Existuje Bůh?

Dick Feynman, fyzik...Ve jménu Otce i Syna i ducha svatého... Ámen. Tak vědci bádejte, co to znamená. ? ? ?

Dick Feynman, fyzik zidovskeho puvodu pise ve sve knize ze jej navstivili verici že sedmy den je zakazano pracovat s ohnem a jestli elektricka jiskra ve vypinaci je ohen, ze na privolani vytahu maji najmuteho jinoverce, feynman rekl ze ohen to neni a na podobne uvahy nema čas.
spousta veřících kteří se řídi biblí v sedmy den nepouzíva elektricke spotrebice.
co myslite co je dulezitejsi, jestli zapnutimsvetla v nedeli jsem porusil bozi prikazani nebo treba hledat lek na rakovinu?
veřící řekne, mas rakovinu protože jsi zapinal svetlo v nedeli a porusenim bozich narizeni te stihl trest a proto lek neni treba, buh te vyleci a neverici rekne jsi nemocny protoze jsi kouril mnoho cigaret.
pokud veda potvrzuje myslenky víry, verici vedecke objevy vykrikuji do sveta ale myslenky nabozenstvi nikdy nesouhlasi s vedou, veda bere nabozenskym otcum pravo na absolutni pravdu. totiz to ze ani nabozensti otcove neznaji jedinou spravnou pravdu jak nam tvrdi, jsou nedokonali lide jako ostatni.
to je vztah vedy a nabozenstvi.

Bůh existuje pro toho kdo v...A pro mně je Bůh zase mimozemšťan z jiné planety. Dokonce by se dalo souhlasit s učením Krista za příznivých okolností. Ale co třeba porušení přikázání, například v době války ? Nechat se zabít bez boje ? Nebo když člověk je chudý a má hlad ? Nepokrást a umřít hlady ? Jak napsal moudrý král Šalomoun: "Všechno je marnost." A začal hřešit proti Bohu. ? ? ?

Bůh existuje pro toho kdo v něj věří,Bůh je víra .Každý člověk má právo v něco věřit a když věří v Boha tak pro něj existuje.Když věří,má pocit že není na své trápení sám a proto nepropadá tak snadno depresím.Zpověd u kněze je pro něj neco jako u nevěřícího lékař na ps.

zdravím neznaboha a musím...I já Tebe zdravím.
Až se případně prokutáš zpět diskuním vláknem, zjistíš, že to, co píšeš o bibli, zde již zhruba před rokem bylo. Dokonce to vypadá, že cituješ z úplně stejného webového zdroje.

Veškeré argumenty, které "vědecky" dokazují naprostou přesnost bible, jsou klamné.
Nebudu zde rozebírat vše, opakování není matka moudrosti, leč otec otravnosti.
Takže jen k argumentu kulatosti země.
Není to pravda. V hebrejském "originálu" je slovo kruh (vyhledej si v diskusi). Sama připustíš, že mezi kruhem a koulí je podstatný rozdíl. Kruh evokuje přirozený obzor a plochou zem. Kulatost zemská je až antickým poznatkem, souvisejícím s rozvojem mořeplavby.
Takhle by šel rozebírat jeden argument za druhým, což zde již bylo hluboce učinšno a nemá význam tuto všc znovu rozpatlávat.

Bohužel; bible jsou zjevně pouhé staré pověsti Hebrejské - a musí se k ní přistupovat jako ke každému jinému historickému pramenu. Bible je jako historický pramen cenná i proto, že z dob, kterých se dotýká, mnoho jiných pramenů není. Naneštěstí dnešní bible byla během historie opakovaně redigována, což její pramennou hodnotu poněkud snižuje.

Domnívám se, že přirozená morálka je to, co se přirozeným výběrem vyvinulo jako modus vivendi vzájemného soužití lidí tak, aby se navzájem nesežrali a dokázali účinně spolupracovat. Ti, kteří se od tohoto modelu chování příliš odchýlili, nepřežili.

Proto jsou zásady "přirozené morálky" zabudovány do "desater" všech evolučně úspěšných věrouk a náboženství.

A ještě jeden dovětek pro doplnění :-)

Profesor Frank Tipler o tom jakým směrem ukazuje fyzika

tiplerKdyž jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko - křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky.
Profesor matematické fyziky Frank Tipl

zdravím neznaboha a musím poznamenat,že jsi mě rozesmutnil,myslela jsem, že to s Tebou něco uděla a Ty tak na mw. No nic 1 : 0 jedem dále :-)

Takže zkusme zas něco o Bibli, kdo je za a kdo proti? Argumentu je hodně proti, ale ráda bych věděla, zdali Ti proti si s ni něco přečetli a zajimali se aspoň o jeji historii.

Zde par informaci a pravě ne ode mně, takže vlastně mě se to netýka, pokud nebudete souhlasit :-)

c) Historická přesnost Bible

Nelson Glueck, slavný židovský archeolog, hovořil o tom, co nazval „téměř neuvěřitelně přesnou historickou pamětí Bible, zejména tam, kde je podepřena archeologickými nálezy“. William F. Albright, považovaný ve světě za jednoho z velkých archeologů, prohlásil: „Nadměrná skepse, kterou chovaly k Bibli významné historické školy osmnáctého i devatenáctého století a s níž se občas setkáme i dnes, se postupně vytrácí. Objev za objevem ověřuje přesnost nesčetných podrobností a přispívá k rostoucímu uznávání hodnoty Bible jako historického pramene.“

Sir William Ramsay, považovaný za jednoho z největších archeologů vůbec, vyrůstal v polovině devatenáctého století v ovzduší německého historického skepticizmu a tak nevěřil, že jsou zprávy Nového zákona historicky spolehlivé. Jeho archeologické výzkumy ho však přivedly k poznání, že tento skepticizmus je neoprávněný. A tak zcela změnil názor. Ve své práci o Lukášovi, autoru Lukášova evangelia i Skutků apoštolů, Ramsay napsal: „Lukáš je historikem prvního řádu…měl by být řazen k největším historikům vůbec.“ (V mnoha konkrétních případech potvrzuje archeologie přesnost Bible. Existuje mnoho míst Bible, která skeptici považovali za nepřesná, většinou z toho důvodu, že pro ně neexistovaly doklady v nezávislých pramenech; posléze však vždy vykopali archeologové pro tu kterou biblickou zprávu důkazy).

d) Vědecká přesnost Bible

Ačkoliv Bible jako taková není vědeckou knihou, obsahuje poznatky, které můžeme pokládat za vědecké informace. Několik příkladů: že Země je kulatá (Iz 40:22); Země je zavěšena v prostoru bez opory (Jb 26:7); počet hvězd nelze spočítat (Gn 15:5); hydrologický cyklus; mořské proudy; živé organizmy se rozmnožují podle druhů; mnoho poznatků o zdraví, hygieně; stravování; fyziologii (jako třeba důležitost krve, např. Lv 17:11); první a druhý termodynamický zákon (např. Iz 51:6) a mnoho dalších skutečností.

Zde něco

A to je právě průšvih křesťanství, které říká, dělej vše proto, abys byl šťastný, věř proto, abys byl šťastný. Dodržuj ta a ta pravidla, abys ty byl šťastný

Neříká, buď šťastný, abys i ostatní udělal šťastnými

právě proto tomu říkám...Tvoje štěstí nemůže existovat izolovaně od štěstí jiných.

Co my v moderni Evrope...právě proto tomu říkám přirozená morálka. Netvrdím, že není závislá na kultuře. A věz, že naše moderní evropská morálka souvisí s křesťanstvím už velice málo.

zhruba znamená jít si za...Co my v moderni Evrope vnimame jako stesti, spokojenost a ohleduplnost by vsak v rade jinych kultur prilis nerezonovalo. A podobne nase hodnoty se tez urcite z neceho drivejsiho vyvinuly.

Psala jsem zde něco o...Víš, tvé povídání je sice roztomilé, ale poněkud velice nepřesné. Velká část je i principiálně chybná, ale to teď není meritem věci.

SKEPTIK nemůže tvrdit, že něco neexistuje. Skeptik řekne: Nemám dost důkazů, abych mohl jednoznačně tvrdit, že to a to existuje. Proto o existenci toho a toho důvodně POCHYBUJI. Pokud by totiž tvrdil, že na základě nedostatku positivních důkazů je možno jednoznačně říci, že dotyčná věc NEEXISTUJE, nejen, že by se dopustil chybného logického úsudku, ale také by přestal být skeptikem, ale stal by se VĚŘÍCÍM, tím, kdo bez důkazu věří v NEEXISTENCI něčeho.

Pokus skeptik shledá důkazy jednoznačně svědčící pro existenci předmětné věci, na jejich základě svůj názor změní. Naopak věřící svůj názor za žádných okolností nezmění, nic ho nemůže v jeho pevné víře zviklat.

Pokud ti tedy vytane otázka, jaký rozdíl je mezi pochybovačem a skeptikem, tak věz, že žádný. Je to dvojí pojmenování stejného.
Takže by vlastně v tvém příběhu úplně stačila dvojčata.

Tvůj "věřící" také není skutečným representantem věřícího. Své úvahy totiž odvíjí z ověřitelných fakt. („Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout její hlas, jak zpívá nebo cítit, jak hladí náš svět.") Což je popis metody ke zjištění pozorovatelných (vnímatelných) skutečností.

To vše mne vede ke konstatování, že tvůj příběh je sice roztomilý, ale poněkud mimo mísu; protože diskutovanou problematiku nevystihuje, nýbrž se s ní ve velké části míjí.

> čím míň bibli...zhruba znamená jít si za svým štěstím a spokojeností a být při tom ohleduplný k druhým. A ne poslouchat nadbytečná zastaralá pravidla o poslušnosti, pýše, předmanželském souložení apod. Znamená to řídit se vlastní intuicí, a ne listovat zuřivě v bibli, kdykoli mám podezření, že bych já nebo někdo kolem mě mohl něco udělat "špatně".

Dost dobry. A co rekly ty...Pochybovač se divil: "Do nebe? Jak může něco padat nahoru? Za celý svůj život jdu pořád jen dolů."

Skeptik na to: "Na druhou stranu, celej život jsme ve sračkách nebo v hajzlu, takže už to snad může být jenom lepší."

bible nemá patent na pravdu,...> čím míň bibli znáš, tím snáze si uchováš zdravý rozum i přirozenou morálku...

Jsem sice ateista, ale nejsem si jisty, co je to prirozena moralka, a uz vubec nechapu, jak by trapna ignorance v oblasti zakladnich del literarni kultury Stareho sveta mohla pomoci prislusnemu ignorantovi uchovat si zdravy rozum.

Dost dobry. A co rekly ty zbyvajici dva exkrementy?

Věřící hovno povídá:..."Někdy, když jste úplně zticha, je slyšet, jak v trubkách kolem proudí životodárná tekutina, která si nás vezme do nebe."

Psala jsem zde něco o...Věřící hovno povídá: "Náš život v této míse je jen proto, abychom po spláchnutí žili v hojnosti, lásce a věčné blaženosti."

Předpokladal jsem, alespon...bible nemá patent na pravdu, kdy ti to konečně docvakne? Je to spíš naopak: čím míň bibli znáš, tím snáze si uchováš zdravý rozum i přirozenou morálku.