sny

Taky sem o těhle věcech párkrát slyšela a docela na to i věřim.. Někde sem viděla příběh kdy mamince umřela dcera a ta maminka se kvůli ní pořád trápila.. Jednou se jí zdál sen o tom, jak její dcera musí pořád tahat sudy s jejíma slzama a prosila jí, aby už neplakala, že sou ty sudy moc těžký a ona že nemůže odejít. Ta maminka se přestala trápit a všechno odeznělo.. je to fakt zajímavý..

Ještě bych chtěla přidat jednu historku,která mě přesvědčila,že sny nejsou vždycky jenom"hlouposti".Je to pět let,kdy mi 24.prosince zemřel dědeček.Hodně mě to vzalo a netušila jsem,jak moc mě to bude bolet.Dva roky jsem měla sny,kdy jsem byla někde v podzemí spolu s dědou a on byl živý.Dokonce se mi zdálo,že se vrátil do normálního života.Hodně jsem se kvůli tomu trápila a když se o něm někdo zmínil,začala jsem brečet.Nakonec jsem se svěřila známému a ten se mi snažil pomoci slovy-"nedrž ho tady,jinde mu bude líp a má tě pořád rád".Nejsem věřící a na slova útěchy jsem taky nikdy příliš nevěřila,ale ještě ten den jsem měla sen,kdy za mnou přišel dědeček do zahrady a já ho odstrčila a řekla mu,že ho tady nechci,ať odejde.A skutečně od té doby jsem žádný sen o tom,že děda je pořád živý,neměla,a při vzpomínce na něj už neprožívám ty pocity,co předtím.Tohle není výmysl,opravdu jsem tohle zažila.Možná,že někdo,komu se stalo něco podobného,mi rozumí.

Je to zvláštní,ale nevěděla jsem,že je tolik lidí s podobným "problémem".I mě se to stává vcelku často.Musím se přiznat,že mě to fascinuje.Dokonce se mis tává,že s někým mluvím,a najednou jsem si jistá,že přesně tohle jsem už "někde musela zažít"nebo"se mi o tom nejspíš muselo zdát"-je to tak intenzivní,že přesně vím,co mi dotyčný odpoví.Je to fakt zvláštní.Zajímalo by mě,jestli se tímhle tématem zabívají i odborníci.Moc ráda bych se o tom dočetla něco víc.Rozhodně jsme ale přesvědčená,že nejde o psychickou poruchu.Snad jde o tzv.šestý smysl,vždyť kdo ví,co všechno lidský mozek dokáže?

Nechci vás děsit, ale první příznaky (zbláznění se) psychózy jsou podobné. Dotyčný pomalu přestává rozlišovat co je ještě bdělost a co už sen. Prostě se mu život stává děsným snem, z kterého se nemůže probudit.

ano něco podobného taky pocituji,taktéž něco dělám a mám pocit že to jsem někdy dříve zažila,taky dokonce mám i předtuchy co se stane a pak nevěřícně koukám do zrcadla co jsem opět někdy ve snu či představě viděla nemyslím si že jsem blázen,ale vědma

Ahoj,nevím jak začít,nejspíš od začátku.Takže:Na začátku tohoto prosince se mi stala zvláštní věc:Jela jsem domů autobusem, a znuděně sledovala okolí Labe.Vtom mě zachvátily děsivé pocity strachu,děsu,smutku a já nevím čeho ještě.V mysli mi proběhly podivné ,,vzpomínky" na ještě podivnější sen,ve kterém jsem právě po těchto místech pobíhala a něco hledala.Vzápětí ty pocity odezněly a já jsem na ten sen opět zčásti zapomněla. Od té doby mě tyto sny pronásledují skoro každý den.Stačí, abych seděla u počítače a poslouchám své oblíbené CD nebo stála v kuchyni s lahví v ruce a najednou vím, že se mi o tom už zdálo, ačkoliv si na ten sen nepamatuju.Hlavou se mi prohánějí útržky vzpomínek, kreré nejsou vzpomínkami,doprovázené tak silnými emocemi, které nedokážu popsat.Prostě nevím,co cítím,ale vždycky mě to zahltí.Paralyzuje mě to.Bojím se okamžiku, kdy to zase přijde...