Reklama

Dysfagie: když polykání přestává být samozřejmostí

Dysfagie je odborný výraz pro poruchu polykání. Nejde jen o běžné „zaskočení“, ale o stav, kdy je polykací mechanismus narušen tak, že komplikuje příjem potravy, tekutin i běžný každodenní život. Může být dočasná, ale také chronická – a vždy vyžaduje pozornost, protože s sebou nese zdravotní rizika.

Jak polykání funguje a proč se může narušit

Polykání je překvapivě složitý proces. Zapojeno je více než 30 svalů, nervy, jazyk, patrová oblast, hrtan i jícen. Pokud některá část nefunguje správně, potrava nebo tekutina nepostupuje jako obvykle.

Dysfagie může vzniknout:

1. Orofaryngeální (v ústech a krku)

  • slabost nebo nekoordinace svalů jazyka a hltanu
  • neurologické příčiny (např. po cévní mozkové příhodě, při Parkinsonově nemoci, roztroušené skleróze)
  • po operacích, zánětech nebo při nádorových onemocněních

2. Ezofageální (v jícnu)

  • zúžení jícnu (striktury, refluxní nemoc → chronické podráždění)
  • poruchy motility (achalázie)
  • mechanická překážka (např. nádor, divertikl)

Typické příznaky dysfagie

  • pocit uváznutí jídla v krku nebo na hrudi
  • kašel nebo dušení při jídle
  • opakované zaskočení, zejména u tekutin
  • bolest při polykání
  • chrapot po jídle
  • nevysvětlitelné hubnutí a únava
  • časté infekce dýchacích cest (riziko aspirace)

U starších lidí či lidí s neurologickými potížemi se dysfagie často projeví velmi nenápadně – například pomalejším jídlem, vyhýbáním se některým potravinám nebo změnou hlasu po polknutí.

Možná rizika: proč dysfagii nepodceňovat

Dysfagie může vést k:

Reklama
  • podvýživě a nedostatku tekutin
  • aspirační pneumonii (vdechnutí potravy nebo tekutiny do plic)
  • zhoršení imunitních funkcí, únavě a slabosti
  • psychickým dopadům – sociální izolace, strach z jídla, snížené sebevědomí

Zejména u seniorů a neurologických pacientů je aspirace jednou z hlavních příčin hospitalizací.

Diagnostika dysfagie

Odborník (typicky ORL lékař, gastroenterolog nebo specialista na polykání – logoped/klinický logoped) může využít:

  • ORL vyšetření
  • FEES (endoskopické vyšetření polykání)
  • videofluoroskopii
  • manometrii jícnu
  • gastroenterologické vyšetření jícnu

Správná diagnostika určí nejen typ dysfagie, ale i míru rizika aspirace (vdechnutí).

Léčba a doporučení

Léčba závisí na příčině. Může zahrnovat:

1. Rehabilitaci polykání

  • specializované logopedické techniky
  • posilování svalů jazyka, rtů a hltanu
  • nácvik správných polykacích vzorců
  • posturální strategie (např. mírný předklon při polknutí)

2. Úpravu stravy

  • zahušťování tekutin
  • měkká, kašovitá nebo mixovaná strava
  • vyhýbání se suchým nebo drobivým potravinám
  • pomalejší tempo jídla + menší sousta

3. Léčbu základního onemocnění

  • kontrola refluxní choroby jícnu
  • řešení striktur (zúžení)
  • léčba zánětů a infekcí

4. Doplnění výživy

U lidí s úbytkem hmotnosti se často doporučuje:

 

Jak může pomoci celostní přístup

I když je dysfagie medicínský problém, často hraje roli i psychika, stres a napětí svalů v oblasti krku.

Užitečné mohou být:

  • EFT technika pro uvolnění stresu spojeného s jídlem
  • polyvagální regulace pro zmírnění napětí v oblasti hrdla
  • úprava stravy dle individuální tolerance
  • podpora trávení (např. aloe vera, probiotika)
  • práce s dýcháním (zlepšení koordinace mezi dechem a polykáním)

 

Kdy vyhledat lékaře

Určitě doporučit odborné vyšetření, pokud:

  • potíže trvají déle než 1–2 týdny
  • dochází k častému zaskakování
  • je přítomné hubnutí, únava nebo bolesti při polykání
  • objeví se kašel nebo dušnost při jídle
  • pacient má neurologické onemocnění

 

Shrnutí

Dysfagie je porucha polykání, která může mít nenápadný začátek, ale významný dopad na zdraví i psychiku. Včasná diagnostika, úprava stravy, cílené cvičení a komplexní přístup dokáží výrazně zlepšit komfort, bezpečnost i kvalitu života.

MK

Reklama

Komentáře

Reklama