Traumatické zážitky dětí a vzpomínky na ně.

No nevim, je-li to z detstvi, ale vim, ze trauma bylo vzdy, kdyz sem po 13. roce jezdil domu na vikend z internatu, rodice dluhy, kdyz sem byl doma sam, chodili k nam exekutori.
Dodnes sem nejak tim poznamenanej, uz nebudu asi snad normalni nebo ja nevim.

je to dost hnusny zazitek:( to se nedivim ze krcela hlavu!!:(

ale ja to v zivote taky nemela jednoduchy!!ja mela psychycky tyrani asi deset let!!zacalo to takhle:nasi se rozvedly kdyz sem byla malinka no a kdyz sem chodila do prvni tridy maminka si nasla pritele, ze zacatku se zdal milej h?al si semnou a smoji sestrou obcas se s nami i ucil kdyz mamka nemela cas!ale chodil porad taky do hospody a to dost casto a taky hral hodne automaty:(no a kdyz uz s mamkou byli tri roky nebo tak nejak tak uz byl otrkanej, tak si zacal dovolovat jak na mamku tak na me i na segru ale na tu ne tolik jako na me!!furt na me kricel ze jsem debilni dite ze jsem dostala napomenuti ze jesm se postuchovala s kamaradem o hodinu a nadaval mi i za jiny veci...ale to jeste nebylo tak hrozny..jsem byla mala a jen koukala a plakala:( no a kdyz mi bylo nejakech deset let tak sme se odstehovali na moravu, tam kde se narodil, bydleli sme na vesnici v baracku krasnym..zacala sem tam chodit na kone,,nasla sem si tam spostu novych pratel hrala hazenou..a jsem rada ze jsem mela todle protoze bych to asi jinac nevydrzela!zacal bejt na me hnusnejsi a hnusnejsi...kazdej den mi delal naschvaly jako treba mi rekne at vysaju rikam fajn..rikam mam vysato jdu na kone a on tak to ne nikam nejdes spatne si vysala ja ti hodil po gauc paratko...no to sice hodil ale az nekam za koberec..a rika mi za to vyplejes zahradu...a pak si jdi kam chces...ale to je jedna vec ze sta!!furt me ponizoval..srazel sebevedomi..delal ze me fakt magora..kuli nemu sem se nesoutredela doma na uceni zacala sem mit spatny znamky..tak sem chodila i za skolu protoze sem se bala ze zas dostanu petky!!utikala sem kvuli nemu z domova k moji nej kamosce...byl hnusnej i na mamcu...furt ji vyhrozoval ze se zabije kdyz ho opusti a bla bla keci!!mno a pak mi zakazoval kone a ja na ne stejne chodila a hadala sem se snim uz sem si to nenechala libit...a tak olda schvalne rek mamce, ze mu kradu cigara aby mi dala zaracha a ja nesla na kone...a on si mohl jit v klidu do hospody vozrat se a zahrat si automaty..a to si jeste musel domu prinys dve plny flasky...mel mindraky tak si je musel lecit na me...furt mi nadavat...den co den..nezajmal se o me vzivote sem od nej nedostala darek k vanocum..a to ja mu za vlastni vydelane penize z brigady kterou sem teda nelegalne mela od trenera ktery mel restauraci..ale ja sem ho chtela mit za otce i kdyz byl tak zlej..ale bohuzel..byla bych fakt raci aby me mlatil nez todle vecny ponizovani!!moje sestra se tomu vyhla pac byla a je jina nikdy nebyla moc problemova a v patnacti chodila na stredni do zlina, tak domu jezdila na vikendy a to jeste nekdy kdyz nemela zapas nebo nebyla u nejaky kamosky!no a mama uz toho mela dost nevedela co semnou-ale ja vedela stacilo odejit od nej-tak me poslala na dva mesice do psychyatrycke lecebyn do bitese kterou mimochodem pred dvouma rokama zavreli protoze davali detem zakazane latky...a ja si to vsechno moc dobre pamatuju...na tu silenou psycholozku...ktera davala injekci na uklidneni dvoum devitiletim klukum ktery si jen vymenily auticka ale nesmelo se to tak prej ji musi dostat ale ja jsem se hrozne vsech tech malejch co tomu nerozumeli zastavala me bylo 14 let a nenechala sem si srat na hlavu...me tam taky chteli cpat nejakejma praskama ze jsem prej moc zvedava a drza ale ja se nedala vzdycky sem vyhrozovala jestli mi neco daj ze zavolam mamu a to uvidej toco tak mi je nedavali ale buhvi jestli mi neco nedali do piti..kuli ni si tam holka podrezala zily..prisla jsem do koupelny jeste se dvouma stejne starema holkama a vidime ji tam lezet v louzi krve...ale naststi to przila..ale pak ji poslali do pastaku!ale byly tam i horsi veci..holcicka kdyz si nechtela uklidit pojoj tak ji sevreli do kazajky a soupli na samotku na celej den hruza 7 leta holcicka..nejstarsi sme tam byli jen ctyry holky a kluci co jim bylo od12 a vejs tak byli na druhym patre a vidaly sme se snima jen ve skole nebo obcas na zahrade nebo venku kdyz sme chodili ny tury...nebo byla obcas discoteka aspon..ale hruza des tam fakt zazitek na celej zivot..!a vratila sem se domu v lete a vsechno bylo jako driv teror od nej...nedal pokoj a ja uz sem z neho byla fakt na dne mela jsem kuratora aby na me dohlizel jestli chodim do skoly a neutikam z domova..ale marny..mno a jednoho vecera sem tak sedela sama doma koukala jsem na sestru v akci dve..brecela jsem strane, ze uz ten teror nevydrzim, tak jsem premejslela i nad smrti, v tu chvlily me nic nezajmalo..tak sem snedla asi 80 paralenu...no a pak prisla mamka s oldou domu..a jestli si dam jidlo, tak sem se najedla a po pul hodine se mi zacala strasne motat hlava a pak se i zvracela a to celou noc..mamca byla semnou no a rano sme jeli do destky nemocnice..musela sem furt vytupovat abych se vyzvracela...a to ten den sem jeste musela ke kuratorovi..byla sem vyrizena..no a kurator mi rek ze bych mela jit do lecebny ktera je placena dva tisice mesicne a budes tam tak na tri mi rek...a u nej sem to nejak vydrzela a kousek od jeho sidla byla ta nemocnice..prjdem dovnitr a ja jsem omdlela..pak sem se probrala na posteli v ordinaci a milion doktoru kolem me ...davaj mi kapacku moc injekci..krev mi brali..a jen vidim mamku jak place:(bylo mi ji lito rikam co sem to udelala..rikam si kam az me ten mamky pritel dostal..NA DNE:( doktor mi rek, ze kdybych prijela o pul hodiny pozdeji, tak je po me:( ale nikomu sem nerekla, co jsem udelala, stydela sem se!!v nemocnici sem stravila dva mesice a hned po navratu domu sem jela do te lecebyn kde jsem byla opravdu tri mesice:( ale hodne sem se tam naucila a posila se!!ale v te predchozi to bylo hrozne jak sem jiz psala!no a tady ta byla ve valaskym mezirici ale tam se mi libilo hodne..tam sme jezdili na kole mega tury a na kone sme chodili na zimak bruslit do aqaparku a tak...taky to bylo malinky...bylo nas tam asi dvanast z toho jen dve holky ja a misa!no a kdyz sem prijela z tehle lecebny, tak mi umrel deda..tak jsem se nastehovala s radosti k babicce do strednich cech aby tam nebyla sama..i s penezma aby to zvladala..no a to jsem byla v klidu..dobry znamky ve skole...dostala sem se na bajencou stredni na servirku s maturitou..no ale reknu vam je to furt ve me ..ale do zivota me to posililo...ale taky pekne znicilo:( to sem se ale rozepsala co?doufam, ze vas tady ti nenudim?:)diky

A to jako máme děcka zavřít do vitrínky, aby proboha neměly traumata? Každej si musí zvyknout na to, že svět není pohádka!

Lidi, promiňte, ale vy tady jdete t extrémů do extrémů. Napřed tady píšete hnusný historky o rozšlapávání dětské hlavičky v koncentráku a o zabíjení dětí, to jste viděly v komunistickým filmu z padesátejch nebo co? pochybuju, že by si Třetí Říše ničila něco co mohla převychovat a navíc že by to udělala žena, ty byla školený právě taky aby dětem nelámaly povahu ani nic jiného ale někdy tvrdě ale vždy cíleně je změnily na malé říšské občánky. Nakonec za totality to bylo stejné, děti také byly zabavovány "ideově nevhodným" rodičům a dávány do ústavu. Tam bych se ale mlácení a zabíjení nedivila, komunisti považovali děti za materiál, ze kterýho když je zmetek tak se likviduje. Pak tady někdo začne o tom jak si pamatuje potentovaný plínky! Hele, nevěřte tomu, co vám nasugerovali na regresní terapii a podobných vymoženostech dnešní ateistické a východněfilosofické doby a věřte zdravýmu rozumu, kdyby si děti něco tak dobře pamatovaly tak proč by do školy šly až v šesti letech!

...zavazovali pusinku, nechávali v hovínkách...dokud jsem se nenaučil mluvit....Mě bohužel taky a taky katoličtí prarodiče. A ještě mě silně pudrovali i na ksichtíku a na prdelce strašně to škrábalo v očích, v nose, všude...Někdy mě dali zkyslý mlíko, někdy se mě pokusili nakrmit celým párkem nebo jabkem, pak se mnou třepali jako s potkanem, když mě zaskočilo.
Taky mě to psycholog asi v půlce devadesátých let nevěřil. No a ne proto, že by si myslel, že to věřící lidé dětem nedělají. Taky proto, že si myslel, že dětský mozek si to nemůže pamatovat a že pubescenti rádi vytváří srdceryvný story, aby je každej litoval.
Jo, psycholog a blázen se liší někdy akorát diplomem.

Bleško, mě taky zavazovali pusinku. A kdyby jenom to. Když jsem byla malinká a jaksi tento do plínek, nechávali mě v tom a pak strašně nadávali, když ty plínky na poslední chvíli měnili. Umejvali mě příšerně studenou vodou. Dávali mě nějaký hnusný léky nebo co, takový sirupy po kterejch jsem mívala průjem. Do doby, než jsem se začala učit mluvit. Dělali to prarodiče. Strašně "příjemní" věřící lidi.Ti mě hlídali. Protože rodiče platili asi 10 půjček a museli dělat ja šroubci aby zvládali. Když jsem to vykládala dětské psycholožce (jsem z takové výchovy trochu labilní a v období dospívání se to projevovalo) taky tvrdila, že i kdyby to byla pravda, tak abych si to pamatovala, na to můj mozek v té době neměl.

Taky někoho z vás trápili zavazováním úst? Staří lidé to dělají dětem, když se jim zdá, že oni mají právo na klid a proč je ta matka tak nezodpovědná, že jde do práce a je "zneužije" na hlídání...
Byl jsem malá, prý blbá, podle babičky. Ale já si jasně pamatuju, jak jsem se dusila tím blbým hadrem, který mě babička vázala přes obličej, na krku mě to navíc připevnila něčím jako obojkem pro psa...abych nebyla tak "upovídaná"...byla jsem ve věku, kdy dítě žvatle a křičí, když ho zrovna napadne...
Jistě, já fabuluju, nemůžu si to přece tak jasně pamatovat, děti nemyslí a když je naučíme reagovat na bolest smíchem budou z nich příjemní lidé kteří nepoznají co je pláč...Taky ještě věříte těmhle sladkým pič-ovi-nám našich babiček?

Zvědavci na rozdupané hlavičky, spojte se přes vhodnou kontaktní osobu s vojáky, kteří se účastnili bojů v kosovsko-srbské válce. Kosovské gerily po srbských dětech dupaly běžně. Dokládají to exhumace hrobů obětí a nahrávky pořízené snad pro něčí zvrácené uspokojení a, mimochodem, občas použité na webech militantních muslimských skupin. A zřídka, ale také se to stává, na bizarních pornografických stránkách...
Ale musím upozornit, že až to uvidíte,pravděpodobně neuvěříte, nebo neudržíte oběd v žaludku. Já vás varoval...

Mimochodem, proč se diskutuje o takových, mírně řečeno necivilizovaných věcech na témetu "trauma z dětství"?
To nemáte dost traumat , například z toho, jak vám zlitý tatínek rozplácl bárbii a ještě jí poblil její výtah až do druhého patra? Nebo jak vám na třetí narozeniny naplácli dětský ksichtík do dortu a celá rodina vás následně měla za klauna? Případně když vám nerudný dědeček strčil váš nosík do vaší vlastní podělané plínky, nebo do loužičky, co zůstala vedle nočníčku aby vás, v duchu křesťanských moudrých knížek, "naučil, že to není dobré" ? To nemyslím jako vtip. Možná to nechápete, ale taková běžná srandička z amerického filmu, kde je možná komická může v reálu vaše dítě pěkně zabolet...

Kopání do břicha, šlapání na hlavu...To bylo mé dětství. Můj tatínek byl ožrala jako prase a někde si tu agresi musel ventilovat. Když vysypal moji aktovku a listoval v deníčku, nebo později v žákovské, bylo jasné, že ráno do školy nepůjdu ale přinejlepším polezu.
Otec mě s oblibou srážel na zem a šlapal po mně. V papučích nebo bosýma nohama. Dokud jsem se hejbal a snažil uhnout. Pak mě probírali studenou vodou. Nebo taky sněhem. Nebo prostě pár fackama, když to šlo. To tedy kromě bití řemenem po hlavě a kopání do přirození. To se ví, že tyhle výchovné metody mě často přivedly do špitálu.
Třikrát z toho byla fraktura lebky. Dvakrát to rodiče nějak obkecali. Kluzký schody, spadla větev, však to asi znáte. Měli to snadné, byli známí jako silně nábožensky založení a to víte, ten bolševik jim za to nedal chvíli pokoj, všichni v kostele je litovali a litují dodnes. Ano, tak to bylo,hrdinství je krásné ale pravda o něm bývá hnusná.
Naštěstí mě nikdy nepoškodili mozek, jinak bych skončil jako ležák a zdroj přídavků ubohé rodině, které se zmrzačilo dítě a bolševik odmítl vyléčit...takhle jsem skončil v ústavu.
Kdo chce vědět, jestli se dá rozšlapat hlava, může sem dát adresu. Když mě neuvěří, vytáhnu tatíka z hospicu a pořádně ho naleju, zamknu v garáži a toho kreténa tam zamknu s ním. Pak bude litovat, jako já, že Pánbůh byl takový sadista, že dobvolil aby se narodil!

Hele, věřte tomu, že takové věci se v koncentrácích stávaly, blbé úvahy paní kavalierové a jí podobných bojovnic za jakási, prý lidská práva, že dozorkyně z koncentráku a gestapačky byly mnohem milejší a mírnější než soudružky bachařky klidně vytrhejte z alternativních učebnic dějin, zmačkejte a jim klidně nacpěte do její nevychovaný huby.
Můj otec totiž koncentrák zažil, byl Němec ale z nějakých důvodů usoudili, že je ze jeho otec zrádce a on má také podíl na zradě. Bylo mu tehdy sotva dvanáct...Bylo to v době, kdy ještě nebylo jisté, zda Německo povede válku, vlastně celkem dávno. Ale už byly koncentrační tábory. Jistě mě nevěříte, já chápu o tom se dnes opět nemluví a když, tvrdí se, že to byly propagandistické řeči židobolševika, že první koncentráky měl až Stalin ve čtyřicátém roce a Hitler se jen opičil. No, bylo to jaksi naopak.
Nechali ho žít, ale musel dělat tak jaksi asistenta dozorcům. Říkal, že pro ně něco zapisoval,nosil nějaké pomůcky, vlastně o tom ani vůbec nechtěl mluvit. Kopání a šlapání na něčí hlavu viděl mnohokrát a nemohl proti tomu dělat vůbec NIC!
Po válce skončil v nějakém ústavu a později v komunistickém vězení. Tvrdíval, že proti koncentráku, kde vlastně nebyl ani tak vězeň, tam sice vězeň byl ale to byl hotel...Pak byl propuštěn, asi na něj nic neměli...Ale z koncentráku mu zbyly těžké noční můry, měl deník kde si i kreslil ty hororové obrazy, aby se odreagoval.
A to vše navzdory tomu, že světová psychologie tvrdila, že nedospělý člověk bere život lehkovážně a také jeho paměť je také "lehká" stejně jako cítění. Nakonec, katolíci se to opovažují tvrdit dodnes.
Někdy se mě i svěřoval. Vlastně neměl komu, moje matka přišla o svého otce za války a také nechtěla vzpomínat na ty hrůzy. Také měla zcala jasné vzpomínky, jak gestapo odvleklo jejího otce, dokázala to jednou pro nějaké lidi od protifašistů přesně popsat, že se to téměř shodlo s dobovými dokumenty z dochovaných válečných archivů...
Přitom je o dost mladší než byl můj otec, v době, když si přišli pro jejího otce, ještě si hrála s panenakami...
Takže já vím,od otce, že rozšlapat hlavičku okovanou botou jde. A od obou rodičů, že dítě si pamatuje stejně dobře a prožívá stejné bolesti jako dospělý, i když mnozí tvrdí opak!!! A hledají si pro svá tvrzení různé důvody, například prý dítě nemusí být odpovědné za majetek,nemá zpravidla partnera, nemusí vykonávat náročnou práci...
Zřejmě proto, aby dítě nemuselo být trestně zodpovědné, aby nebyli před soud voláni autoři přihlouplých výchovných příruček, já nevím.

Ale pořád stejně nemůžu pochopit, proč tady pitváte zrovna tohle! No, jedno pozitivum to má, aspoň vidím že ještě i mezi mladými existují i dnes lidé, kteří si, navzdory "alternativním pohledům" na české a československé dějiny nemyslí, že koncentráky jsou jen komunistický vynález a protiněmecká propaganda a že nacismus vznikl jako reakce demokraticky smýšlejících lidí proti té prokleté a špinavé socialistickou revoluci...
Pro blbečky na ovládání s vymytým mozkem:
Nejsem komunista a nikdy jsem nebyl, vzhledem k původu mých rodičů by mně snad ani moc do Strany nechtěli. Přesto si dovolím tvrdit, že dnes se o nacismu učí, kromě toho mála, co uniklo "demokratické" cenzuře, víceméně šplechty vytvořené potomky nacistů.

Dostal se mi na stůl spis z USA ,kde matka dvouletého dítěte pozvala na návštěvu čtyři kamarádky a nastražila palandu tak aby pod nimi prasla, zavraždila své nechtěné dítě.Sedací část pod jejich vahou praskla po několika minutách.tělo spícího dítěte bylo po dopadu váhy cca 300kg vysoké jen několik několik centimetrů.Její ůmysl byl odhalen a byla odsouzena.Při pitvě se prokázalo v krvi dítěte větší množství sedativ.

A pro ty osmileté holky to opravdu musel být strašný zážitek, když si představily, že ta dozorkyně - běžná dospělá žena, je tak těžká, že pod ní praskne hlava dítěte. Když si představily, že by tak mohla stoupnout na hlavu kterékoli z nich, musel to být hrozný pocit. Jestli ty holky vážily 15 - 20 kg a ta dozorkyně 60 - 70 kg, dovedu si ten hrozný pocit té drtivé převahy snadno představit.

Myslím, že to možné je. Pokud šedesátikilová dospělá žena stoupne šestiletému dítěti na hlavu, je s ním konec. Lebka dítěte pod takovou váhou snadno praskne a pod nohou ženy se propadne. Ta žena samozřejmě vždycky váží několikanásobně víc než to dítě a proto je její váha pro to dítě smrtelně drtivá. Je to stejné, jako kdyby dospělému člověku rozdrtila hlavu váha 300 kg.

Okr napsal jsi velmi dobry clanek. Take je jiste, ze deti si pamatuji i podvedome sve zazitky a mnohdy jsou jimy ovlivnovany i v dospelosti.

Okr napsal jsi velmi dobry clanek. Take je jiste, ze deti si pamatuji i podvedome sve zazitky a mnohdy jsou jimy ovlivnovany i v dospelosti.

Myslím, že je to možné. Lebka dospělého člověka je něco jiného, ta by zřejmě stoupnutí ženy vydržela, ale zde šlo o rozšlápnutou hlavu šestiletého dítěte a ta by váhu dospělé ženy určitě neudržela...

Je fakt ten, že si pamatuji, jak jsem si ve dvou letech a dvou měsících zlomila ruku. Otec mi nevěřil, tak jsem mu to odvykládala co se mnou všechyno dělali a souhlasilo to.

Je vůbec možné, že váha ženy stačí na rozdrcení lidské lebky, když někomu žena stoupne celou váhou na hlavu?

Tento hrůzný příběh je dokladem toho, že děti si dokážou pamatovat traumatické příběhy a poměrně přesně je interpretovat. Robyn Fivush z Emory University sledoval schopnost dětí rozpomenout se na zážitky při hurikánu Andrew, který v roce 1992 zpustošil Floridské pobřeží. Ukázalo se, že již předškolní děti jsou schopné traumatické zážitky popsat s podivuhodnou přesností. Navíc šest let na to, tj. ve věku okolo 9

ta knizka sejmenuje doktori smrti ale bohuzel mela sem ji jen pucenou nevzpomenu si je ktomu i ilustrace a fotky zkterych sem nemohla spat pisou tam takovy veci jak mama nesla mesicni dite a nemecky dozorci v terezine ji rekli at si vse odlozi ona polozila tasky na zem a sla knim dozorce kni prisel vzal ji dite hodil do krbu a rekl rek sem vse odlozit tak odlozit nebo jeden zase mrsknul pulrocni dite o zed myslim ze bys tu knizku mela sehnat bylo hodne vytisku ja se ti popidim o autorovi ale pozor je to husty ja to obrecela tam z hladu zacnou jist mrtvy lidi nebodelaj pokusy na chlapech palej jim prirozeni ci jim pichaj vlastni lektvary nebo je pitvaj za ziva ahojky