Ženská sterilizace

Sterilizaci lze v ČR podle směrnice z roku 1972 vykonat buď
jako léčebný zákrok, anebo musí žadatelka mít nejméně čtyři
žijící děti, respektive tři, je-li starší 35 let. Ani čeští muži
se nemohou nechat sterilizovat, pokud k tomu neexistují zdravotní
důvody.


Předseda České gynekologické a porodnické společnosti
Vladimír Dvořák dnes ČTK řekl, že v Česku se v porovnání s jinými
zeměmi těchto operací provádí málo, protože není možné
sterilizovat zdravou ženu, která nemá dostatečný počet dětí.
Přitom v USA je podle Dvořáka sterilizace nejčastější metodou
antikoncepce. Je prý dokonce častější ochranou před těhotenstvím
než antikoncepční pilulky.


Počet sterilizací v ČR rostl v druhé polovině 90. let a
maxima dosáhl v roce 1999, kdy bylo sterilizováno 4380 žen.
Předloni zákrok podstoupilo 3933 pacientek.


Již zhruba 50 lidí se rozhodlo stěžovat si u ombudsmana na
to, že podstoupili nedobrovolnou sterilizaci. Většinou jde o
romské ženy, jeden případ se týká muže. Oběti údajně nedaly k
zákroku souhlas vůbec, nebo na něj kývly v mezní situaci či ze
strachu, že přijdou o sociální dávky.


Nejčastěji se sterilizace provádí, pokud žena proděla nejméně
dva císařské řezy nebo má nemocné srdce, plíce či případně jiné
onemocnění, které je rovněž neslučitelné s dalším těhotenstvím.
Sterilizaci podstupují také ženy s chromozomální poruchou
ohrožující dítě.


V současné době se dělá téměř výhradně laparoskopicky. Při
sterilizaci lékař přeruší oba vejcovody, takže vajíčko z
vaječníků do dělohy nedoputuje a vstřebá se ve vejcovodu.
Přerušení vejcovodů nemá žádný vliv na činnost vaječníků,
hormonální zásobení těla a menstruační cyklus.


Jitka Klejnová - ČTK