Existuje Bůh?

píšeš: Jsem silně věřící
(To znamená evolucionista)

To jsem poznal...
Já ale ne.
Já nevěřím tomu, že je možné vytvářet nové užitečné informace náhodným přehazováním písmenek ve 134 sadách encyklopedie světa Britannica.

(Jedna encyklopedie světa Britannica je složená z 32 knih.)

Každému, kdo není silně věřící v evoluční teorii, a kdo žije v reálném světě, tomu musí být jasné, že náhodným přehazováním písmenek (mutace), ve 134 sadách encyklopedie světa, bude docházet jenom ke stále větší ztrátě informace.

Jelikož se identifikuješ...Ale vždyť já říkám jinýmy slovy přesně totéž co ty, bratře Marku. Nechápu, v čem vidíš rozdíl. Protože klima a celé přírodní prostředí nastavil Bůh dokonale tak, aby se nikdy moc nezměnilo a jen dynamicky oscilovalo kolem dokonalých hodnot, tak pěnkava ani červ nepotřebuje žádné větší změny, než trochu změnit velikost křídel nebo zobáčku. Nějaké další změny jsou zcela zbytečné, proto jim Bůh zamezil. Kdokoli by se pokusil přesáhnout rámec svého druhu hromaděním mutací, toho stihne trest rakoviny.

Jsem silně věřící v posvátnou Bibli, a tam se nic o tom, že by se ryba mohla změnit v člověka, nepíše. Proto je mi jasné, že je to zhola nemožné. Každý, kdo má rozum, věří v zázračnou překážku, která nemůže překonat hranice Bohem vymezeného druhu.

Může snad uragán rozložit rybu a sestavit z ní člověka? Nemůže, takže to zhola nejde.

Jelikož se identifikuješ jako Silně věřící, tak to znamená, že také věříš tomu, že se ryba může změnit v člověka díky náhodným mutacím v DNA.

Ty tedy píšeš: "Bůh přesně stanovil meze jednotlivých biologických druhů. V rámci druhu je variabilita možná, ale mimo rámec druhu je zapovězena."

Je to jinak.
Každý druh je vytvořen tak, aby se mohl přizpůsobit prostředí ve kterém žije.
Například když je v daném místě lepší větší zobáček, tak přirozený výběr vybere větší zobáček (vis Darwinovy pěnkavy).

Darwin si z důvodu nedostatku lidského poznání té doby myslel, že pozoruje evoluci (mutace), a že za miliony let by se pěnkavy mohly proměnit klidně ve slona.

Vědci ale zjistili, že se nejedná o náhodné genetické mutace, ale jenom o genetickou variabilitu uvnitř druhu.

Tudíž pěnkavy budou pořád pěnkavy.

Genetická variabilita může pracovat jenom z informacemi, které genofond daného druhu nabízí, a proto i schopnost se přizpůsobit má své meze.

Pro lepší pochopení doporučuji toto video
http://autosalontv.cz/autosalon-40-1/opel-adam

Jasně!
Všechno je to jeden velký třesk!

Bůh není.

Někdo neinformovaný...Zdravím, bratře souvěrče. Trošku mě mateš. Nejdřív napíšeš, že je to přesně naopak, než to říkám já, a pak to napíšeš přesně stejně.

Vskutku, Bůh přesně stanovil meze jednotlivých biologických druhů. (Jeho druhový katalog se bohužel nedochoval, asi to byl Jeho záměr.) V rámci druhu je variabilita možná, ale mimo rámec druhu je zapovězena. Proč by se taky mělo povolovat něco, co Bůh nikdy nezamýšlel? Bůh zamýšlel, že naše planeta bude vždy stejná. Jen se třeba trochu změní větry, takže bude potřeba změnit křídla nebo zobáček, ale všechno bude vždy oscilovat kolem normálních a dokonalých hodnot vyhovujících všem biologickým druhům. Tak to zajistil Bůh. Nějaké zásadní změny klimatu jako ty směšné doby ledové, vysušování saharských lesů nebo zaplavování země jsou všecko jen podvody, lži a výmysly evolucionistů!

.

.

.

.

.

..

.

Někdo neinformovaný píše:"Neboť On (Stvořitel) ví, že životní prostředí se nikdy nemění a měnit nebude, a vlastně nic se nikdy nemění, takže nikdo nemá důvod se něčemu přizpůsobovat...

Dobrý vtip!"

Znám lepší..., ale vtip to asi je.

Ve skutečnosti to je přesně opačně.

Každý druh je vytvořen tak, aby se mohl přizpůsobit prostředí ve kterém žije.
Například když je v daném místě lepší větší zobáček, tak přirozený výběr vybere větší zobáček (vis Darwinovy pěnkavy).

Darwin si z důvodu nedostatku lidského poznání té doby myslel, že pozoruje evoluci (mutace), a že za miliony let by se pěnkavy mohly proměnit klidně ve slona.

Vědci ale zjistili, že se nejedná o náhodné genetické mutace, ale jenom o genetickou variabilitu uvnitř druhu.

Tudíž pěnkavy budou pořád pěnkavy.

http://www.vesmir.cz/clanek/geneticka-variabilita
Čím je dána genetická variabilita:

Genetická variabilita je dána především samotným obrovským množstvím genetické informace zakódované v molekulách DNA (deoxyribonukleové kyseliny) přítomných v jádrech buněk ve formě chromozomů. Jako příklad obrovského množství genetické informace uveďme člověka, i když obdobně to platí i pro jiné druhy. Podívejme se, jaká je genetická podstata toho, proč jsme každý jiný co se týče znaků, vlastností, mentálních schopností, reakcí apod.

Jedinec se svými asi 100 miliardami (1011) buněk vzniká dělením z původně jediné buňky, zygoty, která vznikla spojením dvou pohlavních buněk, vajíčka a spermie. Již v původní jediné buňce, zygotě, je obsažena veškerá genetická informace pro „celého“ člověka. Tato kompletní informace je zakódována v chemickém složení molekul DNA, která u člověka tvoří 23 párových útvarů – chromozomů. Každý chromozom člověka je vláknem DNA o průměrné délce 50 mm, to znamená, že celková délka DNA molekul v jádře každé buňky je zhruba 2 m! K tomu, aby se to vše „směstnalo“ do buněčného jádra, existují velmi důmyslné mechanizmy vinutí a kontrakce vláken DNA. Odhaduje se, že na těchto chromozomech je lokalizováno přibližně 50 000 (střední odhad) strukturních genů, které determinují znaky a vlastnosti organizmu. (Dosud však neznáme všechny znaky, které jsou těmito geny kódovány). Každá z funkčních jednotek, tj. genů, je přítomna dvakrát, a navíc se může vyskytovat v mnoha, třeba i desítkách a stovkách různých variant, nazývaných alely. Existence párových jednotek dědičnosti, které se vyskytují v různých variantách (tzv. genetický polymorfizmus), je základním faktorem genetické rozmanitosti. Např. jeden z genů imunitního systému člověka HLA-B se vyskytuje ve více než 30 variantách — obsahuje více než 30 alel. Počet párových kombinací těchto alel u jedinců, neboli počet různých genotypů, je pak asi 500, přesně n(n+1)/2. Množství těchto kombinací nesmírně vzroste, uvažujeme-li o všech polymorfních genech daného organizmu.

Jak je udržována genetická variabilita:

Při přenosu genů na potomstvo prostřednictvím pohlavních buněk se podle principu segregace a kombinace párových jednotek dědičnosti – genů – může vytvořit obrovské množství geneticky rozmanitých pohlavních buněk (gamet). Principy segregace a kombinace genů, které formuloval J. G. Mendel již před více než sto lety, jsou základními principy v genetice.

I když později byla prokázána důležitá výjimka z principu nezávislé kombinace genů, spektrum všech možných kombinací zůstává zachované, pouze pravděpodobnost některých kombinací genů (resp. jejich alel) v gametách je nižší. Týká se to genů lokalizovaných na stejném chromozomu, jež mají tendenci rozcházet se do gamet společně a mohou rekombinovat pouze po fyzické výměně částí párových chromozomů mechanizmem tzv. crossing-overu.

Každý člověk obsahuje podle experimentálních odhadů asi 6,7 % genů ve dvou odlišných variantách. Říkáme, že je pro tyto geny heterozygotní. Při tvorbě gamet podle Mendelova principu segregace a kombinace a při středním odhadu počtu genů u člověka dojdeme k výpočtu, že počet geneticky různých typů pohlavních buněk jedince je asi 101000. Takovéto množství gamet nemůže vytvořit nejen jednotlivá lidská bytost, ale ani všichni lidé za dobu existence lidstva. Tento počet možných typů gamet je dokonce nesrovnatelně vyšší než současné odhady protonů a neutronů ve vesmíru.

Kombinace a rekombinace genů tak představují při přenosu genetické informace z rodičů na potomky dva hlavní mechanizmy zajišťující genetickou rozmanitost gamet, a tím i potomků z těchto gamet vzniklých.

Pohled na genetickou variabilitu z hlediska molekulární genetiky

Zatím jsme demonstrovali genetickou variabilitu z hlediska klasické genetiky, kdy jednotkou genetické informace je gen, tedy část chromozomu (molekuly DNA), která je naprogramována k tvorbě určitého znaku či funkce organizmu. Jiný přístup je pohled molekulárněgenetický. Ten je v souladu s uvedenou koncepcí klasické genetiky, avšak tím, že může ještě blíže definovat zápis genetické informace uvnitř každého jednotlivého genu, rozšiřuje obsah uchovávané genetické informace, a tudíž spektrum genetické rozmanitosti. Jednotlivé geny jsou tvořeny množstvím základních stavebních kamenů, jejichž podstatnou částí v DNA pro zápis genetické informace jsou nukleotidy s bázemi adeninem, tyminem, cytozinem a guaninem. Zjednodušeně řečeno, různé kombinace tří z těchto bází tvoří genetický kód, „kód života“, nejmenší genetickou informační jednotku buňky. Každá funkční jednotka – gen – je tvořena průměrně asi 1000 bází. Z toho pohledu pak sada chromozomů člověka obsahuje asi 3,5 miliardy bází. Je to tak velké množství, že by tištěný kompletní katalog genetické informace přítomné v jádře každé buňky člověka (zapsaný pomocí sledu nukleotidových bází) zabral 134 sad kompletních svazků Britanniky. Nebo kdybychom si jej prohlíželi na obrazovce počítače a dívali se na každou nukleotidovou bázi jednu sekundu, trvalo by nám při osmihodinové pracovní době přes dva roky, než bychom přehlédli celou molekulu DNA. Toto obrovské množství genetické informace zároveň v sobě skrývá kvantitativně ještě více rozdílů mezi jedinci. M. Kimura (1974) odhadl, že dva nepříbuzní jedinci ve velké lidské populaci se od sebe liší průměrně asi jedním milionem nukleotidových míst.

Vezmeme-li světovou populaci, pak by člověk jako druh byl charakterizován asi 2,8.1019 nukleotidů, tj. počtem srovnatelným s celkovým počtem hvězd ve viditelném vesmíru, jehož informační obsah pravděpodobně přesahuje obsah všech knih, které kdy člověk napsal. Přitom bylo odhadnuto, že genetická informace v DNA pro 6 miliard lidí by se vešla do objemu menšího než 1/10 tablety aspirinu.

...Důkaz tvého rezolutního...Dlouho jsem se na tyhle diskusi tak nepobavila. Doufám, že to byl úmysl :-)

...Bůh povolil pouze mutace......Důkaz tvého rezolutního tvrzení máš?... Přece nebude povolovat něco, co není potřeba! Je snad Bůh nějaký hej počkej, aby povolil kde co? Teda on nám samozřejmě dává absolutní svobodnou vůli, ale je třeba vzít v úvahu, že kdo se nebude řídit jeho příkazy, bude navždy zatracen.

...Máš nějaký důkaz, že ten tvůj Bůh existuje? ...Si to najdi v Bibli. Tam se píše, že je pravda všechno, co se tam píše. A taky se tam píše, že Bůh existuje. To je nad slunce jasnější důkaz boží existence.

...Bůh povolil pouze mutace v rámci druhu... Důkaz tvého rezolutního tvrzení máš?

...Neboť On ví, že životní prostředí se nikdy nemění a měnit nebude, a vlastně nic se nikdy nemění, takže nikdo nemá důvod se něčemu přizpůsobovat...

Dobrý vtip!

Jo, mimochodem, tahle diskuse se jmenuje "Existuje Bůh?".
Máš nějaký důkaz, že ten tvůj Bůh existuje?

Bůh povolil pouze mutace v rámci druhu. Přesně definoval, co je který druh a nepovolil nikomu mutovat mimo jeho rámec. Neboť On ví, že životní prostředí se nikdy nemění a měnit nebude, a vlastně nic se nikdy nemění, takže nikdo nemá důvod se něčemu přizpůsobovat. Kdokoli toto pravidlo poruší, bude potrestán rakovinou.

Nikoli. Hromaděním mutací...Moment, tak to v Bibli nebylo. Tam se píše, že stačí říc "Budiž světlo" a vznikne ryba i člověk i nádor.

Nikoli. Hromaděním mutací se ryba změní v člověka!!!!!