Urážlivost a psychické vydírání

Jo a ještě tý známý babička to je ta máma tý urážlivý mamky tak ta ještě svou dcerou podporuje v tom, že se má urážet, že valastně by si každej na ní dovolil a že lidi takhle mají trpět a vědět, že jí to ublížilo apod pindy. Že kdyby se neuměla urazit tak prý by si pak nechala i na ramenou kácet dříví. Tak jako ona to má asi částečně od matky když jí to tak vnucuje navíc ona tak babča je taky urážlivá takže se to asi podědilo na ní.

Honzo moje známá to má v rodině podobně. Jjejí mamka urazí se jakmile řekne slovíčko špatně nebo když řekne jen svůj názor se kterým ONA nesouhlasí urazí se a požaduje omluvu ovšem to známá nechce jelikož řiká že se nebude omlouvat za něco co neprovedla. Otec hrozný cholerik, ale když se "vyřve" tak je pak fajn a dá se sním mluvit. Ale s tou její mamkou ne. Hledá řešení, ale těžko ona už je taková a odmítne se změnit ještě se urazí za to, že si myslíme, že je špatná nebo nějaká taková vypatlanina. Přijde jí i chvilkami namyšlená. Zatím řešení je takový, že se vyhýbá hádkám co to jde a dává si před ní pozor co říká aby to vyznělo hezky. už se těší až se odstěhuje.

Také Vás tak vytáčí urážlivost? Nemáte nějaký recept jak s těmito lidmi vyjít a bránit se? Má matka je na urážení expert. Hřeší na to, že se s ní nevydržím nebavit dva/tři dny a vždy se přijdu omluvit a odprosit (i když jsem si 100% jistý že jsem v právu já).. což už podle mne hraničí s psychickým vydíráním. Zrovna teď máme tichou domácnost.. chodí okolo mě a dělá jako kdybych tu nebyl (bohužel bydlím jen s ní a tím je to horší). Můj otec je opačný extrém.. většího cholerika by jste těžko hledali.. ale když se pohádáme.. za chvilku se uklidní a vše je v pohodě. Častokrát si říkám co z toho je horší a mám pocit že mne víc štve to urážení.. jak malá holka na písku.. ach jo

Kolik je let mamce,že je tak...Na věku nezáleží. Bohužel. :-(

Honzo moje známá to má v...Kolik je let mamce,že je tak urážlivá??Nebo má ráda hádky a pak je v klidu.