Otec u porodu

to katka: mamko,taťko je ještě lepší:-))))

Samozřejmě, že je, ale když o něm mluvím já, tak jako o manželovi či partnerovi, tatínku mu budou říkat leda děti. Na tohle jsem vysloveně alergická, když si dvojice po tom,co mají děti, začnou říkat "maminko" a "tatínku".

Kaka: a tatínek tvých dětí není tvůj manžel nebo partner?

Tak tatínka bych k porodu nevzala, ale manžela nebo partnera jo.

nevim lukano kde jsi rodila ale muj manzel si pri porodu mohl stoupnout kam chtel.a nikomu to nevadilo a jeho nestresovalo ze tam nestoji jak privazany dokonce videl i jak vyleza hlavicka ale to zalezi na chlapovi jak se na to citi a jsem stastna ze jsem ho tam mela.a manzel taky

K nohám rodičky tatínka ani nepustí.. Musí stát u hlavy.Jinak je moc fajn, když je u porodu i partner a můžete tak u zrození vašeho potomka být spolu, to pak ukápnou i slzičky dojetí:-) Nemluvě o podpoře v těch nejbolestivějších chvílích.

Mám 3 syny a žádný porod jsem nikdy neměla touhu vidět. Mů muž byl u posledních 2 porodů a moc mi svou přítomností pomáhal a můžu říct, že si mě po porodu víc vážil. Stál mi u hlavy a držel mě za ruku a povzbuzoval.

chlap z porodu může vidět jen to co chce..nikdo ho přece nebude nutit, aby stál přímo mezi nohama rodičky..praxe je taková,že stojí u hlavy a pomáhá jí a to přeci na něm nemůže nechat takové neg. zážitky jak píše výše Jana, že porod viděla....mám dvě děti 2 roky a 3měsíční a u porodu jsme byli oba:-)

Máme už dvě děti, které se narodily v době, kdy nebylo běžné, aby byl otec u porodu (17,15). Zkušenosti z porodnice jsou na dlouhé a dlouhé vyprávění, ale je pravda, že bych ve chvíli, kdy jsem přecházela po hekárně jako lvice v kleci docela uvítala společnost manžela. Jenom pro ten pocit, že nejsem sama, popovídat, prohníst záda. Nedávno jsem se ho ptala, jestli by u třetího chtěl být u porodu. Jsme spolu 20 let, takže se nemusí přetvařovat a na rovinu mi řekl, že pokud to budu chtít já, tak půjde, ale pokud na tom trvat nebudu, raději by nešel. Není žádný srab, spíš naopak, ale jak sám řekl, nezvládl by ten pocit, že nemá nad situací kontrolu. Že se děje něco, co nemůže ovlivnit a co řídí příroda. Mám na svůj názor právo a já bych ho nikdy nenutila. Ale každý chlap se musí rozhodnout sám, jestli na to má nebo nemá. Ženská ve chvíli porodu je ovládaná hormony a na spoustu nepěkných zážitků a bolesti zapomene, ale chlap tuhle možnost nemá. Jemu žádný hormon nedovolí smáznout z paměti bolest a zmatek. Takže pokud chlap řekne ne, já to nechci, já na to nemám, tak je to pro mě větší chlap, než když jde jenom proto, že se bojí ženě říct ne, že by si myslela, že jí snad nemá rád.

Tohle téma mě docela zajímá, přestože jsem bezdětná, svobodná a zatím i netěhotná :)
Když jsem mluvila s přítelem o tom, že bych ho chtěla u porodu, tak se na to moc netvářil. Já jsem ale takový člověk, který nemá rád cizí prostředí a ještě když ho má snášet sám a navíc když ještě prožívá něco né moc příjemného. Věřím, že tohle všechno přejde, když dostane miminko do ruky, ale předtím si to neumim představit.
Přijde mi divné, že by mě jen dovezl do porodnice, předal lékařům a čekal na chodbě. Přece je to naše dítě, ne jen moje, budem ho společně vychovávat a společně jsme ho zplodili, tak proč by se neměl účastnit porodu??
Argumentoval tím, že by mi to mohlo vadit, protože si tam bude jen tak stát a jemu se nic dít nebude a mě jo, ale to mi přijde jako blbost.
Zas na druhou stranu ho nechci nutit po tom, co jsem si tu přečetla. Chápu, že některého chlapa to může třeba odradit od sexu nebo ho určitým způsobem poznamenat. Přesto ale nechci být u porodu sama.

U porodu jsem byl a žádné dopady to na mě nemělo a nemá. Manželku vnímám pořád stejně jako před porodem a těhotenstvím. Manželka si tu moji účast přála a já jsem byl rád, že jsem byl u toho. Myslím, že Madonin komplex, či jiné komplexy moho potkat jen někoho, kdo je prostě zakomplexovaný, jednoduše řečeno.

Ono se to ale bohužel stává a tvrzení"to je debil"absolutně není na místě!
Ten chlap není schopen to vědomě ovládnout.
Pro některé z nich je to šok a mohou to být jinak běžně v životě silní chlapi.Casto je to po šestinedělí přejde.
Ještě je tady jedna věc:
Stavu, kdy se muž se svou partnerkou po porodu nedokáže milovat, se říká Madonin komplex-už ji nedokáže vnímat jako milenku,ale pouze jako matku a s matkou se přece nesolouží.Tento stav může trvat chvíli,ale také již navždycky.
Jinak to,že sexuálně přitažlivá není pro chlapa těhotná,je přirozená-příroda to tak zařídila schválně.Může být pro něj krásná,roztomilá,všecko,ale jako sexbombu ji rozhodně nevnímá.

Já jsem porod viděla a po této zkušenosti u toho svého chlapa nechci. Chci at třeba je se mnou když budu mít bolesti, ale v době porodu at je na chodbě. Není to nic pěkného a nedivila bych se, kdyby se pak choval divně... Nemusí přece vidět vše.

Otec u porodu se stal módním hitem,v každém případě,pokud se otec na to necítí,nenadávejte mu....

četla jsem příspěvek Zvědavé manželovi,jeho odpověď zněla"to je ale debil",manžel u porodu dcerky byl a říká,že nelituje,že to byla nejhezčí chvíle jeho života(a to mimochodem váhal)byl celou dobu se mnou na hekárně a na sále taky,celou dobu mi stál u hlavy a pomáhal.Když se maličká narodila tak se rozbrčel,milování v těhotenství i po porodu bylo stejné,prostě nádherné.A stále je a to máme zítra 10ti leté výročí svatby.To když se řekne,že si muž začne ženy po této zkušenosti víc vážit je pravda,alespoň u nás jo.Jsem pro to aby tam muž byl ať sám vidí,že to není jen tak porodit dítě(mohu srovnávat,u prvního dítěte jsem byla sama),ale tenhle porod byl úplně jiný,když jsem nebyla sama a to měla malá rovný 4kg a 52cm,takže žádná slast.Prostě rozumný chlap by to co ten tamten neřekl,možná je to jen zbabělec,který neví jak se vymluvit.

Jsem sice zena presto pridam nazor:-) Jsem s partnerem 4,5 roku u porodu byl celou dobu a dokonce i zaskakoval za asistentku pri siti/primo/.Pred tehotenstvim jsme se milovali v podstate denne , v tehotenstvi bych rekla ze i snad i jeste vic krome prvnich 2 mesicu tam byla nejaka obcasna pauza z me strany uz si to presne nepamatuji ale i tak obden urcite:-)Pak az do posledniho dne pred porodem.V porodnici jsme dokonce 2x podnikli jinou sex.aktivitu na nadstandartu ve sprchach/pritel tam se mnou tech 5 dni bydlel/.Zkusili jsme to asi 5 tyden po porodu ale kvuli stehum to neslo.ne ze by to bolelo ale rana je takova "tuha" nepruzna..proste to hlavne technicky neslo.Jinou aktivitu jsme ale samozrejme nevynechali po celou dobu po...Ted po roce a par mesicich je to spis o neco horsi ale je to hlavne casove /ne ze bych nestihala jak jsem utahana/ ale celym rozvrhem dne kdy se ruzne mijime a spime /kvuli zamestnani/na stridacku.Ja osobne bych jeste navrch rekla- coz s tim nesouvisi je to podle me jen muj dojem..ze pochva je po porodu takova jina jiste i nepatrne volnejsi proste jina i na pohmati tim jak probehlo siti...coz me desne stve, myslim ze partner to neresi /vybaven je dobre:-))/ale me to docela vadi.Podle me je to hlavne o tom jestli se milujete hodne i pred porodem protoze si myslim ze ty pary co se miluji spis min u tech se pak da cekat ze nebude jistou dobu treba nic.Ale to neni porodem ale uz tou celkovou nechuti ke styku../jako treba po delsi znamosti, kdy chce muz vic nez zena a ta by misto toho radsi -kdyz uz se ma drit-vyluxovala/:-)) Ne to zlehcuji! Ale my o tom s partnerem hodne mluvili a je fakt ze i kdyby se snad nekomu nechtelo mame za to , ne ze by se mel nutit to ne ale ze by se mel snazit co to jde, ze je to dulezite..

Ráda bych se teď obrátila především na Vás, pánové. Nedávno jsem vedla debatu s jedním z Vám o přitažlivosti těhotných žen a o změně sexuální touhy po partnerce po absolvování porodu. Onen muž mi tvrdil, že pro spoustu mužů je těhotná partnerka daleko méně přitažlivá než dříve a po zážitku z porodu s ní může takový muž nějakou dobu odmítat sex. Také ještě dodal, že takovéto věci se pochopitelně partnerkám neříkají...Co si o tom myslíte? Takový názor mě pochopitelně dost zklamal, tak se chci zeptat, jestli na to máte podobný názor...?