Milovníci uzenin a mléka jsou ohroženi přebytkem jodu

"Víme, že spousta rodičů v dobré víře dává dětem potravní doplňky a nekontroluje si, co obsahují. I v multivitaminových přípravcích ale je tento stopový prvek," upozornila. 


Děti si potravními doplňky navyšují už tak vysoký příjem jodu, který mají z mléka a mléčných výrobků, uzenin či oblíbeného kečupu. V průmyslově vyráběné stravě je sůl obohacená jodem. Potravní doplňky s obsahem jodu dostávají i zvířata, a tak se dostává do mléka a mléčných výrobků. Při srovnání mlék z různých evropských zemí je nejvíce jodu v českém mléce. 

 

Odbornice připomněla, že v Evropě má nedostatek jodu polovina obyvatel. Díky jodidování soli a obohacování potravin jodem se Česko v roce 2000 zařadilo mezi země, jejichž obyvatelstvo celkově nedostatkem jodu netrpí. Nízký přísun tohoto prvku má ale polovina seniorů. 


Denní doporučená dávka pro dospělé je v rozmezí 125 až 150 mikrogramů, pro děti do pěti let 120, pro těhotné a kojící ženy 200. Tělo zvládne dlouhodobě až 300 mikrogramů, jednorázově až čtyři miligramy. Jod je rozpustný ve vodě, jednorázově vysoká dávka se vyloučí močí. 


Jod usměrňuje v buňkách přeměnu základních živin na energii pro růst a funkci. Výrazný nedostatek jodu se projevuje jako kretenismus, v Česku už není. Mírnější nedostatek způsobuje potíže při učení a chápání, vede k nesoustředěnosti a zvýšené únavnosti. Člověk má pocit mrznutí končetin, má suchou kůži, trpí zácpou. Až viditelné zbytnění štítné žlázy ho ale přivede k lékaři. Při nadbytku naopak má člověk pocit horka, je přehnaně čilý, nervózní, potí se mu ruce, mastí se mu kůže a vlasy a buší mu srdce. 


Naďa Myslivcová - ČTK