Nenávidím tu ženskou

K čemu ta silná slova??
Evo, Romana ti radí opravdu dobře, možná bys ještě měla dát k tomu rozhodnutí nějaký temín. Aby tě tím netrápil pět let.
Ale i tak si myslím, žes mu to s blondýnkou pěkně otrávila, protože pokud se s ní sejde, už to nebude pociťovat tak bezstarostně. Bude myslet na tebe a na děti.
Neber moc vážně ten jeho postoj, který zaujal k rozhodování, to opravdu není silná stránka žádného muže, byli by nejdradši, kdybychom všechno rozhodly my, ženské.
Napiš, jak to pokračuje dál.

...jen jedna z tech co maji...Aha, takže jsem nevěrná kurva? Hm, děkuji, zajímavý názor, až na to, že mě vůbec neznáte..

Tebe miluje, má s Tebou......jen jedna z tech co maji zenateho milence. Jen jim muze vadit ze manzelky patraji. Neni pravda ze ji ma jen na sex...muze byt, ale take nemusi, muze se do ni zamilovat, a potom mu sex s vlastni manzelkou bude protivni, a deti nedeti, utece od rodiny a od manzelky za sexbombou....a kdyby zenu miloval a vazil si je, kdyby mu slo o rodinu a deti, tak to nedela........jen neverne kurvy haji takove chlapy.

Děkuji všem za rady a...to samé teď prožívá moje kamrádka.Manžel se také rozhoduje, se kterou chce vlastně dál žít.Evo, držím palce( a kamarádce taky).

promluvila bych si s ním v...Děkuji všem za rady a podporu. I Tobě, Romčo. Děti dnes byly odpoledne u mých rodičů, pokusila jsem se s manželem o tom všem promluvit - tak, jak jsi mi radila. Požádala jsem ho o rozhodnutí a čekala, že s tím bude hotový raz dva. Bohužel. Je nešťastný, to bylo poznat. Ale protože MUSÍ volit. Mně nebo ji. Nejsem jeho jasnou volbou. Je zamilovaný. Bolí to víc, než jsem myslela, já jsem jistota, zázemí, něco, o co nechce přijít. Ale jeho láska, to je ona...

Žiju deset let ve...promluvila bych si s ním v klidu a bez negativních emocí. To chlap ocení. Ale mluvit o tom bude třeba. Zeptat se, co mu to dává, co plánuje, co chce dál. Že mu můžeš dát čas, ale omezený. Aby se rozhodl, správně rozhodl, ukončil to a vynharadil rodině některé věci. Především pak tobě. Ptáš se, jak předpokládat, že dovedeš odpustit a jít dál. Radím i přesto odpustit a jít dál. Nevěřím, že by chtěl odejít, asi to nebude ten nezodpovědný typ, který pálí mosty kvůli jedné líbivé blondýnečce. Jedna věc si je si užít a druhá rodina, děti, jistota, opora, kus společně prožitého života. Na odpuštění budeš potřebovat hodně sil, stejně jako na to s ním mluvit v klidu, nevyčítat, nepodlehnout hysterii. On ti za to pořád stojí. Přeji hodně sil a držím pěsti. Romana.

Tebe miluje, má s Tebou...to není tak jednoduché vyčarovat z puťky světačku. Rozumím Evě, její bolesti, intenzitě té bolesti i pocitům, které Eva zažívá. Ale není to tak jasné a dané, že Eva půjde, zkrášlí se a vyrazí do světa a bude si užívat, pěstovat koníčky, starat se o sebe samu. Ona je taková, že její prioritou je rodina, její pohoda v ní, děti. O ty se musí někdo postarat a dělá to na mně dojem, že Eva není typ ženy, která komusi-babičce či kamarádce-předá děti a půjde splatit manželovi stejnou mincí. Kdyby to bylo tak jednoduché, nevěra by nebolela a nebylo by co řešit.

Tebe miluje, má s Tebou rodinu.. Slečnu jen šuká. Přestaň být žárlivá a upnutá jen na jeho nevěru, slečnu spíš lituj, není co jí závidět.. Po nevěře nepátrej, to Tě zničí psychicky.. Začni se zajímat o sebe, chodit kamkoli a dělat cokoli Tě baví, zvyš si sebevědomí a uvidíš, že se manžel začne zajímat o Tebe.

Evo, chápu tvé obavy, ale ty máš jednu mocnou zbraň - máš s mím děti.
Kromě toho - pokud vaše manželství není problémové, jistě u něj jde jen o poblouznění, které časem vyprchá.
Druhá věc je, jak dlouho budeš tak statečná, jak dlouho vydržíš neztratit hlavu. Myslím, žes za ním až k tomu domu neměla chodit, zbytečně tě to bolelo, ale zas víš, na čem jsi a proti čemu budeš bojovat.
Čeká tě dlouhá cesta, ale nevidím to jako ztracené, pokud budeš trpělivá a budeš mít na paměti zájem dětí.
Držím ti palce.

ahoj Evo pro chlapy byly sexbomby vždycky velkym lákadlem a pro normální ženu velkou konkurencí, ale neházela bych flintu do žita. Taky se můžeš hezky oblékat, dojít si ke kadeřnici nechat se hezky ostříhat a hezky se nalíčit a manžel by musel být slepej, aby si tý změny nevšim, prostě ze sebe udělej pěknou ženskou.

Žiju deset let ve spokojeném manželství. Nebo jsem si donedávna myslela, že spokojeném. Jsem doma s dětmi, máme tři. Syn chodí na druhý stupeň základní školy, dcera do první třídy a nejmenší má tři roky. Bydlíme na valašské vesnici, manžel je zdejší starosta, musím podotknout, že oblíbený, taky toho hodně dokázal. Známe se odmalička, mám ho velice ráda. On miluje děti a možná i mne. Možná proto, že jsem před časem přišla na to, že mne podvádí. Jeho služební cesty a pracovní povinnosti jsou jedna velice atraktivní redaktorka. Je to ten typ ženské, co se jim říká sexbomby. Nápadné světlé dlouhé vlasy, moderní oblečení, bezchybná postava. 29 let, vypadá minimálně o pět let mladší. Drahé auto. Jistě plno chlapů, co se o ni perou. Ale ona musí mít toho mého. Nechápu, co vidí na třicátníkovi z vesnice. Je pro ni jistě jen prchavá zábava, tím jsem si jistá. Jenže ona je pro něho ideál. Já, třiatřicetiletá ženská s postavou po třech dětech ještě sice dobrou, ale poprsí už nic moc, povoláním učitelka, domácí puťka. Jaké mám šance?! Je na mne pořád hodný, jako dřív, nosí mi květiny, k dětem se chová skvěle. Ale myšlenkami je někde jinde, když mu pípne sms, zatrne mi. Jednou jsem ho sledovala až k jejímu domu. Byli tam několik hodin, v době, kdy měl údajně jednání. Vyšel a dopínal si košili, ona se s ním loučila v župánku. Dali si pusu, pak se na cestě od domu ještě otočil a dlouho se líbali ve dveřích. Kdykoliv na to pomyslím, mám dojem, že umřu. Nic jsem mu neřekla. Vybrečela jsem se. Pořád doufám, že to přestane, ale už to dlouho nevydržím, dělat, že nic nevím. S hrůzou mě začíná napadat, že i on pro ni nemusí být nutně jen rozptýlení. Třeba u něj našla to, co u ostatních ne: hroznou poctivost, solidnost, něhu i bezpečí. Co když to bude chtít získat? Co když můj muž podlehne a odejde? Nevím, co mám dělat. Bojím se.

Evo, jak se daří?
Doufám, žes překonala krizi a příběh měl dobrý konec.

Žiju deset let ve...Taky bych se bála. Ale ve Tvých rukou to není, jestli se rozejdou, nebo ne. Zaměř se na sebe, nežij v prostoru nikoho a ničeho. Nechtěj nic vědět, stejně si myslím, že víš až dost. A víc než fyzická závislost je psychická závislost. Měla jsi svět o pěti úsečkách, tak ho prostě musíš předělat. A nerozváděj se.

Dekuju za varovani. Ja tedy...já bych spíše než varovat chtěla opět popřát dobré a souhlasím s Helenou-pokud nebylo tvoje mnaželství takové, aby tě plně naplňovalo, nemůžeš utrpět nějaký bolestný pád, jen bych ti moc přála, abys našla krásný vztah a lásku a právě to naplnění, pokud tě ztráta vztahu s mnaželem nebolí, je to jiné, lepší, určitě ...já jsem měla hezké manželství, aspoń jsem si to myslela, ale našla se paní, která do něj lezla a neměla nic lepšího na práci, než ho ničit, sama vdaná, ale znuděná ... bohužel jsem ztratila k manželovi, který podlehl a následně paní nechal, když příliš tlačila na pilu a osobovala si jistá práva na čas, důvěru a posléze bohužel i lásku. Najednou byl pro mně nějak cizí, svým způsobem slaboch. Nechtěl rozbít manželství, nechtěl rozvod, chtěl si jen upevnit sebevědomí a vychutnat si, jak o něj tamta stojí, toká a miláčkuje-bohužel se i to může stát časem přítěží, když to milenka nedělá dost obezřele a není ani tak vzácná jako vlezlá ... ale taky ji neuměl včas poslat někam, pak už bylo pozdě ... mně osud a náhoda přihrály do cesty životem chlapa, nejprve dlouho kamarád na pokec a svěřovačky, pak víc, pak milenec a nakonec - jsem se po čtyřicítce zamilovala ... kvůli nesamostatným dětem se nechci rozvést a rodinu jim bourat a brát zázemí, ale hrozně se v tom plácám ... vedu dvojí život, miluju a jsem milována - ale paradoxně nejsem šťastná, je to náročná životní role, kterou musím hrát ...

drev, ještě něco..Já měla bezva manželství,ale bez štávy a svobody. To jsem si neuvědomovala. Když zklamal ten bezva manžel, vrhla jsem se do víru života, péče o sebe, cvičení atd..Takže se neboj, určitě se ti bude dařit.

Dekuju za varovani. Ja tedy...Tak pokud to cítíš jak píšeš,žádný držkopád se konat nebude:-)) Je to 5 let, co mně to potkalo..potom něco co popisuješ, užasné zážitky, vlastní život..Dnes jsem už konečně rozvedená a bydlím sama. Rozhodně nelituji, rozhodně se dál věnuji výhradně sobe a odmítám s kýmkoli žít-bydlet. To jediné ti hrozí, že si zvykneš jako já a stále budeš chtít žít jako ted. Nakonec trvalý vztah-přítel být může. Jenže každy ve svém, služku už nedělám:-) Přeji ti radostný život.

Dekuju za varovani. Ja tedy mela na rozdil od Evy dost hrozny vztah. Moje manzelstvi bylo umorne a dlouhe a ja nemela zivot. Je jasne ze ted se vznasim v oblacich a ze dlouhe nehty/vlasy mi uplnou rodinu nikdy nenahradi, ze jsou to jen nahrazky. Ale ja jsem fakt rada ze jsem se z toho vseho takhle dostala, protoze ze me konecne neco bude. To kratkodoba nahrazka pro me neni. Proste jsem si uvedomila ze hodne ztracim ale take hodne dostanu, a ze manzelstvi nekdy skutecne nam zenam brani v rozletu.... Uvidim jak se vse bude odvijet... doufam ze sem obcas prispeju a vse bude stejne tak skvele jako dosud. Ester mohla byt byt take vic konkretni. Hm? Dekuju a Cau

Ted mi zmrzl usmev na...to myslím úplně vážně, pád přichází zákonitě... s uvědoměním faktu, že mnoho "úžasných " věcí jsou ve skutečnosti náhražky. Něčeho velice, velice podstatného a především nenahraditelného. Taky jsem mlaskala nad bonbonky a lítala v oblacích a dokazovala, že umím žít a pak sladké zhořklo a ten let skončil přistáním na zemi ... za podobných okolností jako u tebe. Přeju hodně dlouho pohodu a vystřízlivění ať nebolí moc...

Ted mi zmrzl usmev na rtech... to myslis vazne? Ze je to jen takova prechodna faze? Neco na tom urcite je, kamaradka me uz taky varovala. Vidim ze jsem v tomhle uplnym novackem

Dukaz ze si nevymyslim!!...no, prima ... to známe mnohé-kéž ti ta euforie vydrží. Znám to dobře, ale pozor ... jak říkám-ať to vydrží, myslím to upřímně ... můj život by vydal na romám, tak-jen dobré ...