Oberon - léčba

Byla jsem na Oberonu včera a byla jsem moc příjemně překvapena. Paní mi ukázala kde mám slabá místa a problémy a poradila jak se hýbat a jak jíst, aby se mé problémy odstranily. Takže za mně palec nahoru.
Narazila jsem náhodou na tuhle debatu a když jsem četla to posedlé nadávání, tak jsem se na to prostě musela jít podívat :-)

Strava je základ. Jak se má...má strava společného s oberonen? :-)

Strava je základ. Jak se má uzdravit někdo, kdo se tráví kolou, konzervanty a ečky, bílou moukou, cukrem a další chemií. A živiny jsou stavební kameny těla. Nedáš, nefunguješ.

A co má strava společného s Oberonem?

Mě taky pani s Oberonem pomohla s bolavými klouby. Hodně toho řekla o stravě a až jsem byla překvapená, kolik toho ví.

Je to smutné, ale ti dobří doktoři jsou už na západ od našich hranic, protože v tomhle formalistickým, plánovači s nevalným úsudkem stvořeným bordelu, se už nedá normálně pracovat. I na Doktorce se píše o kolapsu pediatrické péče a pod.
A když takhle fungují doktoři, tak se vůbec není čemu divit, že je tolik šarlatánů.A navíc mnohdy mohou pomoci více než lékaři. Např na moje potíže s trávením, když mi lékaři nepomohli pět let, mi pomohla léčitelka, která mě poslala pro lék za deset euro do německa a jsem úplně v pořádku už tři roky.

Kdyby to bylo tak jednoduché. Nevím, kam chodíte k praktickému lékaři, ale rok a půl trvající bolest hlavy mi léčili v Hradci injekcemi nějakého sajrajtu s etylénglykolem, ze kterého jsem byla omámená a bylo mi špatně asi týden.Bolest přetrvávala. Další kolo rentgenů, včetně rentgenů hrudníku a pánevní oblasti.? závěr psychosomatický původ, dostala jsem oblbováky. Bolest i přes oblbováky byla pořád, někdy větší, někdy menší. Po dvou měsících znovu vyšetření, další rentgeny a další, jiné oblbováky a prášky na odvodnění.? Když jsem se ptala, proč ty prášky na odvodnění,když jsem byla vždy na váze doma, která měří váhu, vodu a tuk vždy dehydrovaná, tak mi lékař vzal ten recept na ty prášky na odvodnění z ruky a řekl, tak je neberte.? To jsme nějak nepochopili. Zase pauza a po dvou měsících znovu s bolestí hlavy, znovu rentgeny a znovu oblbováky a léky na tlak. Celý život mám nízký tlak, při vyšetření jsem asi stresem měla 85/130, tak ok. Prášky na tlak mě spolehlivě vyřídili, jedla jsem je týden a pak je sama vysadila, protože jsem jen ležela a při domácím měření jsem měla tlak 59/88 a bylo mi špatně. Když jsem to říkala lékaři na další kontrole, nic na to neřekl ale další mi už nenapsal. Šla jsem do Prahy za jiným lékařem, který mě poslal do rehabilitačního centra.Tam mi také nepomohli. Asi po půl roce jsem šla na masáž a ta masérka povídá, nebolí vás hlava? Bolí, povídám a ona že mám vyhozený první obratel, ten atlas, který drží lebku a zakroutila mi hlavou a už cestou domů bolest přestala. Konečně po roce a půl. Oblbováky jsem samozřejmě hned přestala jíst, za což mě doktor na kontrole seřval. Byla jsem na něj naštvaná, že mě takovou dobu jen ničil život zbytečnými léky, dělal ze mě cvoka a nepřišel na skříplou páteř ani po šesti kolách rentgenů a řekla jsem mu to a že chci chodit k jinému lékaři, že mu nevěřím a on ještě přede mnou řekl sestře, ať mi napíše do karty, že nespolupracuju. A takovejhle psychopat a egomaniak, který nic neumí, má léčit lidi? To je ostuda Českého zdravotnictví.

bolestí hlavy ale často...ti řekne každý praktický lékař (zadarmo...)

Byla jsem u Šípkový na...bolestí hlavy ale často může krční páteř.

Byla jsem u Šípkový na...bolela hlava, a že tě to stálo patnáct stovek... :-)
Za ty prachy by šel pořídit bolehlav naprosto luxusní. Vynikající skotská se dá pořídit do litru...

Byla jsem u Šípkový na Zličíně na poukaz za 1500. Bolela mě hlava a měla jsem průjem a nic mi nenašli. Jen měli kecy o krčních obratlích, ale to s bolestí hlavy nemá co dělat.S břichem o žlučníku, ale ten nemám, to mi operovali před třemi lety, tak tam těžko bude problém.

A ty jsi anomyme...jakpak by ne? :-) Nazvu-li podvod podvodem, nutně se pro podvodníky a pro blbce stanu nepohodlným... :-)

Jak se pozná, který Oberon...jsou podvod...

Jak se pozná, který Oberon je ten podvodný přístroj, který nefunguje a který je nejlepší? Byla jsem před rokem v Hamburku a přišlo mi to úžasné, tady jsem byla na Zličíně u Šípkové a to bylo k ničemu. Tak abych zase nešla k neumětelům.

Asi je dobré vědět, které druhy parazitů dělají konkrétní potíže, a kde je v zahraničí člověk chytí, ale jsou odporní a hnusní a uplně z nich mám hrůzu a kopřivku.

Pane doktore Hnízdile,...oroduj za nás! :-D

Výzva pro...Pane doktore Hnízdile, děkuji Vám, že říkáte pravdu o prohnilosti farmceutického bussinesu a držíme moc palce. Doufáme, že bude víc a víc lékařů jako Vy, kteří lidem chtělí opravdu pomoci.

tady někdo, kdo ten elaborát četl???
Proč to sem ten člověk zkopíroval?

MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D. III. klinika infekčních a tropických nemocí, 1. LF UK a FN Na Bulovce, Praha
Infekce, které si můžeme přivézt z exotické dovolené Souhrn: Stále více našich turistů si vybírá pro své dovolené exotické destinace. Mezi nejčastější importované infekce patří průjmová onemocnění. Závažnější jsou horečnaté infekce jako malárie, břišní tyfus, ricketsiózy, horečka dengue a virové hepatitidy. V případě eozinofilie a pobytu v tropech pomýšlíme na tkáňové helmintózy, především na schistosomózu, filariózu a cysticerkózu. Jejich diagnostika je založena na důkladné anamnéze, zevrubném fyzikálním vyšetření a příslušných laboratorních či zobrazovacích vyšetřeních. Přestože se zlepšuje informovanost turistů o zdravotních rizicích pobytu v tropických oblastech, stále se setkáváme s řadou osob, které odjíždí i do vysoce rizikových oblastí bez doporučených očkování a antimalarické profylaxe. MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D. inkubační doba některých onemocnění může být řadu měsíců i let antimalarická profylaxe nemusí být zcela účinná Oddělení tropické medicíny 1. LF UK Studničkova 7 128 00 Praha 2 tel.: 224 968 523-5. 14 Každoročně cestuje na celém světě kolem 50 milionů osob z rozvinutých zemí do oblastí tropů a subtropů. Tyto cesty jsou spojeny se zvýšenou nemocností i úmrtností. 50 75 % všech turistů do rizikových destinací má zdravotní problémy, nejčastěji infekčního původu. Nejčastější příčinou úmrtí během pobytu v tropech však představují úrazy (44 %), dále kardiovaskulární (15%) a další interní choroby (9 %). Infekční onemocnění způsobí úmrtí pouze u 3 % cestovatelů. Mezi nejčastější importované infekce patří cestovní průjmy, rozličná horečnatá a kožní onemocnění, vzácnější jsou neurologické, svalové a urologické potíže, či sexuálně přenosné choroby. Postup při vyšetření pacientů po návratu z tropů Existuje řada infekčních i neinfekčních onemocnění, která mohou postihnout cestovatele, proto je obtížné doporučit univerzální postup při vyšetřování jejich zdravotních problémů. Základem zůstává důkladná anamnéza a zevrubné fyzikální vyšetření. Na jejich základě se volí laboratorní, zobrazovací a speciální kultivační i sérologická vyšetření, jež vedou k identifikaci etiologických agens. Mezi laboratorní vyšetření první linie u pacientů s horečkou patří krevní obraz a diferenciál, ukazatele zánětu (sedimentace, CRP, prokalcitonin), renální parametry (urea, kreatinin), glykémie, jaterní testy, odběry hemokultur a u osob pobývajících v malarických oblastech především tenký krevní nátěr a tlustá kapka (5). V anamnéze zjišťujeme navštívené země, u velkých států jako jsou Brazílie, Indie a Čína se ptáme na přesné oblasti a způsob pobytu, neboť zde existují velké regionální rozdíly ve výskytu infekcí (6). Důležité je také roční období (sezónní výskyt malárie), způsob ubytování (stany, bungalovy, klimatizované hotely), pokousání či kontakt se zvířaty (vzteklina, brucelóza, antrax aj.), poštípání komáry (dengue, malárie, filariózy), flebotomy (leishmaniózy), klíšťaty a blechami (ricketsiózy). Ptáme se na rizikové chování jako je konzumace neupravené vody, ledu, syrové zeleniny, kontakt se sladkou vodou (schistosomóza, ankylostomóza, strongyloidóza) apod. Pátráme po pobytu v rizikových oblastech daleko do minulosti, neboť inkubační doba některých onemocnění může být řadu měsíců i let (relapsy malárie, leishmanióza, amébový jaterní absces, schistosomóza aj.) (5). Zjišťujeme zdravotní potíže během pobytu, absolvovaná cestovní očkování, profylakticky i léčebně užívaná antimalarika, antibiotika a další léky. Antimalarická profylaxe nemusí být zcela účinná, chlorochin, meflochin ani Malarone nechrání před pozdními relapsy terciány. Řada antibiotik má výrazné antimalarické účinky (tetracykliny, makrolidy, kotrimoxazol, klindamycin), jejich užívání může ztížit a oddálit diagnózu malárie. Při fyzikálním vyšetření pátráme po fokálních příznacích jako jsou vyrážka, krvácivé projevy, ikterus sklér a kůže, regionální nebo povšechná lymfadenopatie, hepatomegalie, splenomegalie, meningeální dráždění, poslechový nález na plicích nebo na srdci. Na základě anamnézy, fyzikálního a laboratorního vyšetření první linie stanovíme diferenciální diagnózu a zvolíme další laboratorní a zobrazovací metody (RTG plic a srdce, UZ, CT), či speciální mikrobiologické techniky (mikroskopie, kultivace, serologie, detekce antigenu, PCR apod.). Klinický stav konzultujeme se specialisty dalších oborů a rozsah vyšetřovacích metod volíme individuálně, dle závažnosti klinického stavu, zjištěných anamnestických údajů

2 a nezatěžujeme diagnostické laboratoře neindikovanými vyšetřeními. Do diferenciální diagnózy je nutné zahrnout i všechny běžné infekce, které se vyskytují autochtonně na našem území a nemusí s pobytem v tropech souviset. Při protrahované horečce a kašli, zvláště u cizinců, je nutno myslet na tuberkulózu a zajistit příslušná karanténní opatření. Průjmová onemocnění cestovatelů Průjmy patří k nejčastějším zdravotním potížím turistů při cestách do oblastí s nízkým hygienickým standardem. Největší riziko představuje Afrika kromě její nejjižnější části, Latinská Amerika kromě Argentiny a Chile, Indický subkontinent, střední a jihovýchodní Asie, kde onemocní 20 80 % návštěvníků. (4). Mezi nejčastější původce patří baktérie (80 85 %), především enterotoxigenní kmeny E. coli (50 75 %), dále salmonely, shigely, kampylobakter, yersinie. Dva případy cholery k nám byly naposledy importovány v roce 2002 z Indie a Thajska. Zvyšuje se podíl bakteriálních kmenů, které jsou rezistentní na antibiotika (peniciliny, tetracykliny, makrolidy, kotrimoxazol), popsána byla i snížená citlivost vůči fluorochinolonům. Virového či parazitárního původu je 5 10 % cestovních průjmů. Většina virových a bakteriálních průjmových onemocnění se projeví během pobytu a těsně po návratu. U dospělých osob se jedná o klinicky nezávažné infekce, které během 2 5 dnů spontánně odezní, u dětí je větší riziko dehydratace. Léčba je symptomatická a je založena na dietě, rehydrataci, tlumení průjmů střevními adsorbencii a křečí spazmolytiky. Antibiotika se nasazují Riziko onemocnění závažnými horečnatými pouze při těžkých stavech s vysokou horečkou infekcemi se výrazně liší podle místa pobytu. inz-190x90_travellersdophilus_final:pravo92x133.qxd 21.5.2008 10:05 Stránka 1 a přítomností krve ve stolici, kdy hrozí bakteri- Mezi nejčastější příčiny horečky importované ální sepse. Z parazitárních agens je nejčastější giardióza, závažnější amébová dyzentérie je v posledních letech poměrně vzácná. Na rozdíl od virových a bakteriálních průjmů u giardiózy a amébózy infekce spontánně neodezní, může přetrvávat i řadu měsíců a je nutná specifická léčba 5-nitroimidazolovými deriváty (metronidazol, ornidazol). Proto v případě protrahovaných průjmů (více než 2 3 týdny) vždy provádíme parazitologické vyšetření stolice, vyšetřujeme i kontakty pozitivních cestovatelů. U infekcí způsobených entamébami je nutné odlišit nepatogenní Entamoeba dispar od morfologicky identické, patogenní E. histolytica (3) pomocí PCR vyšetření čerstvé nebo zmražené, ale nefixované stolice (vyšetření provádí Oddělení tropické medicíny 1. LF UK v Praze a Mikrobiologický ústav FN v Hradci Králové). Na střevní a mimostřevní amébózu je třeba myslet i u osob, které nevycestovaly, neboť toto onemocnění má kosmopolitní rozšíření. Průjmy vyvolané kokcidiemi (Cryptosporidium, Cyclospora a Isospora belli cayetanensis) trvají u zdravých jedinců obvykle 2 4 týdny a po té spontánně odezní. Závažné jsou u imunokompromitovaných osob, u nichž působí chronické infekce, které špatně odpovídají na léčbu. Základem prevence cestovních průjmů je konzumace nezávadné stravy a vody, antibiotika se k prevenci průjmů cestovatelů rutinně nedoporučují, určitý preventivní efekt byl popsán u bismut subsalicylátu, probiotik a nevstřebatelných antibiotik (rifaximin). Horečnaté infekce po návratu z tropů při protrahované horečce a kašli je nutno myslet na tuberkulózu nejčastější původci průjmů jsou enterotoxigenní kmeny E. coli z parazitárních průjmů je nejčastější giardióza průjmy vyvolané kokcidiemi BAKTERIE pro vaše zdraví Přípravek Travellers Dophilus obsahuje 3 kmeny bakterií mléčného kvašení včetně Enterococcus Fascium, díky kterému má zvýšenou účinnost proti průjmům při cestování. Zajišťuje optimální složení vaši střevní mikroflóry, zlepšuje stravitelnost potravy a posiluje imunitní systém. Komplex je určen všem, bez ohledu na věk. Při cestování nemusíte přípravek uchovávat v chladnu, zachovává si dlouhodobou účinost i při běžných podmínkách. Pro maximální účinek, doporučujeme užívat kapsle již 3-5 dní před před odjezdem na cesty. Nová generace bakterií mléčného kvašení! PHARMA AGENCY, s.r.o. - Zelený pruh 109, 140 00 Praha 4 tel.: 296 781 305, e-mail: [email protected], www.pharmaagency.cz 15

3 virové hepatitidy spolu se střevními infekcemi jsou nejčastěji importovaná onemocnění preventivní podávání lidského imunoglobulinu se již nedoporučuje ze subsaharské Afriky patří tropická malárie (infekce P. falciparum), ricketsiózy (klíšťové tyfy) a schistosomózy. Afrika je místem výskytu závažných hemorhagických horeček s rizikem nosokomiálního přenosu (Ebola, Marburg, Lassa, Krymská-konžská a horečka údolí Rift), ale jejich import do Evropy je extrémně vzácný. Z tropických oblastí Asie bývá importována malárie terciána (P. vivax), horečka dengue, z Indického subkontinentu dále amébóza, břišní tyfus a paratyfy. Po návratu z Latinské Ameriky je též nejčastější malárie, infekce P. vivax u osob, které užívaly profylakticky antimalarika a P. falciparum u těch bez profylaxe. V Karibiku, ve Střední a Jižní Americe je častá horečka dengue. Na celém americkém kontinentu se endemicky vyskytují systémové mykózy (histoplasmóza, blastomykóza, kokcidi

Pokud vede člověk dialog,...Dane, nedošlo ti, že Oberon si může každý koupit a nepotřebuje k tomu nějaké Bondovské špionážní techniky :))?
Trochu se ti to v hlavě pomotalo. Nebo trpíš paranoiou.
Tam byla pouze zajímavá otázka, že nějaký lékař nepozná z histologie parazita. Tak to je konec německého lékařství.