Je to psychické týrání?

Dobrý den chtěla sem se zeptat přistěhovala sem se na Slovensko za přítelem protože máme spolu syna po nějakém čase se začal chovat divně začal mě omezovat , rozkazovat zakazovat různé věci proste fungovat jak on řekne už mi zakazuje aji kamarádky a vyhrožuje mi že když odejdu že mi směrem syna potřebovala bych radu co mám dělat

Dobrý den chtěla sem se zeptat přistěhovala sem se na Slovensko za přítelem protože máme spolu syna po nějakém čase se začal chovat divně začal mě omezovat , rozkazovat zakazovat různé věci proste fungovat jak on řekne už mi zakazuje aji kamarádky a vyhrožuje mi že když odejdu že mi směrem syna potřebovala bych radu co mám dělat

Zdravím. Mám problém s kamarádem. Nevím jestli je to z jeho strany problém nebo z mé. Bohužel žijí delší dobu sám a jeho znám už od malá. Před asi 4 nebo5 lety sem si bral půjčku kvůli bytů a kamarád byl ve finanční tísni a požádal mě jestli bych mu něco nepůjčil. Měl sem výhrady, ale řekl sem si tak mu pomůžu. Dohodli jsme se na vrácení. Normálně jsme se bavili. Po nějakém čase se mi ozval, že nutně potřebuje ještě jednou pomoct. Mě to problém nedělalo tak sem mu opět pomohl. Požádal mě o založení bankovního účtu. On sám nemohl, protože na něj byla vystavená exekuce. Po této době měl už rodinu a nestálý bydlení, u mě půjčku. Sám se dostal do špatné finanční situace a jediné co ho napadlo bylo se opět zeptat mě. Mě se to už nelíbilo, ale tak dokonale mě přesvědčil, že sem opět povolil. V této chvíli sem už v tom byl doslova namočený, že sem nemohl jen tak vycouvat. Furt sem věřil, že dodrží co slíbil. Bavili jsme se dál a furt se pokoušel o další a další mojí pomoc. A já dával a pomáhal s vidinou, že to myslí upřímně. Takhle to šlo pár let. Částka už překročila celkem dost. Půjčku co sem na něj měl sem převedl k němu na můj účet aby se o to staral. Po nějaké době už sem měl toho dost když opět mě požádal o pomoc, to jsme se už i pohádali a nastínil sem mu kolík už to je. Nevím proč, ale opět sem mu pomohl. Přestěhoval se a já mu pomáhal. Jak finančně tak s pomocí. Z jeho strany chodili peníze, ale už i urážky a narážky. Bohužel na to co mu na mě vadilo. Ignoroval sem to a stále doufal, že bude platit. Po nějaké době mě požádal jestli bych nemohl za něj z části hradit. Protestoval sem, ale problém byl ten, že půjčka byla na mém účtu a byla celá na mě. Dřív mě nenapadlo to s ním sepsat a podepsat. Bral sem ho jako kamaráda ne jako dlužníka. Buď to budeš platit nebo ti to hodím celé na hlavu, zaznělo z jeho strany. Já nato teď nemám. A tak sem už začal platit i za jeho. Moje půjčky a teď i jeho. Sem tam vynechal, ale jinak se snažil platit. A i v této situaci po mě nadále chtěl finanční pomoc. Já pod nátlakem, že mi to hodí celé na hlavu sem mu pomáhal. Čím dál víc jsme se začali bavit, chodil sem k němu domů. Hráli si na PC, povídali a on se mi stěžoval a vyprávěl a svěřoval a já poslouchal. Byl sem taková krabice na jeho problémy, nechtěl sem ho urážet nebo si stěžovat aby se neurazil a kvůli tomu tu půjčku nenechal být. Takhle to šlo nějaký čas. Zeptal se mě jestli bych chtěl jet na dovolenou do ciziny. Jo to by bylo fajn. Tak jsme se domluvili a jeli. První rok byl fajn. Druhý už o poznání horší, už jsme si řekli svůj názor na sebe. A z jeho strany furt chodily urážky a narážky na moji osobu. Opět sem se to pokoušel ignorovat, ale hádky byli už častější. Třetí rok sem už nechtěl na žádnou dovolenou jet, přeci jenom už to bylo dost finančně náročné a já peníze chtěl použít na jiné věci. Což on nechápal a mlel si to svoje a můj názor už moc nebral v úvahu. A to sem mu ještě na tu dovolenou poskytl finance. Nakonec mě tak rozebral, že sem povolil a nakonec jel. A opět jsme se pohádali a já sem opět nic neudělal. Po dovolené mě požádal ať celou půjčku začnu platit já. Že jde do insolvence a nemůže postrádat ani korunu, což už sem nevydržel a řekl sem k tomu svoje. Jenže sem se s ním nepřestal bavit. Furt sem doufám ve vrácení peněz. Během zařizování insolvence mi řekl, jestli bych se tam nezapsal i já, že bych na něj takhle napsal dluh. Nechtěl sem do toho tahat někoho dalšího a chtěl sem to udržet jenom mezi náma a nechtěl sem chodit po bankách a žádat o potvrzení kvůli půjčkám. Kdybych věděl jak to funguje a co pak bude tak bych to udělal, což byla moje chyba. Ze začátku začal něco posílat, ale po nějaké době toho nechal úplně. A stejně jako předtím po mě chtěl finanční pomoc. Nechtěl sem už mu nic dát, ale furt ve mě hlídala myšlenka, že když to neudělám tak už to nikdy neuvidím, protože dle jeho slov" pro mě je na prvním místě rodina". Je to tak a kdyby šlo do tuhého tak bych upřednostnil ji a tebe ne. V té době sem ještě nějaké peníze měl, ale už to bylo málo a co sem měl sem už nechtěl utrácet za dovolenou nebo něco co chce on. Minulý rok v lednu se mě opět zeptal jestli bych jel znova. Což sem řekl, nato nemám a neřešil sem to. Jenže on se s tím nesmířil. Uběhli měsíce a korona do toho a bylo léto. A jeho napadlo jet, peníze si si zázrakem našetřil, ale aby mě něco poslal ne. Ok. Povídá, povídá a nějak mě přesvědčil a já povolil. Chtěl jet jen s pár šupama, ale já věděl, že kdyby to tak bylo tak akorát se tam pohadame. A i na jeho popud sem si raději vzal nebankovní půjčku a jeli jsme. Dovolená byla dobrá, ale mě postupem času už vadilo jeho vyjadřování a chování, ale nic sem neřekl. On je blázen a klidně by mě tam nechal. Jeď si domů jak chceš. A tak sem raději mlčel. Takže platím svojí půjčku, jeho a ještě další a nemám nic. On si kupujete prasata ze svého a jezdí si na dovolenou a mě není schopen nic dát a ještě si klidně dovolí znova požádat o peníze na autoškolu. Kvůli jeho práci. A já vůl mu je dám z toho posledního co sem měl. A nadále se s ním bavím a hraju na PC. Při hraní jsme se domluvili, že budeme trávit volný čas společně když bude čas. Fajn. Po nějaké době si chci dát od toho pauzu a chci se věnovat tomu co mě baví, ale to v jeho případě je špatně. Jeho slova. Já mám volno, ty máš volno tak v čem je problém. Já mu řeknu, nechci teď s tebou nic hrát, chci dělat to co mě baví. A otázky proč a jako co. Tady máme toto musíme v tom pokračovat. Nakonec po dohadování to vzdám a podřídím se. A takhle je to furt. Můj názor na cokoli vyslechne, ale nebere vůbec vážně. A pořád ukazuje na moje chyby a uráží a já si to nechávám líbit. Cokoliv on chce a já odporuju tak je zle. V práci jsem se o tom bavil s kolegyní a ta mi sama řekla, že mě kamarád psychicky týrá, ale sám si to neuvědomuje nebo ano a je to schválně. A já to nevidim. Protože nemám nato jiný pohled. A měl bych mu říct dost. I s ohledem na peníze, ať nepočítám, že je ještě někdy uvidím. Před pár dny jsem se s ním chytl u PC na téma kdy chodím spát. Chodím kolem 21- 22, ráno vstávám v 4:30 a dle jeho slov chodím jak mimino. Jeho slova, já vstávám i před 3h a chodím v 22-23 a nedělá mi to problém, ty vstáváš později a máš s tím problém. Tak mu řeknu, no a co to je moje věc kdy chodím, tak se o to nestarej. On jede totiž heslo, dokud to nemám hotové nejdu spát. Což já neberu. On hrozně je závislí na našem společném hraní a když já s ním nechci tak sem ten špatnej. A začne mi předhazovat moje nedostatky. Když jsem mu řekl, že o nich vím ale nechci je měnit jenom kvůli tomu, že jemu to vadí tak to bylo špatně. A když jsem se o tom opět bavil v práci tak mi řekla, nebaví se s ním. Nepiš mu, nezvedej telefon. Je to blázen a akorát tě psychicky vysává. Já mám hlavně problém, že nevím jak se ho v myšlenkách zbavit a přestat se bát mu cokoliv napsat aniž by se naštval.

Pokud nemáte děti,...Kdyz odejde uvědomí si o co přišel takhle ji ma pořád jistou a ubližuje ji.

Pokud nemáte děti, rozejděte se hned, jakmile vám to velí vaše intuice. S dětmi je to horší, pak stojí zato na sobě zapracovat a vztah vyladit, jestli to jde...

Zdravím mam pocit spíše si...Něco podobneho jsem zažila ja nebralo to konce hodně destruktivní vztah a bude se to zhoršovat takze nečekat na nejhorší a začni pomalu balit a zhanet si pronajem,podnájem nebo k rodičům.Nemůžeš žít něčí nesmyslný život plny ponižování.

Zdravím mam pocit spíše si...Já bych ho ještě nezatracoval,protože třeba má nějaký požadavek na teb,třeba anální sex,který se stydí ti vyslovit,zkus někdy přijít z mrkví v zadku s tou naťí koukající jako ocas a připlaz se po čtyrech a dělej haf haf,jestli tohle nepomůže tak nevim.

Zdravím mam pocit spíše si...Tohle je naprosto klasický případ psychického týrání. Dokážeš ho opustit? Máš kam jít, uživíš se sama? Přinejhorším k rodičům, na ubytovnu, na čas ke kamarádce. Ale něco dělej. Bude se to zhoršovat, časem se ho začneš bát. Bude ti vyhrožovat fyzickým násilím, tihle chlapi jsou ubožáci.

Zdravím mam pocit spíše si...Se o tebe bojí a chce tě doma,aby si ztloustla a točila se kolem plotny a jeho válendy s pivem a cizí chlapi by o tebe nejevili tolik zájem.
Jako chlap bych nechtěl aby si mne takto zdomácněla ženuška.
Máš lidská práva,nepozbýváš je manželstvím,pokud s nikým nespíš,tak se sním můžeš i v manželství bavit a neflirtuješ,neslibuješ mu nic,ví že si vdaná ,tak o co jde?
Máš snad taky svůj čas.
V americe je to tak,že tam chlap dostane dítě na starosti a hostí třeba večírek na zahradě a u toho houpe dítě,manželka razí s partou na dámskou jízdu,protože teď má volno ona.A v USA je to fifty,fifty starost o dítě.

Zdravím mam pocit spíše si...než tě začne omlacovat. Nebo tě zbouchne a budeš na tom blbovi závislá.

Proč ho už nekopneš do pr-ele?

Zdravím mam pocit spíše si zač?n?m být jista tim že mě muj partner psychicky šikanuje nadava mi rika ze jsem k nicemu uz si to zacinam myslet take potrebuje vedet s kym si pisu o tom ze mam kamarady se nemuzu zminit delam ve febrice tedy mam muzske kolegi pomalu se o nich ani nemohu zminit jednou jsem se nevhodne zminila a mam to porad na taliri fb nemam pry me nepotrebuje na domaci prace naziva me damskym prirozenim vismiva se mi do oci moc se kemne netuli vse mu vysvetluji kazdou mou odpovet povazuje za nestacujici zacinam mit pocit ze za vse mohu ja

Prestaň už s tím,anonymko.Každý průměrný uživatel Internetu si dokáže vyhledat potřebné informace sám.I o mne.A udělat si vlastní názor a následně se rozhodnout.I na tebe si lze udělat názor,protože pod mými pozvánkami k soukromé konverzaci jsou vždy tvé varovné reakce.I když někde byli paní doktorkou vymazány;mé reakce na tyto tvé útoky zůstali.
Mimochodem,pročetl jsem si celý rok 2013 ve vlaknu Sebevražda a musím ti říct,že tak zlou a ubližující ženu jsem opravdu nikdy nezažil.Maugli,který tě tam vystřídal je obdobný případ..Paní doktorkou smazaná reakce na Natyn článek byla také jeho reakce.
Ubližujete tak oba,můžete si podat ruce.
....
Pro Naty:já ti samozřejmě mohu odpověď veřejně,je na tobě,zda odpovíš zde,či jenom mne.
Každopádně odpověď na otázku v názvu tohoto vlákna může být ve tvém případě "ano".V takovém případě máš možnost obrátit se například na linku důvěry,na kterou ti zde mohu napsat kontakt,případně jsou jiné možnosti,koho a jakou formou kontaktovat.To záleží na míře závažnosti,kterou nejsem s to posoudit,i když jsi se rozepsala obšírně a srozumitelně.Můžeme o tom mluvit,vždyť proto jsi sem na doktorku přišla. :)

na toho Jirku pozor, opruz.

Ahoj Naty;diky za odpoved-jsem rad,ze jsi se sem vratila.Tesim se na tvuj mail.K tomu tvemu dopisu mam co rict,tak pokud si chces povidat radeji "mimoverejne",napis mi,odpovim ti co nejdrive.Zatim ahoj.
:-J.

Ahoj Naty.Nemám teď moc...Děkuju moc,určitě napíšu:)

Ahoj Naty.Nemám teď moc času ani energie na odpověď pro tebe,ale zítra ti určitě napíšu víc.Pokud chceš,mám mail:[email protected] ,můžeš si mne vyguglit a přečíst si moje odpovědi jiným,kteří sem na doktorku přišli se svým problémem,aby jsi si o mne mohla udělat nějaký obraz.Můžeš mi s důvěrou napsat,odepišu ti.Nejsem anonymní,ani cituprázdný,jako ten,co ti tu odepsal.Chodí sem různí lidé,i psychicky nemocní,přeci jen je to server 'doktorka',takže nelze čekat jen empatické,chápající reakce..Což ovšem platí všeobecně,nejen zde na dr.
Promiň,víc teď nestíhám,měj pokud možno hezký večer..
:-J.

Ahoj,jmenuji se Naty a tento článek bude o mne a mých rodičích.Nevím jestli se to dá považovat za psychické týraní ale já si tak připadám a i to tak cítím..zpočátku je to vlastně tak že já mám mladší sestru Kristýnu(9)a my spolu máme společný pokoj a moje sestra je obrovská bordelářka a já mám prostě na nepořádek alergii...a kdykoliv to řeknu rodičům tak řeknou že je to její věc,kdežto u mne je to uplně na opak..začnou na mne řvát ať si to uklidím a pořád do toho házejí to jak se chovám..ano..vím že se nechovám zrovna nejlépe..jsem sprostá ale to je prostě každý v mém věku,jsem drzá a doma moc nepomáhám protože prostě pořád myslím na to že té Kristýně neřeknou prostě nic přitom vědí jak mě to štve..a taky pořád říkají že mám všechno..nesnáším to slovo protože všechno co chci opravdu nemám..žádné rozmazlené dítě nejsem..za to moje sestra ano..vše co si vybrečí to má a když jim tohle řeknu a ještě k tomu že jí tímhle nadržují tak vůbec neřeší ji ale začnou řešit mne a to tím způsobem že hledají na mne samé špatné věci--->jak se chovám,jak jsem drzá atd...nebo mi také říkají ať se nad sebou zamyslím ale oni se nad sebou nikdy nezamyslely..KAŽDÁ naše hádka končí tím že mě zbijí a seberou mi mobil a zakážou mi aby sem za mnou chodily kamarádky..a takhle to je skoro každý den..snažím se aby jsme ten pokoj měli hezký ale s ní to prostě nejde..každý den jsem kvůli tomu bita...když toto říkám samotné Matce tak na to jen řekne ať se nad sebou zamyslím a začnu poslouchat..a to samé řekne otec ale v horším provedení..ale proč? proč bych měla poslouchat když oni taky pro mne neudělají to co nejvíc chci a to je mít krásně čistý a uklizený pokoj.Včera 16.11. si sem moje sestra chtěla pozvat kamaráda..(bydlí 3 patra nad námi)a já řekla že sem prostě nepůjde nikdo dokud si ona neuklidí..a otec řekl že ona má uklizeno přitom měla nepořádek po celým pokoji..tak jsem volala Matce a domluvila jsem se s ní že Kristýna si bude zítra(dnes) celý den uklízet svůj nepořádek,máma s tím souhlasila takže jsem s tím opravdu počítala ale...Dnes 17.11. jsem jen tak ležela v posteli protože to mám ve škole fakt náročné a chtěla jsem si konečně od toho všeho odpočinout ale pak jsem se dozvěděla že sem má jít ten kamarád a Kristýna stále neměla uklizeno..řekla jsem to mámě a ona řekla že to je prostě její věc..a já jí řekla jako že jsme se snad na něčem domluvily ne?a ona prostě že se o ní nemám starat a tak...pak ten kamarád přišel a já jsem byla pořád v posteli a máma mi sebrala peřinu a já se s ní o tu peřinu prala a ona mne přitom strašně mlátila a já řekla že prostě pojedu k babičce za Prahu a šla jsem si pro kufr že si prostě zbalim..jsem strašně citlivý člověk takže jsem u toho všeho brečela a když sem si přinesla kufr do pokoje tak tam přišel táta a ten kufr mi vzal a já řekla že tady prostě nebudu dokud jí už konečně něco neřeknou..tak jsem si vzala do ruky mobil že jdu volat babičce a on mi ho bral a já se s ním o něj prala a on mne přitom byl a pak mi ho tedy vyrval z té ruky a spadla jsem na postel a on na mne vylil pití a já u toho strašně ječela a on ať přestnu atd..a já mám vlastně nad postelí vylepené plakáty Justina Biebera protože jsem jeho velká fanynka a on mi vyhrožoval že mi je roztrhá a já jsem prostě na tohle hrozně háklivá a prostě když mi tohle někdo udělá tak se můžu zbláznit..a hned co mě polil jsem vylítla z postele a běžela jsem k babičce která bydlí o balkon dál..a já na ni zvonila a ona nebyla doma..přišel tam za mnou otec a řekl že ať jdu okamžitě zpátky nebo mi roztrhá ty plakáty a já mu jako řekla že jestli to udělá tak ho asi jako zabiju..tak jsem šla a když jsem byla v pokoji a koukla jsem se na ty plakáty tak byly polité a já mu řekla že mi je polil a on že mám být ráda a já že je hnusnej a že ho nesnáším a on pak vzal ten kufr a bouchl mě s ním a já prostě pořád neskutečně brečela a pak tam přišla máma a začala mi nadávat do píči a do krávy a nevím do čeho a ona řekla že jim vůbec nepomáhám a já řekla jako za co a tak ona víš co? a pak mi začala trhat plakáty a já zase začala ječet a potom na mne oba řvali a mlátily mne a pak jsem po tom ještě asi 2 hodiny brečela a pořád jsem myslela na ty plakáty..měla jsem jich 10 a z toho mi dva zbily neroztrhaný..doma se fakt strašně trápím a už fakt nevím co mám dělat..když jim třeba řeknu že nejsem to nejhorší dítě za jaký mne mají..nepiju,nekouřím,nefetuju ani nic takového....ocením jakoukoliv radu nebo pomoc..předem děkuji.

je půlka,samozřejmě.

Pokud máš kam jít,máš...Anonymko, to jako myslíš, že mu má přenechat svůj byt???