Reklama

Problem s komunikaci s lidmi

Petra (Po, 12. 11. 2012 - 18:11)

u mě to není tak že bych se bála komunikovat s lidmi. Klidně mluvím přede všemi a nahlas ale jen když mám co říct. to je to. většinou jen tak sedím a mlčím a mám strach že příště s sebou vezmou kamkoli do společnosti někoho jiného než mě protože s ním je jednoduše větší legrace. snažím se pořád si říkat ať si věřím nepřemýšlím nad tím tolik ale nejsem si jistá jestli to pomáhá. je fajn když tu lidé píší o tom co zažívám také. je to těžké. ráda bych byla člověkem co je téměř vždy středem pozornosti a vědět co říct. život by byl mnohem jednodušší...

šárka (Út, 7. 8. 2012 - 00:08)

Už od malička se bojím s lidmi.Prý to máme v rodině ale když jsem se ptala někoho z rodiny tak nic takového nikdo neměl.Nemůžu chodit mezi lidi které neznám,vždycky spanykařím a někdy se rozpláču nebo uteču.Ve škole mi to ani nevadí spíš mě vadí že jsem častým terčem urážek a ve 2.-3. třídě na ZŠ jsem byla šikanovaná pak už to přešlo jen na kyberšikanu.Bojím se že je to tímhle problémem že nedokážu komunikovat s lidmi.

Aluška (Út, 22. 5. 2012 - 21:05)

Mám stejný problém jako většina tady.Když je nasadí téma u kterého mám co říct,které mně zajímá,sem ukecaná že by jeden neřekl..ale jakmile přejde na téma,které jde mimo mně tak mlčím.. a někdy mi to přijde tak.. že sem nudná..ale snažim se po malých krůčkách postupovat dopředu

Honza (Ne, 6. 5. 2012 - 13:05)

Dobrý den, jsem na tom podobně jako tady všichni přítomní. Jsem schopen si povídat jen o věcech, ve kterých se vyznám a pokud někdo hovoří o něčem "obyčejném", tak nevím tak nějak co bych na to řekl. Měl jsem Hodně vztahů a tak nějak ve všech případech byl problém s tím, že jsme se zabral do svých věcí a nedokázal jsem komunikovat o nějakém společném životě.

komunikacnikupo (Čt, 19. 4. 2012 - 14:04)

Viděli jste už...Příjde mi to dobré. Nevím co na to manžel. jDU do toho!
Jitka

jak sdělit part (Čt, 19. 4. 2012 - 14:04)

zdravim,
mam problem s...Viděli jste už www.komunikacnikupony.cz - přišlo mi to velmi zajímavé - je to způsob, jak říci partnerovi, dětem, blízkým, že se Vám něco nelíbí. Jsem překvapen, že se o tom nemluví více. Možná bude

Hh (Ne, 30. 10. 2011 - 19:10)

Ahoj.Mám stejný problém s...Andreo, jsem dávno dospělá..Ale tvůj problém jsem zažívala také. Víš, já se toho zbavila sama. Chtěla jsi být jako holka, dítě a nebo i ted herečka? Já kdysi ano, když jsem byla v pubertě. Asi v tvém věku jsem měla stejné problémy, tak jsem si řekal,že budu "herečkou" Mezi lidi jsem šla/i do školy/ a představovala si, že jsem někdo jiný. Úžasná, komunikativní, upovídana a jako jsem hrála divadlo. Ono to fungovalo,jen uvnitř mi bylo zle a úzko. Jenže v krátkém čase,jsem to převedla na roveň svou-jestli rozumíš. prostě jsem se to takhle naučila.Vlastně to svým zpusobem dělá hodně lidí, pokud řeší potíže, hrají divadlo..jakoby byli v klidu a tak..Možná to je hloupost,ale zkus to.

Andrea (Ne, 30. 10. 2011 - 18:10)

Ahoj.Mám stejný problém s komunikací.Je mi 17let a když sem byla malá, maminka mě podle žádosti doktorky musela poslat na tábor protože už zde vznikl tenhle problém s komunikací.Zde si mysleli že se to nějak zlepší jenže celý tábor jsem probrečela.Pak sem povyrostla a byla jsem ve škole středem pozornosti,dokud jsem nezažila v 8.tř psychickou šikanou,která trvala do 9.tř.Nejhorší bylo že mí spolužáci to viděli ale nic neudělali.Doma sem to neřekla...To mě opět vrátil do introverta ale ještě na horší úrovni.Ted jsem na střední škole již v 2.ročníku a já mám strach na někoho promluvit nebo když se holky o něčem baví já je poslouchám ale žádné komentáře nepřihazuji.Kvůli mé uzavřenosti jsem ztratila opravdu Všechny kamarády mám jen jednu kamarádku ale ta na mě kašle!! :-( Mám ted hodně velký problém s komunikací a velice mě to trápí vždycky jsem uměla všechny rozesmát ted ze mě nikdo nic nevymáčkne :-( Nejsem namachřená holka jak některé bývají.Problémi semnou nebývají a je na mě spolehnutí
Poradil by mi někdo jak bych mohla začít pracovat na tom abych si zvýšila sebevědomí a začla normálně komunikovat s lidmi? Prosím děkuji.

Pavel (Ne, 23. 10. 2011 - 15:10)

No, to já jsem si navykl být sám a dnes mně to už ani nevadí.

Veronika (Ne, 23. 10. 2011 - 14:10)

Mám úplne stejny problem jako Zdenek..s mou nejlepsi kamarádkou jsme vzdy o necem zvanili,ted jsem v nove tride. Nekdy jsem schopna zapojit se do konverzace,ale vetsinu casu jsem ticha a jen posloucham.Stale se mi do hlavy vtira otazka :'a co ted?O cem mam mluvit'
Uz je to k nevydrzeni.Nebavi me stale hloupe hledet na kamarady jak se skvele bavi mezi sebou..

iveta (Čt, 8. 9. 2011 - 06:09)

Já jsem si až teď začala zvykat na lidi,přivdala jsem se a to mně pomalu a jistě zabíjelo,jsem 100km od rodiště a konktakt veškerý žádný-kamarádky ,nic.Nikdo v dnešní době nemá čas na sebe, natož na bližního svého.Když navštívím své rodiště,tak si připadám jak bych z marsu spadla a vracím se uplakaná,pokaždé mi to přijde líto.Místo abych nabrala energii,tak jsem vysátá a znechucená...tak to je život se soc.fobií.Děkuji!

marcela (St, 7. 9. 2011 - 13:09)

Zdravim, asi mam podobny...Ahoj zdravím všechny, i já mám ten samý problém když jsem někde na veřejnosti a bavím se s cizími lidmy. Já si opravdu nemám s kým o tom popovídat, kamarádky se rozutekly a zbyly jen ty co za nic nestojí. Takže můj problém je i v tom že nemám pořádnou kamarádku, kamaráda. Pak jsem raději samotářka a následují problémy s komunikací s lidmy vůbec. Je to takový zamotaný

Zdeněk (Út, 6. 9. 2011 - 22:09)

Zdravim, asi mam podobny problem, ale zase je je fakt ze mam nekolik pratel se kterymi se mohu bavit o cemkoli a nemusim vubec premyslet o tematu ovsek jakmile jsem nekde novy nebo "s nekom o necem" tak mam proble se uvolnit a neustale mi v hlave srotuje co vlastne rict a stejne na nic neprichazim...

Martina (Pá, 20. 5. 2011 - 20:05)

Pro vsechny, co pisou o problemech s "tlachanim": ve vetsine pripadu je to problem se sebeduverou. Vase bezne denni zalezitosti vam nepripadaji dostatecne dulezite na to, aby je ostatni poslouchali. Chce to cvicit, cvicit a cvicit. Prumerne vzdelany clovek udrzi pulhodinovou konverzaci v podstate s kymkoli - a kdyz se u toho v hospode pije a ji, tak muzete ten pulhodinovy obsah roztahnout na cely vecer :-) Vsichni neco delame, mame nejake zaliby, rodinu, neco jsme cetli nebo videli v televizi, nekde jsme byli, neco si myslime - to vsechno jsou namety na konverzaci. Pak jde o to, JAK o tom povidat, aby to ostatnim prislo zajimave. Doporucuji treba knihu od Dale Carnegie - Jak spravne myslet, jednat a mluvit. Jestli mate stale pocit, ze je vas zivot nudny, pak je treba ho obohatit - coz nemusi byt nic drastickeho, staci si vsimat malickosti a zajimavych veci, ktere se kolem vas deji. Cim vic budete chodit do spolecnosti a mluvit s lidmi, tim vic zjistite, ze i ti, se kterymi jste mluvit nechteli, protoze 'nemate nic spolecneho' jsou zajimavi lide, kteri obohati vas - a tim padem i vasi pristi konverzaci "o nicem". :-) Ja jsem si taky dlouho myslela, ze jsem introvert, pak me prace donutila komunikovat s lidmi a nelituju. Mam mnohem bohatsi zivot a lidi me stale bavi - a neustale prekvapuji ...

marketa (Pá, 20. 5. 2011 - 19:05)

ahojky,mam stejny problem, je mi 35 vsude kde jsem pracovala jsem si nedokazala najit poradne kamaradku,jsem samotarka,ma nejvetsi kamoska se odstehovala a od te doby nemam nikoho.moc me to stve ze jsem tak jina nez ostatni,2 roky trpim nespavosti tak ani nemam chut nikam chodit.kez by se to zlepsilo,ale moc tomu neverim.vim ze hodne dela to ze jsem menecenna,precitlivela,vzdy si neco najdu co mi vadi,pritom vim ze napred musim zmenit sama sebe,ale bohuzel to vim ale nejde to se zmenit,jsem uz takova

Drey (Út, 3. 5. 2011 - 20:05)

zdravim,
mam problem s...Adel: dobrý den, už jste vyřešila svůj problém? týká se mě to samé a nevím co s tím, v poslední době se s tím hrozně trápím, ale jen v práci.

císařův pekař (St, 12. 1. 2011 - 12:01)

Mne se jedna klientka ptala,...Dobrý den,
nejsem studovaný psychlog, ale i přesto bych si dovolil reagovat - neříkám odpověďet.

Třeba je mateřství a výchova dítěte pro ženu o které jste psala klíčová v její seberealizaci.
Je to samozřejmě těžko takto odhadnout z pár řádků Vašeho textu, ale je pravděpodobné, že zmiňovaná žena vnímá narození svého dítěte, jako jakýsi životní úspěch - ostatně jak to vnímá asi většina maminek, což je přirozený mateřský pud.
Označit pak mateřství/početí dítěte jako rozmnožování, což je jistě správný výraz, ale spíše technického charakteru, bez citového zabarvení, může být mylně chápáno jako nepřátelský akt - nejspíše pramenící z pocitu nepochopení, jak je dítě pro danou maminku důležité.

Myslím, že v tomto případě bude zdrojem konfliktu nedostatek empatie - oboustranný.

Odborník by jistě celé mé mínění vyjádřil obratněji,srozumitelněji a podrobnějí - zkrátka lépe, nicméně myslím, že základ mé myšlenky by mohl být správný :)

Eva (St, 8. 10. 2008 - 21:10)

Dobrý den, já jsem vždy byla velmi stydlivá, málomluvná,seděla jsem někde bokem a nikdy se nezapojila do debaty.Ve škole mi tyto problémy působí velké problémy. Třeba při zkoušení nejsem schopná něco říc, díky tomu nejsou moje výsledky vůbec dobré. Pořád musím na to myslet a nejsem schopná se učit. Nevím, možná bych měla ze školy odejít... . Prosím o nějakou radu. dík

Eva (St, 8. 10. 2008 - 21:10)

Dobrý den, já jsem vždy byla velmi stydlivá, málomluvná,seděla jsem někde bokem a nikdy se nezapojila do debaty.Ve škole mi tyto problémy působí velké problémy. Třeba při zkoušení nejsem schopná něco říc, díky tomu nejsou moje výsledky vůbec dobré. Pořád musím na to myslet a nejsem schopná se učit. Nevím, možná bych měla ze školy odejít... . Prosím o nějakou radu. dík

MAREK (Pá, 4. 7. 2008 - 20:07)

Ahojte,
Ja se komunikativni az oc, proste treba sedim ve vlaku a navazuji rozhovor, no nekdy to jde, jindy ne. Clovek se musi zavit studu.

Reklama

Přidat komentář