Přinesla vám nevěra něco pozitivního?

jo otevřela mi oči ... sice jsem nezůstala s tím se kterým jsem zahnula, ale jen tak jsem se propracovala až tam kde jsem a mám super miláčka

jsi divná, kdyby my to udělala moje žena, tak ji zabiju. nebo aspoň zbiju

Asi jsem divná, ale můj manžel ať má milenek deset nebo padesát, mám k tomu dvě podmínky - zdravotní nezávadnost :-) a hlavně o tom nechci nikdy nic vědět... Nic bych nikomu nedoporučovala, každý jedná sám za sebe a za svoje jednání nese i následky..

Manžel docela hodně pracuje, ráno odchází kolem sedmé, půl osmé, vrací se v šest, sedm večer, ale taky v deset.

Nejsem podezřívavá, nezkoumám, kde přesně je, věřím mu, máme se fakt skvěle.

Před dvěma lety jsem to tak necítila, zapoměla jsem se. Nelituju, ale nezapomínám. Žiju s tím, ale svěřovat se mu s tím nikdy nebudu, připadalo by mi to, jako když tím chci ulehčit svému svědomí a jemu trochu ztrpčit sny...

CO je jeden večer proti životu se skvělým chlapem. Já si ten večer akorát uvědomila, kam a ke komu patřím a že to stojí za to.

Mia a doporučila bys to teď i manželovi? Ať i on posílí vaše manželství a ty budeš mít lehčí svědomí. (Tím ale nemyslím bordel s profesionálkou).

Já taky preferuji věrnost. Neříkám, že mě ostatní holky nepřitahují, ale prostě si myslím že nestojí za to dávat v sázku několetý krásný vztah kvůli pár šukačkám.

Kdysi jsem si myslel, že věrný být nedokážu, ale teď se na to dívám jinak. Pro mně je teď osvobozující nemyslet pořád jen na sex, i když před pár lety se mi do hlavy nic jiného ani nevešlo :)

Teď se věnujiu hlavně práci, vzdělání, koníčkům, přítelkyni atd. a cítím se šťastný jako nikdy :)

Nevěra - přinesla mi zjištěním, že můj muž je to nejlepší, co mě mohlo potkat. A to zjištění přišlo ve chvíli, kdy jsem po desetiletém vztahu byla vyčerpaná a nevěděla, jestli má smysl pokračovt. Spousta věcí upadla do stereotypu, který mi začal vadit. Náhodná nevěra, pár hodin, před tím nic, potom nic - a najednou jsem si toho stereotypu začala vážit, to, co mi nevyhovovalo, jsem změnila, s manželem spolu víc mluvíme, vlastně prožíváme nové líbánky, jsme víc milenci než manželé... už dva roky... nechtěla bych nikdy, aby se to dozvěděl, ale vím, že mi to strašně moc pomohlo, i když mě tu asi pár lidí odsoudí

Nat, to je jen o uhlu pohledu. Jestli chces brat neveru jako podvod a lez, bude to podvod a lez. Pro me vernost v sexualnim vyznamu nema smysl, pak nevera neni problem.

Nat, to je jen o uhlu pohledu. Jestli chces brat neveru jako podvod a lez, bude to podvod a lez. Pro me vernost v sexualnim vyznamu nema smysl, pak nevera neni problem.

Když to tady tak čtu, tak jsem asi divná. Já jsem příteli nikdy nevěrná nebyla a to je o dost starší než já a po sexuální stránce toho potřebuji víc než je mi on schopný poskytnout. Ale já nemám nic ze sexu bez lásky, nic necítím spíš naopak je mi to nepříjemný a ještě k tomu i kdyby k tomu došlo nejsem ten typ co to neřekne já to prostě musím říct i když by to mělo špatně dopadnout. Na druhou stranu nevěřím jemu, že je mi věrný v zásadě chlapům vůbec neveřím, takže mi nakonec asi nezbyde nic než být stejná jako oni a taky podvádět a lhát.

Je mi tě líto.

Pro rara: Pozitivní je, že pomyslný vrchol hory byl zdolán a vyčistil se těžký vzduch. Já osobně jsem na tom psychicky mnohem líp.

Jsi chudák Honzíku ...

a chtels nam tim rict co ty kozle?

Mám podobnou zkušenost. Ale pro lepší pochopení zkusím popsat historii našeho vztahu. Už v době, kdy jsme spolu chodili jsem měl pocit, že nám to v posteli nevychází tak, jak by mělo, byl jsem totiž její první kluk. O šest let starší a se zkušenostmi z předchozích vztahů, jsem jí nabídl, aby se na mě nevázala a zkusila si najít někoho, kdo jí bude lépe vyhovovat. Ranilo jí to, byla do mě asi hodně zamilovaná a že jí nevadí, že se mnou nedosahuje orgasmus. Tak jsme se vzali a v posteli jsme se snažili, jenže pořád nic. Pak přišly na svět děti, pokus o antikoncepci, ale časté záněty a nepříjemné pocity při kontaktu žaludu s umělou hmotou a dana musela ven. Hormonální antikoncepci manželka odmítla a prezervativ v manželství se mi taky nezdál jako dobré řešení. Takže jednou a dost. Aby sex trval déle, zkoušel jsem všechno, bolel mě jazyk i ruce. Nic. Občas jsem to zvoral blbou poznámkou o hrubosti manželčiných dlaní, nebo o tom že neumí pořádně líbat. Výsledek byl, že mě přestala hladit i líbat. Už to bylo jen o styku, který mě uspokojoval jen fyzicky. Už tak nízká frekvence klesala a já to začal řešit onanií a sněním o orgasmech bývalé partnerky. Manželka nebyla nikdy příliš vzrušivá, tedy aspoň se mnou ne, ze sexu se stala opravdu dřina, hlavně se přemluvit. Dorazil jsem to internetem, stahoval jsem si co se dalo sex, holky, povídky. Manželka mě oznamovala chuť k sexu slovy - jsem umytá. A já nic. Vloni jsme byli spolu asi pětkrát. A nevěra je tu. Žena má koníčka a v tomto kolektivu si našla přítele, Po několikaletém přátelství neodolala na společném výletu a zadařilo se. Orgasmus má. Tajemství o nevěře udržela asi čtyři měsíce, když po mém pozdějším návratu z restaurace jsem v posteli zavedl řeč na neudržitelnost situace, mi to řekla. No já to tak trochu tušil a vlastně jsem se ani nemohl zlobit. Od té doby ještě nepohádali, jsme na sebe hodní a jsme aspoň přátelé, jelikož mu chce být věrná. Abych ze sebe nedělal svatýho, tak jsem jí několikrát zahnul, nic moc, vždy jen náhodně a nikdy dvakrát s jednou. Ale asi opravdu milenec na prd, protože to taky nebylo nic moc. Ale to už je téma do jiné rubriky.

Ano, přinesla, skvostně jsem si zašukal, ostatně to byl účel.

Nejdříve pocit zamilovanosti,pak výčitky,pak problém jak z toho vycouvat a posléze zjištění,že nejlepší je ten kterého mám doma.Pak další zjištění,že on taky nebyl svatej-ale po mé zkušenosti o které on nevěděl jsem k tomu přistupovala s nadhledem,občas to zabolí,ale spíš to vztahu prospělo.Je to už 10 let a dodnes sama nad sebou kroutím hlavou co jsem na tom chlapovi viděla,že mi to stálo za ty nervy.To samé je když potkám tehdejší manželův úlet-co na ni viděl.

Nikdy bych nevěřila, že dokážu odpustit nevěru, natož říct, že mi přinesla něco pozitivního, ale ano je to pravda. Sice mě to stálo hodně sil - a jeho taky, aby mě získal zpátky - ale dnes už jsem se nad to povznesla. Vím, že pro něj to byl jen sex a možná to mi trošičku pomohlo...pozitivní je především to, že jsme k sobě mnohem více upřímnější a dokážeme se jeden druhému více otevřít - zní to asi jako klišé, ale je to tak!

s nevěrou mám také své zkušenosti.. s přítele m jsme tři roky a on mi byl asi v polovině našeho vztahu nevěrný.Nedokázal mi to říct v tu chvíli, ale jak šel čas jeho hlodalo černé svědomí a v jedné slabé chvíli i to celé vyklopil. V tu chvíli jsem nevěděla jestli si ze mě střílí, nebo zda to myslí vážně. Moc to bolelo, ale asi jsem tak hloupá, nebo tak moc ho miluji, že jsem mu to odpustila a docela to náš vztah posílilo. Jen pokaždé, když vím že se jde někam bavit s bývalou přítelkyní, nebo s nějakou kamarádkou, zůstávám trochu jako na trní.. asi mi ještě chvílí potrvá než mu budu znovu úplně věřit..Snad mou důvěru znovu nezklame.. nejsem si jistá že bych uměla odpustit podruhé.

Mě přinesla slzy a smutek.Nic víc.

Leno - vyjádřila jsi to přesně. K tomu není co dodat.
Přeju všem krásný svátky.