Nevím co mám dělat

partner tě neopuští.To bys koukal jak snadno.

Byla jsem na tom stejně,čas...To je slogan arogantních.
Já jsem si život nedal, ale jsem to já, kdo musí trpět, je to můj život, mám právo ho skončit.

co te nezabije to te posiliSPIC: CO TĚ NEZABIJE TO SE VRÁTÍ ABY TĚ TO MOHLO DORAZIT :DDDDD

Často mě mrzí, že někdo založí takové téma a pak zmizí aniž by dal vědět jak se věci vyvíjely a dopadly.....

S tímhle máme asi všichni stejnou zkušenost. Všechno chce čas, hlavní je neupíjet se, nesnažit se toho druhého dostat stůj co stůj zpátky a nelepit zlomené srdíčko novým vztahem.

Dnes to vím, ale před dvanácti lety jsem to také ještě nevěděla...
Strašně jsem se tenkrát zamilovala a snad to bylo zpočátku oboustranné. Byl to takový ten druh lásky co člověka úplně oslepí. Začali jsme spolu po pár měsících i bydlet a já nikdy předtím a musím říct, že už ani nikdy potom nebyla šťastnější. Po půlroce společného bydlení jsem stále žila v nebi, vůbec jsme se nehádali, stále bylo o čem si povídat a často jsem spolu o víkendech cestovali. Nijak jsem ho neomezovala, často jezdil za svojí rodinou kde i přespával a nedával mi důvod abych ho v něčem podezírala.
Jednoho dne jsem přijela z práce domů a tam na mě čekal místo přítele jen poloprázdný byt. Žádný dopis na rozloučenou, žádné vysvětlení. Jeho telefon nefungoval, e-mail zrušen. Společné přátele jsme neměli. V zoufalství jsem pak volala do jeho zaměstnání, ale tam mi sdělili, že u nich koncem minulého měsíce skončil, údajně sám podal výpověď. Každá informace, kterou jsem dostala byla jen další rána do srdce. Už jsem víc vědět nechtěla.
Tenkrát jsem také stále dvě hodiny na mostě a chtěla to ukončit. Byla jsem si jistá, že když neskočím bude to takhle bolet až do konce života.
Přišla tam ke mě nějaká paní s pejskem a zapovídaly jsme se. Vůbec se mě neptala co tam dělám, záměrně mluvila o něčem úplně jiném. Ani nevím jak, odvedla mě odtamtud až domů.

Celé dva roky poté jsem neměla žádný vztah ani flirt. Pořád jsem naivně doufala, že se přítel vrátí. Zbytečně ztracené dva roky nejkrásnějších let. Až když jsem nastoupila do nové práce a poznala nové lidi, začala být pro mě na prvním místě zase přítomnost.
Definitivně jsem ho vypustila z hlavy až po osmi letech. Prošla jsem si mezitím ještě třemi rozchody, ale na ten most už jsem se nikdy nevrátila. Za tohle vážně nikdo nestojí....

Byla jsem na tom stejně,čas...partner tě neopuští.

Byla jsem na tom stejně,čas trochu pomůže,ale na toho pravého-pravou nikdy nezapomeneš.Nejhorší je se napít a lítost je větší,můj vztah skončil před 5lety,mám nový život-děti,ale stále vzpomínám.Ty jsis život nedal a tak si ho neber-bude líp:-)

co te nezabije to te posili

Zdravím všechny kdo budou... Ahoj, zadrž, to není ta nejhorší věc v životě.Většina lidí , kteří ti píšou si prožili stejné bolesti a trápení. I já znám to hrozné prázdno, denodenní proudy slz, výčitky, co jsem měla udělat lépe, kde jsem udělala chybu. Tohle všechno si ušetři, je to naprosto zbytečné. Nelze donutit někoho, aby nás miloval, nelze nutit člověka, aby setrvával ze soucitu vedle nás. Pochop, že ti za tu bolest nestojí, že už se nevrátí, že musíš jít dál.Hledat někoho, kdo tě bude opravdu milovat.A JAK JSEM SE UZDRAVILA JÁ ?
V největší bolesti, kterou jsem z lásky prožívala mně onemocněla kamarádka rakovinou. Viděla jsem její oči toužebně prosící všechny kolem sebe o pomoc, viděla jsem , jak by dala cokoliv za to, aby mohla žít.Jak moc člověk miluje život, když ho cítí jen na vlásku, jak moc mu všechny tyhle naše věci připadají malicherné.Tuto situaci já dnes považuji za nejhorší.Proto zapomeň na své trápení, začni znovu,vždyť vidíš, že může být i hůř.
Přeji novou šťastnou lásku.

Vím jak se cítíš, právě...Bohužel vím o čem píšeš také mě to potkalo je to už hodně let ale pořád mě to drtí.Já jsem žil asi v iluzi že nevěra je jen výjimečný fenomén ale ona mně naučila že je to naopak

Vím jak se cítíš, právě prožívám to samé. Také uvažuji o tom že bych se zabila, protože můj živo nemá žádný smysli, ale ublížila bych tím mé rodině a to nechci. Takže to budu muset vydržet a ty bohužel taky :(:( koupila jsem si někajaký doplněk stravy na nervy- třezalku a je to o něco lepší tk to můžeš také vyzkoušet, ale nejlepší je asi něco dělat a nesedět doma.

Ja uz taky nevim co mam delat. At udelam cokoliv i v tom nejlepsim umyslu tak zatim nekdo okamzite vidi lest nebo pretvarku.

Zdravím všechny kdo budou...... PS:Vydrž

hlava

Zdravím všechny kdo budou...ruka

Zdravím všechny kdo budou...vykasli se na ni najdi si jinou a zapomens na ni

co to je: aktivní zárodky..."Nemoc jako cesta", "Nemoc jako symbol", "Nemoc jako řeč duše" - Thorwald Detlefsen, Rudiger Dahlke
"Osud jako šance", T. Detlefsen
běžně dostupné
L. Hay nemůžu(vzor "kytičky", "lidičky", ťu ťu ňu ňu). Chlapi ti to řeknou na rovinu a natvrdo.

co to je: aktivní zárodky...Přečti si na netu o tom něco..Někdo s tím žije dlouho a zvládá to. Jiný má větší potíže..Dej si do vyhledávače název té nemoci /třeba vyhledávač na seznamu/ a pročti si o tom. Ne každý to má stejné...tady sem se koukni,ale pak sám hledej.

http://www.aktivnizivot.cz/roztrousena-skleroza/lecba-roztrousene-sklerozy/
Věř, jsou nové léky, neumějí vyléčit,ale nemoc zastaví nebo brzdí..

co to je: aktivní zárodky rostroušený sklerozy což je vysichání mýchy a pek postupný ochrnování a pak vam selže srdce? co mam delat kdyz to ma pritelkyne?

Tuhle reklamu tu spamuje do...Jak víš, že je to reklama ? Drtivou většinu nemocí, ať už psychických nebo fyzických, si lidi způsobují sami. Ve své vlastní mysli. Nemluvím o infekčních nemocech jako je HIV virus apod. To že je člověk nemocen, mu tělo jen dává najevo, že jeho životní hodnoty nejsou vyvážené, anebo že se nesnaží být dosti vstřícný a vděčný. Já jsem, né knihu ale film, "Miluj svůj život" viděl a můžu jen říct, že ta paní má pravdu. Ze své vlastní zkušenosti. Láska je jedna z dvou hlavních věcí (druhou je poznání), kvůli které se rodíme. Je to opravdu těžké, když člověk ztratí opravdovou lásku, jenomže to k životu patří. Stavět si na partnerovi jeden ze základních pilířů života je podle mě nesmysl. Člověk byl měl být samostatná jednotka a měl by být šťastný hlavně on sám. Přesněji, i když je sám. A pak má lásky na rozdávání :-) a nápadnice se jen ženou :-)

Tuhle reklamu tu spamuje do všech diskusí.