Vzrušuje mne moje vlastní váha

No vida, kdyby všechny lidi vzrušovala např. jejich nadváha - to by byl pro celý národ permanentní orgasmus!

Tak to se misatecko asi myli, ja jsem nikdy na xchatu nebyla a nikdy jsem se s timto opravdu nikomu nesverila. Ale asi s touhle veci nejsem sama, což dokazuje příspěvek misatecka.

Mariano, opravdu jsi se se svou úchylkou nikomu nesvěřila? Já jsem před časem na stejné téma diskutoval s jednou ženou na xchatu, ale tenkrát sis, myslím, říkala Leonka. Myslím, že Tvůj příspěvek je pouze fikcí. Možná Tě tato představa vzrušuje, ale ve skutečnosti Tě asi víc vzrušují právě reakce diskutujících.

Pro Witty: nejsem zas taková odbornice ani jsem to osobně nezkusila,ale je fakt, že tohle téma mě zajímá a dost jsem o něm přečetla. Takže - hypnózou minulost nevymažeš, ale to, co tě z té minulosti ničí, s čím se nemůžeš vyrovnat, co máš někde uložené v podvědomí a třeba kvůli tomu děláš v životě kopance, to se dá v h. znovu "prožít" a vyrovnat se s tím. Pak o tom prostě přemýšlíš, jako že ano, to se stalo, ale už je to pryč, teď už jsem jiný(á) a tohle mě nemůže ovlivnit. U M. bych si třeba tipla, že jí v dětství někdo dost ponížil a ona teď podvědomě tohle staví jako svou obranu. Ale může to být blbost, já nevím. Třeba je fakt pedofilní sadistka :o).

Pardon, to byl překlep, první stupeň je skutečně 1 - 4, nikoli 1 - 5. Děkuji za upozornění, všimla jsem si toho až nyní.

Ahoj Mariano,pokud jsou tvé pocity jen na úrovni představ a neuskutečníš je, tak je to celkem v pořádku. Horší by bylo rozšlapávat dětem nohy, aktovky atd.Jinak to zní jakože tě vzrušuje tvoje převaha nad slabšími = to není pro tebe zrovna lichotivé. Copak povyšovat se nad slabšími než jsi ty je nějaká dobrá věc? Podle mě ne.Jinak by mě zajímalo, na které škole učíš žáky z 1. - 5. třídy, když se stupně na ZŠ rozdělují na 1. -4. tř. a 5. - 9. tř.?

Ell a myslis si, ze se da hypnozou a nebo jeste necim jinym vymazat minulost, aby clovek mohl zit pro pritomnost ci budoucnost? diky

Ale vždyť Mariana jim přece nijak neubližuje, proč hned tolik odsuzování. Za svoje pocity nemůže, a pokud nepřistoupí "k činům", tak o co jde. To znám spoustu lidí, kteří jsou dle vašich měřítek "normální" a dokážou ostatním ublížit bez problémů - myslím psychicky je ranit a tak. Je fakt, že pocity M. asi budou mít nějaký důvod, zřejmě podvědomý - pokud by to moc obtěžovalo, dalo by se to snad nějak řešit, třeba tím psychologem, hypnozou atp.

Chudáci děti! Pedofilní sadistky jsou opravdu to poslední, co našemu školství chybí.

Zkus se poradit s psychologem. Každopádně to není moc super mít představu šlápnout žáčkovi na nohu...Možná to může pramenit i v nějaké vnitřní skryté nejistoty, nevím. Školství je hodně zodpovědné a měli by v něm pracovat lidé, kteří jsou vyrovnaní a v pohodě.

Ráda bych se podělila o moji "třináctou komnatu". Zatím jsem o tom ještě s nikým nemluvila a nesvěřila se. Je mi 28 let, pracuji ve školství (učím na prvním stupni Z?) a často pozoruji, že mne docela vzrušuje pocit tělesné převahy nad mými svěřenci, dětmi v 1. - 5. ročníku, zvláště nad chlapci. Pocit, že chlapec u tabule váží jen 20 kg a já vážím téměř 70 kg, mne vzrušuje a mám chuť tomu chlapci svoji váhu ukázat, předvést mu ji, Např. stoupnout mu na nohu, rozšlápnou před ním něco pevného a ukázat mu tím, jak jsem těžká apod. Prostě uvědomuji si, že vážím víc než trojnásobek jeho váhy a ten pocit mi dělá dobře. Jsem proti němu hodně těžká, pro něj je moje váha přímo obrovská, já žáčka uchopím, zvednu jak nic, on s mojí váhou samozřejmě ani nehne, nemůže snad ani pomyslet, že by mne mohl uzdvihnout. Existuje ještě někdo, kdo prožívá podobné pocity jako já? Docela by mne zajímalo, zda je to běžný pocit, nebo zda se jedná o vyjímečnou úchylku, která je sice neškodná, odehrává se vše jen v mých fantaziích a děti a ostatní lidé vmém okolí nic nepoznají, ale přece si říkám, je to normální?