Už žádný čas

national-geographic.cz/clanky/podle-spanelskych-fyziku-se-z-vesmiru-ztraci-cas-mozna-zmizi-uplne.html#.VrIUprLhDRZ
osel.cz/8671-jak-prozkoumat-krystaly-casu.html

osel.cz/8671-jak-prozkoumat-krystaly-casu.html

...Že se z vesmíru zrácí čas?
Nebo z něj utíká.
http://media.vlasta.cz/photos/2012/05/16/3295-hodiny-budik-2_1_1.jpg

Tak proto furt nemám nanic...No v tom prvním článku se tvrdí, že stále rychleji se rozpínající vesmír je iluze, stále rychlejší se nám to zdá kvůli "zamrzávajícímu" času. Nakonec ustane veškerý pohyb a čas se vytratí, za miliardu let by se čas úplně zastavil. Nedává mi to moc smysl, ale budiž...moje IQ je v porovnáním s tím jejich jistě mizerné. Ve druhém článku zas tvrdí, že čas je ještě více nespojitý než se původně tvrdilo, tzn. že Planckův čas (nejmenší možný časový interval) se v praxi nevyskytuje a čas se tak skládá z o dost větších "granulí" či "pixelů". Realita je přirovnávána k filmu s nehybnými políčky, které se rychle po sobě pohybují. No, myslím, že s něčím podobným už přišel Zenon (letící šíp stále stojí), ale bylo to vyvráceno vyšší matematikou (rychlost není nikdy nulová atd.). Mně osobně ale taky připadá, že se čas spíš zrychluje :-)

Zrychluje , v našich...Něco na tom je, čím jsme starší, tím je například jeden rok pořád menší a menší jednotkou života, takže se asi zdá kratší, ale v podstatě je to stále stejné. Když jsou někomu 2 roky, je to celá polovina života, když 80, tak se to stává téměř zanedbatelnou hodnotou.

No a taky se lišíme jakožto příslušníci západní civilizace v pojetí času od východu, resp. od některých primitivních kmenů. Čas vnímáme lineárně jako přímku, resp. polopřímku vedoucí stále vpřed a tudíž předpokládající neustálý vývoj a zdokonalování. Kdežto jiní lidé ho vnímají cyklicky jako neustále se znovuobnovující koloběh bez nutnosti neustálého rozvoje a pohybu vpřed. My té linearitě čelíme různými opakujícími se rituály (pohanské i křesťanské svátky a tradice). Ovšem i celá historie západního světa asi není zcela lineární, množství paralel mezi událostmi spíše připomíná spirálu, tedy něco mezi tou přímkou a kruhem. Utopisté často věří, že se čas (no, spíše dějiny) "zastaví" v momentě, kdy nadejde jejich vysněná éra (komunismus, život po Posledním soudu). Čas se dá zkrátka řešit z různých hledisek :-)

No a taky se lišíme...Kdyz jsme jako holky byly v puberte, tak jsme mely ruzne urychlovace casu. Treba jsme staly v dlouhe fronte na obed, tak jsme se zacaly bavit o urcitych jedincich opacneho pohlavi a fronta v mziku zmizla a my staly cele vysmate pred kucharkama :-)

Kdyz jsme jako holky byly v...Ano, tak se to dělá :-D

Taky je zajímavé jak řešíme stále menší a menší časové úseky...minuty, sekundy, milisekundy, nanosekundy (no to je teda slovo) a dříve jsme si vystačili s pohybem objektů na obloze...čím rozkrájenější čas, tím větší stres.

Každopádně se jedná o zajímavou alternativu teorie rozpínajícího se vesmíru, jehož vzdálené části se od sebe navzájem vzdalují stále rychleji, rychlostí přesahující rychlost světla, přímo úměrně již dosažené vzájemné vzdálenosti.

Tato alternativní teorie vpodstatě předpokládá, že hmota pomalu chcípá - je stále méně a méně aktivní, až nakonec úplně umře, a v nám známém universu již nebude žádný pohyb.

Ano, tak se to dělá :-DJo urychlovačů času znám dost :) Spíš by se mi hodila nějaká metoda na zpomalení času :)

Jo urychlovačů času znám...No, s našimi současnými možnostmi jedině zdánlivě, třeba s pomocí nějakých houbiček :-D

Každopádně se jedná o...Celkem se to podobá teorii tepelné smrti předpokládající okmažik, kdy dosáhne entropie maxima a veškeré fyzikální děje ve vesmíru ustanou, všude stejná teplota a dokonale rovnoměrně rozložená energie...a tím pádem i čas jakožto interval mezi různými změnami pozbyde většího smyslu. Jen pořád moc nechápu, jak se všechno najednou zastaví, když pozorujeme to stále se zrychlující rozpínání (byť je to třeba iluzorní). Žádný pozorovatel v té době už existovat nebude, ale kdyby byl hypoteticky nějak "vyříznut" z celého prostoru a díval by se na všechno zdálky, viděl by tedy orpavdu dokonale nehybnou prázdnotu anebo naopak nepředstavitelný chaos?

Celkem se to podobá teorii...Jistá formální podobnost s teorií tepelné smrti zde existuje, ale jde o něco jiného. U tepelné smrti jde o dosažení rovnoměrné koncentraci hmoty, a i jejich různých atributů (například energie) v celém vesmíru. U té nové španělské teorie jde o to, že hmota prostě chcípne. Ustane pohyb.

Jistá formální podobnost s...Hmota chcípne, tzn. přestane se pohybovat? Takže k tepelné smrti tím pádem dojít nemůže, protože dřív ustane pohyb a hmota/energie se tím pádem nebude moci dostat k dokonale rovnovážné koncentraci? Proč by se měl ale čas zpomalovat? A vůbec, myslí se tím pod tím rozpínajícím se vesmírem viditelný vesmír anebo vesmír jako celek? S dalekými regiony přeci nejsme nijak spojeni...přikládám výtažek z Wiki:
Vesmír je nesmírně velký a možná má i nekonečný objem. Region viditelný ze Země (pozorovatelný vesmír) je koule o poloměru přibližně 46 miliard světelných let,[7]; (celý vesmír podle nejnovějších odhadů má zhruba 96 miliard světelných let) poloměr byl určen z toho, kde jsou díky rozpínání vesmíru viditelné nejvzdálenější objekty.

ještě něco z WIki: Poslední měření naznačují, že rozpínání vesmíru oproti očekávání zrychluje, což pravděpodobně ukazuje na vesmír s kladnou kosmologickou konstantou, který se bude rozpínat do nekonečna. // takže Španělé by s tím souhlasili, ale interpretovali tak, že se čas neustále zpomaluje, vesmír se zdánlivě rozpíná stále rychleji, takže by hypotetického pozorovatele tohoto rozpínání ve finále čekalo co? Maximální pozorovatelná rychlost rozpínání a pak útlum - něco jako stroboskopický efekt?

Tak ta hypotéza je ještě o něco starší...tady je v angličtině trochu upřesněna wired.com/2007/12/scientists-time/ jiní dokonce uvažují i o tom, že čas má dvě dimenze...no, tyto věci už skutečně lavírují na hranici představivosti :-)

A co teorie, že čas neexistuje, že vše se již odehrálo a my to jen nějak musíme nyní vnímat a proto jsme si vytvořili pojem času. Proto se někteří umí naladit na minulost či budoucnost. Ale zároveň se vše odehrálo i v různým podobách - paralelních světech, takže to naladění na minulost a budoucnost nikdy nemůže přinést stejné výsledky. No uváha bez použití houbiček :D

A co teorie, že čas...To je taky možné...to by v podstatě i všechny knížky, filmy, možná i sny byly vlastně jen zpodobněním určitého výseku konkrétního paralelního světa. Tyto světy se nedají běžným způsobem poznat, ale alespoň se dají napodobit prostřednictvím fantazie. No a existuje i teorie, že je vše jen simulací, která je provozována vyspělou mimozemskou civilizací. A na co by se teprve dalo přijít s těmi houbičkami, to by byla síla, asi by se nám ten náš procesor v hlavě zavařil.

To je taky možné...to by v...Jj, to vše je možné :) S houbičkama nebo jinýma "nástrojema poznání" si zatím moc hrát nechci, protože věřím, že vše se člověk nějak dozví v "pravý čas" :)
Sny jsou opravdu zajímavý fenomén a už několikrát mne napadlo, že nás zavádí do jiných realit - prostě v mých snech je většinou vše úplně jinak - pocity, způsob vnímání, komunikace s jinými, prostě sci-fi :) Když se probudím, tak ve mne zůstavá takový pocit jinakosti, který moc nejde popsat a který strašně rychle mizí.

Jj, to vše je možné :) S...Proč houbičky. Co třeba tzv. sankalpa.
http://jenia.sweb.cz/sank.
Článek pojednává o jogové metodě nazývané sankalpa, která využívá poslední myšlenky před usnutím. Článek vyšel za vlády bolševiků, takže tam nesmělo být nic o duchovních věcech, nedovolili by jej otisknout, ale postup se dá využít ke každé lumpárně.
V antickém řecku a egyptě byl využívaný k chrámovému léčení, komuniaci s anděly, démony a bohy, věštění budoucích událostí a kouzlům, všeho druhu. Jen výrazně účinější než formulace krátké věty je obrazná představa toho co si člověk přeje.

Jj, to vše je možné :) S...Jo, taky mám někdy po probuzení takový zvláštní pocit, někdy podobný tomu jako když jsem se vrátil z nějaké daleké a dlouhé cesty. No a když jsme u toho času, tak s tím je to ve snu taky zajímavé. Během krátké doby se přede mnou rozvine často dost živý a bohatý děj, ovšem řádně montážovitý a sestříhaný, takže se dá na malou plochu a krátký čas vecpat mnoho věcí najednou. Běžným "denním" myšlením a jazykem to pak jde všechno dost špatně pobrat a převyprávět.

svatyaugustin.estranky.cz/clanky/dalsi-tematicke-prace/svaty-augustin-o-case.html

sites.google.com/site/prirodnifilosofie/prostor-a-cas/dvoji-pojeti-casu

Hmota chcípne, tzn....: Proč by se měl ale čas zpomalovat?

Můj názor je ten, že čas je pouze lidskou abstrakcí. Existují pouze mikročástice či pole pohybující se v prostoru. Pohybující se částice vytvářejí různé fysikální děje. V průběhu nějakého děje A může dojít k x po sobě následujícím dějům B, C, D atp. A máme-li nějakou předchůdnost, současnost a následnost, a máme-li děje jednoho druhu, kterých může proběhnout sukcesivně x mezi začátkem a koncem děje jiného druhu, máme vlastně i koncept času. Nicméně částicím či polím je pochopitelně naprosto jedno, že o nich my lidé tvrdíme, že existují v nějakém "čase".

Nyní k tomu zpomalování času.

Je tu problém tzv. červeného posuvu při měření frekvence fotonů z hvězd obzvláště vzdálených galaxií. Čím jsou ty galaxie vzdálenější od nás, tím více frekvenčně posunuté k červené části spektra jsou námi zachycené fotony z jejich hvězd.

To může znamenat jednu z těchto dvou věcí:

Buď
1. Jedná se o klasický Dopplerův jev, a dané galaxie se řítí tím rychleji směrem od nás, čím dále již od nás nyní jsou. To se vysvětluje skrze kypící temnou energii. Čím více od sebe jsou nějaké galaxie vzdálené, tím více je mezi nimi kypící temné energie, a tato kypící temná energie je tím rychleji ještě dále vzájemně separuje. Je to jako mezi dvěma smítky v kynoucím těstě.

Nebo
2. Fotony, podobně jako jiné částice, postupně chcípají. Jelikož říci, že se zpomalují, by nebylo konsistentní s einsteinovskou relativitou, volí se místo toho formulace, že se "zpomaluje" či "ubývá" čas.

Fotony, podobně jako jiné částice, postupně chcípají. Jelikož říci, že se zpomalují, by nebylo konsistentní s einsteinovskou relativitou, volí se místo toho formulace, že se "zpomaluje" či "ubývá" čas. // pokud fotony chcípají, tak se tím tedy stále více komplikuje poznatelnost světa, bez fotonu není světla a tedy ani pozorování a tedy ani poznání...a co to zkombinovat? jakože působení temné energie (mimojiné) brzdí fotony/čas a tím pádem se iluzivně zrychluje rozpínání a poznatelnost vesmíru jako celku nám tedy stále více uniká?

Fotony, podobně jako jiné...A co Ockhamova břitva? Proč ponechávat koncept temné energie, který měl význam v pokusu o vysvětlení stále rychleji se rozpínajícího vesmíru, ve zcela nové teorii, která vysvětluje červený posuv radikálně jinak?

Není-li vesmír podobný kynoucímu těstu, je koncept temné energie zbytečný.

A co Ockhamova břitva? Proč...Dobře, dejme tomu. Jakto, že se zpomaluje čas nám? Pokud se zpomaluje celkově, neměli bychom zrychlené rozpínání vůbec zaznamenat. Existujeme tedy v nějaké jiné autonomní soustavě než část vesmíru, kterou stopujeme?

vesmir.stoplusjednicka.cz/temna-hmota-najdeme-podstatu-odvracene-strany-kosmu-2?utm_content=buffer30b4e&utm_medium=social&utm_source=twitter.com&utm_campaign=buffer

Dobře, dejme tomu. Jakto,...Já bych tomu rozuměl tak, že když byl emitován nějaký foton z nějaké vzdálené hvězdy, který nakonec skončil nyní zde, byla ještě hmota čilejší. "Normálně" bychom řekli, že k nám ten foton nastartoval s velkou rychlostí, a pak se postupně zpomaloval, ale vzhledem k Einsteinovi musíme místo toho říct, na začátku cesty toho fotonu byly tehdejší vteřiny delší než současné vteřiny, a foton tedy během nich více urazil. S tím ovšem, jak se čas "vytrácí" z universa, jsou současné vteřiny pouhé trosky dávnějších vteřin, takže na konci své cesty ten foton ze vzdálené hvězdy letěl ve stejně "ohlodaném" času, jako kdejaký v současnosti emitovaný foton například z našeho slunce.

Já bych tomu rozuměl tak,...Tak teď už v tom mám totální hokej, ale díky :-D

Podle einsteinovské relativity je rychlost světla stále stejná. Proto mění-li se cokoli, je nutno tyto změny přisuzovat jiným veličinám - času nebo délkám. Proto se mluví třeba o dilataci času nebo kontrakci délek. Proto i když foton uletí za vteřinu méně než dříve, je nutno tvrdit nikoli, že se foton zpomaluje, nýbrž že se vytrácí čas z těch vteřin.

Nicméně nějaký dlouho letící foton, který byl emitován hrozně dávno, si z dávných časů, kdy za vteřinu urazil více než v dnešní době, evidentně může nést dopplerovský červený spektrální posuv. Aspoň si myslím, že tak to vidí ti Španělé.

Podle mě je rychlost času (...A co je to "skutečný čas jako takový"?

Podle einsteinovské...A co když je i samotný čas rozdělen na kvanta - chronony s částicovou dualitou? Někteří vědci o tom taky uvažují. Čím víc narůstá gravitace, tím víc se projevují jako částice (vlnová délka kvant se zmenšuje) a čas se tak zpomaluje. Podle Španělů se zpomaluje čas jako takový, tedy zkracuje se vlnová délka chrononů. Je to vlivem celkového nárůstu hmoty ve vesmíru na úkor temné energie, která se tak spotřebovává? Vesmír by potom měl dost času, než by veškerou temnou energii přeměnil ve hmotu...temná hmota může být nějaký mezičlánek. Kdo ví, napadá mě to, když čtu o tom Dopplerově jevu a rudých posuvech, resp. o částicích jakožto kvantech energie.

A co když je i samotný čas...Pochybuji. Čas je pouze lidské abstraktum, odvozené z pozorování pohybující se hmoty v prostoru.

Pochybuji. Čas je pouze...O gravitaci se taky často mluví jen jako o důsledku zakřivení časoprostoru (nejedná se tedy o sílu v pravém slova smyslu) a přesto se pátrá po gravitonech.

že většina fyzikálních a kosmologických teorií mlčky předpokládá, že čas se pohybuje lineárně a vpřed. Z toho pak vycházejí všelijaké výpočty stáří vesmíru, hvězd atd. Je to však jenom předpoklad, který zatím nikdo nedokázal ani nevyvrátil.

natura.baf.cz/natura/library/fyzika.html

O gravitaci se taky často...A co je to síla v pravém slova smyslu?

Jinak bavit se o tom, zda je časoprostor zakřivený kvůli gravitaci, nebo zda je naopak gravitace důsledkem zakřivenosti časoprostoru, na to nemá každý čas.

Einstein nicméně v obecné relativitě pouze popisuje důsledky gravitace, a její příčiny ho nezajímají.

Po gravitonech se pátrá v oblasti kvantově mechanického výzkumu.

že většina fyzikálních a...Ti Španělé však v červeném posuvu fotonů ze vzdálených hvězd, a to posuvu tím většího, o čím vzdálenější hvězdu se jedná, vidí důkaz, že před miliardami let byly všechny mikročástice čerstvější a svižnější než dnes, a že všechny rovnoměrně stárnou a chcípají.

Ti Španělé však v...... posuvu tím větším ...

A co je to síla v pravém...No myslím jako síla která má určité komponenty, kvanta, tedy gravitony. Stejně jako jsou k sobě částice v jádru atomu vázány silou, kterou zprostředkovávají gluony. V teorii relativity je ale gravitace spíše projevem zakřivení časoprostoru, tzn. bez tohoto zakřivení by bylo po gravitaci, tzn. na sílu v pravém slova smyslu se dá dívat jako na samostatný izolovaný jev, tedy shluk jednolitých komponentů, kvant, ale na nepravou jen jako na projev něčeho jiného - tedy gravitace není síla, ale jen vlastnost časoprostoru, jsou to jeho "záhyby". Kvantovka se zase snaží nalézt gravitony a potvrdit tak gravitaci jako reálné působení určitých kvant. Proto se asi zatím nedaří nalézt jednotnou teorii všeho.

Časoprostor je dejme tomu něco jako pomačkané prostěradlo...je nutné mluvit o těch záhybech a zvrásněních jako o síle? To asi ne, jsou to prostě jen terénní nerovnosti látky. A jelikož je nemožné, aby se cokoliv mohlo "provrtat" skrze prostěradlo (vynechme teď červí díry), tak musí tento povrch kopírovat, tedy pohybovat se po zakřivených drahách, což odpovídá projevům "gravitace".

No a časoprostor je zprohýbaný kvůli hmotě, děje se tak ale prostřednictvím síly, kterou zprostředkovávají gravitony anebo je to prostě jen jeho snadnou poddajností?

zajímavá videa o čase

youtube.com/watch?v=TPn6nwswtDI
youtube.com/watch?v=_vrwsXFcREY
youtube.com/watch?v=8zvRJ-vnPhc

A je to tady, gravitační vlny údajně zachyceny, takže zřejmě skutečná síla...

zahranicni.ihned.cz/c1-65158210-zacina-nova-epocha-fyziky-prelomovy-objev-umozni-vedcum-dohlednout-do-okamziku-kdy-vznikl-svet

výtažek z článku:
"Gravitační vlny jsou charakteristické dvěma jevy. Zatímco při dopadu kamene se rozpohybuje hmotné prostředí v podobě vlnící se vody, voda se zde hýbe a na ní se houpe například spadlý list. V případě gravitačních vln se nerozvlní hmota (voda), ale samotný časoprostor, na kterém se pak pohupují hmotné objekty. Dalším podstatným rozdílem je mechanismus, jakým vlny vznikají. Gravitační vlny dokážou generovat pouze systémy vykazující značnou asymetrii. Těmito systémy se zde rozumí například dvě hvězdy, které obíhají kolem sebe, nebo výbuch supernovy."

No myslím jako síla která...: V teorii relativity je ale gravitace spíše projevem zakřivení časoprostoru, tzn. bez tohoto zakřivení by bylo po gravitaci,

To je nicméně jako říct, že červená barva je projevem fotonů určitého rozmezí vlnových délek. Kdyby se fotony těchto vlnových délek nevyskytovaly, bylo by po červené barvě.

I zde je pořád možné se ještě tázat, proč částice schopné elektromagnetické interakce někdy emitují fotony vlnových délek, které vnímáme jako červené světlo.

Fotony které vnímáme jako červené světlo lze pozorovat, podobně jako gravitační interakce. Proto má smysl hledat mikročástice, které jsou za podobné jevy zodpovědné, které jsou jejich nositeli.

U času je to však jiné. Čas "jako takový" sledovat a měřit nejde. Lze jen vzájemně porovnávat různé simultánní a sukcesivní fysikální procesy, a bavit se například o tom, kolik sukcesivně proběhlo celých procesů A mezi začátkem a koncem procesu B, C nebo D. Proces A lze potom arbitrárně označit za etalon času. To je ovšem arbitrární akt, a nijak z něj nevyplývá, že by čas byl objektivní aspektem universa. Čas je pouze produktem lidské abstrakce a konceptuální pomůckou pro popis a analýzu dějů v universu.

: V teorii relativity je ale...Ano, souhlasím, čas je spíše lidský konstrukt. Ovšem je považován za čtvrtou, neprostorovou dimenzi kosmu.

osel.cz/8688-detekce-gravitacnich-vln-prvni-dojmy.html

Nemaje počátku ani konce.A co ty prostorové? Zřejmě taky. Nelze si představit žádné "bezčasí" či "bezprostoří", jakmile by to chtěl někdo popsat, nutně by zas musel použít časové a prostorové souřadnice - no a co si nelze ani představit, to vlastně neexistuje, popřípadě nastupuje víra :-)

A co ty prostorové? Zřejmě...Pokud jde o délky, plochy, objemy, n-dimensionální souřadnicové systémy, prostor atd., je to velmi podobné jako s časem. Fysikální objekty lze porovnávat podle toho, kolik objektů A se vejde do objektu B, kolik objektů A seřazených do lajny by pokrylo objekt B na různých jeho místech, v různých směrech či úhlech. A lze se zabývat třeba i tím, kolik objektů A by šlo proložit v přímé lajně mezi objekty C a D v okamžiku, kdy ty a ty hodiny odbíjejí takový nebo makový čas.

Z takových úvah a srovnání pak vyplývají pojmy jako délka, výška či šířka, plocha, objem, již zmíněné rozmanité systémy souřadnic, respektive koncept samotného prostoru.

Hvězdám, planetám, minerálům, rostinám, zvířatům či malým dětem je však naprosto jedno, že o nich my dospělí tvrdíme, že se vyskytují v čase, prostoru, nebo dokonce časoprostoru.