Strach z dívek, sebedůvěra?....

Problémy se pokusím vyřešit Catala"email.cz

ahojky
Vím jsem holka a neměla bych do toho moc kecat když se holek docela bojíš a máž z nich dá se říct fobii víš já mám taky potíže hodně s klukama a jsem na tom podobně jenže až po ročním vztahu ten člověk mi pořád říkal podívej se na ni jaký má zadek a ty prsa :( tak jak říkáš kamarádi mi pomohli ho poslat k vodě ano lituju toho že jsem ho kdy potkala protože teď mám ten sám problém zakoukal se do mě kluk a já nejsem schopná ničeh a on je tak správný ale nevím co si počít ale nakonec to dopadlo tak že to vzdal ale teď už je to jiné postavil mě na nohy jeden kluk kterého jsem potkala přes kamarádku a bylo mi hrozně sedět s ním nic mu neříkat a tak ale nkonec mě ze všeho dostal začala jsem mu to po pár přátelských setkání vyprávět a teď jsem v pohodě moc mi poohl nabrat síly hele já vím zní to blbě jsme lidé a musíme si pomáhat neslibuj a nepřemýšlej nad ničím nekalým ale ráda bych ti taky takto pomohla i když vím nemůžeš mi věřit ale opravdu si myslím že na netu jsou i normální lidé a pokud chceš písni mi na mailíka na Chalupovakatka"seznam.cz ráda Ti pomůžu ale musíš chtít ty nutit Tě nebudu přeji hezký den a doufám že napíšeš s pozdravem Kačka

Jay bych sukal az bych pukal. A sem klada bo si neumim vybrat. Srry

Reaguji na tohle:
"Tvoje problemy znam osobne a duverne, takze vim jak je to neprijemne. Potiz neni v tom, jaky jsi, ale v tom jak sam sebe vnimas."
>> Já jsem dřív vnímal sám sebe úplně normálně, aspoň jsem to tak cítil. V mých cca 25 letech mě poprvé odmítli vzít do jednoho zaměstnání s tím, že se jim zdálo, že si "asi moc nevěřím" a že ze mě měli "divný dojem". Nebýt známého v té firmě tak jsem se to nedověděl. Přitom šlo o obor, který mě odmalička velmi baví. Tak jsem nad tím začal přemýšlet, protože jsem tomu vůbec nerozumněl. Za dalších pár let mi pak nezávisle několik lidí řeklo, že jsem nějaký divný, prý zablokovaný a někteří mi dokonce začali doporučovat, že by mi pomohly různé metody (SRT, regresní terapie a jiné). Já ale nevím co se stalo, jak že jsem divný, jak že si nevěřím? A jak nad tím tak pořád přemýšlím, tak to došlo do stavu, kdy už sám se cítím divný a že si nevěřím. Ale předtím jsem se tak necítil.
Vnímal jsem se pozitivně, pak jsem narazil na nějaká slova jiných lidí, kteří řekli, že se mnou není něco v pořádku (nevím teda co a proč to říkali) a teď už se i sám cítím špatně. Zkusil jsem metodu SRT a poprvé mi pomohla (zlepšila náladu) na jeden den (jako 3 deci vína, které jsou ovšem mnohem levnější), podruhé mě to ještě víc rozhodilo, že mě samotného už nic nebaví. Jak z toho ven?

ppodobny to mam ja sice holku jsem mel 4 roky s par holkama sem se vyspal ale ted jsem sam.a bojim se ze si nenajdu holku...

V řádcích prvního příspěvku jsem se našel.

Ahoj An0nyme,

problém je ve tvém očekávání: co bys s tou dívkou chtěl dělat? Bude se jí to líbit? Bude se jí to líbit právě s tebou? Máš v sobě předpřipravenou jistotu, že ne. Zkus se cíleně poprat s touto svojí představou v sobě. Nejde to jinak, než vlastní zkušeností. Předem si promysli, jak by to asi mělo dopadnout, kdyby to vyšlo a jak by to asi mohlo dopadnout kdyby to nevyšlo. Poptej se kamarádů, jak se cítili a cítí vůči dívkám, o které projevili zájem a byli odmítnuti. Je to nepříjemné, ale není to tragické!!! A připrav se na to, že sbližování i sex je ve velké míře (i pro dívky) hra! Neber to všechno vážněji, než jak to berou ony. Děsíš tím sebe a vyděsíš tím i je. Hraj si s nimi. Tak, aby to bylo příjemné jim i tobě. Časem se ukáže.

Hodně štěstí.

Hledám lékaře, který by mi předepsal a prodal některé léky, jedná se zejména o antidepresiva. (Seropram + Rivotril / Lexaurin) Mám problém si to prosadit u mého lékaře. Můj email je n.pet"centrum.cz

Tvoje problemy znam osobne a duverne, takze vim jak je to neprijemne. Potiz neni v tom, jaky jsi, ale v tom jak sam sebe vnimas. Klasicka psychologie tomu rika "socialni fobie". Muzes se mrknout treba sem: http://www.socialnifobie.info/ Osobne jsem vsak k ucinkum klasickych psychoterapii celkem skepticky. Je to dlouhodoba prace s nejistymi vysledky. Sam za sebe bych ti doporucil nejakou formu hlubinne regresni terapie. Idealni je primo najit pricinu osobniho "podhodnocovani". Proste najit ve svoji minulosti okamzik, ktery srazil tvoje sebevedomi na kolena. Vetsinou je to nejaka traumaticka udalost z ranneho detstvi, kterou jsi uz davno zapomel(vytesnil). A podle toho, co a jak pises, zadny blb opravdu nejsi. Tady na tech diskusich jsou spousty tragictejsich existenci :)

Zdravim všechny,
je mi 19 let a už celkem dlouho pociťuji strach z dívek. Strach se začal ve mně pomalu vyvíjet až do té fáze, kdy s tím chci něco udělat. Dělají mi problém hlavně dívky. Podívat se jim do očí na tož je oslovit, to je nepředstavitelný problém. Možná je to v sebedůvěře nebo se jen stydím. Když jsem někde s kamarády, ať v klubu nebo na dovolené, při seznamování nedokážu vůbec nic. Jako teď, byl jsem s nimi na dovolené u jezera a potkali jsme tam dvě holky. Docela se k nám měli a dokonce jsem se jedné z nich zalíbil. Nebýt tedy kamarádů, nedokázal bych je oslovit. Samozřejmě, že kluci si s nimi povídali a jedna z nich na mě stále koukala, jenže jsem se jí nedokázal podívat do očí. Mám z toho hrůzu. Že si řekne, co na mě tak