Reklama

třes rukou

karel (Po, 11. 10. 2010 - 18:10)

nejspíš nepomuže vůbec nic,já skusil snad uplně všechno.... a stejně je to čím dál hořší... Malinko se to sklidnilo když jsem měl hoku,ale to už taky nemám a dost špatně se hledá s takovýma rukama. Takže je mne 27 a přijde mne že celej život budeo divnej,ničem a vlastně ani nevím co mne čeká v tomto směru.

andrea (Po, 11. 10. 2010 - 18:10)

Ahoj,mám stejný problém,...mne to taky dela uz par let bojim se ijt k doktoru a hnet se klepu ma to i mama beru na to prasky ale zbytecne jednu dobu jsem se bala chodit ven ze mne vidi lidi a hnet to zaclo tresa jsem se cela od hlavy k pate a jeste k tomu mi krivi s oblicejem takze doktori nepomahaj a nevim jak s tim zit se vseho mam strach

Michala (Po, 11. 10. 2010 - 16:10)

Ahoj,mám stejný problém, obědy v práci nemožné, přípitky v malých panácích děs běs, zvlášť když si musíte ještě ťuknout. Nevím jak bych si měla pomoci. Psychiatři prášky prý taky většinou nepomůžou :-(

Karel (Čt, 30. 9. 2010 - 17:09)

Karle a neuvažuješ o tom,...Více než rok jsem věnoval odborníkům aby mne pomohli a veškerá dostupná medicína a i alternativní "medicína" v čr zatím neumí řešit tento problém. Možná utlumí,ale nevyřeší. Poslední rok se to opět nějak zhoršuje,ikdyž je to den odedne jiné,tak zase navštívím doktora,ale předem vím že mne asi nepomuže. Už jsem v tomto takovej ne pesimista,ale realista...

Marie (Čt, 30. 9. 2010 - 17:09)

Poradíš prosímtě jaké léky? Díky

yva (Čt, 30. 9. 2010 - 17:09)

Karle a neuvažuješ o tom, že to budeš léčit? na to jsou léky.

Karel (St, 29. 9. 2010 - 20:09)

Sprací to bylo dost špatný,z jedné jsem odešel,ne že bych ji nezvládal,ale kvůli obědům.... Potom jsem dlouho žádnou neměl a nakonec jsem byl tak zoufalej,že mne bylo tak nějak už jedno co si budou lidi kolem mne myslet,nebo říkat. Tak jsem nastoupil do první kterou jsem našel... Byl tam dobrej kolektiv a dobře jsem zapadl,tak jsem zvykal... a tet dělám drobnou práci a dokonce se i na obědy těším :-)... je to o zvyku,ale kdybych měl jít jinam a zvykat si na nový lidi a než si na mne zvyknou,tak by se mne nechtělo. Tet jsem docela spokojenej..... Ikdyž někdy mi ty ruce dělajá problém a občas někdo ozve,nějak si to už neberu. Přeji vám hodně štěstí ať si najdete nějákou pěknou práci a jste tam v klidu... je to důlležitý,doma sedět je dost depresivní

Marie (St, 29. 9. 2010 - 13:09)

Dost blbě. Já dělám ve studené kuchyni / chlebíčky, bagety atd/.Když jsem tam nastupovala byla to úplná tragedie. Samozřejmě jsem to doma obrečela. Než si na mě paní vedoucí a kolegyně zvykly , tak to nějaký čas trvalo. Nemůžu krájet okurky rajčata atd. Dost mi pomáhají a také si dost uvědomuji jak ty ruce jsou potřebný. Doufám , že tady vydržím až do důchodu , protože změna by byla pro mě šok. Jinak jsewm vyučená prodavačka a nedovedu si sama sebe představit za půltem.

miky1970 (St, 29. 9. 2010 - 08:09)

a jak si s třesem poradíte v práci?Zrovna ji hledám, šla jsem na zkoušku na čerpací stanici, ale bohužel pro mě tam měli i bistro.Modlila jsem se, aby si lidi neobjednávali kafe.....Když se dívam na nabídku, první nad čím přemýšlím je, jak moc potřebuju ruce :-(((

Karel (Ne, 26. 9. 2010 - 16:09)

Když jsme byli dneska už se...Mám podobný zážitek,je to asi 5 let co jsem byl na svatbě kamarádovi a krom jiného jsem měl pohár. Jen vím že když jsem ho jedl,tak už z toho jsem byl nervozní protože ty moje ruce..... a zrvna mne zabral kameraman když náš natáčel všechny u stolu.
Potom jsme se byly dívat na to video za pár týdnů u něj doma. Tak jsem měl obavy aby tam ten záběr nebyl. Naštěstí ho vystřihly,tak se mne ulevilo...
Ale do hodně protivný normálně a když by se na to měl člověk pak dívat ještě na videu........ :-(

Marie (Ne, 26. 9. 2010 - 14:09)

Když jsme byli dneska už se čtrnáctiletýma dvojčatama na vítání občánků, tak mě předdali nějaké dárky do rukou , ale nedovedete si představit jak se mi klepali ruce. Rychle jsem to předala manželovi. Dodnes nejsem schopna se na kazetě podívat jak jsem tam trapně stála a v klepajících rukou držela to co mě dal

Renata (St, 22. 9. 2010 - 08:09)

Hm,takže občas...Dobrý den, všem postiženým, třes rukou je jedním z projevují jaterního větru, který vznika z důvodu nevyváženosti energie. Doporučuji toto řešit, protože s přibývajícím věkem by se mohly tyto obtíže zhoršovat. Zpočátku bych vám doporučela vyzkoušet byliné bobulky z kuchyně tradiční čínské medicíny č. 112 - 6 kusů
http://www.lien.cz/bylinne-smesi-wan/112-113?product_id=101
a k tomu směs 061 u žen a 063 u mužů - 6 kusů
http://www.lien.cz/bylinne-smesi-wan/61-65
můžete vyzkoušet na dobu 2 až tři měsíce. Pokud stav trvá delší dobu, tak doporučuji oslovit terapeuta a nechat si přímo namíchat bylinky na míru, aby jste tělu pomohli se stabilizovat a doplnit.

Karel (Po, 20. 9. 2010 - 19:09)

No to je oříšek, buď tak,...Hm,takže občas bezvýchodná situace.....
Když to jde,tak si taky dám trošku alkoholu,ale občas to opravdu nejde..

Petra (Ne, 19. 9. 2010 - 22:09)

Měl bych dotaz na vás...No to je oříšek, buď tak, že my nic jinýho nezbyde, že všichni uvidí, jak se mi třesou ruce, popř. že to rozliju,když šlo o takovou situaci,že jsem potřebovala jistou ruku,na mém maturitním plese přípitek na parketě přede všema hostama, tak jsem si musela dát pár panáků na kuráž ( ne moc,abych tam nebyla opilá,ale bohužel to bylo jediné řešení,ale tak se to bohužel nedá řešit pořád, jen vyjímečně).

Karel (Ne, 19. 9. 2010 - 14:09)

Měl bych dotaz na vás všechny tady.
Jak řešíte když dostanete na stůl někde ve společnosti třeba sklenku na stopce "přípitek" a podobně,nebo pití v lahvi zvlášť a máte si to nalejt do sklenky?

Petra (So, 18. 9. 2010 - 20:09)

ahojky, mě by to moc...Pokud to nejsou nějaké důvěrně informace,můžete se o ně podělit tady na doktorce, myslím, že by nás mělo zájem víc.

miky1970 (So, 18. 9. 2010 - 14:09)

ahojky všem co řeší třes...ahojky, mě by to moc zajímalo.Chemie už mám za svůj život snězené dost, takže přivítám každou pomoc.Díky za [email protected] - pro jistotu můj email.

miky1970 (So, 18. 9. 2010 - 14:09)

Ahoj,mám uplně stejný...Ahoj Karle, uvidíš, že až potkáš tu pravou, nebudeš se rukama vůbec zabývat.Můj manžel byl první člověk, který vůbec neřešil můj třes, bral ho jako moji součást.Prostě se nad ním vůbec nepozastavil.Jsem ráda, že ho mám, je to pro mě neúžasnější človíček a hodně mi pomáhá.Držím ti palečky, ať takového člověka potkáš co nejdřív

miky1970 (So, 18. 9. 2010 - 14:09)

Vítám Tě mezi námi Miky....Dík, hned je člověku líp, když ví, že není sám a má si o tom s kým popovídat

miky1970 (So, 18. 9. 2010 - 14:09)

miki1970:
ahoj,ta...máš pravdu, "opilost"už přešla a účinky jsou tak možná 30%.Takže žádný zázrak se nekoná

Reklama

Přidat komentář