Reklama

Neovladatelsný strach o své blízké

Bee (Ne, 18. 12. 2016 - 15:12)

Protože vánoční čas klade na psychiku velkou zátěž a k tomu málo světla, chladno, prudké změny tlaku. Vrací se chronické nemoci a cítíme se špatně.

Iveta (Ne, 18. 12. 2016 - 13:12)

Všechno jsou to příznaky...já už mám manžela po 4 v nemocnici před vánocemi a nikdo my neumí vysvětlit proč se to vrací ma polepšili a schizofrenií a prášky berme

Iveta (Ne, 18. 12. 2016 - 13:12)

Všechno jsou to příznaky...já už mám manžela po 4 v nemocnici před vánocemi a nikdo my neumí vysvětlit proč se to vrací ma polepšili a schizofrenií a prášky berme

medik (Pá, 1. 7. 2016 - 21:07)

Všechno jsou to příznaky úzkostné poruchy, která se dá léčit. Vtíravé myšlenky nelze vůlí ovlivnit. Osvědčuje se malá dávka antidepresiva a psychoterapie.

Každý (Pá, 1. 7. 2016 - 12:07)

máme něco.Nedávno jsem také poznala chlapa,který nikde nemůže pracovat sám.Bojí se prý,že umře,že bude mít třeba infarkt.Vůbec si nedokážu představit tímto trpět,protože vždycky přece nejste s někým,každý je někdy sám.Jeho paní říkala,že kdysi na to i bral léky,tak nevím,pokud mu to aspon trošku pomáhalo,proč je nebere dál.

Eva (Čt, 30. 6. 2016 - 19:06)

moj muz,je styri dni v zahranici,pracuje vo vyskach a strasne mi chyba a strasne sa o neho bojim,je mi z toho zle a nemozem dychat,stale placem,,,,,,ak niekto vie poradit ako mi pomoct budem velmi rada dakujem Eva

Lucie (Út, 30. 9. 2014 - 02:09)

Mam to same,nici me to. Nejvic se bojim o mamu. Porad vsugerovavam nemoce,nejdriv sobe a ted ji. Uz nemuzu normalne fungovat :(

meanita (Pá, 19. 9. 2014 - 21:09)

Ja preživam presne to iste,bojim sa stale a neviem to ovladat a ked mam napriklad aj zly sen tak to zvelicujem a pripisujem tomu ze moj strach je opodstatneny,ale v skutocnosti je moj strach prehnany a ja uz takto nevladzem.Nechapem preco je to tak a nie som rada ze nas je tolko s tymto problemom,ale pomaha mi to ,že nie som saama.A viete vlastne proti tomu bojovat?

chi (St, 7. 5. 2014 - 08:05)

Anchsunaamun- správně to jméno je Anchesenamón.

Anchsunaamun@se (Út, 6. 5. 2014 - 23:05)

Ahoj všichni, potřebovala...Milá Jitko, byla jsem paralizována strachem a úzkostí. Stačilo mi jen slyšet houkání sanitky a věděla jsem, že se stalo něco strašlivého. Handicapovalo mě to i v práci a stálo mě nesmírné úsilí to nějak maskovat. Byla jsem prostě přesvědčená o tom, že se něco stalo a nebo o tom, že se něco jistě přihodí. Nechci Vás děsit!!! Naopak! Nikdy bych nevěřila a to mi opravdu věřte, že se z toho mohu vymanit. Když jsem mohla já, tak Vy jistě také můžete. Prosím, řešte to s odborníky. Nikdo, si snad nezaslouží prožívat něco takového.

Anchsunaamun@se (Út, 6. 5. 2014 - 23:05)

Jitko jde asi o úzkost-až...Dobrý den, zažila jsem něco podobného- Chodila jsem kontrolovat rodiče. Ano, takový šílený a paralizující strach si málokdo dovede představit. A přesně jak píšete. I když jsem odborníka nikdy nenavštívila, plně se s Vámi ztotožnuji. Chce to odbornou pomoc.

Anchsunaamun@se (Út, 6. 5. 2014 - 23:05)

Jitka, ja mám tiež strach o...Milá Mirko, ten strach je tak strašlivý a paralizující, že člověk nedokáže již myslet na nic jiného.

Anchsunaamun@se (Út, 6. 5. 2014 - 23:05)

Ano, zažila jsem to....Jsem nyní již mimo tyto věci, ale nikdy na to nezapomenu!!! Nikdy nezapomenu na to opovržení a výsměch těch klidných, kdy já jsem ,,panikařila". Nyní si myslím, že snad věda, technika a odborní lékaři možná pomoci mohou.

Anchsunaamun@se (Út, 6. 5. 2014 - 23:05)

Jitko jde asi o úzkost-až...Ano, zažila jsem to. Souhlasím s návštěvou odborníka.

Anchsunaamun@se (Út, 6. 5. 2014 - 23:05)

Ahoj všichni, potřebovala...Milá Jitko, nechodím sem vůbec a jsem tu poprvé, ale poradila bych jediné, zašla bych za odborníkem. Zaprvé, toto nejde podle mého změnit nějakým myšlením. Já jsem vše logicky věděla, ale.............skutek....Rozum je úžasný a logický a analogický, ale podvědomí je prostě věc jiná, Již pokud sem píšete, máte vše srovnáno, ale problémy nevymizely. Obraťte se prosím na odborníka, nic tím neztratíte. A pokud máte přátele, máte možná vyhráno.

Anchsunaamun@se (Út, 6. 5. 2014 - 23:05)

Ahoj všichni, potřebovala...Milá paní, já jsem toho prožívala 24 let. Bála jsem se každý den tak strašlivě o své blízké, že jsem již na nic jiného nedokázala myslet. A kdybych myslela na něco jim=ho bylo by to špatně. Každý den jsem vstávala s tím, že se mi možná dítě a nebo manžel již nikdy nevrátí a také jsem si myslela, že se zblázním. Okolí se mi jen smálo. Vyžadovala jsem neustále volání a dokazováním, že jsou živí, ale nepomohlo mi to. Diagnóza.......strach o rodinu.-------
Nebyla možná žádná terapie, protože bych nemohla hlídat v ten daný okamžik své blízké. Ještě jednou předesílám, že jsem nebyla pro své okolí normální a spíše k smíchu. Styděla jsem se za to vše, ale nemohla jsem si pomoci. Předpokládala jsem, že skončím v blázinci a samozřejmě mě to netěšilo, protože jsem věděla, že tím bude rodina trpět.....víc jsem již neviděla. Ale......začala jsem se stýkat a lidmi..............možná jste moc uzavřená od lidí........změnila jsem způsob života a ta komunikace s jinými mi zachránila život.

andrea kopernic (Pá, 25. 9. 2009 - 17:09)

nespim už pol roka iba s liekmi aj to malo mam strach nechodim von co mi je

i já (Ne, 1. 3. 2009 - 21:03)

mám neustále strach o své blízké,vnuci si pořídili motorky ,vnučka jezdí autem,není ještě tak moc vyježděná,tak vždycky s hrůzou čekám,další vnučka si s přítelem pořídili byt na hypotéku,tady zase šílím kdyby zůstali bez práce atd.Tak se ted už musím učit trochu ovládat a říkám si,co se má stát se stane a razím heslo,že co nemohu ovlivnit,tím se nebudu zabývat.novča

Lionett (Ne, 1. 3. 2009 - 18:03)

Ahoj, bohužel trpím stejnou věcí...chtěla bych se zeptat jak se u vás ten strach projevuje? U mě je to normálná panická ataka, špatně se mi dýchá, je mi špatně od žaludku, skoro závrať, je to tak nesnestitelný stav, že musím brát léky na uklidnění. Vůbec si neumím představit mít partnera s rizikovým povoláním:vojá, hasič atd. Šílela bych každý den. Kolik strachu už mi způsobil přítel, když nebral ani mobil, ani pevnou...pořád se mu vybíjela baterka, telefon doma měli rozbitý, fakt k zešílení...

aleš (Čt, 12. 1. 2012 - 09:01)

Taky mám stále strach o své blízké,práci,domov,budoucnost.
I já se chodím dívat na mámu.
Občas zažívám úplná muka a mám pocit,že se zblázním.
Vím,že antidepresíva nepomůžou,jen potlačí onen strach,ale zbavit se ho nedá

Reklama

Přidat komentář