Reklama

trauma z umrtí psa

Steve (Út, 19. 9. 2017 - 02:09)

:-DD pěkný, pěkný!

Taky ale hele nad tím přemýšlím proč se dělá ze psů polobůh. A to opravdu dělá, nesnaž se mi lhát že né. Nechápu to. Když si představím co by bylo ze mne za cvoka a blázna když bych taky nějakýho měl, tak radši žádnýho nemám a ani nechci. Jo? Neuraž se, to je jen mé vyznání.

As (Po, 18. 9. 2017 - 14:09)

Ono nejsou emoce jako emoce....Furt lepší "čokl", než čuromrd tvého kalibru, mít tě u ruky ty ksindle, tak ti přerazím hnáty za ty tvoje nejapné retardované kecy!

Ghbv (Út, 25. 7. 2017 - 00:07)

Tak... už je to asi osm let co mi bylo šest a dostali jsem, pro mě to byl první pes v mým životě. A jak já to štěně nesnášela. Dostávala všechnu pozornost, sezrala mi moje oblíbené hračky a kadila mi před posteli. Jak čas plynul tak sem si na ni zvykala. Měla jsem ji i ráda.Když jsme se v mých deseti letech stěhovali z města na vesnici tak mě to zničilo. Děti me tam neměli ani trochu rádi, "kamarádi" z města se na mě vykaslali a rodiče neměli čas kvůli zarizovani domu. Jediný kdo tu byl byla Sára. Můj první pes. Zpratelili sme se víc až jsem ji říkala: můj nejlepší přítel. Pak jsem ale začala být vytana mezi těmi dětmi a měla jsem min času na saru. A když jsem sní už šla ven tak sem se vždy naštvala kvůli,s prominutím, picovinam. Tenhle týden byl nejhorší. Nepůjdu do detailů... to je osobní. Stačí to ze sem mela a ještě mám lehkou depresi kvůli pomlouvani v rodině a teď nefunkční patu kvuli hřebíku, takže kulhám jak idiot. Ale včera mi umřela moje Sarinka. A já jsem se sní loucila jen pět minut. Pak jsem svoji neděli pokračovala v pohodě. Koukala jsem se na youtube, četla si a hrála hry a nebyla jsem ani smutná. Ale dneska ráno když jsem se probudila tak mi to došlo. Došlo mi ze už neuslyším její otravný štěkot. Uz ji rukou neprojedu srstí. Už ji nevezmu k vodě jak jsem ji slibovala. Všechno bylo tak rychlý. Na zacatku prázdnin měla bouli na břiše, byl to možný náznak rakoviny, než jsem odjela k babi tak byla v pohodě ale těch pět dní co jsem byla pryč tak sara pomalu umirala na rakovinu. Teprva dneska jsem ji řekla vše co sem měla říct včera. Ale slyšela me? Ne. Říkala jsem to jejímu hrobecku. Jakoby me slyšela. Zemřel můj nejlepší přítel a ti co si říkají "pratele" se mi neozvali do teď. Dneska jsem koukala na všechny fotky mě a sary už od mych šesti. Ale je těch fotek malo. Nejvíc mě štve že ten pes tu pro mě byl furt ale ja pro něho ne... I tak mě měla ráda. Měla jsem na to osm let abych ji to řekla. Ale říkám ji to až teď. Jsem nejhorší páníček co snad může být. Píšu to sem protože to musím dostat ven. Nikdo kdo o sare ví, o tom se mnou nechce mluvit. A nechci to říkat těm 'pratelum' protože jim to nechci an říkat. Přeju si aby Sára byla šťastná tam kde teď je.

! (Pá, 13. 1. 2017 - 09:01)

chtěla bych všem říci,kdo...Ono nejsou emoce jako emoce. Když někdo dělá z čokla poloboha, je to nezdravé.

.M. (Čt, 12. 1. 2017 - 21:01)

chtěla bych všem říci,kdo truchlíte,že se nemáte za co stydět,emoce zdravého člověka a soucit je naprosto přirozená věc,já už se s tím vyrovnala,nejhorší bylo rozhodnutí uspání,ale pro dobro jeho jsem musela souhlasit,hodně mi pomohlo chodit ven ,chci vás všechny podržet za ruku a říci vám,že jste měli to štěstí prožít roky s oddaným přítelem,kolik lidí tohle štěstí nemá a neprožije,tak si toho važte a vzpomínejte,ale netruchlete moc dlouho rozdávejte lásku dál a pokud už si jiného nepořídíte,krmte třeba ptáčky,nebo si najděte jinou radost

scorpion (Út, 3. 12. 2013 - 12:12)

Vše přebolí, já přišel o čtyři psy a překonal jsem to. Místo starého si pořiďte jiného a jde se dál. Za pár dnů jsem si pořídil jiného a život jde dál. Co naplat takový je život

rada pro všechn (Út, 3. 12. 2013 - 07:12)

Já jsem úmrtím svého...Kupte si plyšáka.

Jára (Út, 3. 12. 2013 - 06:12)

Já jsem úmrtím svého pejska dostala takovou
ránu, ze které jsem se vzpamatovávala téměř 4 roky.

(Út, 3. 12. 2013 - 00:12)

psíka dam

Terka (Po, 2. 12. 2013 - 22:12)

Dobrý den, chtěla bych...dobry den jmenuju se terka mam to sami nespim nejim hrozne mi chybi pes videla jsem ho umirat a porbivala jsem ho hrozne jsem brecela je mi 13 nevim co mam delat

to (Ne, 2. 3. 2014 - 10:03)

kecy v kleciplatilo na tebe

jasně (Ne, 2. 3. 2014 - 10:03)

! Přemýšlejí láska k...kecy v kleci

Zdeňka (Ne, 2. 3. 2014 - 05:03)

Tak to je výstižný!!!! Přemýšlejí láska k cloveku láska ke zvířatům láska k přírodě jako takové je stále vyjádřením podobného tedy touhy milovat a byt milovan O jaky druh lásky se musí jednat u člověka který ma rad jiného člověka ale nemá rad a nebo třeba ještě ubližuje zvířatům přírodě atd

! (So, 1. 3. 2014 - 22:03)

Člověk který je naštvaný...jo a taky když nemají nikoho rádi a nikdo je, kompenzují si to čokly.

Iva (So, 1. 3. 2014 - 16:03)

Lindo,taky tě zdravím.řeci by nás ta smetánka divná tady nemohla rozházet. Oni jsou asi nešťastní sami se sebou. Ono blbec blbcem navždy zůstane. Toto vyléčit nejde...Měj se

Linda (So, 1. 3. 2014 - 07:03)

A stačilo pár dnů a už se rozjelo to, co jsem čekala. Takže vy, milá děvčata, co jste sem šly s bolestí a dobrým úmyslem, vám posílám vám pozdravy, držte se a někdy, až se Netová společnost uzdraví, pak nashledanou.

hm... (Pá, 28. 2. 2014 - 21:02)

Jejda,tak se mi zdá,že ti...Paničky jsou některé divné, viď Ajko?

Ajka (Pá, 28. 2. 2014 - 19:02)

Jejda,tak se mi zdá,že ti pejsci mají více taktu jak jejich páníčci,no škoda.

Linda (Pá, 28. 2. 2014 - 07:02)

Nejsem k tvé škodě,na psa...Jsem v klidu. Jen ty přemýšlej!
Trauma z hluku není v nadpisu této diskuse. Tady je ÚMRTÍ, už konečně rozumíš? Asi těžko...

Alenko, (Čt, 27. 2. 2014 - 21:02)

Nejsem k tvé škodě,na psa...děvčátko hloupé, tady není diskuse o harantech, ani o štěkajících psech.

Reklama

Přidat komentář