Porucha sousredeni

Zdravím Hanu. Sice jsem neprodělala CMP,ale něco horšího. Odešlo mi dítě. Jinak to napsat nemohu. Nespím,zapomínám,bolí mi hlava,mám stažený krk,všechno mi bolí,na nic se nesoustředím,nic mi netěší.2 týdny už beru Oxazepam na noc a ráno Zoloft.Je to stále stejné.Co mi pomůže? Nikdy jsem nic podobného nejedla.Poradí mi někdo, kdo přežil své dítě.Snažím se ,ale nevím jak dál.Děkuji Vám.

Jsem v ID po drobné CMP /cévní mozková příhoda /Zapomětlivost, nemožnost soustředění,roztěkanost atd mě také trápí. Mám to i diagnosticky potvrzené.Bojuji s tímto problémem. Jen jsem ve "výhodě",že už mám svou prac. karieru za sebou.Celý život jsem pracovala jako zdr. sestra.I nyní bych chtěla být ještě platná a užitečná ale bohužel,tato dg mě diskvalifikuje.Proto jsem si v 58 letech pořídila PC s internetem.Nechci stagnovat, mám zájem se stále učit něčemu novému.Přeji Vám všem hodně zdraví, úspěchů a nevzdávejte to. Zdraví Hana

Ahojte,
tato diskuze jakoby spadla z nebe. Zrovna pisu diplomku a cekaji me statnice, takze hledam, co by mi pomohlo v lepsi koncentraci. Jestli mate nekdo typ na nejakou metodu "efektivniho uceni", tak budu rada.
Hezky den. Slunina

Kamile,
chystam se udelat neco proto, aby se to zlepsilo. A sice, podstoupit tato sezeni. Podle toho, co se o Biofeedbacku pise, prave tohle odbourava to, co je vrozene. V mem pripade ti bohuzel mohu sdelit vysledek az asi tak za rok. Ted bohuzel nemam penize a taky nebudu delsi dobu v republice. Ale cetla jsem treba komentare matek dys...(lektickych, grafickych...) deti

Ahojte všichni,také jsem dřív se soustředěním měla hrozné problémy a nikdy bych nevěřila, jak mi pomůže, když se začnu správně stravovat a obvzvláště mi pak, jako doplněk výživy, hodně pomohla guarana( mám tabletky). Přeji Vám, ať máte tolik energie a soustředěnosti do učení jako teď já...

Martino,
díval jsem se na ty stránky, je to celkem dost zajímavý, ale nevím, zda by mi to pomohlo. Sezení jsou dost drahé. Ty už jsi to podstoupila? Udělala jsi něco pro to, aby se to zlepšilo? Myslím si, že není jednoduché odbourat něco, co bylo vrozené. Mě to opravdu strašně vadí. Spoustu věcí jsem se naučil doslova násilím. Donutilo mě okolí.

Kamile,
mám podobné problémy jako ty. Nebudu je tady
rozebírat. Jen ti chci poradit, aby sis na internetu našel vše o EEG Biofeedback.
Ahoj

Jmenuji se Kamil a jsem Rom. V poslední době u sebe pozoruji poruchy koncentrace a nevím, jak jí předejít. Byl jsem nedávno na vyšetření u psychologa a diagnostikoval poruchy koncentrace, hyppersenzivitu a LMD. Nesoustředím se, jsem přecitlivělý a mám slabší mozkovou kapacitu. Také jsem někde četl, že se LMD dá překlenutím puberty překonat. Mám stále větší pocit, že se nic moc nezměnilo. Nemohu se s tímto faktem vyrovnat, protože mi to brání v realizaci. Ve škole jsem neustále pod napětím, vidím, jak mnou někteří profesoři opovrhují a největší potíže mi dělá přijmout to, že ostatním jde učení lépe. Dokonce jsem se také dozvěděl, že na SŠ nemám co dělat, přesto jsem se tam udržel. Neustále dokola slyším jednu a tutéž odpověď: "každému to není dáno". Proč se tedy musí člověk, s danými předpoklady, smířit s tím, že se nebude realizovat jako intelektuál. Je to prostě nespravedlivé. Můžete se k tomu nějak vyjádřit? Určitě mi to pomůže. Děkuji Kamil

Předmět: celozivotni porucha soustredenosti Autor: martin Datum: 9.9. 2005 17:04:12 Dobry den paní doktorko trpim celozivotni poruchou soustredenosti je my 26 let bydlim u rodicu, penize mam ale jedine co my chybi je byt jako ostatni lidi a mit chut se ucit jenze my chybi vytrvalost dnes jsem jak snek i ten je proti me zavodni chrt . Driv jsem byval jak lev utrzeny ze retezu ale nevenoval sem tomu takovou pozornost . Protoze si vlastne cely zivot delam co chci tak ted za to platim . Prosim o radu kde se to da lecit nebo jak ? Neznam ani ucivo ZS pripadam si jak kdybych byl z jine planety ? Jsem takovy snilek ktery ma spostu veci ale nevi jak s nimi vynalozit kdyz ma v hlave poskozeny mozek a jak se rika neporadek v hlave neporadek ve vecech a to mam take . Předmět: celozivotni porucha soustredenosti Autor: K. Datum: 9.9. 2005 17:20:29 proc bydlis doma?

A nootropika jste někdo zkusil?

Jóga, chytrý drogy...

Myslím, že většina z nám má pěkně pocuchaný nervičky...Jak to řešíte?Míša

Jak si tak čtu co jsem napsal musím se omluvit za chyby v textu.

Ze zájmem čtu člányk o jinani a musím řict s ním mám také dobré zkušenosti. Pokud by nekdo mel zájem si vypěstovat vlastní strom Ginkgo biloby mohu dodat sazenice cca od 1 m výše a to za cenu od 400,- Kč výše dle velikosti. tel: 602 874 216

Ahoj, mám podobné potíže, jsou spojené s dlouhodobou neléčenou úzkostně depresivní poruchou. Mě zase nedělá dobře bavit s člověkem z očí do očí, to se mi stane něco tak hrozného (asi jako Tobě) co se nedá popsat, okamžitě je mi fyzicky špatně, chce se mi na záchod - horem, dolem, hučí mi v hlavě a přestanu jakoby vnímat (přestávám rozumět co mi ten člověk vůbec říká), je to těžké - souvisí to opravdu s psychikou a chce to dlohodobou léčbu, nechci Ti nějak radit protože já sama se v tom docela dost plácám. Tak se svěř psychiatrovi. AHOJ Lenka

Už asi 4 roky po velkém psychyckém napětí mám problémi s koncentrací dělá mi potíže se koncetrovat na určitý bod např. více listů v trávě , nebo kamínky na zemi a po nich se kutálející míč, nebo rychle se posouvající řádky na počítačí při posouvání textu, dělá mi to někdy zle od žaludku jindy jsem z toho unavený a chce se mi spát

ahoj lidi,drzim vam moc palce, asi pred dvema lety jsem na tom byla jako vy, "musela" jsem udelat tunu statnic a byla jsem uprostred depresi, z tech jsem ted snad docela venku, bylo to krute,jako jedna z nejlepsich v rocniku jsem vylezla nakonec s trojkama, ale i to byl pro me obrovsky uspech, nechapu,jak jsem vubec mohla nepropadnout, kdyz si vzpomenu, jak jsem na tom byla...no asi ne zas tak blbe.Krome ruznych guaranovych + gingoi tabletek pomaha joga...tam se obcas soustredit musis, jinak spadnes a pokud neni cas ted zrovna prave na lotosovy kvet,(ikdyz na jogu jdu uplne vycerpana se spatnym svedomim, ze bych mela spis do studovny(delam druhou vysku),nakonec je velky rozdil v tom, kdyz tam jdu a kdyz ne....po joze za dve hodky udelam vic nez za 4 hodky bez ni, jinak doporucuju obyc svicku,mam vyzkousene, ze deset minut vecer divat se do plamene pomaha,je to taky soustredeni, navic prijemne,praclovek jinak vecery netravil nez ziranim do ohne

Ahojte.Mám rovnaký problém ako vy. Študovala som na Ekonomickej univerzite. Od prvého semestra ma učenie vôbec nezaujímalo, nikdy som sa nemohla sústrediť na učivo. Skúšky som si pekne zadelila, aby som medzi dvoma skúškami mala aspoň 5 dní na prípravu. Bolo to ale zbytočné, pretože ak som mala mať skúšku napr. v stredu, tak som sa začala učiť v pondelok večer, učila som sa tak 6 hod. Potom som celý utorok okolo učenia len chodila a konečne okolo 18. hod som sa dostala zasa k učeniu. Paradoxne, dosahovala som výborné výsledky, minulý rok som školu skončila s červeným diplomom. Nikto mi neveril, že som sa učila úplne minimálny čas - akurát čo som si skriptá prečítala a raz ešte zopakovala - prelistovala. Keď som sa mala začať učiť, nemohla som sa absolútne sústrediť. Vždy som potrebovala "časový stres" - čiže začať sa učiť, keď už bolo takmer neskoro. Z učenia mi bolo vyslovene zle, uplne som mala pocit, že mi napína žalúdok. Fakt doteraz nechápem, ako som mohla výšku skončiť s takými výsledkami. Ako by to však nebolo dosť, aj keď ma škola vôbec nebavila (okrem matematiky, ekonometrie, účtovníctva a nieko?kých logických predmetov), rozhodla som sa urobiť si doktorát -PhD. Neviedla ma k tomu láska k učeniu ani k ekonomike, jednoducho mám pocit, že ten dar učenia chcem ešte viac využiť. V súčasnosti sa neučím už nič, na skúšky chodím s tým, čo si pamätám z inžinierskeho štúdia a využívam, že profesori majú o mne ve?mi dobrú mienku. Stále však rozmýš?am, či by som štúdium nemala nechať. Bojím sa, že úplné silenie sa do učenia(aj napriek tomu, že potom mi to už ide super) môže viesť k nejakej poruche. V zamestnaní ani pri rôznej práci som podobné pocity nezažila. Ešte by som chcela podotknúť, že moja malá 11 ročná sestra má podobné problémy, ako ja. Absolútne sa nedokáže sústrediť, učivo si len raz prečíta a už chce aby sme ju vyskúšali - pritom je ve?mi šikovná, ale učenie jej proste "lezie na nervy" (ako mne). Našim som už viackrát hovorila, že asi máme poruchy sústredenia, ale oni na to, že je to hlúposť, že niečo také neexistuje. Som ve?mi rada, že som objavila tieto stránky, pretože vidím, že s podobným problémom nás je viac. Za prípadné rady ďakujem a držím všetkým palce, aby sme sa dokázali lepšie sústrediť.Julka

Ahoj Iveto,dekuji za tvuj ohlas,ani nevis jak jsi me podporila,myslim psychicky.Take jsem se jiz nekolikrat zhroutila.Nejhorsi je,ze nemam ani manzela a na vseechno jsem takrikajic sama.Mela jsem pritele,ale z toho se vyklubal alkoholik,takze jsem to mela jeste tezsi,ten naopak jenom vyhledaval konflikty a vsechno jenom zhorsoval,mela jsem pocit,ze on je na tom jeste hur nez muj syn,nebyl pro nas ani ekonomickou oprou,vse jsem musela tahnout sama,nakonec jsem se s nim za dramatickych okolnosti rozesla,a ted mam noveho pritele,je strasne moc hodny,je uplnym opakem toho predchoziho,ale nezije s nami,jelikoz je z Vidne.Velmi si spolu rozumime i syn si na neho zacina zvykat,ma pro me pochopeni a snazi se mi pomoci jak muze.Ale take to neni jednoduche takhle na dalku.V rodicich take zadnou oporu nemam,jelikoz jsou rozvedeni,s otcem se vidame velmi zridka a matka je pripad pro psychiatra,jsou s ni jenom problemy,je strasne konfliktni,egocentricka a porad se jenom urazi,k synovi nikdy nemela zadny vztah a vzdycky kazdy problem jenom prohloubila.Neni na ni spoleh v nicem.Kdyz jsem od ni potrebovala opravdovou pomoc,tak se vzdycky ke me obratila zady,sama uz nikoho ani nema,je osamela a rodina a znami s ni uz radeji kontakty neudrzuji.

Milá Lenko,mám stejně starého syna, který je postižen dětskou mozkovou obrnou. V posledních letech se jeho fyzický stav zlepšil (silná vada chůze, špatná motorika rukou a pod.)Ve škole jsme si užili taky až až nervů, je dislektik a díky postižení je hodně pomalý. Díky nepochopení a hlavně chuti nepochopit ze strany školy a i mého manžela (tedy nevlastního otce mého syna) jsem se nervově zhroutila.Naštěstí se mi ho v 6.třídě podařilo přeložit do dislektické třídy a byl na tři roky celkem klid. Kluk se výrazně zlepšil a hlavně jeho a moje psychika. Ale samozřejmě že plno věcí zůstalo při starém i dnes, kdy je mu 17,5 let: zapomínání, jaký má ručník, jaký kartáček na zuby, jaký je den, datum, kdy je Štědrý den (?), kdy má svátek a pod. Je to někdy fakt na mrtvici. Taky mám strach, jestli zvládne učení, protože se těšil do učení a teď se ukazuje, že je poslední a nejde mu to. Zajímalo by mě, jestli Tě tvůj manžel dokáže v těchto situacích pomoci a jestli chápe synův hendikep. Byla bych ráda, kdybys mi odpověděla. Nemám totiž nikoho z podobným problémem, kamarádky mají "normální děti". Můj mail je IFajmanova"dop.skoda.czMěj se dobře a pevné nervy.