Nevlastní velmi problémový syn-PROSÍM PORAĎTE

Mila Jano,
osvojit si takhle "stare" dite navic "problemove" je od vas moc hezke a urcite mate velke srdce s pevnymi nervami.
Jak uz vam tu mnoho lidi poradilo - nejvhodnejsi by byla navsteva psychologa pripadne se poradit v detskem domove, ze ktereho pochazi.
12 let kluk zrovna vstupuje do puberty, takze nejake prikazy, domluvy, zakazy, pozadavky a dalsi veci ho stezi budou zajimat. Dalsi veci je to, ze ma v sobe a za sebou tezkou minulost, se kterou by se obtizne vyrovnaval i dospely clovek, natoz takovy kluk - ktery ac je mozna napovrchu velky drsnak, uvnitr se muze choulit nejisty tvorecek, ktery neumi projevovat svoje city natoz pozitivne, ma v sobe zmatek, mozna se citi sam apod. Uvah ke zvazeni je cela rada, proto by vam zajiste pomohl kvalifikovany odbornik.
Kazdopadne at se vas syn citi jakkoli, mel by dodrzovat stanovene mantinely. Nebojte se mu je postavit, mnohem dulezitejsi ale byva chvalit za jakoukoli kladnou malickost, za jakykoli uspech a komunikovat s tim - to je mozna to, co sam dobre nezvlada, davat mu najevo vase myslenky a city.
Prepisovani znamek bych mu ale vubec netolerovala. Snazila bych se zjistit, proc to dela, a paklize se neobjevi smysluplne objasneni, dobre zvolena forma sankce muze stanovene mantinely jasneji upevnit. Nebojte se mu ukazat, za kazdy ma sva prava, ale take povinnosti, ze svoboda jednoho konci, kdyz porusuje prava ci svobodu druheho. Dobre tresty jsou takove, ktere plynou z prirozenosti. Napr. kdyby vas syn dostaval za znamky kapesne, paklize si je prepisuje, nelze jim s jistotou verit a tak kapesne nejakou dobu nebude... Je zbytecne delat doma nadmerne dusno - je dobre si to vyjasnit tady a ted a dal to smazat, aby mel sanci zkusit to znovu s cistym stitem.

Ještě mě napadá - sebevědomí podle všeho asi nemá a proto maskuje tvrďáctvím - osvědčená metoda u těchto kluků je brát zcela vážně každou myšlenku, kterou vysloví(vyjma drzostí a sprosťáren), i kdyby to byla obyčejná kravina, přímo před ním se nad každým jeho výplodem vážně zamýšlet a často říkat, jak je inteligentní a jeho myšlenky zajímavé,jaký má postřeh, jaký má dobrý vkus... zkrátka povýšit a hojně zalévat každé semínko dobrého. Je důležité, aby přestal mít pocit a punc outsidera. A chválit a chválit....:-)

Možná nemá cíl a neví, co by měl od života chtít. Dobré známky ve škole a slušné chování nejsou pro 12letýho kluka žádnou metou:-) Snad zjistit, jaký je jeho sen a ten mu postupně, prostřednictvím snadněji dosažitelných cílů pomoci uskutečňovat. S tím by měly postupně samy od sebe odpadat všechny ty zbytečné skořápky (blbé známky, pochybní kamarádi, drzost atd.) Já vím, ono se druhýmu snadno radí, ale bez možnosti uplatnit v životě to, co by člověk rád, je ztracený každý, nemusí jít zrovna o problémové dítě. Přeju hodně štěstí.

Tady je opravdu každá rada drahá. I když jste to už zřejmě dělali tisíckrát, přesto vám to poradím znovu, zkuste si s ním pořádně promluvit. Přemluv třeba manžela, ať jedou na výlet, nebo na nějakou pánskou jízdu a ať mu tam pořádně promluví do duše, přeci jenom chlap chlapovi rozumí lépe. Ať se třeba zeptá, co by chtěl dělat až vyroste a jak je důležité, aby to ve škole teda šlo co nejlépe. Vím že to zní otřepaně, ale třeba to zrovna zabere.
Zhoršení chování může mít za následek také to, že se mu teprve teď všechno rozleželo v hlavě a uvědomil si, že s vámi už má zůstat napořád, možná zkouší vaši trpělivost, jak moc toho snesete. Každopádně držím palce.

Nevyčítáme mu že má vlastní názor, ale chceme a učíme ho, aby ho vyjadřoval slušně, ale zatím se nedaří. Dokonce už i trenér z kick boxu uvažoval o tom, že ho vyhodí, ale přemluvili jsme ho. S učením je to také hrozné, včera jsme s Lukym mluvili o vysvědčení, jelikož se blíží třídní schůzky (a po tom přepisování známek jsme nějak ztratili přehled) no a z našeho zlatíčka vylezlo, že propada ze čtyř předmětů, takže nás teď čeká dost práce.Jenže našeho maličkého to vůbec nezajímá.

No to možno nie je také zlé, mať svoju hlavu! Viem, že to rodičom a učite?om vadí, ale jemu sa to v živote ve?akrát zíde. Len treba, aby za svoje nápady aj niesol zodpovednosť. Treba, aby poznal sám, že sa mýlil, keď sa bude mýliť.
Rodičia chcú poslušné deti, ale tie deti raz vyrastú a potom tá ich "poslušnosť" môže byť v živote na obtiaž! Môj vedúci je bývalý "poslušný chlapec" ! Keď mu odberade? povie, aby znížil cenu - poslúchne. A my, zamestnanci, sa začíname báť, že prídeme o prácu - niektorí už prišli. Poslušný chlapec to bude mať v dnešnom živote ťažké!

Lukáš taky chodí do kroužků, právě vzhledem k tomu že je hyperaktivní si (upozorňuji že zcela sám) vybral sporty u kterých rozhodně pohyb nechybí a které ho zajímají. Rozhodně je dobrý ve všem, chodí na tancování (hip hop, break dance, atd..), na kick box a sem tam i na voleybal za školu, poslední dobou ale začíná mít problém s uznáváním autorit právě i v těch kroužcích, prý si nenechá v ničem poradit, neustále trenérům tzv."kecá do jejich práce", nebo určité věci odmítá dělat úplně. Mluvili jsme s ním o tom, ale bez výsledku, pořád ho to baví stejně, ale prý má své názory.

Pre deti okolo 5 r. bola knižka Poznajte schopnosti svojho dieťaťa - alebo tak akosi sa volala. Ide o to zistiť aké predpoklady a schopnosti chlapec má. Ak sa zistí napr. že má dobrú logiku, dobre kreslí alebo ho baví tenis - stačí už len nasmerovať ho k takým činnostiam. Ak má niekto - aj dospelý - sklony a predpoklady robiť určitú činnosť, tak ho to baví - pretože to robí dobre - bude to robiť rád a sám - nebude treba ani večný dozor. Môj brat je blázon do PC, už sa ve?a naučil a sám sa začal učiť aj angličtinu, pretože to potrebuje k PC. Keby nie PC, tak ho do angličtiny nijako nedonútime, reči o tom, aké sú jazyky dôležité by ani nevnímal.

Děkuji za rady, ale dětského psychologa jsme již zkoušeli, nejdříve školního, to Lukáš naprosto odmítl, tak jsme zkusili odborníka, ale po dvou týdnech se Luky úplně zasekl v jakékoliv spolupráci a odmítal na sezení chodit, z domu jsme pak vždy odcházeli s brekem. Mysleli jsme, že mu tento psycholog nesedl a tak jsme vyhledali jiného ale ani tady jsme se nesetkali s úspěchem. Už si vážně nevíme rady, synovi se snažíme oba maximálně věnovat (jelikož je hyperaktivní tak to ani jinak nejde, protože je potřebný dozor téměř celý den)a ve všem pomáhat a podporovat. Myslím že zákaz kroužků by nic nevyřešil, spíše by ho to vedlo k ještě horšímu chování. Také jsem toho názoru že dítě má znát hranice, ale jak mu je máme ukázat, když všechny připomínky téměř ignoruje.

Zkuste výbornou a chápající psychoterapeutku http://forum.meredit.cz/viewforum.php?f=50 - její internetová poradna a jednejte podle rad. Má zkušenosti, ví o čem mluví. Určitě doporučí osobní návštěvu u pro vás blízkého odbroníka, ale zároveň určitě nabídne i nějaké rady "pro Teď".

Také sdílím názor, co nejdříve navštívit dětského psychologa. Adopce dítěte v jeho ll letech je už tak dosti problematická a sžívání těžší pro obě strany a s prepubertálním či pupertálním dítětem to bývá i běžně doma dost často horor.
O tělesných trestech jistě neuvažujete, protože ty by celý stav jen zhoršily, ale dítě by mělo mít určité hranice, kam až může. Případný zákaz nějaké oblíbené činnosti, pokud se proviní, ovšem pak dodržet. Ne říct něco ve vzteku a potom povolit. Bude to složité, ale držím také palce. Bez pomoci to nepůjde.

Navštivte specialistu tady je každá rada drahá.Držím palce

Dobrý den, asi před rokem jsme s manželem adoptovali dnes již téměř 12ti letého chlapečka, již předtím nás varovali, že s ním není jednoduché vyjít, my z počátku nevěřili, ale dnes už je nám jasné co tím chtěli všichni říct. Nejdříve se před námi styděl, ale zvykl si na nás, velmi dobře to klapalo, ale poslední půlrok to začalo skřípat. Lukáš nechce poslouchat, má obrovský problém s uznáváním autorit, nejen doma, ale i ve škole a v kroužcích, i když je to velmi společenský typ, má zejména starší kamarády o 5 až 6 let, kteří se nám příliš nelíbí (takové ty typy, kterým byste se v noci vyhnuli obloukem), je hyperaktivní, tudíž má velké problémy se soustředěním, když k nám přišel, ve škole téměř propadal, začali jsme se s ním učit, protože sám to nezvládá a zlepšilo se to, ale v poslední době se učit nechce a známky jedou velmi rychle zase dolů, neustále nás volají do školy kvůli všelijakým průšvihům, takže bude mít 2 z chování (kamarádi mu totiž napsali omluvenky, takže nebyl ve škole, to jsme však již se školou řešili, ale neustále se s někým pere, přepisuje si známky a je na učitele drzý až sprostý). Drzý začíná být i na nás a my nevíme jak máme reagovat.Trestat ho nechceme, nechceme aby se nás bál, ale nevíme ani jak dál. Prosím poraďte.