Sexuální rány

Divný salón, jářku...

Podivejte se na "Salon intimnich sluzeb" v tematu "Nezarazene"Dekuji

Karlovi jsem zapomnela take odpovedet.Dekuji, zes vypustil tu ironii a nechci patrat, napsal-li jsi to jen proto, ze jsem si to prala. Me se omlouvat nemusis - i kdyz to vlastne trosku potesi, vzdyt si rekl jen svuj nazor a navic se nezname, takze ani nevim na koho se vlastne zlobit. Mrzelo me to, ale co nadelam, neumim se presne vyjadrit a take jak jsem zjistila, jsem te zasahla asi svymi slovy, i kdyz to vlastne nebylo urceno primo tobe, jen to umocnilo...psala jsem vyse. Mas velikou vyhodu, ze jsi se vlivem svych dlouholetych zkusenosti dopracoval k tomu, ze nejsi hluchy a slepy a umis vnimat. Nevim, kdy se clovek dopracuje jak ty rikas k nahodam ci trefeni se do cerneho a ze se vyskytuji u tebe nejak casto. Nevim kolik ti le let, ale tipla bych si, ze ti musi byt take neco pres padesat, ale nechci se te dotknout znovu, mozna je ti min. Nechce se mi listovat nekde zpet, mozna, ze jsi to nekde psal. Protoze citim, ze tys na svoje zkusenosti hrdy. Proto nabizis svoji pomoc, rady a pratelstvi - i kdyz co znamena pratelstvi? ... Ja nemam asi takove citeni, ja tomu rikam logicke mysleni a take jsem se castokrat trefila do cerneho....Je take zajimava veta, ze zkusenosti se nepredavaji, ale ziskavaji zkusenostmi. Ja si na kamna sahat nemusela, abych pochopila ze se mohu spalit, ale to bylo asi mysleno jinak.Delala jsem chyby, ktere jini nedelali... Ale myslim si, ze se daji zkusenosti predavat, vzdyt se vzdy predavalo z otce na syna a tak dale...proc ma clovek delat zbytecne chyby, kdyz se muze poucit z chyb druhych...vzdyt nekdy staci jen sluvko, aby si clovek nesahl na ta kamna...ci zadrzet ruka...zalezi-li ti na tom druhem...proc mu pak lecit puchyre...proc odsoudit...nekdy staci pochopit a vysvetlit...a clovek by nemel odsuzovat druheho, protoze pak nevi, kdy bude odsouzen sam...ale nechci te zase necim nazlobit, proc?Dekuji za prani a pokusim se bojovat proti vetrnym mlynum...ale kde nic neni jen smrt bere...a nebo ze bych to popletla, nevim, cas ukaze :))...a Martina mi ukazala, ze clovek ma bojovat az do konce, protoze nikdy nevi ....ahoj

Martino, mas pravdu, ze jsem nemela michat dve veci dohromady, ze z toho pak asi vyzni blabol. Ale ja mam opravdu ted starosti sama se sebou vzhledem k memu zdravotnimu stavu, ale opravdu jsem prozila x-nescetnych sexualnich ran a zrad, ze kterych se jen tezko zpamatovavam. Ale je to muj osud a moje minulost a tu uz zmenit bohuzel nemohu. Chtela jsem pomoci kamaradce, ktera se mi v mnohem strasne moc podoba, jedna tak naivne a duverive jako ja kdysi, otevira se a je moc uprimna, necha se opit rohlikem a veri krasnym a neznym sluvkum, ktera pro nekoho jsou jen sluvky na papire ci jen tak vyslovenymi a nejsou mysleny uprimne... a ted je velice nestastna, proziva a trapi se tim, co jsem kdysi prozivala ja. Jenze to, ze se trapim jsem zjistila az po letech...Chtela jsem ji otevrit oci, aby zivot uzivala a brala plnymi dousky, coz ja jsem nikdy nedokazala, chtela jsem, aby byla dokonalejsi nez ja. Chtela jsem, aby se vyvarovala zbytecnych chyb, ktere me staly moje mladi a nejlepsi leta zivota. Chtela jsem zabranit, aby se kvuli chlapovi zlomila...a stala se z ni troska, ktera pak nebude vedet kudy kam. Chtela jsem ji chranit pred zradou a tim, co ja jsem tenkrat vnimala jako samozrejmost a vse pochopila az mnohem pozdeji. Ja nemela nikoho, kdo by mi poradil a pripadne me nejak usmernil. To co jsem tu cetla ve me probudilo pocit bezmocnosti a vzpominek, co ja jsem kdysi prozila a procitila. Jak ja jsem bojovala o sve preziti o misto na slunci a vse jsem nakonec vybojovala, jenze jsem si toho nevazila a nevnimala to tak. K cemu je ti, ze mas pak auto, byt, chatu, penize kdyz pak zustanes sama a bezmocna a odkazana na doziti...K cemu je ti, ze jsi se drive rozdala a ted, kdyz potrebujes jen nezne slovicko se ti dostava vycitek a zloby. Ja jsem nikdy nestala o neci soucit. Vzdy jsem chtela byt vic nez jen rovnoceny partner... Ted si uvedomuji, ze stale pouzivam slovo chtela...opravdu neumim vyjadrit svoje pocity a prani, ale snad me aspon trosku pochopis a odpustis mi, dotkla-li jsem se te nekdy v minulosti necim. Verim, ze vsechny problemy spolecne s dcerami prekonate a ze zase bude dobre. Penize opravdu nejsou vsechno, to si clovek jen nekdy namlouva. Ale pevne pouto rodiny vynahradi vse ostatni. Samozrejme vim, ze penize jsou zaklad zivota a ze se clovek bez nich neobejde. Ale take se mi nelibi, kdyz nekdo zduraznuje, ze je ma a presto vi, ze ty je nemas...Ja jsem take zivotni rany a nastrahy prekonala myslim si ze bez vetsich obtizi i kdyz nekdy s velikym vypetim a ted si musim rici, ze jsem na to i hrda, co jsem vlastne sama dokazala, jen ty sexualni rany me dostaly a tem jsem podlehla tak, ze jsem prestala zit a ted uz je na vse pozde. Martino, velice si te vazim, zes dosahla ve svem vyvoji tam, kam jsi dosahla. Ale oproti me mas svoje dve dcerky, ktere te hnaly dopredu. Ja jsem se zlomila a pak svym zpusobem ustrnula. Nic me nehnalo. Ze zacatku jsem mela tolik svojich predsevzeti, ktera jsem chtela uskutecnit a spoustu a vice uskutecnila az jsem pak nemela co uskutecnovat, zustala shodou okolnosti sama a pak chvilkama jsem se z problemu vyhrabala a dokazala jsem dle meho pohledu hodne dalsich veci, ale uz jen pro druhe, ale opravdu jsem to vse brala uplne normalne samozrejme a vse mi bylo malo. Chtela jsem se chovat lepe, nez jsem videla ve sve rodine, ve svem okoli, ale asi opak byl pravdou. Co clovek nikdy nepozna, neumi pak ani davat a vlastne ani brat. Nekdy je to chapano naopak. Opravdu v minulých dnech jsem psala jak o zdrcenim svem tak o zdrceni me kamaradky. Jak jsem psala, materialni veci pro me jsou nicim. Svuj zivot jsem si udelala tak, jak jsem si myslela, ze je nejlepsi, ale ted zjistuji, ze skoro vse, co jsem delala jsem delala spatne. Trapeni, trable, vykyvy, veskere starosti me a hlavne jinych, prusvihy me zahltily tak, ze jsem prestala vnimat radosti, krasno kolem sebe. Prestala jsem zit a vazit si toho krasneho, co clovek na svete ma nebo ma mit. Chtela jsem prozit neco, co neni nekomu proste souzeno. Zila jsem ve snach a fantaziich, ktere mi zustanou mojimi sny fantaziemi naporad. Nemam se s kym o ne podelit, decka nemam. Takze, jde-li z tohoto vyplodu pochopit, co jsem si prala vyjadrit, nevim... ale snad ti nebude Martino vadit, kdyz si "vemu" trochu tveho pozitivniho nahledu a trochu tvych zkusenosti, abych se uz prestala trapit, protoze jak jsem psala drive, minulost by mela zustat minulosti a clovek by mel zit pritomnosti, resp. budoucnosti. Clovek ma stale bojovat i kdyz vi, ze boj je prohrany...zvlastni zjisteni. Tak se budu radovat z malickosti ... pujdu treba do divadla a kina i kdyz se mi zda ujete tam jit sama...ale proc nakonec ne...pujdu cerpat energii do prirody P.S. Shodou okolnosti kamaradka prisla na to, ze ten jeji ji jen vyuzival a ze ji lhal a ma nekoho dalsiho. Videla je nahodou spolu, kdyz ji rikal, ze jede pryc...a on nakonec rekl, ze se jen bavil a ze nevedel, ze ona to bere vazne ... to mi neco pripomina...takze se vyplakala a bude zacinat nanovo a doufam, ze se dostatecne poucila, aby nebrala zivot tak tragicky jako ja...drzim ji palce.Vsem vam preji, at se se sexulanimi ci jakymikoliv ranami vyporadate bez nasledku ... zivot je opravdu kratky na to, abychom se trapili ...zni to ode me asi divne, co, kdyz to sama neumim...ale myslim to opravdu uprimne

Dost dobrý!!! Miluju Martinu!!!!

Ahoj lidi,tak mám ten pocit, že k tomu všemu už nemám co dodat.U Zuzky nevím, jestli v minulých dnech psala o zdrcení svém nebo o zdrcení své kamarádky , ale ve své roli jako Zuzka a Karel??? a ani já. nevím, kam jsme se to dostali od sexuálních ran.Každý má svíé radosti a trápení a každý si udělá svůj život tak, jak nejlíp umí. Ať už v teplákách nebo v oblečení od Versage.To je úplně jedno.Každý má trable, výkyvy, starosti v práci nebo doma a každý je tak trochu průserář a nebo neumí věci, co umí ostatní a naopak.Tak Vám všem přeji hodně štěstí a málo sexuálních, i jiných, ran.Mějte se!!!martina

Ajejej, kdopak tady snědl všechnu moudrost světa, Karlíku:)? Kdepak, zkušenosti jsou zkušenosti..:)

Milá Zuzko /bez ironie/,pokud jsem napsal něco ve Tvém případě nevhodného,PROMIŇ. Samozřejmě Tvůj zdravotní stav neznám,takže to byla shoda nádod.Je divné,že v mém životě se podobné "náhody",kdy se trefím do černého vyskytují nějak často.Přičítám to svým zkušenostem,které člověk když není slepý a hluchý,tak získává úměrně věku.Zkušenosti se nepředávají,ale získávají zkušenostmi.Dokud si na ty horká kamna nesáhneš,asi neuvěříš,že pálí.Jakmile si sáhneš získáš zkušenost na kterou se těžko zapomene.Zuzko mám dnes dovolenou,přesto jsem se musel pracovně zastavit v kanceláři, takže budu končit s přáním vše dobrého a hlavně zdravíčko.Ahoj KAREL

Mily Karle, to predesle osloveni bez nadechu ironie se mi libilo vice...nechapu, jak te mohlo napadnout, ze ze me cisi zavist, ci tragedie, ze jeden ma a druhy nikoliv...me penize ani majetek nazajimaji, to co potrebuji ke svemu zivotu mam a penize taky, tedy to ted radeji rozebirat nebudu...ale zase vydelam - aspon doufam...a boty bys prohral, vim, o cem pises, chapu co chces rici, nejsem neandrtalec, polopatismus pouzivat kvuli me nemusis... s tim alpinismem jak to nazyvas ty jsem se bohuzel setkala, meli jsme takoveho jednoho sefa, kteremu slava stoupla do hlavy a byl pak takovy. nevim, tebe neznam, pouzila jsem te jako primer. ted zjistuji, jak je neprijemne, kdyz clovek veme do ust konkretniho cloveka. Nepovazovala jsem to za chlubeni. Tim jsem chtela jen rici, ze i zeny muzou mit vysoke postaveni na ministerstvu a slava jim do hlavy nestoupne. Ale jsou i takove, ktere delaji jen vedouci oddeleni a mysli si, ze spolkly salamounovo ... Tys take psal, ze te manzelka chvali pred kolegynemi, mas stesti, je spousta zen, ktera dela skandaly, jen malo lidi se dokaze rozejit bez emoci a bez problemu s majetkem, ale to jsem ti myslim jiz psala. .. a ted nechapu, proc pises, ze je normalni vsechno vedet a ze muj pohled na zivot je jako svetovy nazor. Ja prece nikomu svuj nazor nenutim, jen jsi vyvolal urcitou vzpominku ci emoci a na tu jsem reagovala...Jinak se mylis, nejsem proti sve vuli sama, jsem sama, protoze to tak chci, potrebuji si zhodnotit svuj dosavadni zivot a stanovit si nove cile a priority. Jsem velice tolerantni a chapu jine, ziju pro jine, proto jsem psala to, co jsem psala. Ja jsem sobestacna, mam vse, co k zivotu potrebuji. Nemam opravdu zapotrebi nekomu neco zavidet...proc, co z toho...a jestli to tak vyznelo, tak se mohu jen omluvit. Ja nepsala za sebe, ale take jsem kdysi nic nemela a nelibilo se mi, jak ti, co meli davali to najevo, ze oni maji a muzou si koupit. Proto to chapu a proto me to prislo divne, ze zduraznujes svoje pomery a nehlede na to, ze jsem v tobe videla pritele me kamaradky...jak jsem psala Martine v predeslem prispevku, bohuzel jsem ho mela rozepsany jeste drive, nez tys poslal tento a tak ti musim reagovat znovu. A ty kytky ci dary ...nejsem zastancem nejakych honosnych daru ani velkych pugetu, ale myslim si, ze tricetiny a promoce by si zaslouzily kazdy oslavit samostatne v danem momente a ne je spojit v jedno z rozmezi 2 let. Ale asi nejsi takovy samorost, kdyz jsi dokazal aspon nekdy dat kvetinu a udelat radost. Ja mela smulu, ze memu se to zdalo zbytecne....a me by byvala udelala radost i kopretina utrzena na louce pri prochazce, jen tak pro radost...je videt, ze neumim presne vyjadrit to co chci, jako Martina. Asi jsem chvilemi ovlivnena sama sebou a svymi starostmi a problemy. Spoustu veci, co jsem kdysi chtela dokazat jsem jiz dokazala a dokazala jsem mnohem vice,nez jsem si kdy vubec umela predstavit a ted si musim stanovit nove cile...i kdyz casu uz asi moc neni. Mas pravdu za penize si zdravi nekoupis a ver mi, ze bych dala cokoliv, kdybych si to zdravi mohla koupit, kdybych nemusela travit cas, tam kdes uvedl...vim, zes to nevedel...zes to pouzil jako primer...ale ja sama nevim, co me ceka ... a mozna jsem se nedokazala s ni vyporadat jak si myslim - myslela jsem si, ze jsem v pohode, ale jak pises, jsem nemocna a mas pravdu...ale nikdy jsem nikomu jeho zdravi ani penize nezavidela... a kdybych mohla tak se rozdam, abych zachranila jine...nechci zadny soucit...musim vsechno zvladnout sama. ...jen me mrzi, ze se z tebe stal takovy utocnik...mrzi me, ze ses ve me tak mylil...ten prvni prispevek me se mi libil vice, ale asi jsem si nic jineho nezaslouzila .... a neboj ja mam ted na starosti podstatnejsi veci nez brat tvuj nazor jako tragedii...mrzi me, ze ti pripominam pro tebe neprijemny vztah, jepici vztah.Ja mam pratele jak zeny tak muze, kteri me maji radi a berou i moje chyby, protoze oni vedi, ze se na me mohou kdykoliv spolehnout a ze ja jim nikdy neuskodim a neublizim. Dokonce spolu sedime i na jedne lavicce a mame si o cem povidat. Jen je ted nechci zatahovat do svych problemu a neuvedomila jsem si, ze i tady se mohu nechtene nekoho dotknout, opravdu jsem to nechtela ...mozna jednou pochopis, ze clovek ne vzdy jedna tak, jak by si pral ci jak by chtel...jsou nekdy okolnosti, kdy te uvezni nekde a ty nebudes vedet jak se dostat zase ven....ale to opravdu nechci nikomu prat...mozna ze i tvoje jepici laska mela nejake problemy, ktere neumela spravne ventilovat, ktere ovlivnily jeji mysl a jeji jednani...myslim si, ze v kazdem clovek najde neco dobreho, ale musi hledat...ale toto nechci rozebirat...preji ti, at najdes to, co hledas a mozna bys mohl pomoci treba Martine, aby nemusela otacet kazdou korunu....a nebo jen tim pratelstvim, protoze to je nekdy vic nez vsechno ostatni a spousta lidi si ho nedokaze vazit a cenit ho A kdybys mel moznost me poznat skutecne, ne z techto par radku, verim,ze by ses mi omluvil...Preji tobe hodne dobrych a kvalitnich kamaradu, pevne zdravi, hodne km bez nehody a bez blbcu kolem tebe a prijemny vecer - vlastne nevim, kdy to budes cisti. Mej se krasne a neodsuzuj druhe tak rychle :)))

Jejky, clovek sotva odesle jeden prispevek, hned jsou dalsi odpovedi.Mila Martino- ke clanku 13,05 hod, diky za nazor. Tak mam pocit, ze jsem asi volila spatna slova. Zacinala jsem od nuly dvakrat a ted budu muset asi potreti vlivem te me hlouposti, i kdyz ted si to ani nedovedu predstavit, jak to dokazi....Nikdy jsem se az tak nepolozila...proste nemohu... Ja jsem sobestacna, nezavisla, zaopatrena. Vsechno jsem si vlastnimi silami vydobyla, akorat, ze si toho asi nevazim a jsem stejna jako Karel, ze to beru jako samozrejmost a ne pro kazdeho je to samozrejmost...ale vidim lidi kolem sebe, kteri to nemaji a kteri trpi tim, ze jim to davaji druzi najevo. Me je to jedno, ja nejsem narocna, me opravdu nevadi, ze nemam vice...a jelikoz nikam moc nechodim, nevadi mi, ze nejsem v luxusu, ani bych v tom neumela chodit. stromum nevadi, co mam na sobe....ja se pred nikym nepovysuji a pred nikym neponizuji...jsem proste sva...Vadi mi akorat moje kamaradka, ktera se utapi a ja ji chtela pomoci a mam pocit, ze jsem se prilis nechala vtahnout do jejiho problemu a ze to nezvladam. Clovek muze pomoci do urcitych mezi a pokud druhy o to stoji...Ona nehleda reseni, ona je smutna a nestastna. Ja se sebou nezabyvam, nekdo zije sam, jiny s nekym, nekdo se stara o sebe, jiny o druhe. I kdyz ted asi nemluvim uplnou pravdu, protoze jsem se vlivem okolnosti zacala trochu zabyvat sama se sebou a jsem zmatena tez, i samota, ktera mi nevadila me trosku srazi, ale ja mam prece to, jak jsem si to zaridila. Mam ted v sobe opravdu zmatek a jsem jak na houpacce, chvili nahore, chvili dole...Asi jsem byla opravdu ve spatne psych. pohode, kdez jsem to tak vsechno napsala. Asi jsem byla vystresovana i praci, ktera se mi tu nakupila...nevim, hajit se uz nema cenu, nebot je to napsane ... a vzit nazpatek to nelze, psala jsem dle momentalniho pocitu...Ja vetsinou svoje problemy resim sama a ted jsem rekla vic, nez jsem chtela. nechala jsem se unest. Mam pocit, ze neziji az tak spatne. Ted si vlastne uvedomuji, ze jsem toho take hodne dokazala - neco sice ne az tak perfektne, ale dokazala a vlastnimi silami bez cizi pomoci, ale jak jsem psala vyse, vse beru uz jako samozrejmost, misto abych to brala jako devizu a nebo na to byla pysna...To, co popisujes, tim vsim jsem si take prosla. Take jsem byla srazena az na pomyslne dno a zase jsem se dokazala zvednout a jit dal, trvalo mi to sice asi 3 roky, nez jsem se z toho srabu zase vyhrabala, ale vyhrabala jsem se nakonec. Take jsem prozila tedy obdobi, kdy jsem nevylezla z postele, abych nemusela ven a radeji jsem nejedla. Ale to clovek vydrzi kratkou dobu, ja jsem clovek cinorody, miluji pohyb, zmeny, rada pomaham, jen nekdy mi to preroste pres hlavu a pak napisi, co jsem napsala. Pri cteni Karla jsem si uvedomila tu moji kamaradku - zaziva prave neco podobneho, vse si moc bere a ja jsem jeji vrba a radce zaroven...prozila trapas, kdyz nevedela, jak se v lepsi restauraci chovat a bylo ji to dano patricne najevo...ja bych se takovou veci nezabyvala, pockala bych, jak jedi ostatni a pak bych jedla, kdyby mi nekdo neco vycital, jeho problem...ale to odbocuji, proste zazila kvuli penezum, resp. jejich majiteli prezident spolecnosti (myslim si, ze je to neco jako reditel) peknou ranu a stale breci...spousta chlapu ma vysoke postaveni, at je to reditel, prezident, manager ci jak se jim ted honosne rika, spousta trpi profesionalni deformaci a co pak obycejna holka...chvilku se citi krasne a pak toto ...a ja jsem asi ted spatny radce...coz bylo patrno, kdyz jsem si ted po sobe precetla ten prispevek Karlovi. asi to vyznelo v neprospech Karla - timto se tedy omlouvam, ale vlastne to bylo adresovane jinemu cloveku, ktery ma podobne vysoke postaveni a podobne mi to vyznelo...Ale ja si myslim, ze obal neni vsechno...je to jen pozlatko. Dulezite je, co je uvnitr. A nejaky takovy poklesek se da prece s usmevem napravit a pripadne poradi...neni duvod k zoufalstvi..Martino, mam pocit, ze jsme prozili spoustu veci stejnych, ze jsme museli zacinat od nuly, tys mela stesti, ze jsi byla aspon chvilku mezi vyssi vrstvou a mas tedy o zkusenost vice ale mela jsi to o to horsi, ze jsi zodpovedna za sve dve dcery, coz na druhou stranu te zene dal a rychleji, protoze ty proste uz kvuli nim nemuzes selhat...a mas dar, ze umis se strucne a vecne se vyjadrit...ja jsem ten prispevek psala v praci, kde mi chodi lide a pak ta kamaradka.... clovek by se do takoveto diskuse mel poustet, kdyz neni ovlivnen vedlejsimi vlivy...Ano vse zalezi na me a na mem ja...tak jak to bylo doposud a uz se nebudu nechavat vtahovat do problemu jinych, protoze ja jsem pak nestastna za ne a oni klidne spi...Budu se ted zabyvat take sama sebou a prehodnotim svuj zivot a udelam tez selekci...proc se trapit, kdyz venku je tak krasne...Martino dekuji, zes tak otevrena a ze ukazujes spravnou cestu, nekdy staci jen popichnout, aby clovek sel spravnym smerem a nezabyval se nepodstatnymi vecmi...i kdyz v danem momente se to jevi jako katastrofa, pohroma ci konec sveta...Pajo, mas pravdu jsem prilis romanticka a to je mi asi ke skode...nevimtak nevim, ma-li to hlavu a patu a dopsala jsem to az v 20,42 hod.

Milá Zuzanko,/psáno s nádechem ironie/. Za normálních okolností bych již dále nereagoval a dál se Ti nesnažil ukázat život jinými brýlemi než těmi Tvými černými.Na první pohled by náhodný čtenář mohl Tebe i Martinu dát do stejné kategorie lidí,kteří mají ve svém osudu něco společného,třeba jak uvádíte svoji samotu.Martnina je ve své samotě myslím dobrovolně.Určitě by dovedla mnoho mužů oslovit svými názory.Ano z Martiny nečiší závist a nebo tragedie z toho,že jeden se má a druhý nikoliv.Nikdy by jsme neměli závidět a konstatovat,že tomu se to povídá,když nezná nouzi.Omyl.Já například jezdím autem již od svých asi dvaceti let a představ si,že to určitě není jenom moje zásluha.Je to i trocha štěstí,že jsem na př.v nepřehledné zatáčce v protisměru neptkal "blbce".Někteří moji přátelé mívají třeba každý rok třeba i nějakou menší dopr.nehodu.Nepovyšuji se nad nimi,protože jednou budu třeba mít první nehodu,která bude tragická a jak rád bych jí vyměnil s někým za tu spoustu bouchanců.Vsadil bych boty,že teď nevíš proč to píšu.Zuzanko je to jako s majetkem.K čemu jsou ti domy,jachty a peníze když se nedej Bože najednou octneš na onkologii.To najednou přestaneš myslet na majetky a ráda by jsi byla chudá ale zdravá.Nechci se Tě Zuzko nějak dotknout,kdybych byl takový jak jsem vytušil z Tvých řádek , tak by to šlo opravdu v této anonymitě velice rychle a stručně.Naopak si beru vzor z předešlých trpělivých vysvětlování Martiny někomu,kdo z mého pohledu byl člověk chápající logiku zvanou "polopatizmus".Píšeš že možná patřím do kategorie ved.pracovníků ,kterých jeho podřízení pěstují jak já říkám lidově"anální alpinismus".Ty píšeš,že jsi byla též ve vedoucí funkci a podřízení Tě měli rádi.Když bych to napsal já,tak to určitě napadneš jako samochválu a zpochybníš to.U Tebe je to ale asi normální,všechno vědět a Tvůj pohled na život jako světový názor.Proto jsi možná proti své vůli sama a máš problémy s muži.Já bych také dlouho asi nemohl neustále slyšet názory tak jak je prezentuješ.Podívej Martina,dokonce popisuje svoji špatnou situaci a nepropadá zoufalství.Naopak snaží se Ti ukázat život z té lepší stránky.Ano Martina je ta s kterou bych po výměně několika řádek se chtěl setkat a nabídnout jí svoje třeba jenom přátelství.Nezlob se ,ale Tobě Zuzko né.Nezlob se na moji upřímnost.To není tím,že mi bylo od Tebe něco vytknuto a od Martiny né.Je to tím, že mi připomínáš některé nemocné,kteří mají zazlé těm ostatním jejich zdraví.Asi bych Ti radil do dalšího života více tolerantnosti a méně odsuzovat,třeba i ty kteří jsou na tom finančně dobře.Peníze nedávají štěstí, jak si mnozí chudší myslí.Je pravda,že máte v životě ledacos jednodušší a máte více přátel,ale jakých.To poznáš při prvním problému jak jich bude ubývat.Vím o čem mluvím.A ještě nakonec abych Ti dal za pravdu že jsem trochu samorost,tak jsem nikdy neuznával povinnost dávat květiny tím,že je den s velkým D.To znamená květiny jsem dával,když jsem tím chtěl udělat radost a nebo třeba jenom poděkovat květinou,ale né tím že to někdo napsal do kalendáře.Neber Zuzko moje řádky nějak trgicky,ale opravdu se stalo v mém životě,že jsem poznal někoho koho mi Ty připomínáš a opravdu to mělo jepičí životnost ten vztah.Přeji Ti více známostí,kdy budou muži vděčni pouze za Tvojí přítomnost a to ostatní hodí za hlavu s myšlenkou že jste všechny stejné.Není to pravda,nejste všechny stejné sněkterou je Ti dobře i na lavičce v parku/třeba v poledne/ a s jinou to bude nuda i na recepci.S pozdravem a přání všeho nejlepšího a kéž bych se v některých bodech mýlil Ti přeje Karel.

Milá Zuzko,vím, že Ti místo mne má nejspíš napsat Karel a já doufám, že to udělá, protože mne jeho názor zajímá.Ale proč být nazlobená na lidi, co mají spousta peněz a ukazují to?Já jsem byla také jednou "bohatá" a pohybovala se ve vybrané společnosti.Vše jsem opustila bez jediné koruny.Měla jsem luxusní šaty, krásný dům, porše 911, později audi A4, ob den solárium, spoustu věcí. Vše jsem opustila.Bez domu, bez auta, bez koruny. Mou výhrou byly mé dcery.A dnes? Nejdřív jsme žili na vrakovišti, teď máme byt. Díky tomu, že nepracuji v Praze, což je stát ve státě, je můj plat OK,přesto špatný, a nejsem dělnice a studovala jsem v zaghraničí. Když zaplatím nájem, zbydou mi přesně 2-dva tisíce korun českých z mého platu a jsme na to tři.Ale i to pro men znamená, že jsem začala od začátku a vzchopila jsem se a dokázala jsem to. Znám to , nemůžu si koupit nové oblečení, nové boty, nemůžu jet s dětmi do mekáče a nechodím na nějaké honosné večeře.Ale jsem ráda na světě.lidé, co mají peníze nejsopu všichni špatný, jsou fajn a můžou si toho hodně dovolit. Proč je tedy odsuzovat?

ale Karle, ja prece negativa v myslenkach druhych nehledam, nejsem sadista ci masochista. Bohuzel ale ta pozitiva jsou kdesi ... Jinak s tebou opet nesouhlasim. Jelikoz pises, ze penize jsou pro tebe samozrejmosti, tak nechapu, proc se o nich vubec zminujes. Vis, jak musi byt cloveku, ktery je treba nema a tim, ze mu reknes, jak jsou pro tebe nicim, dostanes ho potom do hloupe pozice... Co si asi pomysli, chci ho kvuli penezum...a dokazes take pochopit, ze toho cloveka musis i vykolejit z jeho vlastniho ja...chce se chovat, jak si mysli, ze je spravne...Ten kdo je nema, neumi se vzit do siuace, ze by je mel...ty asi nedokazes pochopit, jake to je, kdyz je clovek nema, kdyz musi bojovat o hole preziti. Kdyz bys chtel koupit to a musis ono, protoze je to levnejsi. Nikdy jsi urcite v restauraci nevybiral jidla podle ceny, ale podle toho co mas rad, at to stoji, co to stoji. Nikdy jsi nekoukal, jestli si koupis tyto saty, promin kalhoty nebo tyto....atdvse ti jde samo...nevycitam, nezavidim...ja ke svemu stesti moc nepotrebuji...veci jsou pomijive...nic pro me neznamenaji...mozna nekdy prehodnotim toto sve tvrzeni...mozna, ze nekdy nekomu bude zalezet, jak jsem oblecena...nosim-li modni veci ci nikoliv...a pripadene poradi alespon svym nazorem - nepotrebuji sponzora, ale v soucasnosti pro me je to opravdu nepodstatne...Ale ten, kdo ma penize ma o jednu zakladni starost mene...samozrejme, ze stesti a laska se za penize neda koupit - ted nemyslim slapky... take se ti urcite nestalo, ze bys dal manzelce ci pritelkyni jeden darek ke trem vecem... zapomnel na jmeniny, narozeniny a dalsi vyroci, vzdy od tebe dostala aspon snitku kytky a nejakou malickost pro poteseni...nekdy treba jen tak bez nejakeho duvodu ..proste pro radost - tady prece nejde o penize, ale o slusnost, vzdyt staci treba kytka z louky...nechci rikat, ze penize jsou vsechno, nejsou, ale take si bez nich uz neumim predstavit svuj zivot a bojim se, ze jsem prave o vsechno vlivem chybne investice prisla. a zacinat od nuly to si uz nedovedu predstavit. ale to sem nepatri, to jen konstatuji...Jinak tim chces rici, ze s kym si zacal o majetku, tak ho beres jen jak obal. Pises, ze jses reditel se 150 lidmi. Zajimave. Asi jsi zvykly davat jen prikazy a mozna, ze neumis pochopit normalni lidi, protoze s nimi nejdenas. Znam hodne lidi, co lezou sefovi do zadku a mazou mu pak med kolem pusy a z sefu se pak stavaji uplni omezenci - tim nerikam, ze to jsi ty. Ze zacatku jsem mela pocit, ze jsi bezva clovek, ktery vi, co chce, je ferovy a neublizuje. Cim vic a dokola te ctu, mam pocit, ze mas rad jen sebe a ze jdes tvrde za svym. Zprvu to vypada nadherne, ale po hlubsim zamysleni mam pocit, ze nejsi tak dokonaly, jak jsem si myslela...ze tak chces jen vypadat...vim, ted napises, ze to se neda cist, tak to radeji ani necti. nejsem ani psycholog, ani soudce...pisi dle sveho citeni, ale tim uz se bohuzel ridit nemohu, nebot me nedavno zradilo...ale dotknout jsem se te take nechtelaVidis, ja jsem svym zpusobem smudla - protoze nevim, jak se dela, aby clovek byl dokonaly, obleceni je pro me jen pozlatko, ale asi je nutne, nikdy jsem nemusela tento problem resit a mozna to byla chyba a ted uz je pozde neco menit a zacinat odznova - i kdyz jsem zastavala take vysokou pozici, take jsem mela pod sebou mnoho lidi a lidi me meli radi a brali me takovou, jaka jsem byla. Ale to byla jina doba. Jini lide. Ted si kazdy hraje na neco a ublizuje nekdy i nevedomky druhym, protoze vidi sam sebe

Zuzko, to co jsi tu popsala (zivot na zapade) mi pripada jako Brazilska telenovela. Asi jsi prilis romanticka ...

Ahoj a díky moc.já jsem totiž zjistila, že dřív jsem měla strašně moc starostí, celé noci jsem nespala a celé dny mi bylo úplně špatně. Pak jsem i mé starosti vyselektovala dle priorit. Dnes jich nemám ani jednu třetinu, co jsem měla dřív. Zvládne to každý. každý, kdo chce.někdo si řekne, to se mi to mluví, ale já žila v cizině akaždý den jsem chtěla umřít díky mé bezradnosti, to mi trvalo dva roky , tak jsem šla sem a tady jsem byla daleko větší cizinec než kde jinde a ta bezradnost mne naučila žít.je to má zkušenost.

Martina !Milo ma prekvapuješ svojou silou. Obdivujem Tvoju schopnosť prebudiť všetky sily na štart ( pod?a toho čo píšeš). Nie je čo dodať. Snaď,len zaželať aby sa Ti nadalej darilo a aby Ťa Tvoje sily nikdy neopustily .SKALA

Milá Zuzko,Tvé pocity jsou mi známé, ale už je to pár let zpátky.Byla jsem bezradná a nevěděla jsem , co dělám dobře a co špatně. Měla jsem dvě malé děti, obrovskou zodpovědnost, žádnou práci, žádné peníze, žádný byt, žádného muže, žádné přátele, žádné sebevědomí.Musíš se "probudit" a začít jednat. Vím, že to jsou jen slova, ale musíš se vzchopit. Někdy je těžké i dojít do obchodu pro mléko,pro mne to bylo.Musíš se snažit se učit žít.Já "pracovala" každý den. Mluvila jsem sama se sebou, nevěděla jsem , co dělám dobře a co ne, protože mi to nikdo neřekl, s nikým jsem se neměla poradit a to nemám do dnes, ale já se to naučila.Sehnala jsem byt, sehnala jsem peníze, mé dcery mají samé jedničky, ta starší jde v 11ti letech na gymnázium.byla jsem tu přes dva roky "na černo", bez víza a bez prac. povolení, lidé mi vyhrožovali a vydírali mne, že mne udají na cizineckou policii.já seděla zavřená doma nevěděla kudy kam.jednoho dne jsem si řekla a dost, žiju přece jen jednou.Mám byt, mám práci, chodím nakoupit, naučila jsem se chodit sama do kina a do divadla, můžu si vybírat mezi lidmi, jsem absolutně nezávislá a učím to mé dcery. Je mi moc fajn i v mé samotě, protože i ta se dá skvěle využít.Snaž se tomu všemu nepodléhat.nevím, jestli jsi už tak daleko, mně to trvalo pár let a myslela jsem si, že pro mne skončil svět, že budu navždy jen nešťastná. Ale není to tak, vše záleži jen na Tobě , na Tvém já. Vím to z vlastní zkušenosti!!!

Milá Zuzanko,opravdu s velkým zájmem jsem si přečetl několikráte Tvoje řádky,které mne trochu místy donutily k pozvednutí obočí a soustředit zrak.Je mi líto,že jsis vysvětlila mojí zmínku o mé finanční situaci jako snahu něco prezentovat a nebo dokonce si někoho kupovat.Právě naopak.Můj záměr byl ten,že je skutečně v posledních letech mnoho mladých maminek,které se svými dětmi bez jejich tatínků žijí od výplaty k výplatě.Možná někdy je to almužnou,kterou někdy tatínkové nazývají "výživným" a nebo vyššími náklady na bydlení a vše co je s tím spojené.Chtěl jsem opravdu pouze poukázat hlavně těm co si myslí,že ke štěstí jim chybí peníze, že to tak není.Opravdu!! Na peníze jsem byl zvyklý celý život,takže bych o nich Zuzanko nemluvil,jsou pro mne samozřejmost.Proto, zde pro ty ostatní jsem chtěl napsat,aby na konkrétním případu viděli,že majetek a peníze štěstí nedělá.Škoda,že jsi to tak pochopila.Opravdu bych si lásku neuměl kupovat.Věř,že kdybych chtěl s někým navázat nějaký kontakt,nebo říkejme tomu vztah, tak určitě bych nezačal o svých finančních možnostech.To bych nikdy nebyl si jistý jestli jsem našel lásku tím myslím obsah i obal a nebo pouze obal.Promiň nevhodné přirovnání.Nejsem na tom tak špatně abych musel za lásku platit.Asi můj pro Tebe třeba pokročilý věk není překážkou.Jsem typ jak se o mě říká zestárlý kluk, se svými vodáckými zálibami,kytara,kolo atd.Tím nechci říkat že jsem sportovec,ale nejsem pohodlný a je to asi někde znát.A jestliže jezdím na potlachy a někdy spím i pod širákem,nemysli,že jsem nějaký šmudla,asi bych nemohl dělat ředitele cca 150 zam.Někdo už není klukem ani ve třiceti a nebo dokonce jím ani nikdy nebyl.Se ženami je to obdobné.Trošku mne mrzí,že jsi mi Zuzko trochu špatně "přečetla".Věř že ani zmíněnou Martinu jsem neměl v úmyslu "ulovit" a nebo dokonce si kupovat.Pouze jsem chtěl se přesvědčit,jestli podle mého odhadu se jedná o takovou ženu jakou jsem si jí vybavil ve svých představách.Tím samozřejmě nemohu vyloučit určité - říkejme tomu - pobláznění, v mém věku stále ještě zamilování.S pozdravem a přáním hledat nejenom negativa ,ale i pozitiva v myšlenkách druhých.Měj se Zuzko hezky a jinak musím přiznat,že jsem to rád od tebe četl AHOJ KAREL

Ano Martino, jsem stale sama - bez deti bez pritele bez rodiny.... A zacalo mi to lezt na mozek. Chtela jsem zacit konecne zit, tak jak ziji jini, ale zjistuji, ze to bohuzel neumim. Nevim, co se ode me ocekava...kdyz udelam tak, je to spatne...kdyz jinak je to jeste horsi...kdyz dam cit, vlastne svoji dusi ... najednou jsem pak prazdna a bez energie...jednou jedinkrat jsem pustila city nad rozum a zahrabala jsem se do propasti jeste hloubs nez jsem byla...a ted vlastne bloumam a nevim kudy kam...topim se a chci se dostat ven, jenze moje sily jsou uz v nenavratnu...a cim vic se snazim tim vice zapadam...bojim se, neverim a cekam zradu...vzdyt by to melo byt naopak ...

Milá Zuzko,já jsem také normální pracující žena.Vím, že u nás to zdaleka není tak, jak na západě, ale určitá slušnost mezi lidma by měla být všude. Ve vztahu by si člověk měl partnera vážit, i když udělá nějakou napravitelnou blbost.Zřejmě jsi hodně sama. Já tedy ano, kromě času, který trávím s mými dcerami, ale ty jsou čím dál větší a maminku už až tak moc nepotřebují, ani na učení, prostě se povedli.Jinak je to nic moc, ale s tím nic nenadělám.A ani nikoho prakticky nehledám. naučila jsem se vynakládat s mým časem a toho mám prakticky te´d už málo.