AU PAIR - názory a zkušenosti

Samotneho otce bych teda nebrala a radeji pockala na nejakou jinou rodinu. Myslim si, ze agentury nabidnou /hlavne tem novym holkam/ prvni rodiny, pro ktere tezko hledaji au-pair. Ale rozhodnuti je na Tobe. Tak at je dobre. Mej se a uzij si pobyt.

Holky nabídli mi neúplnou rodinu - jen tatínek samoživitel. Mám z toho smíšené pocity......co vy na to???

jo, posilovna je draha, to si radeji zabehej kolem baraku. A o tom tloustnuti, vsichni tloustnou, jenom Janinka ztratila 6 kilo!!! hi hi hi. LENKO: kde jsi? A chodis obcas do Jasminu? Se tam nekdy stav.Au-pair: jestli chces tak se vzdycky obrat na anglickou agenturu tady ti posilam cislo: je to Alison a je zlata, se mnou jezdila den po rodinach, nez jsem si jednu vybrala. Stejne jsem si nevybrala, rikala jsem ji, ze jedine, co postradam je muj pes Chip, vecer mi volala rodina a ja jsem u ni, protoze ma psa Chipa-nahoda? 07867808660 to je na tu Alison ale ji volej az z anglie.

Nevim, jestli je anglicka strava tak kaloricka. Spis je to tim, ze holky zahaneji smutek, stesk a stres jidlem. Tak to bylo u me. Typicka anglicka kuchyne mi nechutna a ani ji doma nevarim. Takovy nedelni obed u tchyne je pro me utrpeni. Krome yorkshireskeho pudinku, ten miluju.Jinak o tom meneni rodiny. Znam holky, ktere menily petkrat, sestkrat v casovem rozpeti dvou mesicu. Proste je hodne spatnych rodin, slysela jsem uplne horory, ale Tebe tim nebudu strasit. Rodina se da vzdycky vymenit, ale nespolehej se pri tom jenom na agenturu. Me kamaradce zrovna Student agency vubec nepomohla. Spis se obracej rovnou na sprostredkovavajici agenturu tady v Anglii. Spousta z nich je vlastnena Ceskami, ktere se tu provdaly a rekla bych, ze ty Ti pomohou v pripade problemu lepe.Posilovna bych rekla, ze je na aupairske pomery docela draha. Jde o to, jaky budes mit plat.Prvni tydny jsou tezke, chce to se otrkat. Me to trvalo asi tri mesice v prvni rodine (ne zrovna nejmilejsi lidi) a mesic ve druhe. Tam jsem si pripadala jako doma.

OPRAVA: Moje známé se také vrátily o pár kil těžší.......( píšu v rychlosti, tak mne omluvte) :-)))

Ahoj holky, díky všem za vaše příspěvky. Koukám, že anglická dítka, jsou asi velmi náročná, ale snad to zvládnu. Mám strach z toho odloučení od domova, od přítele, od rodiny, atd. Mimochodem, vymývání úst mýdlem, to je docela drsné i na české poměry....Holky, jaké jste měli pocity po příjezdu? Měli jste strach a jaké byly vaše první týdny? Já jsem z toho tak nervózní, to je děs. Snad budu mít štěstí na přátelskou rodinu. V prospektech od Student Agency píší, že v případě osobních nesympatií s rodinou, je možné ji vyměnit - doufám, že je to opravdu tak. Jinak to, že spousta holek při au pair pobytu přibere pár kilíček je fakt - moje známé se také vrátili o pár kil těžší. Je snad anglická strava tak kalorická?? V souvislosti s tím mne napadá otázka, zda je možné a hlavně pro au pair cenově dostupné, navštěvovat posilovnu, atd. Co váš volný čas??

Ahoj holky,tak pod vase odpovedi se muzu podepsat. Ja jsem byla au pair dva roky ve dvou rodinach, zkusenosti mam dost a dost.Akorat jedno bych opravila. Deti jsou bity. Vetsinou pouze vlastnimi rodici, ale jsou. Alespon ja mam takovou zkusenost. Ale existuji tresty, ktere muzes (po dohode s rodici) pouzit i Ty. Ve druhe rodine meli pro trileteho chlapecka celkem propracovany system trestu. Napriklad sezeni na schode pro "zlobive deti". Proste dite posadis na schod a ono nesmi vstat, dokud si neuvedomi, co provedlo a nepoprosi o odpusteni. Bohuzel se to vetsinou da aplikovat pouze u mensich deti, kteri pred Tebou maji mnohem vetsi respekt nez ti skolaci. Vetsinou. Moje rodina take napriklad vymyvala malemu pusu mydlem, pokud rekl nejake sproste slovo a tech ty deti umi opravdu hodne hi hi. To jsem ja nedelala, nesouhlasim s timto trestem.Jinak ja jsem stale v Anglii v Londyne. Jsem tu vdana, takze jsem tu asi navzdy. Libi se mi tu a muzu rict, ze holkam se tady vetsinou libi, pokud maji dobrou rodinu. A pozor na pribirani kilicek!!! Neznam holku, ktera by se v Anglii nespravila. Mejte se krasneLenka

A anglinou si hlavu nelam, ja jsem neumela skoro nic, kdyz jsem prijela. Lide anglicti jsou velice tolerantni a klidni. Je to tak, kdyz ti reknou "pojd dolu" tak se seberes a jdes a kdyz reknou diteti "pojd dolu" a on jde za 15 min, tak nic. Proste klidek. Kamaradky mam a muzu ti rict, ze jsem za ne vdecna. Az pojedes, dostanes seznam holek v okoli. Mam i kamarady anglicany ale kdyz jdeme ven a ja jim nejake slovo nerozumim, rada se zeptam kamaradky a ona mi ho rekne a ja uz si ho pamatuji. Slovnik mi byl oporou na zacatku docela jsem ho vyuzila i ted se do nej rada podivam. Co se tyce toho, jestli se ztratis, z toho si opravdu hlavu nelamej, ja jsem ztracena kazdy tyden, kdyz nekam jedu hi hi hi :0) Clovek se bud zepta a nebo jede na misto, co zna a od tamtud domu, mam ted na mysli autobus. Deti te poslouchat budou ale az se jim bude chtit, a kdyz ne, rekni to rodicum, oni si je jiz srovnaj. Kolikrat jsem neco rekla a mam klid, protoze si ke me nedovolej. Ja jsem tu rada a hlavni je si najit kamarady a je jedno, ktere narodnosti, protoze kdyz budes chtit pomoct, pomuzou ti. Ja mam kamarada a on bydli s kamaradama a rekl mi, ze jestli chci, klidne muzu bydlet u nic a on mi najde praci. Hned bych sla, jen cekam na vhodnou prilezitost. Jinak ja jsem v Londyne.

Ahoj, byla jsem jako au-pair a poté jako společnice v Anglii přes dva roky a tohle jsou obecné zkušenosti, které jsem tam posbírala z vlastní zkušenosti i od ostatních au-pair. Začátky jsou opravdu těžké, ale dá se to překousnout a jako zkušenost je to k nezaplacení. Hlavu s gramatikou si vůbec nedělej, spousta angličanů anglicky pořádně neumí a chyby (které si vůbec neuvědomují) dělají běžně. Pokud se chceš opravdu naučit jazyk, tak na české kamarádky raději zapomeň. Zní to hrozně a ze začátku je to fakt náročné, ale je to jediný způsob, jak dostat angličtinu rychle "do ucha" a opravdu se ji naučit. Určitě potkáš spoustu dalších au-pair z půlky Evropy, se kterými si taky budeš moct popovídat o té svojí rodině a případně o problémech a trampotách, které s nimi budeš mít - ovšem popovídat anglicky. Věř mi, je to opravdu jediný způsob. Setkala jsem se s holkama, které ani po roce anglicky pořádně nečetly a nerozuměly třeba rádiu. Což je další věc - čti cokoli co ti přijde pod ruku a zapomeň při tom na slovník, stejně se ty vypsané slovíčka nebudeš mít ani čas ani náladu učit (ideální jsou ze začátku dětské knížky). Rozšíříš si tak neuvěřitelně slovní zásobu. K tomu je skvělá taky televize a rádio, zkrátka využít každé příležitosti. A proč to všechno? To je jednoduché - v okamžiku, kdy přestaneš uvažovat nad každou větou, kdy se přestaneš večer hroutit únavou z toho, že (kromě toho že jsi v cizím prostředí a děláš něco, co bys v Čechách asi nikdy nedělala) si musíš nějakých 16 hodin denně namáhat mozek v cizím jazyce - tak se tvůj pobyt stane mnohem příjemnějším a zábavnějším. Rodiny jsou různé, ale děti jsou opravdu z 99% hodně rozmazlené a nic nemusí. Ze začátku budeš asi překvapená způsobem stravování nebo "hezkým" anglickým bincem alá kde mi co odpadne tam to leží (děti i dospělí) a spoustou jiných věcí. Nesnaž se to měnit nebo uzpůsobovat svým představám. Když na začátku fantasticky uklidíš a budeš čekat, že si toho někdo všimne a ocení to, můžeš si být spíš jista tím, že za 24-48 hodin to zase bude vypadat stejně jako před tvým velkým úklidem. Nedělej si z toho hlavu. Je to jiný způsob života, jim to vyhovuje a jsou tak spokojení. Jen je dobré se na začátku domluvit, co přesně jsou tvé povinnosti - ať ti to dají třeba písemně - vyhnete se případným sporům o to, jestli má být vytřeno ve středu, v pátek nebo každý den. Co se dětí týče, tak opravdu nemusí téměř nic dělat, nevyžaduje se od nich většinou ani uklizení vlastních hraček. Ze začátku jim asi moc nebudeš rozumět - zvláště budou-li ještě školou nepovinné - ale i to se časem poddá. Pamatuj na jednu hlavní zásadu - ani lehké plácnutí přes zadek není přípustné. Děti se nebijí, neplácají, nedávají se jim pohlavky. Až budeš mít pocit, že je ti nejhůře, a že ty spratky nesneseš už ani pět minut, tak si vzpomeň ještě na jednu věc - zhruba co 12 měsíců se u nich střídá nová slečna na hlídání. Když už si na ni konečně zvyknou a ona na ně, tak odjede a přijede nová slečna, která si přiveze nové zvyky, která se jim třeba vůbec nelíbí, která mluví legračním akcentem, a na kterou si zase musí nějak zvyknout. Ani pro ně to není jednoduché.Tohle jsou opravdu velmi obecné postřehy - třeba natrefíš na rodinu, kde budou mít permanentně uklizeno, děti budou spořádané a hodné a budou říkat ano prosím a ne prosím. Všechno je možné, ale za celou dobu jsem na žádnou takovou rodinu nenatrefila (a že jsem jich poznala opravdu hodně!). :o)) Rodina, u které jsem byla já (celou tu dobu) byla skvělá, dodnes si píšeme, když je to možné, tak se i navštěvujeme. Přeju ti, abys narazila na fajn lidi, se kterými si padneš do noty, a aby se ti v Anglii líbilo. Hodně štěstí, Petra

Ahoj Janulko, děkuju za odpověď. Sebevědomá moc nejsem, myslím, že pocit služky překousnu, i když budu muset někdy zatnout zuby. Spíš se bojím, abych to zvládla s angličtinou

Ahojky, tak ted prave jsem au pair ve VB, co chces vedet? Deti jsou tady strasny, to je fakt. Budes za ne delat absolutne vsechno a to si nedelam legraci. Budes si pripadat jako uklizecka, jako nekdo, kdo se absolutni poskot. Az budes v rodine, tak ta rodina se uz nikdy nebude obtezovat po SOBE neco uklidit. Jak se k tobe bude chovat rodina, to zalezi na ni, ale to o tom uklizeni po vsech v rodine je pravda. Tak drzim palecky :0) a jestli jsi trosku sebevedoma tak ti bude trvat dyl nez se vyporadas s pocitem sluzky.

Ahoj, zakládám toto téma, protože se chystám k au pair pobytu do Velké Británie a ráda bych znala vaše názory a zkušenosti. Uvítám úplně vše. Předem děkuji.