké stratí.

Vidíš Reo a já to mám právě obráceně, jsem impulsivní, když mi stoupne krev do havy, tak si nevidím do huby...občas řeknu něco, co vím, že není pravda, co tak nemyslím, jen chci tomu druhýmu zrovna taky ublížit, tak jako on ublížil mě tím, čím mě rozčílil...no a on to nese těžce, hodně se ho to dotkne a dlouho si to pamatuje. A to i přes to, že se mu po vychladnutí upřímě omluvím a vysvětlím mu, že jsem to tak vůbec nemyslela. Jenže už je pozdě, zůstane to v něm jako křivda a omluva nepomůže...Hele, a někteří, zvlášť chlapi, se neumí omluvit, i když je to mrzí, asi jsou příliš hrdí nebo spíš ješitní..ale tu omluvu vyjádří jinak než slovy, třeba něco ti přinese, opraví, zařídí...co?

A Martine, s odstupem, mrzí...Petro, jsou i lidé, kteří v hádce řeknou nepěkné věci, ale nedokáží se tomu druhému pak omluvit, protože přece...to co oni řekli, to je přece pravda.
Takže zůstavají pak ti druzí, kteří byli raněni a musejí se smířit s tím, že to tak prostě je. I když to v hloubi duše třeba bolí a rádi by jednou slyšeli omluvu.
Ale té se nedočkají...

A Martine, s odstupem, mrzí tě to, cos jí řekl, nebo na tom všem trváš? Člověk v rozčílení řekne plno věcí, které tak nemyslí, je mu tak líto té hádky, že zoufale chce v tu chvíli toho druhého něčím ranit, ublížit, ale pak až vychladne, tak je mu to líto...

Pokud oba dva chtějí a jsou schopni se změnit i pro druhého, může to vyjít. Toto je ale spíše výjimka. Já a má ex jsme se po rozchodu tak strašně pohádali, řekli si tolik hnusných věcí, že mohu s jistotou říct, že už se nikdy neuvidíme.

Neumim si představit, že by mě přítel podvedl a já bych se k němu vrátila, snad kdyby to bylo jen o sexu, ale kdyby miloval jinou ženu, tak už bych s ním nikdy nemohla být, i když ho mám ráda nade všechno. Zažila jsem několik rozchodů a návratů, nikdy však né svůj (můj přítel je můj první - i v sexu a doufám, že i poslední, protože bych ho nerada ztratila). Kolikrát se některá z mých kamarádek rozešla s klukem nebo on s ní a kolikrát se k sobě vrátili nemůžu ani spočítat, ale nepamatuju si případ, kdy by jim to vyšlo, rozešli se třeba šestkrát a pořád se to opakovalo. Podle mého názoru, když dojde k rozchodu, tak to znamená, že jeden nebo druhý je ve vztahu nespokojen (a to hodně) a to se podle mě nedá změnit jen tak. Buď musí oba moc chtít, nebo to prostě nejde a někdy to nejde ani když oba moc chtějí

Znám několik případů návratů ale neúspěšných.Jeden skončil i smrtí.Pokud nemáš jinou možnost že uvažuješ o návratu je mi tě líto ale já bych to nedělala.

Asi patřím k té štastné menšině. V 19 na VŠ jsem potkal dívku, kterou jsem si v 25 vzal za ženu. Byla to moje první známost po všech stránkách (i sex.) I ona neměla přee mnou žádné zkušenosti a známosti.zhruba po roce od svatby jsem změnil zaměstnání a tam jsempotkal jinou, do které jsem se zamiloval, spíš do jejího klína, uměla to úžasně.Doma se to pochopitelně provalilo. žena se to snažila udržet, ale já byl zaslepen. po půl roce se odtěhovala a po dalším půl roce byl rozvod na moji žádost. Zhruba po roce a půl jsme se začali častěji scházet s mojí tehdejší ženou a po půl roce se ke mně vrátila. Náš vztah je dnes jiný - intezivnější, láskyplnější. Oba jsme přišli na to jak je snadné ztratit někoho koho máme rádi a jak je težké získat ztracenou dlůvěru. je to také oodpuštění (za což dík mé ženě) a hlavně nevracení se ke staré jizvě. Jsme spolu již 4,5 roku od návratu a vše v pohodě. plánujeme dítě.Pokud ho máš ráda, veř a vez, že je možný úspešný návrat. Držím palce

Taky myslim, ze jde vsechno mozne i nemozne. Jde spis o to proc se lidi rozesli a jak se s tim kdo vyrovnal. Nekdy jde jen o truc a nepochopeni a pak, kdyz po rozchodu najdou konecne spolecnou rec, tak to muze jit....nekdy je potreba se az rozejit, aby ten druhy pochopil nektere veci a prioroty:-), lidske povahy jsou ruzne a na kazdeho plati neco jineho....a nekdy vam nepomuze ani svecena voda:-)

to se proste neda generalizovat .. jde uplne vsechno

Ano,já jsem ten případ.Asi 4x jsem se se svým mužem rozešla.Nakonec jsme se stejně vzali.Neříkám,že všechno je OK.Byly doby,kdy se mi zdál život s ním nesnesitelný,ale myslím,že není řešení honem od jakéhokoliv problému utíkat,tak jak jsou dneska mladí zvyklí.Všechno jsme překonali a v prosinci to bude 21 let,co jsme se vzali.Pět let jsme spolu chodili.Třeba se ti to taky povede,držím ti palce.

Řekla bych,že těch úspěšných návratů je jak šafránu.Jak tu někdo píše,co je slepované,už nefunguje 100%.Soudím podle sebe.Se svým mužem jsem chodila 5let,během kterých jsem se s ním minimálně 4x rozešla.Byla jsem tak blbá,že jsem se vždycky vrátila.Nakonec jsme se vzali,naše manželství trvá 21 let,ale jen díky mojí svaté trpělivosti.V manželství sezdezateronásobily špatné vlastnosti,které mi tenkrát na něm vadily a můžu říct i soudě podle mojí doktorky,není moc takových,které by vydržely s takovým neřádem.Ten mi to za těch 20 let nandal!Chlast,partičky,děvky,milenky,které z něj tahaly prachy atd.atd.Dokonce jedné koupil byt,který se mi podařilo zachránit pro dceru.Co k tomu dodat?Radši chvíli trpět,snažit se zapomenout ale nevracet se,určitě se to nějakým způsobem vymstí.Dneska mám úplně jiné názory,ale taky je mi kolem 50,takže si myslím,že už mi za to nestojí rozvádět se a potom,Pán se vybouřil a teď seká latinu.5let s ním intimně nežiji,jsme vedle sebe tak,jako spousta jinýyh.Jediným kladem z tohoto strašného manželství je moje dcera,to je moje všechno.Zase si říkám,kdybych ji něměla s ním,neměla bych ji.

Pochválen buď! :-)) Mno,mohu-li přispět do diskuze: také jsem v životě prožil pár rozchodů + návratů,ale už to nikdy nefungovalo,tak,jako dříve.Takže: doporučuji,spíše to překousnout, žádné návraty,stejně nelze vstoupit dvakrát do téže řeky a po čase si hledat partnerku (partnera) jinde.

...moje kamarádka se s manželem rozvedla po 6ti letém manželství, mají společně dvě dcery.Po dalších 5ti letech se vzali znovu, postavili krásný dům,založili firmu, vychovali dcery a nyní mají tři vnuky a jsou nejšťastnějšími lidmi z naší ulice.I tak to jde.I já teď řeším rozchod, ale asi se nevrátím, protože člověk, u mne ten druhý, řekl v rozčilení takové věci, že mu to neodpustím, takže já se nevrátím!

Je to jako slepit rozbitý džbánek.Drží, ale není to ono.

Takhle se ke mě "vrátila" moje současná manželka. Vzali jsme se a klapalo to dalších 5 let. Teď řešíme rozvod. Kdybychom se na to tenkrát vykašlali, mohli jsme být teĎ v pohodě oba.