Syndrom zavrženého rodiče

jsem taky Marie, to je shoda jmen. Paní, vydržte to! Zkuste na nějaký čas žít se sebou, čtěte, televize, nebo kamarádky, prostě se maličko stáhněte. V tuto chvíli jen víc budete dráždit svého syna, nikam to nepovede. Však on to zjistí, jaký je jeho otec, nebojte se. Základ v sobě jistě má dobrý, i když geny své dělají.
Moc vám držím palce, vždyť toto se nezaslouží žádná máma. Držte se!!

To je bohužel přesně ono - když je v přítomnosti otce, tak se asi bojí chovat jinak a třeba si i uvědomuje, že to není správně a Vám ubližuje. Myslím si, že základ prostě je, dostat ho z přítomnosti otce. Plně chápu, jak je to těžké a složité, pomoc úřadů nulová. Znám to velmi dobře, i tu mizernou náladu.

Synovi je jedenáct let.Opět jsem volala na sociálku,jak to vypadá a bylo mi řečeno,že se BM dostaví až příští středu.Takže zase jen čekání a ke všemu řekl,že si nepřeje,abych byla přítomna.Přitom mě řekly,že musíme u toho být oba,kvůli domluvě.Tak já celou noc nespala a on si nepřišel.Dnes jsem jim také řekla,že je vidět,kdo má čisté svědomí.Lukáška jsem chtěla vzít do kina,ale řekl mi,že se mnou nepojede,jenom s taťkou,přitom vím,že by jel rád,ale měl u sebe tátu,tak mě odmítl.Syn mi řekl ať pro něj nejezdím,že se mnou nepojede a udělá ostudu.Dělá všechno,aby to zdržel.JE MI OPRAVDU MIZERNĚ!Člověk,který nám celý život ubližoval si může dovolit vše.Jenom lže a já se nemůžu bránit.Také jsem uvažovala,že to vzdám.Jsou to strašné nervy a opět soudy a úřady.Copak,ale může takový člověk jako je BM (alkoholik,násilník,gemblér,lhář) vychovávat syna,vždyť jednou bude stejný jako on.A TO NEMŮŽU DOPUSTIT.DĚKUJI VÁM!

No jéje, s tím mám bohaté zkušenosti, ale i ti jsou bezradní, respektive ne tak docela, ale aby pomohli urychleně vyřešit situaci, tak to ne. Nechci to tu psát do detailu, ta situace je poměrně dost komplikovaná a mohla bych se tím odhalit...

Zkoušela jsi nějakého psychologa nebo poradny?

Nechce k němu, protože jí psychicky deptá, tak jako deptal dřív mě. A já jsem jí zatím nedokázala moc pomoci.

To máš dobrý, že k němu nechce, u nás je to přesně naopak, nejraději bych mu jí na celý měsíc nechala, ať si s ním dcera užije i ty povinnosti, ale někde jsem slyšela, že by mi to mohlo ublížit do budoucna. Ex jí neustále slibuje, že by si jí vzal do péče, že já s tím nesouhlasím, přitom vím, že jeho přítelkyně dceru moc nemusí a že by mu to nedovolila. Ale ta špatná jsem pořád já, mám pocit, že mě před dcerou pomlouvá

My máme počet dnů, kdy je u mě a u něj vyrovnaný, ale ráda bych to do budoucna změnila. Dcera už k němu moc nechce, když má k němu jít, je to několik dnů předtím horor, když se vrátí, tak taky problém. V klidu máme jen několik dní. Otec proti mě a celé rodině hrozně brojí, dceři vymývá mozek. Takže se to všechno začíná pomalu obracet proti němu.

Jenže na druhou stranu se moc bojím toho, že nakonec budu já ta "zlá", která vychovává, stará se a tatínek bude o víkendech jen rozmazlovat a stále manipulovat, až dcera nakonec bude chtít k němu. Je to hrozná situace.

Mám totiž podobný problém, rozvedli jsme se před rokem, dceři je deset let, u tatínka tráví každý druhý víkend 4 dny a ty návraty jsou opravdu bolestné, mám pocit, že u mě jen přežívá tu dobu než bude moci být zase s tatínkem. Podotýkám, že ex se odstěhoval kvůli třiadvacetileté přítelkyni s kterou má několikaměsíční dítě.

Dceři bylo tehdy pět let. Fyzicky se to tedy ještě zvládnout dalo, i když jsem měla co dělat.

A kolik bylo dceři?

Marie, kolik je synovi let? Já jsem takhle prostě jednou násilím strčila dceru do auta, i když mě kopala, bouchala a nechtěla ke mně. Prostě jsem ji vzala do náruče a odnesla od BM, v autě na mě řvala, že jsem se o ní nikdy nestarala a že ke mně nechce. Za nějakou dobu se to zklidnilo, ale ten přechod - od téměř nenávisti k láskyplnému vztahu ke mně trval asi rok. Byly to šílené nervy, občas jsem byla tak zoufalá, že jsem si už říkala, dám mu ji, ať má, co chce. Ale to byly stavy opravdu naprosté zoufalosti, kdy už jsem nevěděla kudy kam. Jinak si myslím, že ten Váš to určitě protahuje schválně...už jsem párkrát na internetu narazila na příběhy, kdy otec dítě unesl, úřady nic neudělaly a jelikož si dítě mezitím u něj zvyklo, přikl ho soud jemu. Moc dlouho bych tedy asi už nečekala, poradila se u Adry a pak si syna odvezla. A taky zaslala dotaz na sociálku mailem, trochu se je snažila "přitlačit". Držím palce a přeju hodně pevných nervů:)

Dobrý den!Syn je u otce a nechce domů,prý mě už nemá rád.Vzal si ho na týden a už mi ho nepřivezl,protože chce syn být u něho.Všechno si to plánoval dopředu a syna obrátil proti mě.Byla jsem to hned ohlásit,ale nic se neděje,protože čekají na vyjádření BM a ten se nedostavuje.Také mě napadlo si ho vyzvednou,ale nechce se mnou jet.Pokud to udělám násilím,tak mě bude pořád utíkat a nesnášet ješťe více.ADRA mi slíbila účast při předání syna,ale nejprve s ním musí mluvit sociálka.Vše je postavené na hlavu a úřady vše zdržují.Hřeší na to,že lidé nevědí na co mají nárok a právo.Otec ho teď vozí spolu s jeho matkou,on má směny,tak je čtyři dny u babičky a čtyři dny u něho.S učitelkou jsem mluvila a informovala ji,protože chtěli měnit školu.Ta mi řekla,že je v mé péči tudíž budou cokoliv řešit se mnou.Já stále čekám na vyjádření sociálky,ale čas běží a já nevím jestli to není záměr.Do ADRY jsem objednána až příští úterý,musím říct,že je to jedinná organizace,která mi vždy pomohla .CHCI VÁM VŠEM MOC PODĚKOVAT,KDO MI RADÍTE A VÁŽIM SI TOHO.Škoda,že není všechno ,tak jednoduché,jak to vypadá.Přeji Vám pěkný a klidný den.

Marie,
trochu tomu nerozumím...mluvíte se synem každý den, ale přitom jste ho měsíc neviděla? To znamená, že si jen telefonujete a otec ho vodí do školy i ze školy?
Pak bych viděla řešení velmi jednoduché - vyzvednout ho ze školy dřív než otec. Jestliže je styk na dohodě, pak otec také nemá nic písemně, tudíž se nemůže ničím ohánět. A do školy bych dala zákaz, aby ho směl vyzvedávat...pouze na základě Vašeho písemného svolení. Syna máte v péči přece Vy...

Marie, nechavej si delat podrobny vypis hovoru z mob. telefonu, tam je krasne videt, ze otec ty hovory od tebe neprijima (nech zvoneni spadnout do schranky). Tiskni si veskerou korespondenci po mailu, schovavej SMS.

DOBRÝ DEN!Děkuji Vám,že mi dodáváte sílu a rady,které jsou přímo z takové situace ,ve které jsem.Na sociálce jsem byla už dvakrát a BM měl přijít ,ale nepřišel.Ostatně jako nedocházel k soudu.Telofon mi nebere.Docházím i do ADRY,tam by měl přijít Lukášek i s otcem,ale už teď vím,že tam také nepřijde.S Lukáškem mluvím každý den,tedy jen já ,mluví i chová se ke mě hrozně,ale nevzdávám to!TAK MOC CHYBÍ,UŽ MĚSÍC JSEM HO NEVIĎELA.Soc.pracovnice za ním byli ve škole,to co jim ,tam řekl bylo to strašné.Měl mě tolik rád,ale teď mě nesnáší,tolik lží úplně mě to položilo.Zvládnu hodně,ale tohle je ,tak kruté a bolestivé.Jak jsem doma,tak pořád jen brečím snažím se být co nejvíce v práci,jakoby můj život ztratil smysl.NIC SE NEDĚJE A JÁ STÁLE JEN ČEKÁM.JEŠTĚ JEDNOU VÁM MOC DĚKUJI!

Marie,
bohužel, chce to obroooooovskou trpělivost. Určitě zajdi na sociálku, zapisuj si veškeré incidenty, jednou za čas jim to vždy písemně zašli. Se synem bych šla k psychologovi v pokud možno nezávislé, uznávané instituci. Můžu doporučit Dětské krizové centrum. Mám s nimi dobré zkušenosti. Plně chápu, co prožíváš a vím, jak extrémně těžké je být stále trpělivá a silná, ale nic jiného ti nezbývá. Časem se jednání tvého BM obrátí proti němu a syn na to sám přijde, udělá si v tom jasno. Ale chce to čas. Vím, o čem mluvím, znám to z vlastní zkušenosti. Na syna buď laskavá, buď v klidu a pohodě, i když se k tobě nebude chovat hezky a bude tě odmítat. Kolik je mu let? A určitě bych si nechala soudně přesně vymezit styk s otcem, žádná dohoda, to je v tomto případě o ničem.

zajdi se poradit na sociálku...držím palce

Dobrý den!My,ale nemáme soudně určené dny.Je to pouze na dohodě rodičů.On mi syna nevrátil,tak jak jsme měly dohodnuté a ohání se tím,že to nemám písemně.Když syn poprvé utek,tak jsme na policií volaly a tam nám řekly,že s tím nic dělat nebudou a at si pro něho dojedeme,což jsme udělaly.Lukášek je teď proti mě,ani se nedivím,po tom všem co mu o mě nalhaly.A já se nemám ,jak bránit.Býv.manžel dostal podmínku a soudní dohled za domácí násilí.ON svojí nenávist ke mě převedl na syna a sám je z toho venku.O syna mu vůbec nejde,chce mě stále ničit a ubližovat mi.A TO SE MU POVEDLO.Žiji ve strachu a nevím čemu všemu ješte budu muset čelit.SYNA MÁM MOC RÁDA,A MRZÍ MĚ ,ŽE TÍMHLE VŠÍM MUSÍ PROCHÁZET DÍKY JEHO OTCI,KTERÝ SE TAK VŮBEC NECHOVÁ A KTERÝ HO NIČÍ.

Pokud ho mas svereneho do pece, podej trestni oznameni!