Indigové děti

Já bych řekla, že Indigové dítě by nemělo používat takové přízemní a ubohé urážky jako "idioti"...to jistě nebude v pravidlech indigovosti.

marto..ach jo ach jo:)))tak mě žaluj

Nejsem Marta a žalovat tě nebudu, není komu. To byla informace pro tebe.

opravdu???tak to ti děkuju:))))))))

aj ja mam doma velmi mudre a sikovne dieta so zvlastnym až dospelackym pohladom,t.j. ža je moje dieta indigove? hm.....

Mám vnučku, která ve věku 2 a 1/4 roku používá souvětí jako: tak jsem přemýšlela, co asi teď dělá Jonáš... nebo babička nechce chodit nakupovat, ale já to nesmím říkat...te·%d chci tady sedět a ty mi čti, ale nevymejšlej si atp...

To: Ludmil

Máš velice inteligentní vnučku. Určitě vám všem dělá radost.
Ale inteligence ještě neznamená indigové dítě.

No tedy, tady se to ale zvrhlo. O tom, že Tvé duševní schopnosti jsou víceméně omezené a nikoli úchvatné jak se sám domníváš, rumburaku, Tě přesvědčovat nebudu, neboť to nemá cenu a kromě toho, to z Tvých příspěvků musí snad kromě Tebe samého, být jasné každému s IQ nad 70. A blbost za dislexii neschovávej, nejde o gramatiku, ale o smysl toho, co píšeš. Možná, že by Tě mohlo zajímat, že nejsem Bee, ani ta další žena, co sem psala a o které jsi přesvědčen, že proto, že se jí Tvůj výjimečný intelekt taky jaksi nezdá, jsem já. Nejsem to já, já na rozdíl od Tebe nemám potřebu neustále okupovat internetové diskuse a bavit se s lidmi, které nikdy v životě neuvidím. To, že jsme se zde náhodou shodli na tom, že jsi nejspíš labilní sociopat s nabubřelým egem a chorobnými představami, spíš svědčí o tom, že na tom něco bude, než že by se mi rozštěpila osobnost. Pokud jde o Tvůj rozbor mé osobnosti, mohu Tě ujistit, že skutečně nemáš výjimečné schopnosti, protože plácáš nesmysly. Podle mě, by pro Tebe bylo nejlepší, kdyby šel a vyhledat odbornou pomoc, protože si podle všeho zasloužíš diagnózu. Jen tak na okraj: Kolik opravdových přátel máš Ty? Co přesně děláš pro svět, když se na to tak rád ptáš ostatních? Kolik Ti proboha je let? Bereš nějaké léky? Četl jsi knihu The Indigo Children: The New Kids Have Arrived od Lee Carrolla a Jany Toberové, když jsi se tak pěkně zařadil mezi ty vybájené indigové děti? Pokud věříš, že jsi indigové dítě, souhlasíš i s dalšími výplody hnutí New Age?

Nevycházím z údivu. Fakt čumim! Jak můžou bejt lidi tak blbý? Pak se divim že to v tomhle státě vypydá tak jak vypadá, když většina lidí věří takovým žvástům, a ještě horoskopům v novinách a nosí po kapsách obrázky plejáďanů. Lidi to neni žádná sranda! Zkuste občas používat mozek!

Jsem tu poprvé a nestačím se divit. Pořád se divím, v čem je problém, že je čím dále více nezvladatelných fracků a nevychovaných skřetů a hyperaktivních dětí. Konečně to vím. Jsou to tedy indigové děti. Talentované a velmi inteligentní děti byly ale vždycky, ale nemusely být u toho nevychované. Ale vypadá to, že i veškeré dys-děti budou nakonec prohlášeny za indigové. Jsem z generace, kdy se neužívalo slov dys-děti,nebyly to dyskalkulici a dyslektici, ale byly zkrátka blbí na matematiku, čtení nepřekonatelný problém, pravopis nepřekonatelný problém atd. V podstatně byly dys na všechno. Rumburak mě uchvacuje svým slohem, vypadá to, že nikdy nepřekoktal ani jednu knihu, tudíž dyslektit a určitě i dyskalkulik. Zdá se, že má i slušnou psychickou poruchu, že se sám vidí jako indigové geniální dítě. Neberme mu to. S Martou souhlasím, tito různí Rumburakové jsou na spoustě dalších diskusí a projevují se všichni stejně. Neschopností se vyjádřit, v textu neustále mnoho teček, nutno mít velkou fantazii, aby člověk pochopil, co asi tento génius chtěl říci. Tito týpci dokáží jenom urážet, bývají i sprostí, oni se na nic jiného nezmohou. Nemá cenu se s nimi rozčilovat. Doufám, že ani mne Rumburak nezklame a řádně se do mne obuje, aby v tom Marta nelítala sama.

Poradíme Vám jak zdravě, bezpečně a dlouhodobě zhubnout. Přizpůsobíme se Vašim potřebám i životnímu stylu. Garantujeme Vám dosažení cíle, veškeré informace, 7 denní kurz hubnutí zdarma, registrace na: www.snama.cz/dieta :-)

se k tomu, ze indigove i jine deti jsou nesmysly !

o mááj gááát

Nesouhlasím s "Al rošou" a dalo by se říct, že cítím opovzžení "Pavlou". Kvůli lidem jako jste vy, "Rumburakové"(nebo jak si říkáte), je tenhle svět tak nesnesitelnej. Přijde mi že Pavla je typická autoritativní žena s potřebou nadvlády, což je dost ubohé.Tak vás teda prosim, buďte lidštější. Takhle se přece chovají akorát pražáci a jim podobní...

Pavlo bravo, presne tak!

Rezat ty nevychovany haranty, ona by je ta indigovost brzy presla.

Pavla byla asi hodně bita, že nezná jiné výchovné metody. Ono totiž tvrdá výchova člověka citově zamrzne, a pak sám není schopen jednat jinak, než mlátit.
Dědictví minulých dob. Táhnem si to os pravěku.
Je na čase pochopit, že jsme lidé a podle toho se k sobě chovat.

No, zajímavé, našla jsem si různé informace na toto téma, ale moc se mi to nezdá. Měla jsem jako dítě velmi neobvyklé zájmy i představy, díky tomu mám i dost neobvyklou profesi-vědní obor. QA můj syn byl podobný, od malinka se choval dospěle, velmi brzy a dobře mluvil, složitě formuloval, kreslil tak, že žádný učitel ani doktor nechtěl věřit, že je to v jeho věku možné. Měl také obrovské znalosti o všem možném, co slyšel, pamatoval si a dával do souvislostí. Naučil se sám číst, toho jsem si všimla až když venku četl názvy ulic apod. Je jasné, že moc kamarádů neměl a taky se mu nechtělo podřizovat tupé autoritě, diskutoval s kým mohl, ve škole byly potíže. No a dnes? Vystudoval střední, na vš se mu nechtělo, pracuje, dobře, ale žádnou genialitu nevidím. Je to asi zas jen přehnaná senzace.

Mám doma indigové dítě a přesně vím jak těžké je se s ním rozumně domluvit na respektování řádů (nejen těch školních) a velmi dobře vím, že silou, výhružkou a jinými donucovacími metodami jako rodič neuspěju. Dejte indigovému dítěti "pár facek" bude se vám smát do očí (a ani nemusí být v pubertě), ale přestaňte s ním komunikovat, dělejte, že ho nevidíte a neslyšíte a hned vím, že není něco v pořádku. Z Jirkovi metody - řezat ty nevychované haranty - rychle vyrostete. Život nás naučí .

Já tedy musím dodat, že by to chtělo trochu se zamyslet, pokud si přečtu informaci (cituji jeden článek o indigových dětech)..."Přichází věk Vodnáře a s ním celá planeta postupuje vibračně do vyšší úrovně. A také bytosti, kteří se na naší planetě inkarnují se těmto změnám musí přizpůsobit. Proto se v posledních letech stále více k nám na Zem inkarnují bytosti, které už jsou na tu "novou dobu" patřičně vybaveni."... tak je snad jasné, oč jde. Tomu nemůže přikládast váhu žádný jen trochu vzdělaný jedinec. To, že jsou děti nepřizpůsobivé, s mnoha dysfunkcemi, není bohužel přeměna ve vyšší bytosti a lepší období planety, ale úpadek a degenerace lidské rasy způsobená znečištěním a přechemizováním prostředí i lidí, prostě nové civilizační choroby. U přírodních národů žijících izolovaně, kterých je ovšem čím dál méně, většinu těchto poruch a chorob nenajdete.

...ne, pouze se tam tyto "poruchy" neprojeví jako problém.
Problém nejslo děti, ale společnost, ve které žijí...

Danico, nevím z čeho jsi usoudila, že jsem byla řezaná a že uznávám bití děti jako výchovné metody. Opravdu neuznávám, ale copak nejde jinak dítě zvládnout než bitím? To snad nemyslíte vážně. Uznáváte pouze dva extrémy. Buď dítě řezat a pak bude vychované (parádní nesmysl) anebo ho nechat tzv. svobodě vyrůstat bez jakýchkoliv zákazů a mantinelů a pak je samozřejmě výsledek tzv. "indigové dítě". Žádné dítě není schopno samo od sebe pochopit co se smí a nesmí, mantinely mu musí dát hlavně rodiče, společnost, škola atd. ale opravdu nemyslím, že bitím. On je ale dnes problém, že už ani ti rodiče dnešních dětí nevědí co se může a nemůže, takže jim nemají co předat. Mně např. rodiče vychovávali hlavně svým vlastním příkladem. Jen žasnu co si dnes nechají někteří rodičové líbit za drzosti a sprosťárny od svých vlastních dětí, někde se stala výchovná chyba už v dětství. Ale je to jejich problém jestli tato dítka je jednou třeba dají i zavraždit, aby po nich rychle mohly dědit a nepřekáželi jim v rozletu. Hlavně, že vychovali svobodné a ničím neomezované bytosti. Jsem jen ráda, že moji dceru jsem vychovala jinak a ona, divte se, také tyto nevychované spratky nesnáší.

A jak tedy nevychovat spratka a přitom ho nebít?
Mělas doma hyperaktivce?
Pak nevíš o čem se tu píše.
Některé děti jsou prostě "jiné", a neplatí na ně to co na Tvou dceru. Takže máš dvě možnosti. Nechat je být-v zájmu vlastnáho duševního zdraví-, anebo řezat.

Na hyperaktivní děti platí trpělivost, trpělivost a ještě jednou trpělivost. Tu mnozí rodiče nemají... není to s hyperaktivním dítětem jednoduché, já vím...ale jde to zvládnout za předpokladu, že se dotyčný rodič přestane oddávat úvahám o "jinakosti" nebo "indigovosti" svého dítětě.
Lépe si říci " holt mám dítě, které má problém. Budu mu muset věnovat prvních 15 let jeho života nesmírnou pozornost".

Trpělivost můžeš mít hodinu, dvě, den, týden. Ale ne deset let. Nevíš, že to není v lidských možnostech?

no já měla dvě děto " normální" už jsou dospělé...nikdy jsem je nevychovávala silou a nátlakem, pbčas jsem je spráskala, ale to už mi došla trpělivost, jinak byly vychovávány benevolentně a svobodně.....dodnes jsou v pohodě, nebyly s něma v pubertě ani jindy problémy, nekouří a nepijí a pracují a studovaly. Ted mám malého chlapce.....je indigo......je to něco strašnýho a bere mi veškerou moji energii...a to jsou mu ani ne čtyři roky. Výchovné metody, které jsem uplatnovala na svých starších dětech se zde míjejí účinkem, jedině trpělivost a pečlivost zabírá. Ale ve školce na něj neplatí nic, takže tam má svou vařečku z domova a s mým souhlasem ji smí paní učitelka použít, prostě v kolektivu to jinak nejde, nelze tam uplatnit individuální přístup. Celá třída je složena z takto malých dětí a mají jednu učitelku. Můj syn je naplněn a přeplněn energií a nemá ji kde vybít....kdybych mohla, jsem s ním celé odpoledne venku a běháme spolu, ale mám taky své povinnosti. A tak jde občas už jako takhle malý ven s velkýma dětma od nás a nevzpomene si na mně třeba tři hodiny. Je maximálně spokojený....a fakt zlobí jen když se nudí.....potřebuje víc, než jsem mu já nebo školka schopná dát.

tyhle deti maji podle me zvlastni citeni jsou az precitliveli a umi se vcitit i do druheho vim o cem mluvim a potrebuji hlavne vyrustat v klidu a ne v urvane rodine to pak velice psychicky odnasi.Dobra je pro ne treba joga nebo meditace neco co je uklidni.O indigove deti se dost zajimam tot vse.

tyto děti jsou normální, a chytré, neposlouchají když jim to někdo rozkáže, poslouchají jen když jim to normálně vysvětlíte je na vás vidět že umíte řešit věci jenom násilím ale to na tyhle lidi neplatí,takže nemá cenu to ani dělat ubližujete jím tím velice citově pak už k vám nemají důvěru. proto s nimi komunikujte a nechte je říkat své názory a reagujte na ně jedině pochopení je správná cesta

neviem ci som indigo-ale nieco ma nuti sa zlapsovat na ducovnej ceste

Narodil som sa 8.12.1992.žiem v deckom domove spolu zo surondencami.myslim si ze som iný ako ostatne deti-zaujimam sa o duchovno,citam knihy-v dnesnej dobe malo deti cita-myslim si-malujem cudne obrazy,skadam pekne piesna-a spon si myslim.zaujimam sa o zivote po smrti.chcel by som sa z niekym porozpravat o takychto veciach-moj nik je-jezis07x-napiste ked chcete.cesta k bohu je preto tazka lebo je prilis jadnoduch pre nas zlozity mozok-chyby si nevsimajte-nie je podstatne ako to je napisane- hlavna ves ze ma chapete-dakujem.

Čau Jakube.Píšeš,že bys měl zájem si asi nejen o svojí "indigovosti" popovídat.Takže pokud by tvůj zájem trval i nyní,tak se mi ozvi.
Můžeš psát na můj meil: vladko0001"gmail.com
Pokud máš k dispozici i SKYPE,tak bychom mohli později podebatovat i "naživo".
Těším se na odpověd. Vladimír Oršulík

Nikdy bych si o sobě nemyslela, že jsem indigové dítě a ani si to nemyslím, ale po tom, co jsem si pročítala různé popisky těchto dětí a poté co jsem asi na 95% otázek odpověděla "ano, tak se opravdu chovám" mě napadla myšlenka, že bych i já mohla zapadat do této skupiny. Je ale pravdou, že popisky indigových dětí sedí obvykle na většinu dětí nebo alespoň v polovině případů. Tak jak poznat a být si jistý kým vlastně jsem? Často se mi stává, že jsem hyperaktivní, pořád musím něco dělat, když jím, pořád nějak šoupat nohama, kolébám se na židli - což totálně dokáže naštvat mámu atd. Když dělám nějakou svoji práci, udělám ji brilantně, rychle a skoro dokonale, když mě ale někdo úkoluje, peskuje a přikazuje, tak se okamžitě bloknu, jsem unavená a otrávená a má hyperaktivita, které by se tak hodila je ta tam...Co se týká trestů, tak ty na mě moc neplatí a stejně pokaždé, když nějaký dostanu, tak se to obrátí proti tomu, kdo mě trestal anebo dotyčná osoba sama trest zruší aniž bych se o to sama snažila. Ale když provedu něco, čeho jsem si vědoma, že to bylo hodně špatné, tak se dokážu pěkně potrestat. Bylo mi asi 14 a poprvé jsem se zamilovala, což mě uvrhlo do nekontrolovatelného přemýšlení nad mým vyvoleným, kterého už jsem ale neměla nikdy potkat. No a já abych přehlušila bolest srdce, tak jsem si vybrala bolest těla. Zpočátku jsem si pouze kružítkem vyrývala na nárt různá slova - dodnes mám jízvy, ale později řezné rány na nohou a rukou. Také jsem si našla místa, na kterých jizvy nezůstávají a tam jsem se trestala. Pokud nebyl po ruce nůž, vzala jsem nějakou sklenici, rozbila ji a hned byl nástroj... Po třech letech této terapie jsem přešla na jinou a to na kreslení... Z ničeho nic jsem zjistila, že nádherně kreslím, ale pouze spirituální temné anebo přírodní obrázky, sem tam portréty. Jinak nenamaluju nic a malovat umím pouze, když jsem v nějakém to svém "stavu". O mé empatii raději ani psát nebudu, to je příběh na dlouho. Už odmalička mám schopnost vcítit se do každého a tím také hodně trpím. Většinou cítím bolest utrápených lidí, než radost těch šťastných. Ta bolest se na mě přenese a já se pak snažím dotyčnému pomoci. Celkem běžnou větou je, že když mě někdo pozná, okamžitě mi říká, jak jsem empatická. Často, když mi někdo chce něco říct, tak ho jen zastavím a řeknu mu např. - "ano já vím, že jsi šla tam a tam a byla jsi vystrašená". Dotyčný člověk se na mě jen podívá a nechápe jak to vím. Třeba včera odpoledne jsem usnula a po dvou hodinách jsem se vzbudila - asi kolem 7 večer. Vždycky jsem úplně zmatená, když přes den usnu a nevím ani, jak se jmenuju. Po chvíli ke mě přišla sestra s otázkou kolik je hodin. Pomalu to ani nedořekla a já jí odpověděla - "neboj se, Lassie ještě nezačala". Sestra na mě vyvalila oči a zeptala se jak vím, že se chce dívat na Lassie, která začně kolem půl osmé. Já nevím, prostě jsem to věděla. Další téma je osobnost... Kolem mě je neustále plno lidí, kteří usilují a chtějí být mými přáteli a také hodně kluků, kteří by mě chtěli. Já jsem ale velký samotář a jen tak někdo mi nevyhovuje... Potřebuji někoho na "své úrovni" a když nechci být povrchní a snad možná arogantní, bavit se s jednoduchými lidmi mi dělá problém. Nedávám to najevo, ale prostě uvnitř sebe se jim vysmívám, jak mohou být tak hloupoučcí. Jak se někdo může honit jen za materiálními hodnotami a ignorovat tu všechnu nádheru kolem. Jak si lidé ani neužívají života a chtějí jen peníze a statky, to je pro mě noční můra. Já se neřadím do žádného vyznání, možná se sama beru jako "Orisha", protože se cítím jako dítě Země a nemám boha, prostě jen vím, že tam někdo nebo něco je a věřím v moc a sílu přírody. Také sympatizuji s islámem, ale to je také nadlouho a navíc tomuto lidé nikdy nerozumí, protože islám je nám lidem v Evropě médii hodně upravován a zkreslován, takže pokud znáte islám pouze z televize, chápu, že muslimy nenávidíte, ale pokud se začnete zajímat o pravý význam - knihy anebo muslimští přátelé, postupně vše pochopíte. Snad poslední téma o kterém bych se chtěla zmínit je má životní úloha... už odmalička vím, co to je a jen čekám na to, až budu dostatečně "velká" a budu mít dostatečné prostředky svou úlohu začít. A ten čas pomalu přichází :) Navíc teď, když jsem konečně našla svoji druhou polovinu v což jsem ani nevěřila :) Nežije sice v ČR, ale já také odmalička věděla, že můj muž bude z ciziny... A je to také "dítě Země" tak co říct víc?? Mám se řadit k Indigo dětem anebo jsem nějaký mix? anebo jen obyčejný člověk s mnoha zájmy?? Každý to nazývá jinak...

Pracuji ve školství, postupně jsem se dostala z druhého přes první stupeň ZŠ až do školky k 4-5 letým dětem. Ano indigové děti byly, skou a budou, jen starší a nevědomí učitelé o nich stále nevědí. A jsem přesvědčena, že i jedno mé ditě (r.nar. 93) doma je jedno z nich. Nesmíte je zklamat,musíte s nimi neustále komunikovat a brát jejich argumenty zcela vážně,ony ty děti vědí odkud jsou, kdo jsou a co v budoucnu chtějí.
Myslím, že základ je i v rodině,tzn.,kdy alespoň jeden z rodičů je emotivnější a otevřený nevysvětlitelným jevům - sice nevěří v Boha, ale věří v existenci v něco vyššího ...

Pracuji ve školství, postupně jsem se dostala z druhého přes první stupeň ZŠ až do školky k 4-5 letým dětem. Ano indigové děti byly, jsou a budou, jen starší a nevědomí učitelé o nich stále nevědí. A jsem přesvědčena, že i jedno mé ditě (r.nar. 93) doma je jedno z nich. Nesmíte je zklamat,musíte s nimi neustále komunikovat a brát jejich argumenty zcela vážně,ony ty děti vědí odkud jsou, kdo jsou a co v budoucnu chtějí.
Myslím, že základ je i v rodině,tzn.,kdy alespoň jeden z rodičů je emotivnější a otevřený nevysvětlitelným jevům - sice nevěří v Boha, ale věří v existenci v něco vyššího ...

Pracuji cely zivot s detmi.Od 3 let do 18ti.Mam 3 syny, spoustu pribuznych,4 vnoucatka...muj zivot se mota kolem deti a kazdy usmev jakehokoliv ditete me obohati.Pripada mi to vse povidani o indigovych detech trochu nadnesene.Kdyz si vzpomenu na me detstvi, plno deti kolem mne, a porovnam to s tim, co se tu pise jak se tyto deti chovaji, jak je pozname...bylo jich kolem mne asi 90%!!!(...jsem rocnik 58).Kdyz si vzpomenu na tu spoustu deti, ktere jsem poznala pri sve profesi, z meho sousedstvi, z akci pro deti...bylo techto deti take asi tak 90%.Kdyz si vzpominam na kazdy den mych synu...byli by take indigovi, nekdy vic,nekdy mene....
Drive byl na deti vyvijen velky tlak.V rodinach, ve skolach, vsude, kde vladli dospeli.Sama jsem v podstate celou svoji praxi bojovala hlavne s rediteli, s kolegama...aby zmenili pristup k detem..aby byli jejich partnery, ne autoritou, ne "prikazcem". Mnohe deti, podle toho jak hodne byly ovlivnene se do sebe uzavrely a staly se loutkama.Nektere si v sobe vybudovaly obranu vetsi a s ni i vetsi vzdor.Nevim..prijde mi, ze jen dnesni doba, kdyz dospelaci uz ztratili velky vliv na deti(doma, ve skolach...) a deti jsou jaksi ponechany "osudu" (pocitacum, televizi, ulici...) zachovali si to sve "prirozene", ktere ted dospelaci chapou jako neco MIMO.Vsechny ty statistiky povazuji za blbost.Co je statistika, kdo ji dela, v jakem rozsahu, jakou metodou, za jakym ucelem???Spis si myslim, ze nastala doba,kdy si deti diky zaneprazdnenosti dospelych zachovavaji svou dusi, jejich ego neni tolik podporovano a opravdu by se toho vseho melo vyuzit a zmenit se i skolsky system.KONECNE brat deti jako partnery na teto planete a pomahat jim s rozvojem tam,kde je to potreba, pomoci jim diky spolupraci zaradit se do teto silene spolecnosti dospelych.A - UCIT se od nich znova tomu, co v nas kdysi bylo prirozene....jen tak pro zajimavost...kdyz si proctete ty body nahore v clanku, cim se indigove deti odlisuji.Kdo se v nepoznava???Uprimne...a to , ze treba nevite odkud prichazite? Jak by jste mohli, jen jste se narodili, strcili Vas do jesli, do skolky a potlacili vasi ojedinelost.Cilene!Mozna tu name nekteri zautocite...ale je to jen muj nazor...

29. 3. 2009 13:32:31, Lanai Yasmin

Lanai-prosím tě NEZBLBNI !!
(nebud taková "MASO-CHISTKA")..

Když už bezpodmínečně chceš zkusit věřit nějakému "ISLÁMSKÉMU" prorokovi,tak to zkus s tím:
Zakladatelem Bahá

ajko, konečně někdo s normálním a rozumným názorem...
Napsala jste to přesně tak, jak to vidím i já.

Tzv. návody na rozpoznání indigových dětí a jejich popisy jsou velmi zavádějící, čímž také vznikají velké rozpory v názorech na toto téma. Indigové děti vždy byly, jsou a budou, jen v dnešní době je těžko je rozeznat od pouhých vzdorujících a drzých dětí

Můj syn je narozen v roce 1995 a můžu říci,že je svým způsobem jiný,po přečtení úvodního článku,jsem dost věcí pochopila a snažím se zjistit více o těchto dětech.Myslím si,že náš školský systém jim nemůže dát to,co potřebují a tak "shánějí"více informací sami,nebo za pomoci rodičů,pokud ta možnost tady je.Kamarádů moc nemá,jelikož si nemá s nimi o čem povídat a nedozví se nic zajímavého.Spíše vyhledává společnost starších lidí a nasává informace,které mu jeho vrtevníci nedají.Občas se uzavírá do sebe a čte knihy,které mnohdy ani já nechápu,pak by rád o nich debatoval a tudíž mě svym způsobem donutí zajímat se o spoustu věcí kolem nás.Někdy nás zaskočí takovymi argumenty a názory,že nevím,co na ně odpovědět,ale on v tom má jasno.Tak nevím....je jiný,ale nedělá to tak trochu i ta dnešní uspěchaná doba.Nemám v tom jasno,hledá místa v přírodě,kde si sedne, přemýšlí a odpočívá.Mám 4 děti,tak můžu být malinko objektivní,i když každý jsme originál...Přeji všem krásný den a ráda bych v tomto tématu pokračovala.

pro Ajku a Báru...
musím říct, že mám "čerstvě" teprve dvě děti, nemám žádné extra zkušenosti s dětmi, jenom tak asi jako každý, kdo nepracuje ve školství atd. a taky nevím jestli indigové děti jsou opravdu nové, ale určitě mám doma syna, který nezapadá do škatulky "obyčejné dítě" a myslím, že jsem vcelku objektivní matka.

Jana: žádné dítě není obyčejné a některé vynikají ještě víc. Budoucí umělecky založení lidé, hodně inteligentní děti nebo prostě emočně vyspělejší děti. Nechápu, proč má pořád někdo potřebu do toho tahat ezoteriku. Takových dětí je docela dost a není to nic tak zvláštního, v přírodě prostě existují věci průměrnější a extrémnější do obou směrů, ale nic a nikdo není stejný. Největší ubohost je poukazovat na to, že někdo je jiný a lepší než ostatní.

tak napiš čím je zvláštní

je to nadherni a poucni davam si stoho dobry priklad

Mluvíte i za mne můj 8letý vodnář je jak vystřižený.Ve škole jsou s tím problémy.

MA DCERA JE TYPICKE INDIGOVE DITE A JE DUCHOVNE NADANA,VUBEC SI NEMYSLIM ZE JE LEPSI NEZ DETI NEINDIGOVE,SPIS JE TO NAROCNEJSI A MUSI SE NA NE JINAK,NEZ SEM NA TO PRISLA STALO ME TO HODNE NERVU,URCITE SE DNESKA TAKOVYCH DETI RODI PLNO A JSOU JINI,MYSLIM ZE TO SOUVISI S VEKEM VODNARE

Ověřují se teorie, že všelijaká Éčka mají vliv na lidskou psychiku. Např. u dětí údajně způsobují poruchu pozornosti s hyperaktivitou

ale indigove deti nemaji poruchu pozornosti,jsou zivejsi a odmitaji autority,jsou nadany,tak nejak o hodne vyspelejsi nez se hodi k jejich veku,to je na nich jine aspon tak bych to popsala ja

existuje na této planetě vůbec rodič, který by řekl, že jeho dítě není "indigové"?

existuje na této planetě...ANO.MOJE.

Já se stímto problémem...Nikoliv, problém je že zmetek vychoval zase zmetka...

Tenhle článek mě...Vaše matinka asi chlastala (a určitě už v těhotenství)...