Co vede muze k tomu, aby podvadeli?

Nevera - jak se da soudit mimo jine i z uvedenych prispevku - je dost slozite a komplexni tema. I proto me zarazi, ze spousta lidi na ni nahlizi nesmirne "sablonovite" (napr. muzi jsou takovi a takovi a chovaji se tak a tak apod.) Jsem presvedcen o tom, ze nevera muze mit mnoho pricin a ani ze samotneho chovani se nikdy neda s urcitosti usuzovat na motivy, ktere k nemu vedou.Nevera vzdy vznika na pozadi mnoha faktoru. Zakladem je jiste pohlavni pud pritomny (vice ci mene :-) v kazdem z nas. Vyraznou roli hraje urcite i celkove zalozeni cloveka, vychova a vstipeny "(pseudo)moralni kodex". Nekdo zkratka neveru toleruje ci primo schvaluje, jiny nikoli. K tomu samozrejme dale pristupuje konkretni pozadi aktualniho vztahu (spokojenost/nespokojenost). V takove situaci je pak nemyslitelne vyslovovat jakekoli jasne a univerzalne platne zavery nebo dokonce nekoho primo "soudit".Myslim si, ze nevera je v podstate individualni zalezitost. Je pravda, ze se vyrazne dotyka i spriznene osoby (resp. nekolika osob), nicmene vernost ci nevera je presto ciste v kompetenci kazdeho cloveka. Nikdo nema pravo vynucovat si vernost nekoho jineho! Takove jednani pak silne zavani manipulativnosti a majetnickym komplexem, coz jsou veci, ktere - podle me - ve zdravem vztahu, zalozenem na kooperaci (a nikoli "boji pohlavi") nemaji misto. V tomto smyslu muze byt clovek "neverny" pouze sam sobe, svemu vlastnimu presvedceni.Shrnuto a podtrzeno: Vernost nelze vyzadovat ani ocekavat. Pro vernost¨(ci neveru) se musi rozhodnout kazdy sam za sebe.

Precetl jsem si vsechny prispevky. Myslim ze asi nejlepe vystihuji situaci tyto dva : od Mi. z 19.1. a od Maty z 19.1. Jde o to nezevsednet si navzajem.Jednou jsem nekde cetl zpoved jedne zeny, jak reagovala na neveru. Jeji manzel si nasel mnohem mladsi milenku. Ale ona se nezacala litovat, naopak. Zacala o sebe dbat, chodit na kosmetiku, cvicit. Koupila si nove obleceni, atd. A svete div se. Manzel se k ni po pulroce vratil s placem, ze ona je daleko lepsi nez ta mlada a prosil ji od odpusteni. Me se prihodilo neco z podobneho soudku. Jednou jsem rekl sve partnerce, ze se mam vecer schuzku se svou kamaradkou, ze si jdeme sednout do baru a pokecat (nic se mezi nami nestalo, opravdu jsme si sli jen popovidat). Nasledujici den, kdyz jsem se sesel s partnerkou byla proste krasna. Vyborne upravena, nalicena. Mohl jsem na ni oci nechat. To odpoledne me nezajimala zadna jina, at by byla jakakoliv. Kdyz jsem se ji na to po nejake dobe ptal, rekla mi to udelala, kvuli te druhe, aby se mi libila. A ja si toho vazim. A (nejen) proto ji mam rad.Rad bych aby se nad tim zamyslel kazdy (a), kdo je podvaden. I toto je odpoved na tu puvodni otazku.Podvadeni bylo probirano ze vsech moznych uhlu, ale jedna situace mi chybi. Co kdyz jsou partneri dlouhodobe odlouceni. Nemyslim na par tydnu, ale na pul roku, rok?

Smajlinko - je to o tom, co uz tady bylo receno - neminim s nejakou jinou udrzovat delsi vztah, to urcite ne. Takze vpodstate mam velmi malou sanci zjistit, ze by byla lepsi nebo horsi. Je na mem rozhodnuti, zda opustim svoji soucasnou pritelkyni nebo ne.A to, ze nekoho miluji, neznamena, ze mu musim byt neustale sexualne verny. To by bylo velmi smutne - podle mne laska spociva v necem uplne jinem, sex je jen jednou ze soucasti. Daleko dulezitejsi je, jak se postaram o rodinu, jak se postaram o bezpeci, o zivotni uroven nebo o styl zivota.K nevere mne vede touha po poznani, touha zkusit neco noveho, jineho; nesel bych do toho ale v pripade, ze by mela byt ohrozena moje rodina - nebezpeci nemoci apod.

Alesi, nevera, jak je jakákoli, vždy zraňuje. Někdy se říká, že nevěra tzv. duševní je mnohem horší, než, když si muž užije a dál setrvává s rodinou. U mého manžela je nevěra sexuální spojená i s nevěrou duševní a to je to horší, taky nevím, jak z toho ven.

Vazeni, dam Vam tento priklad. Co je horsi. Muz si jednou dobre uzije s cizi zenou (nechci rozepisovat jak,kdy kde), anebo muz si vubec neuzije, ale navstevuje neustale nejakou cizi z duvodu treba soucitu nabo je to pritelkyne z mladi. Casove tak zanedbava rodinu, ale o neveru ve smyslu sexualni nejde. Namitnete, to neni mozne, ten si u ni urcite uziva. A co kdyz ne. Je to vlastne "dusevni nevera"? Muze ji nakonec i milovat, ale nic s ni telesne nema. Koho vic odsoudite. Pisi proto, ze nevera neni jen otazkou souloze. Rad bych vyslechl vase nazory. Diky Ales

Petře, a co když zjistíš, že obě ženy jsou stejně dobré? Pak budeš v podstatě stejný "slaboch" tak, jak jsi ohodnotil muže adary, ne? Protože jak se potom rozhodneš??? Každý má v sobě něco dobrého a něco špatného. Pokud nemiluješ ženu jen tak, jak prostě je, a musíš srovnávat, potřebuješ pro to, abys ji miloval srovnání... pochybuju o tom, že ji vlastně vůbec miluješ.

Tvuj muz je slaboch, nic vic a nic min. Nema smysl s nim dal setrvavat, k nicemu to nepovede, v zivote se jeho slabosstvi projevi i jinde - ne jenom v sexu ... Ale k tematu. S moji pritelkyni mame rozdelene role - nemyslim si, ze mam doma na ruzich ustlano - kazdy delame neco tak, aby to bylo vyrovnane. A presto se divam po zenach a mam velmi blizko k nevere. Proc? Protoze jsem muz a zeny se mi proste libi - je to uvnitr a at uz to souvisi s cimkoli, je to tam. Neveru ale nikdy nepriznam, nikdy - to bych se stydel sam pred sebou a to by byla potom zrada partnera. Neveru chapu jako "uvolneni" a neco, co spis posili moji lasku ke sve zene. Ze je to blbost? Neni, protoze pak zjistim, jak je moje pritelkyne dobra, pak ji mohu objektivne ohodnotit. Pokud by dobra nebyla, rozesel bych se s ni - je to preci normalni vyber. Takze, zeny - neberte nasi neveru jako zradu, jako ponizeni, ale jako neco, co nas posili, pokud jste opravdu dobre. Pokud zacnete licit pasti a prohledavat nase diare, jste na nejlepsi ceste k tomu, abyste vztah znicili. A to i v pripade, kdy jsme vam neverni nebyli - jenom na tu moznost zbytecne upozornite a nevera se razem dostavi.

Nevím, co jsi tím myslel-podívejte se do zrcadla? Mám taky problém. Jsem vdaná 29 let a manžel si našel před rokem milenku 25 let a jemu bude letos 51. Zatím spolu žijeme, on se nechce rozvést, protože mu vyhovuje, že má vždy všechno perfektně nachystáno a servis se vším všudy. Nejhorší na tom je to, že mu nevadí, že sexuálně žije se mnou i s ní. S ní prý více komunikuje, ale nedokáže říct o čem. Už do asi déle nesnesu a požádám o rozvod. Takoví jsou ti chlapi.

Vis, nemusim byt ani vdana, ani skareda. Jsem pekna mlada holka a kluk me stejne podvedl. Takze co ted? Sexu mel dost, spolecne zajmy jsme meli. Neni to jen o omrzeni, krase a kdovicemu. Kazdy jsem jini, nelze posuzovat podle jednoho klice. Ani muzi ani zeny nejsou stoprocentne verne, zacala jsem verit ze nejsme stvoreni pro jedineho partnera na cely zivot, clovek ktery to dokaze je neskutecne silny a vztah, ktery ma je ta prava laska. Myslim si ovsem, ze laska nemusi skoncit tim ze je jeden ci druhy neverny, vse je o toleranci a citech. Nebudme hloupi a vazme si toho co mame, nemusi dojit k nevere a kdyz k ni dojde tak budme vic tolerantni a zkusme se zamyslet kdo je schopen dat za sebe ruku do ohne ze by to neudelal(a) sam(a). Nebudme kriticti jen k tomu druhemu ale i k sobe samym. Zivot je svine jen kdyz se date.

Co vede muže k tomu aby podvaděli? No, asi jim doma něco chybí a něco přebývá. Chybí něha a vzrušení které časem stráveným v manželství s VÁMI vyprchalo. A přibývá starostí. Nezevšednět tomu druhému! To je lék pro muže i pro ženy. Já nemám nic proti ženám ale dámy podívejte se do zrcadla. Ještě se tomu svému svému manželovi-záletníkovi divíte? No, tak vidíte... A proč podvádějí ženy muže? Vždyť je to totéž. Prásk do křesla, noviny, pivo, televize, hospoda. Podváděných jedinců je mi líto, ale slitování si nezaslouží. Ve valné většině případů si za to totiž mohou sami. :-)))

Prvně bych chtěla říct, že se mi moc líbily příspěvky do RADKA. Možná proto, že se přibližoval k myšlení žen. Neřekl jednoduše, že muž je takový a tak se to má trpět a basta. Ale že pokud miluje osobu, tak nemá důvod to udělat. Nevěra je opravdu důsledek něčeho. A pokud takový muž byl vždycky, tak jsme si neměly myslet, že ho změníme. Chyba na obouch stranách. Ženy by si měly být jisti sami sebou a a nevztekat se, když se dívá za jinou sukní. Muži by se měli ukočírovat a přemýšlet, zda jim to za prozrazení a rozchod s milovanou osobou stojí. A pokud ano, tak jí nemilují dostatečně. Nepochopím totiž nikdy, jak muž může říct, že o nic nejde. O nic nejde jen pokud nemiluje nebo má zvrácené myšlení. Ale já stále věřím, že i muži se dá důvěřovat. Malá rada, kterou jsem kdesi slyšela:Ženy se vdávají a doufají, že sňatkem svého muže změní a on se nezmění. Muži se žení a doufají, že se žena nezmění a ona se změní. Možná by stálo za úvahu se tím řídit.Přeji nám ženám i mužům dostatek vzájemného porozumění a pochopení.Andík

Tím, že jsi mu dala pocítit, že tě má jistou, tak byl v pohodě a lovil v jiných vodách. Chlap potřebuje mít nejistotu a ty jsi to udělala právě naopak. Nevnucuj se mu a nech ho přilést po kolenou, teda pokud o něj ještě stojíš. Ale základ je, abys ho pořád nechávala v nejistotě.

Dík za radu holky,ale jaká by to byla láska,kdybych pořád musela předstírat,jak mě nemá jistou.Prostě každý chlap je jiný a já měla smůlu.Zapomněla jsem napsat jeho vysvětlení nevěry- když pracoval a viděli jsme se poměrně málo,tak prostě někoho potřeboval.Nic víc v tom prý nebylo.Tak tohle vysvětlení dodnes nějak nechápu.

Uděla jsi velkou chybu hned na začátku. Úplně jsi se mu oddala a udělala co jsi mu na očích viděla. To je pak konečná. Chlap pořád potřebuje dobývat a co měl dobývat u tebe, když už všechno měl. Musíš se mu stát vzácnější a ne že ukaže prstem a ty se hned zblázníš. Dráždi ho a nedejmu hned to počem on touží a uvídíš jak po tobě pojede a veškerý svůj boj bude soustředit na tebe a nebude mít čas ani myšlenky na zálety. Ale s tou délkou toho dráždění to zas nepřeháněj, ať si neřekne, dobrá, když ty nechceš, bude chtít jiná. A pokud si to řekne hned po prvním neúspěch u tebe, tak se na něj vyprdni, jenom by ses ním trápila on ti za to nestojí.

Uděla jsi velkou chybu hned na začátku. Úplně jsi se mu oddala a udělala co jsi mu na očích viděla. To je pak konečná. Chlap pořád potřebuje dobývat a co měl dobývat u tebe, když už všechno měl. Musíš se mu stát vzácnější a ne že ukaže prstem a ty se hned zblázníš. Dráždi ho a nedejmu hned to počem on touží a uvídíš jak po tobě pojede a veškerý svůj boj bude soustředit na tebe a nebude mít čas ani myšlenky na zálety. Ale s tou délkou toho dráždění to zas nepřeháněj, ať si neřekne, dobrá, když ty nechceš, bude chtít jiná. A pokud si to řekne hned po prvním neúspěch u tebe, tak se na něj vyprdni, jenom by ses ním trápila on ti za to nestojí.

Nejde o pocit vlastnictví jde o trapny pocit zneucteni.Pokud si budu partnera-partnerky vazit a milovat nebudu se snad ve spolecnosti chovat tak, aby se citil trapne.Je to nechutny.

Milá Mili, jsi blázen, jak s takovým chlapem můžeš žít, ty si myslíš, že chlap s takovou povahou, kterou má ten Tvůj se změní, že už Tě nikdy nepodvede? Jseš na omylu. Takovej hajzl si Tě přece nezaslouží, jseš hezká? Jseš, tak si najdi hodnýho chlapa, nemusí to být zrovna krasavec, ale bude si Tě vážit. Nebo jseš s tím svým jen proto, že je hezkej a holky Ti ho záviděj? Pak se nediv, že mu lezou do postele, a on toho jen využívá. Prober se a najdi si někoho, komu na Tobě bude záležet. Nechápu takový lidi jako jseš ty, že když ví, že Tě podvádí, lže Ti, neváží si Tě, jak s takovým člověkem můžeš chodit. Chápu jen takové ženy co mají třeba už děti a rodinu, a nechtějí kvůli dětem vztah rozbít. Tot vše. Cau a nemyslela jsem to zle.

Milá Mili, jsi blázen, jak s takovým chlapem můžeš žít, ty si myslíš, že chlap s takovou povahou, kterou má ten Tvůj se změní, že už Tě nikdy nepodvede? Jseš na omylu. Takovej hajzl si Tě přece nezaslouží, jseš hezká? Jseš, tak si najdi hodnýho chlapa, nemusí to být zrovna krasavec, ale bude si Tě vážit. Nebo jseš s tím svým jen proto, že je hezkej a holky Ti ho záviděj? Pak se nediv, že mu lezou do postele, a on toho jen využívá. Prober se a najdi si někoho, komu na Tobě bude záležet. Nechápu takový lidi jako jseš ty, že když ví, že Tě podvádí, lže Ti, neváží si Tě, jak s takovým člověkem můžeš chodit. Chápu jen takové ženy co mají třeba už děti a rodinu, a nechtějí kvůli dětem vztah rozbít. Tot vše. Cau a nemyslela jsem to zle.

Tak jsem se rozhodla,že i já přispěji svou troškou do této diskuze.na nedostatek zájmu ze strany mužů jsem si nemohla nikdy stěžovat.Pravdou ovšem je,že své "poprvé" jsem si schovávala až pro toho pravého.Toho jsem potkala ve dvaceti letech(dnes je mi 22).Byla jsem strašně zamilovaná,nevinná a hlavně naivní.Věřila jsem tak jako nikomu jinému.Na ulici se také otáčel za jinými,dokonce komentoval a dělal na ně i narážky přede mnou,ale nijak jsem na to nereagovala,ještě jsem nevěděla,co je to žárlivost.Mrzelo mě to,ale nic víc.Prostě to zkrátím...Podváděl mě na každém rohu,spal s každou,která mu vlezla do cesty.A teď k pánům,kteří svou slabost dávají na vinu pocitu,že jim něco chybí.Všichni říkají jak jsem hezká,příliš hodná a obětavá.Dala jsem mu,co jsem mohla,táhla jsem finančně celý náš vztah,v posteli jsem dělala,co jsem mu na očích viděla,poslouchala jsem jeho problémy,vždy stála u něho...A přesto to dělal!Napře jsem odpustila,ale nedikázala jsem se s táím nekdy vyrovnat.Stala se ze mě strašná žárlivka.Dnes jsem stále spolu,změnil se,ale je to díky tomu,že už nemá ten pocit jistoty,že ho nedokážu nikdy opustit.A jak jsem se s tou nevěrou nakonec srovnala?Soustředím se jen sama na sebe,své zájmy,sice dávám do vztahu celé své srdce,ale jsem už jaksi připravena na to,co se může stát.A pokud k tomu dojde,okamžitě ho opustím a pořád mi zbyde hodně přátel,mám své zájmy.Prostě se už víc soustředím na svůj vlastní život.

Ahoj Kačko,já osobně si myslím,že muži jen a jen mluví o sexu a potom,když má k něčemu dojít tak jsou vyřízení.I já si myslím,že záleží na ženě,jestli toho muže k sobě pustí nebo ne.A potom se Ti muži diví,že má žena milence,který ji dokáže uspokojit.Je to zvláštní svět plný podvodů a nenávisti.Ještě,že máme ty milence,jinak by jsme se zbláznili.