Rodiče mě zavrhli, protože jsou Jehovisté

od mé dcerky kamarádky tatínek také nechal dceru umřít,nedovolil transfuzi krve.nyní po letech sám bez rodiny a bez přátel jehovy nemocný čeká, kdo mu podá ruku.jeho dcerce bylo dvacet let.máš dětátko a toje ten velký poklad asmyslživota.ostatní přijde samo.věř mi.je mi už hodně moc let.rodiče mi nahradily děti a nyní vnoučata.hodně štěstí.

Jakého boha?Bůh by s nima nikdy nesouhlasil aby odvrhli dceru.Jsou to chudáci a zůstanou jimi,protože jejich víra je tak pohltila,že už není cesta zpét.
Kuklíku tak zkus pro změnu honit ty je se sekyrou a oni si to možná pro příště rozmyslí:-)Ještě bych poradila umělou pěnu u huby ať jsi věrohodnější:-)

Děkuju za podporu, nevrátím se tam, ani za nic. Nechci si stěžovat, jen jsem si myslela, že najdu někoho s podobným osudem a vyměníme si zkušenosti. Jsou to pořád rodiče, a to chybí. Je mi 33 a jsem rozvedená a byly chvíle, kdy jsem tu rodinu moc potřebovala. Nechápu, jak můžou mít radši boha než dceru.

nedělejte si z toho srandu,musí to být pro jitku strašně těžké,člověk rodinu potřebuje,má tam své kořeny. Ale jíťo,nevracej se tam hlavně jen kvůli nim, představ si,že by stejný osud potkal tvého synka,kdyby se rozhodl vystoupit. Jsi teď průkopník v rodině a je mi líto,že musíš trpět. Uvidíš,zkus jim dát čas, třeba se alespoň jeden z nich umoudří. Je mi to vážně líto. Zkus se třeba přes inzerát seznámit s nějakými seniori,co jsou sami bezdětní. I když tví rodiče ti samozřejmě nenahradí. Hodně štěstí!

kukliku tak to jsou taky jehovisti ne? :-)

moji rodiče jsou lidojedi, když nemají co jíst honí mě po dvorku ze sekyrou a chtějí mě uvařit. Co mám dělat, nikdo se mmě nezastene.

boze jeste ze jsi odesla,proc stojis o takovou rodinu?kdyby se ti neco stalo nechali by te umrit!a to nejsou rodice,jsou to blazni

rodice jehovisty ,silene,jeste ze mas rozum a vystoupila,o takove rodice ze jsi prisla te nemusi mrzet!!!!!!!!!!!

Jitko zlatíčko,vžila jsem se do tvého smutku po rodičích a prarodičích pro tvého synka.ale věř že tvá nová rodina ti dá vše po čem tvé srdéčko touží.Tví rodiče se s tím sami musí s tím poprat a smůla jejich,že kvůli takové stupidní víře zavrhli svou budoucnoct co rostla v tobě a tvém synkovi.Přeji sílu a bohužel i zavržení té víry co tví rodiče upřednostňují.

Vlastní nemám, ale od druhých jsem slyšela, že oni to tak opravdu dělají. Bohužel asi i u rodinných příslušníků. Lidi, kteří k nim vstoupí, velice pomáhají, solidarita je tam obrovská, ale jakmile by vystoupili, už se k nim neznají a dokonce je prý ani nepozdraví... Tak jsem to aspoň slyšela.
Já bych k nim nechtěla ani za nic, a to se považuji za věřící...

Byla jsem vychovana jako svědek Jehovův svými rodiči. Kolem mojich 20 let jsem se rozhodla, že z církve vystoupím. Od té doby mě rodiče zavrhli, nechtějí se mnou osobně komunikovat, nestykají se se mnou, ani mého synka nechtějí vidět. Napsala jsem jim spousty dopisu, na které vždy odpoví, že se musím vrátit do církve, jinak není jiné řešení. Máte někdo podobnou zkušenost? Hodně mi rodina chybí.