Na první pohled se může zdát, že posekaná tráva je přirozený materiál a že její splach do potoků či řek přírodě neublíží. Opak je ale pravdou – posekané rostliny ve vodním prostředí způsobují řadu problémů, které negativně ovlivňují kvalitu vody, vodní organismy i celé ekosystémy.

Německá studie ukázala, že nepropustné povrchy mohou během letní vlny horka zvýšit povrchovou teplotu až o 20,1 °C. Naopak zavedení opatření zaměřených na zlepšení mikroklimatu, jako je kombinace zpevněných povrchů a vegetace, vedlo k průměrnému snížení povrchové teploty o 5,8 °C.

Pasivní chlazení či pasivní klimatizace je pojem, se kterým se v posledních letech lze setkat především u úsporných druhů staveb. Zahrnuje různá řešení, či jejich kombinace, která teplotu v interiéru snižují nebo ji zvládnou držet na nižších hodnotách i během letních měsíců. Uživatel tak díky tomu nemusí investovat do technologií umožňujících aktivní proudění studeného vzduchu, nejčastěji klimatizací.

Intenzita sekání trávy v horkých letních dnes stále vyvolává otázky. Uvádíme přehled výhod snížení frekvence seče a ponechání vyšší travy aspoň na částech travnatých ploch. Snížit teplotu pomáhají i zelené fasády a střechy.

Letní měsíce s sebou přinášejí nejen sluneční paprsky a horké počasí, ale také vyšší nároky na údržbu zelených ploch. V kontextu městských parků a dalších zelených ploch se často objevuje otázka, zda v létě sekat trávník nebo ho nechat volně růst. Nic ale není jednostranné, i toto závisí na několika faktorech.

V moderních městech, která se stále více rozrůstají, se příroda často ocitá na okraji zájmu. Betonové plochy, dopravní infrastruktura a zástavba zabírají většinu volného prostoru, a přesto roste zájem o návrat divoké přírody do městského prostředí. Tento trend není jen estetickým nebo módním výstřelkem, ale reakcí na hlubší ekologické, psychologické a společenské potřeby obyvatel měst. Proč je tedy divoká příroda ve městech tak důležitá?

Ohňostroje a petardy bývají součástí oslav. Za jejich krásou se však skrývá méně příjemná stránka – emise škodlivých látek do ovzduší. Po každém odpálení ohňostroje zůstává ve vzduchu směs prachových částic, těžkých kovů a toxických plynů, které mohou negativně ovlivnit naše zdraví a životní prostředí. V tomto článku se podíváme na to, co přesně dýcháme po ohňostroji, a jaké riziko pro nás tyto látky představují.

Vánoce nejsou jen svátkem klidu a pohody, ale také obdobím, které zaplaví všechny smysly. Mezi těmito smyslovými vjemy zaujímá čich výjimečné místo. Vůně Vánoc dokáže probudit vzpomínky, vytvořit pocit bezpečí a naladit nás na sváteční atmosféru. Jaké vůně si s Vánoci spojujeme a proč jsou pro nás tak důležité?

Pavouků se často lidé obávají, přičemž mnozí je považují za nežádoucí návštěvníky ve svých domovech. Je však důležité si uvědomit, že tito malí bezobratlí hrají v ekosystému klíčovou roli. V tomto článku se podíváme na význam pavouků a poskytneme tipy, jak se přirozeně zbavit nadměrných pavučin ve vašem domově.

Fytoremediace je proces, kdy pomocí živých zelených rostlin lze vyčistit půdu a zmírnit její poškození. Název fytoremediace pochází z řeckého slova phyto = rostlina a latinského remedium = čistit. Tento proces lze využít též k pročištní půdy po povodních či jiných ekologických katastrofách.

Organizace ADRA Česká republika vypisuje veřejnou sbírku SOS ADRA: Povodně 2024. S poskytováním humanitární pomoci během přírodních katastrof máme dlouholeté zkušenosti — pravidelně pomáháme zasaženým lidem při záplavách, hurikánech či zemětřeseních nejen v zahraničí, ale také v Česku. Na postižená místa jsme připraveni vyslat dobrovolníky i specializované týmy, které pomohou při odstraňování následků povodní, také tentokrát

Jaro a léto je období, kdy můžeme osvěžit nejen svou každodenní rutinu, ale i oživit prostor kolem sebe. Česká nábytkářská společnost RIM nabízí 5 tipů, jak přivítat dovolenkovou sezonu a doplnit dům o stylové letní prvky.

Divoké rostliny hrají klíčovou jsou často považovány za samozřejmou součást krajiny. Buď si jich nevšímáme nebo je považujeme za plevel. Avšak podíváme-li se na ně hlouběji, objevíme mnoho důležitých funkcí, které plní, a to jak v divoké přírodě, tak i v intravilánu obcí.

Ty tam jsou časy, kdy všichni měli v obývacím pokoji mohutné a těžké stěny, které ubíraly nejen prostor, ale i vzduch. Interiér působil přeplněně a nám se v něm někdy obtížně dýchalo. Dneska je doba jiná, stěny do obýváku jsou menší, jednodušší a většinou je tvoří jen pár jednodušších kousků. Jak vybrat tu pravou?

Silvestrovská pyrotechnika, s jejími světelnými ohňostroji a výbuchy barev, se stala symbolem oslav Nového roku. Nicméně, ve stínu této krásy leží důležitá otázka: Jak moc bychom měli používat tuto formu oslav a jaké jsou důsledky ohňostrojů a petard? Zvyšujeme jimi skutečně radost a slávu této události, nebo přinášíme rizika pro naše zdraví a životní prostředí?

Čmeláci jsou fascinující a důležití tvorové naší přírody. Jejich význam v ekosystému je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát. Ti malí chlupatí pracanti mají velkou roli při opylování rostlin a zachování biologické rozmanitosti.

Mezinárodní den prevence ničení životního prostředí v průběhu válek a ozbrojených konfliktů je významným dnem, který nás upozorňuje na devastující dopady války na naši planetu. Tento den byl zaveden Organizací spojených národů (OSN) a slouží k tomu, abychom si uvědomili, jaký vliv mají konflikty na životní prostředí.

Podzim nabízí mnoho skvělých příležitostí k relaxaci, zlepšení duševního zdraví a tvoření útulného prostředí. Zjistěte v našem článku, jak si užít podzim na plno!

Pandemie covidu přilákala lidi po celém světě více k zahrádkaření. Zvýraznily se sociální i zdravotní přínosy tohoto fenoménu, protože lidé se mohli setkávat v bezpečném venkovním prostředí a zároveň v době narušených globálních toků zboží měli vlastní potraviny.

Světová zdravotnická organizace (WHO) aktuálně varuje že dýcháme vzduch plný škodlivin a celosvětově každé šesté úmrtí lze přičíst chorobě v důsledku znečištění životního prostředí.