Změna pohlaví

Né přišel, ale začal jsem něco tušit již v deseti letech, že není něco se mnou v pořádku. Rodiče se odmítali se mnou o tom bavit a jenom neustálé výhružky ze strany matky, že mě zabije pokud se nějak na veřejnosti projevím.Tenkrát se nikde o něčem takovém nemluvilo a nebyla ani možnost se někde něco o tom dozvědět. Ani u lékaře.Žádné operace ani přeměny nebyly a tak se musel každý vyrovnat s tím, že bude žít v těle které mu nenáleží. Dnes už rodičům je to dávno jedno a mohou se tak maximálně přesejpat v urně! Oni mě nijak v tom mém trápení nepomohli a ještě pokud na něco přišli tak mě řezali jak cikán koně! Dnes jsem už dávno v důchodu a můžu jedině přát těm mladým aby se jim to povedlo! Jsem sám se svým tajemstvím a to si i vezmu do hrobu. Pro ty mladé, dejte se do toho a neotálejte život utíká a najednou zjistíte, že je již na vše pozdě.Musíte sami vědět jak se cítíte a nenechte si nikým do toho kecat.Oni za vás ten život neprotrpí! Žádná duševní porucha v rodině nebyla to je většinou produkt moderního spůsobu života!

Ještě bych se ráda optala,jestli máte v rodině nějaké duš.poruchy.Co ti bylo řečeno,že je to asi vrozené,nebo kde si myslíš,že se stala chyba? Díky

Ale opravdu to není vždy!...kdy jsi na to přišel,kolik ti bylo? Co dnes rodiče,už jsou smíření? Máš k tomu ještě nějakou duš.poruchu? A co rodina,jsi ženatý,máš děti? Ani ve snu si to neumím představit,snažím se těm lidem porozumnět a jde to opravdu těžko.Kolik ti je? Jestli je ti to nepříjemné,nemusíš odpovídat,ale myslím,že se ti možná i uleví,když si o tom povídáš.Co kamarádi? Převlíkáš se za ženy,nebo ne a pak tedy trpíš?

Ale opravdu to není vždy! Starší lidé to vnímají jako jejich hanbu a nedokáží se s tím vyrovnat! O tom by jsme my starší mohli dlouho vyprávět.Ty možnosti jako mají dnešní mladí jsme neměli a pokud jsme byli z menší obce kde se lidé dobře znají tak to pro rodiče taky nebylo lehké.Mě matka za to řezala jak koně a dennodení výhružka, že mě raději zabije, pokud se jakkoliv projevím nebo cokoli podniknu! Dnes uš je na vše pozdě a tak musím dále přežívat v těle které již od dětství nenávidím. Takto žít je hrozné a ten život je strašně dlouhej! Mnohokrát jem uvažoval o ukončení. Ale snad to již nebude dlouho trvat!

Víš, ono te je přece jen...Dřív jsem tyto všechny lidi hodně odsuzovala,považovala jsem je vyloženě za blázny,cvoky,prostě,že takový lidé si nic dobrého nezaslouží,že se takový nemají ani narodit,ale po nějaké době jsem svůj názor změnila,že oni za to opravdu nemůžou.Znám léčebnu,kde jsou tito lidé a jsem akorát překvapená,že je jich dost,co ještě ke všemu mají duš.poruchu,samozřejmě ne všichni,ale je jich dost.Jako,pokud se otočí zády kamarád,tak to ještě chápu,ale ne rodič,ten musí stát při svých dětech,vždyt nikdo z nich si to nevybral.Koho jiného mají mít,když už ne rodiče.

Víš, ono te je přece jen trochu jiné než jezení čokolády. Těžko si jen tak představit, co tito lidé prožívají. A pomoc rodiny? Ve většině případů se vlastní rodina k takové osobě obrátí zády a zřeknou se a nechtějí více je znát. Pokud se opravdu rozhodnou pro změnu tak musí počítat s tím, že je vlastní rodina zavrhne, přijdou o práci o přátelé, nezbude jim než se odstěhovat někam kde je nikdo nezná a kde si nikdo postupné změny nevšimne. To je tolik věcí najednou, že to jeden člověk těžko může zvládnout.Je dobré, když má aspoň jednu blízkou osobu, která o všem ví a může dotyčnou osobu podpořit. Nejhorší je takovou osobu na půli cesty ztratit. Proto se také dost často stává, že to ten dotyčný nervově neunese!

Mám někoho blízkého,komu bych moc ráda pomohla,proto by mě zajímalo,jestli tady není někdo,kdo trpí patologickou sex.agresí.Komu by nevadilo se svěřit po emailu.

Je více věcí mezi nebem a...je to tak,já to vím a je mi těch lidí neskutečně líto.Ano,my nikdy nepochopíme,protože to máme jinak.Já si jenom říkám,přece,kdyby bylo špatné mít rád třeba čokoládu,tak bych jí prostě nejedla.Nejsou k tomu nuceni,je to v nich samotných,jak se k tomu postaví.Co potom samotní rodiče,kteří jsou z toho neštastni,hlavně když ví,že jim nemůžou nějak pomoct.Dostala se mi do ruky knížka,kde jsou snad všechny odchylky,ti lidé jakoby to museli udělat,v tomto případě musel chtít tu přeměnu.No zajímá mě to čistě z psychologického hlediska.Nejhorší,že jim není pomoci,že není východisko.

Je více věcí mezi nebem a zemí které nechápeš a ani nemůžeš pochopit. Pokud nejsi ve stejné situaci tak to nikdy nepochopíš.Nesnaž se ani o to, není to ani možné. Tito lidé jsou vězni ve své vlastní podobě ze které se normální cestou krom změny pohlaví nedostanou a jsou už sami dost od přírody potrestány. Ale dokážou to pochopit jedině lidé, kteří jsou ve stejné pozici.Stačí pokud je budete aspoň trochu tolerovat.Vždyť vám tito lidé nikomu neubližují jenom se snaží sami se sebou vyrovnat. Nedovedete si nikdo představit co to je v tom žít celý život! Tak se prosím vás k nim nechovejte jako zběř!

holkou se nikdy nestaneš,jedině dospělou holkou,pokud bys šel na zákrok.Je to velká úchylka,sice neškodná,pro mě nepochopitelná.

chtěl bych se změnit malou holku co by chodila do mateřské školky a měla spoustu kamarádu a kamarádek je to můj největší sen se stát malou holkou nosit malou vagínku už mně to jako muže opravdu nebaví

Potřeboval bych se zbavit ochlupení
a celkově chci být více zžeštilý,
změna hlasu atd.Kde bych mohl koupit
potřebné hormony?Nestačilo by užívání
antikoncepce?

a co y toho nekdo muze mit? ze se stane malou holkou s malou pipinkou :-D boze muj,nechapu co to pisete...to je sila. proc zrovna malou holkou a ne normalni zenou?

celý sůj život toužím potom stát se malou holkou a nosit malou pipínku mezi nožičkama je to můj největší sen stát se malou holkou a nosit malou pipínku mezi nožičkama je to můj největší sen stát se malou holkou

chtěl bych se zeptat jestli lidi s nemocemi jako je diabetes či eptileptik jestli muže jit taky na operaci pohlaví děkuju za odpověd

Mě jde na 50, takže si myslím že výsledek by nebyl nejlepší. Prostě ženská se chce líbit, předvádět se, lichotí ji, když o ni chlapi stojí. V tom nejsme jako transky jiné. Takže ne, v tomto věku bych do toho nešla. Ale ti mladoši by to měli zvážit, pokud jsou skutečně ženské, s ženským mozkem a duší. Nebudou mít děti a těžko navážou opravdový vztah s chlapem. Ale hodně bilogických žen je také osamělých a bezdětných. Ale dostat do postele chlapa není zase takový problém.

Plně s tebou souhlasím!...Nekteri lide vsak podstupuji GRS i v pokrocilem veku.

Plně s tebou souhlasím! Bohužel my jsme tu možnost neměli a dnes už s námi nikdo nic dělat nebude. Léta tak rychle utekla a nejhorší je, že po nás opravdu chtěli aby jsme jednali jako chlapi a přitom v nás uvnitř se vše bránilo. Co já jen dostal od mámy výprasků! Pro ni to bylo vše nepřijatelné a její,, to bych tě raději zabila než aby jsi mě udělal takovou ostudu".To se ani neopovažuj! Dnes už je dávno na pravdě boží a mě po ni zbyl akorát vztek a pokud zaslechnu od někoho, že žekne,, Maminko", tak mě přeběhne mráz po zádech a dostanu jenom vztek! Je to smutný ale v životě mě více pomohli cizí lidé, než vlastní rodiče.Takovou studenou mrchu bych nepřál snad ani nepříteli!

Myslím, že o tom vím dost. Něco jsem o tom přečetla. A také vím jak s tím celý život bojuji. Ale pravda je že každý či každá si musí uvědomit ta rizika, zvážit jak bude reagovat rodina a asi 10 dalších okolností. Změna pohlaví je šance a já ji bohužel neměla! Já jsem přesvědčena, že žena v mužském těle to má těžší. Prostě to není chlap, ale okolí to po něm chce. Logicky. Přitom jsem tak typická ženská, vždy jsem toužila po dětech, rodině, jak jsem záviděla kočárky s děckem. Vytvářet zázemí. Vést ty ženské řeči, malovat se a líčit. Touha po dámském prádle. A také ta chuť na chlapa s pořádným penisem.

Ale ještě závěr: Ten - ta dotyčná by rozhodně měla podstoupit vyšetření, aby věděla na čem je. Do změny ji rozhodně nebude tlačit. Ale pozor, čas běží, a jít do operace ve vyším je je jednak riziko, jednak výsledek už nemusí být tak dobrý. )

Ale on to každý vím o o sobě dost brzy. Vím podle sebe, kluci mě přitahovali fyzicky, holkám jsem záviděla když získávaly ženskou postavu. Když začaly nosit podprsenky, apod. Nemohla jsem vést ty hočičí řeči. Ahoj. A přidejte sem svůj názor.

Radíš,ale nevíš..At se...Nazor, ze 50 % transsexualu spacha po GRS sebevrazdu, je jen mytus a nedorozumeni.

Faktem vsak je, ze u techto lidi opravdu je zvysene riziko sebevrazdy ve srovnani s beznou populaci. Zatimco bezny clovek je zatizen cca 1,5% rizikem, ze zemre vlastni rukou, u transsexuala je toto riziko napriklad o polovinu vyssi, cili - v "absolutnich procentech" - vice nez 2%.

GRS u M2F transsexualu, a nasledne brani hormonu, obnasi i radu dalsich zvysenych rizik - napriklad u nekterych rakovin a jinych nemoci.

Takove informace se ovsem kazdy adept GRS dozvi od odborniku jeste predtim, nez jsou zahajeny jakekoli lekarske procedury ke zmene pohlavi. Nikdo se tedy nemusi obavat, ze mu budou odbornici neco podstatneho zamlcovat, a ze mu tak bude zabraneno v tom, aby podal informovany souhlas.

Predstavu, ze nekdo jako napriklad Dr. Fifkova bude nekomu GRS zlovolne vnucovat, zde muze ventilovat bud ten, ktery vubec nevi vo co gou, nebo nejaky fanatik, ktery chce transsexualy odradit od GRS napriklad z nabozenskych duvodu.