nechci své dítě

ne, nemám zaručený...pájo tys vystudovala speciální pedagogiku? tvoje názory jsou totiž příšerné !!! no jestli jsi ji opravdu vystudovala, pak jste o takových situacích museli mluvit a zajisté víš, jaké jsou techniky ke zvládání takového dítěte (co se například v obchodě vzteká a válí po zemi, protože mu máma nechce koupit hračku :o) nebo už jsi to pozapomněla ??? (protože jsi byla navrčená jen na zkoušku?)

Me je 30 lket na deti jsem nikdy nebyla,vedela jsem to.Ted mam rocni dceru a stejne si myslim ze na deti nejsem.Nejde o to ze se o ni postaram, ze ji mam moc rada,ale v sobe stejne citim jak me to svym zpusobem obtezuje a jak se mi jednoznacne styska po zpusobu zivota jaky jsem mela./A to jsem spis "domaci" typ/.Bohuzel.U me se zadne "procitnuti" na porodnim sale nekonalo.Kdyby se mnou nedelal pritel vse na pul a casto i spis za me mozna bych se citila docela zoufala.Dneska rikam ze kdo citi ze dite nechce nemel by si ho porizovat a nemusi mit z toho "nervy".Tak je to u me.

Nesnasim lidi, co se nedokazou postarat o svoje deti. Jako moji rodice, vubec si neuvedomujou, za co jsou zodpovedni. Tady kolegyne prede mnou se zminuje, jak ji deti lezou na nervy. Tak sis je nemela porizovat a tim brekem u doktora to zacalo. Presne tak, mas pravdu, nejdriv si to rozmyslet, protoze ty deti, co jsou vychovavany s nechuti, nic dobryho nevyroste. Je to pravda! Ale bohuzel asi komunisti byli vychovavani v blbym rezimu takze si mysleli, ze nemaj moznost volby. Nedokazou prevzit zodpovednost!!!! Rodice nasi, i kdyz si myslej, ze jsou lepsi nez my :(

Ahoj všichni tady, já jsem děti taky nikdy nechtěla, po škole jsem si našla supr práci s výborným kolektivem, po práci jsme chodili jsme na tenis, volejbal, do hospody a maminy letěly domů vařit večeři. Postupně z kolektivu vypadly.Když jsem se ve třiceti dozvěděla, že jsem těhotná, tak jsem se u doktora rozbrečela a to prakticky nebrečím vůbec.Všechno se změnilo, když mi v porodnici dali dcerku do náruče,přesně za rok se mi narodil ještě syn.Děti miluju a nelituju, že je mám, naopak. Ovšem doma bych nevydržela, dělat mámu na plný úvazek, to ne.Brzy jsem se vrátila do práce, pomáhali moji rodiče, zapojit se musel i manžel.Mám sestřenici o dvacet let starší, bude jí 55 let a ta děti nikdy nechtěla. Dneska je z ní spokojená ženská, která si život užívá a rozhodně nelituje, že je bezdětná.Naopak moje kamarádka z vejšky měla dítě v osmadvaceti kvůli manželovi a dneska je z ní otrávená a věčně se litující ženská, syn ji leze na nervy, manžel ač dítě chtěl se věnuje především svým zálibám. Takže bych doporučila nenechat si do toho od nikoho kecat a už vůbec nevěřit těm řečem, jak toho že nemáte dítě budete jednou litovat.Stejně tak znám lidi, co litují že dítě měli, protože jejich synek je přes veškerou jejich snahu doma spíš ve vězení.A ještě mám kamarádku, která pracuje v genetickém výzkumu a dítě mít nebude, protože výzkum je pro ni víc, nechce z něj vypadnout, je do toho zapálená.Dost pochybuju, že kdyby byla doma na MD, že by ji to naplňovalo štěstím, každý je jiný.
Takže je lepší si napřed rozmyslet, jestli o to stojíme, nebo ne, než ho pak někam odkládat.

Řekla bych, že pokud chce někdo odložit svý dítě, jistě to předtím neprobírá na netu.

Pavla: třeba jo a třeba ne, to nemůže nikdo vědět...osobně věřím spíš té první variantě, ale každopádně bych řekla, že jsou i lidi, kteří uvažují nad tím, co s dítětem, které se jim narodí, protože je pro ně třeba nepohodlné, přišlo v nevhodný čas... (což jsou podle mě pěkně stupidní názory), ale je potom rozhodně lepší ho odložit do dětského domova, než ho někde pohodit nebo ještě hůř zabít :(( Za to bych pak dávala doživotní tresty

Bože, to vám nedošlo, že si dotyčný dělá jenom prdel?(blbou) Asi nemá v práci do čeho píchnout..

syn je z manželova prvního manželství

Pětatřicet? To ses asi upsala ne? Nebo jsi měla syna ve třinácti??

Taky bych to neřešil - na blbou otázku blbá odpověď!

Tos počala syna ve dvanácti, nebo si ho vyvdala?

Je mi pětatřicet, mám kluka ( 22 ) a holku ( 17 ) a tomboly jsem je zatím nedala.A ani jsem zatím neměla potřebu vyptávat se širokýho okolí, kam je mám odložit.

Renáto...kolik ti je?Asi tvý rodiče měli s tebou stejný plányNení se pak čemu divit,že je naše společnost taková jaká je.....

No těžko říct, kdo napsal takový příspěvek, ale lidi takový jsou, maj takový "problémy", tak proč o tom nediskutovat normálně?Já osobně to teda moc nechápu, protože na dítě se těším a neumim si představit, že bych s ním udělala něco jiného než si ho přivezla domů a starala se o něj jak nejlépe to umim

To máš naprostou pravdu, Radko. Já totiž pochybuju o serióznosti týhle diskuze od začátku. Podle toho ty odpovědi vypadají.

Renata: Jinak zdráva? Jako vtip mi to přišlo nehorázně trapný a jako rada na zabití

další varianta - prodej ho na orgány, nebo dej do tomboly!

Já zírám,co všechno tady lidi do Doktory píšou....ale tohle už je fakt moc!!!!Marek--Jsi si dělat frajera do hospody kumpánům,a tady neopruzuj!!

Asi jo.

Nejsi ten fotr ze Zbraslavi, co zaškrtil dítě?