Vliv rozvodu na dospívající dítě

Chtěla bych se zeptat, zda...Chápu tvé pocity, ale všichni chlapi nejsou stejní. Neboj se jít do toho a navázat vztah. Nekoušeme :-) Za nějakou dobu poznáš, jaký tvůj partner je. Když se ti na něm něco nebude zdát, neznamená to přece, že s ním budeš stále chodit, nebo se na něj vázat. Doporučuji žádné násilí, nejlíp vyraž někam společně s kámoškama a bude to v pohodě. Vím, že to zmákneš.

Chtěla bych se zeptat, zda si někdo neprochází něčím podobným jako já. Popřípadě jak se s tím vypořádal, nebo uvítam jakékoliv rady. Už je to 10 let co se naši rozvedli a já to brala docela v pohodě. Táta mě sice hodně zklamal, když sem se v 18ti dozvěděla, že má ve vedlejší vesnici dítě-mého nevlastního bratra, kterého sem nikdy neviděla ani sem o tom nevěděla. Dozvěděla sem se to náhodou, ale to je nepodstatné. Teď v mých 23 letech nejsem schopná najít si partnera. Jediný smysluplný důvod proč to tak je, mě napadá pouze to, že mě táta jako holku zklamal (viz to že dcery si vždy představujou za budoucího manžela někoho jako je jejich táta) Což jsem si já rozhodně nikdy nepředstavovala. A tak mám prostě strach se na někoho uvázat, jedině z toho důvodu, že se bojím, že mě zklame? Protože, řeknu vám, zatím pro mě nejhorší pocit, když si uvědomíte, že váš táta byl, je a evidentně bude děvkař!