Panická porucha 2

na co je lek

Ahojky vsem, lidickove. trvalo mi asi hodinu, nez jsem precetla vsechny prispevky, od minule stredy.Je to ohromne, jak se tady nekolik lidi dokaze takhle vzajemne podporovat. Zazitky z metra jsou opravdu uzasne, vzdycky trnu, kde bych sebou tak mohla prastit, vzdycky si hledam to nejmekci, nejcistci a bezurazove mistecko:-))posledni dobou mam dost silnou zaludecni neurozu, a to se mi musi stat zrovna pred Vanoci, kdy je toho tolik na kostovani.Docela me prekvapilo, ze vetsine z Vas se mota hlava hlavne pred spanim, to me prave skoro vubec. Ale ty rana a dopoledne jsou u me mdlobny a to denodenne:-((

Atd, Eva R. se snaží poctivě odpovídat všem, ale je možné, že v záplavě těch příspěvků něco přehlédla, nebo nevěděla, jak reagovat, jakou radu Ti dát, tak proto neodpověděla. Asi máš důvod, proč nenapsat víc, to po Tobě nemůže nikdo chtít a respektujeme to, ale jak Ti potom máme poradit, když vlastně nevíme v čem? Moc bych Tě chtěla pochopit, třeba bych Ti mohla v něčem i poradit, ale bojím se, že nechápu vůbec Tvůj problém. Radko, Vánoce jsou nejhezčí, když jsou malé děti, uvidíš, že časem taky tyhle svátky budou i pro Tebe krásné, když uvidíš rozzářená dětská očička, jak se těší z dárků.. To je vážně nádherný pocit. A i později, když už jsou větší, je to jiné, než když je člověk sám, nebo jen s přítelem, aspoň tedy podle mě. J.

Pajko, strasne se na nej tesim, jen musim pockat nez mi jeste poslou jeho dokumenty a ted se jen modlim, aby mi ho nevzala ta prokleta vlna. Ted jsem byla na strankach sdruzeni ceska katolicka charita a clovek uz vazne nevi, kde by mel pomahat driv. Proc se dejou takovy zverstva ??? Nemuzu se na nic soustredit a jen surfuju a hledam nove zpravy o obetech a pritom se vnitrne nicim, ale co je to proti situaci u nich. Ach jo. Pajko,je mi lito, ze Ti dopadly ty Vanoce tak jak dopadly, budeme se z nich vzpamatovavat jeste dlouho, co? Opravdy ty svatky ze srdce nenavidim.A zase zelvim . . . .

EVA R:"Já jí tady psala a ona neodpovídala, tak mě to taky nějak vykolejilo"No, a právě něco v tom smyslu se mnou smýklo... jenže na svátky... tak jsem si z blbosti znásobila prožitek samoty... a vezla jsem se jako nikdy...říkala jsem, že sem nepatřím... Tak já už se nebudu ani dívat... mezi rychlíky... snažila jsem se nikoho neošidit, dokonce si kvůli tomu před vánoci (a pak ještě po nich) pustila zpětně všechny vaše příspěvky - to depresisté dělají, že se snaží být důslední)...což má své neblahé následky.Když už jste pod stolem, nemůžete nic.Evi, vyjádřila jsem Ti i jakousi zkroušenost s nabídkou... A?Nemusela jsem se loučit, přesto jsem to udělala, snažila jsem se, aby to bylo slušné..., protože mi při tom bylo i smutno...a některé jsem si tak trochu zamilovala...Prostě máme totálně odlišný rytmus a já jsem ke všemu tak "tajemná"... (Ale ani to nemohu přece vysvětlovat každý týden znovu) Bože, ano - udělala jsem chybu, neměla jsem tam lézt... Zbytečně jsem měla další ouzko. A slzy jako hrachy - jiné než prvně...Vím, že za nic nemůžete, JE TO MOJE CHYBA (ale to vlastně vím jen já) Žijte, bojujte neubližujte. Sbohem

Byl úplněk a ještě po vánocích, po zemětřesení, o jehož následcích zprávy otřesou :( nedivte se, že je vám špatně...Myslela jsem, že má sebekontrola funguje a přesto jsem se zhroutila při vědomí, že už dlouho a pořád dál na mnoha praktických životních postech supluju mužský element. Trvá to už dlouho a mé rezervy i elán byly vyčerpány. Navíc mé blízké okolí hrubě zahřešilo na moji dobrotu a má reakce byla bouřlivě bolestná až k naprostému vyřerpání. Zapomněla jsem zase jednou počítat s lidskou vypočítavostí :(((P.S. Radko, chtěla bych ještě stihnout taky malýho Inda. Už mám jednoho velkýho vystudovaného :)

Ahoj!!Taky mě ty letošní vánoce dost vyčerpaly, hlavně psychicky, protože se již třetí rok opakuje ta samá situace-manžel je buď nastydlý, nebo má nějaký podivný kašel neznámého původu, ale umírá, nekomunikuje, samozřejmě za to můžu já..Takže to mě vyčerpává snad víc, než jakákoliv práce. Přesně tohle bylo loni a předloni, potom se mu spustila rýma a bylo to. Ale ty dny jsou opravdu děs, poslouchat nářky a přitom neřekne, co mu vlastně je. Evi R, nesmíš se bát si jít večer lehnout, protože takhle se to zaručeně vrátí, já jsem mívala to samé, bez motání tedy, ale při usínání jsem se začala "propadat", potom jsem nemohla dýchat, arytmie a čím víc jsem se toho bála, tím častěji tyhle stavy přicházely. Potom se mi to zase časově posunulo do noci, probouzela jsem se, už jsem se bála do té postele jít. Je to tzv. "situační strach", máš strach z určitých míst a situací, protože tam se Ti udělalo špatně a očekáváš, že se to bude opakovat. Potom mě to přešlo, ale až po dost dlouhé době a občas se mi tyhle stavy vrátí, ale už minimálně. Ale asi dvakrát jsem se "propadla " na tom samém místě, u Vietnamců na trhu u jednoho stánku, potom jsem se tomu místu obloukem vyhýbala:-(((.DITO, básnička je opět super, na Pretty Woman jsem se taky dívala, asi po desáté už, na to se dá asi koukat pořád.Radko, ta adopce je skvělá, to Tě taky chválím:-))).Jo, Evi R., Tina je můj oblíbený časopis, i kluci ho čtou, tak jen piš:-))).To počasí je opravdu hnus, ani ven se mi nechce, ale už má být snad líp, musíme tomu věřit, že i nám bude jednou ÚPLNĚ DOBŘE!!!Hezký den!!Jindra.

Ahojtě, moji milí...Romano, chápu, že tě Atd trochu vynervovala, mě taky... Já jí tady psala a ona neodpovídala, tak mě to taky nějak vykolejilo, ale pak jsem si uvědomila, že má depku, tak jestli ještě není na chatu na depresi - a byla... Myslím si, že by Atd měla o sobě říci víc a nebýt tak záhadná, protože to člověk pak neví, jak a co poradit... Hlavně by měla jít k doktorovi a něco brát, aby se tolik netrápila.Edito - to motání je úděs! Mně se to včera před usnutím zase zopakovalo: ledva jsem ulehla - bum začala se mi tak točit hlava, že jsem měla pocit, že musím zařvat, že jestli to neskončí, tak nevím... ani nevím, jak dlouho to trvalo, ale potácela jsem se do stran, nahoru dolu a já nevím kam všude do prostoru a nepomohlo ani, když jsem si sedla - přesně to odpovídá popisům PP z učebnice (že jo, Pajko?), kdy člověk zažíví pocit, že "se zblázní". K tomu arytmie, špatný dejchání, no hnus... Když to skončilo, zhroutila jsem se do polštáře a usnula hrůzou, aby se to neopakovalo. Ditunka už mi tady odpovídala, že se jí to taky už před usnutím stalo, mně tedy teď podruhý a mám blok na stav před usínáním, protože na to teď budu myslet a strachovat se,že... Já to motání a propadání se do prostoru znám jen vstoje, takže moje PP si nebere servítky a zaútočila i takhle... přičítám to sice nervozitě z Vánoc, kéž by tomu tak bylo!Leníku, psychicky je práce novináře s PP náročnější - to víš, přišla jsem nedávno na tiskovku na Ministerstvo obchodu a průmyslu: uprostřed velký místnosti stůl se židlemi - no jo, ale tam já neusednu,že... tak jsem si sedla na židličku v rohu místnosti u okna, naštěstí přišlo pak ještě pár lidí, takže se to vytratilo, ale jinak já se nikdy nepřemáhám a dělám tak, abych to tam "přežila" a rychle vypadla... I kdybych na tý židli měla zůstat sedět jen já... Dělám v takovém ekonomickém plátku pro podnikatele, ale na stáncích to nevychází, jinak občas píšu do Tiny, tu asi znáš - tu rozhovor, tu reportáž... chystám se po novém roce i na zdravotnické téma bulimiček a anorektiček, tak jdu na psychiatrii na Karlák... :))Jinak jsem už tam měla na podzim 2stranu k PP - jestli se někdy sejdeme (jak navrhuje Bára), přivezu vám to. A jak ty kloubíš PP s novinařinou? Recepce taky přežívám, hlavně to nesmí být dlouhé statické proslovy ve "Španělském sále", musím mít pohyb, abych si někde našla ten svůj kout, ale stejně, jako správný neurotik, pořád koukám na hodinky a odcházím na vzduch, nejlépe rovnou domů...Ditunko - díky za tu reakci, že to motání hlavy před usnutím patří k PP, já se lekla, cože mě to zas novýho postihlo... Ta tvá báseň o Pretty w. nemá chybu - je to parádička, pohádka o tom, jak láska hory přenáší... Moc mě potěšilo, že se fobie objevují i na plátně - a nejenom v reálném životě! Ta akrofobka, kterou taky mám, je taky hnus a nevím... nevím, kdyby Richard G. byl ve 12 patře, jestli bych za ním bez problémů šplhala :)) - ale myslím, že mi to nehrozí :)), anebo:(( ???Pajko - co se v tobě zlomilo? Poděl se!Radko - vidíš, několika z nás taky není dvakrát, tak nejsi sama... Jen ať tě přítel pěkně vozí do práce... přece to není taková zátěž,ne? Já metro vynechávám ze svého života - alespoň teď jistě a jezdím jen "nahoře" a raděj nemyslím, co by.. kdyby, neb ataku jsem měla už i v tramvaji... Tu adopci ti chválím, psala jsem o tom dokonce několikrát - máš za tu solidaritu jasnýho PP Oscara!!! A taky, jak správně podotýká Petr "b", Karel si PP Osara taky zaslouží za ty štědrovečerní korálky pro Atd!!!Lidičkové, to počasí divný, byla jsem venku se psem, mám dofču a sotva jsem se doplížila domů: tlak v čudu... a vůbec... ty Vánoce nějak vyčerpávají!!! Ať je vám líp!!! Vaše Eva R.

Edito, mě když začala PP tak se mi motala hlava od rána do večera i když jsem byla v klidu, trvalo to asi měsíc, byla jsem s tím i v nemocnici, udělali mi CT mozku, vše ok. Pak mě propustili a hlava sem mi motala pořád. Trvalo to přes měsíc, vyléčily mě AD. Nejhorší bylo to, že jsem nevěděla co to je, bylo to hrozný. Kdybych nešla z vlastní vůle k psych., bůhví, kde bych teď byla.Radko, přeju ti ať je ti lépe, já taky hodně využívám přítele, co se týká jezdění do práce, ale nesmím si na to moc zvykat. Budu na tebe myslet, dnes jdu taky do práce,ale až odpoledne. Neboj se bude líp, já tomu věřím a to mi dává sílu. Mějte se všichni krásně. A

Drazí!!!Krásný povánoční čas Vám přeji. Tady okolo jeskyněk je mlha, že by se dala krájet. Kousek jí tedy ukrojím, nechám přeměnit na tisíce kapiček rosy radosti, pokropím jimi růže, které po větru pošlu Vám všem. Růže nikdy neuvadnou a budou připomínat, že i když je na světě moc zle, vždy bude existovat byť jediný paprsek světla naděje a jistoty.Tolik krásných slov vzájemného porozumění jsem si teď tady přečetl od mé poslední návštěvy den před štědrým dnem! Je úžasné, že během jediného odpoledne sem přijde taková síla vzájemné podpory a pochopení, která jinde ani zlomkem nevyraší za celý lidský život. I já jsem šťastný, že existujete a ač mě se podobné stavy vyhýbají, pomáháte mi a o to více bych chtěl štěstí Vám rozdávat. alespoň pár odpovědí. Lucko, mám radost, že jsi doma!!! Drž se!!! Karle, hodně štěstí v tom, co tak krásně začíná! Básnířky, překonáváte se! A hlavně, všem, co se ještě nevymanili z nepříjemných stavů, ať je to PP, nebo nechápající partner, nebo třeba jiná příčina, koukněte třeba na ty zaslané korálky, kterými Vás začal Karel obdařovat... To je přeci úžasné..... není to lepší??? Tak zatím ahoj, jsem celý pracovní týden na drátě...Váš Petr.

Tak uz je to konecne za mnou. Jsem strasne vycerpana, unavena a uplne vyzdimana. Povinnou vanocni naladu uz muzu splachnout do zachodu. Uz jen povinne oslavit Novy rok a snad uz bude lip. Sedim v praci, brecim vycerpanim a je mi vazne zle. Zvracim kazdou noc, asi nervy, nebo nevim, do prace a z prace me bude ted muset vozit pritel, protoze do mhd ted uz vubec nevlezu, uz se tesim na to jeho nadseni. Lidicky moji, proc tohle vsechno ? Ma pak vubec cenu s timhle zit ? Mam velkou diru v dusi.:o(((Jedine z ceho mam vekou radost je, ze jsem adoptovala (v ramci adopce na dalku) malyho indickyho klucinu. Jsem jeho adoptivni mama :o)akorat nevim, jak budu chodit na tridni schuzky :o)Tak se opatrujte a davejte na sebe pozor.

Barunko, Ditunko, Evinko, diky za palcedrzeni a tady je trocha tech endorfiku °°°°°°°° ode mne.Leniku, Evi, tak to abychom zalozili dalsi podskupinu novinarsko-PP, ktera se castecne prekryva s nocne-murni PP, i s dalsimi. I kdyz ja uz vic delam ty preklady v poslednich letech, taky furt jeste pisu.Edito, asi jsem se tedy spletl, ze PP nema casto jako pruvodce motani, to jen ja jsem ho nemel.Pajko, necht co zlomilo se napraveno jest ti preju. Co zlomilo se?

Hurá, tak jsem tady z té hnusné oslavy - ze všech etap tahle byla nejnáročnější a nejodpornější- smrad, hluk, pak opilecké zpěvy - mám hlavu jako bednu. Naštěstí jsem měla dost práce v kuchyni s umýváním nádobí a porcováním jídla, vařením kafe atd., tak jsem většinu času byla za dveřmi, ale i tak to stačilo, jakkmile jsem vlezla do sálu, okamžitě do mě ¨chteli lit panaky a nebylo možné ji vysvětlit, že nepiju,tak jsem zäs zalezla zpátky ke své plotně a dřezu. nedivila bych se, kdybych v noci dostala ataku. Posbírala jsem ze stolů, co se dalo, umyla jsem nádobí a uklidila kuchyňku v rámci možností, naložila dárky do auta a prchla - opilého oslavence jsem tam nechala s jeho kumpánama. Tady je to oáza klidu - je tu teploučko, voní jehličí, kočička spinká na polštáři - balzám na moje rozjitřené nervy. Můžu vám říct, že teď tedy vůbec nabručený nebyl, ani byste nevěřili, že je to jeden a ten samý člověk. Evi, já chápu, že každý máme svoje starosti a možná i bez nich nám někdy není do řeči, jenže u nás je to příliš často a čím dál horší - oni ti chlapi mají snad taky nějaké klimakterium.holky, jak já bys se s váma někde sešla, v nějaké klidné kavárně, kde se nekouří a jí se tam zdravě a trošku se bliž poznat . Vím v Brně o jedné, je nově zařízená, moc sympatická, čístá - vlastně je to jídlena - jídelna racio¨nální výžívy - výborné čaJ, žitná káva, domácí žemlovka s čepicí sněhu, vsnikajicí křupané zeleninové řízečky - pikanení a chutané, k tomu fůry zeleniny, zeleninové saláty i teplné, různé drezinky, pohanková kaše, opékané brambory, špenát v bešamelu -. už se mi sbíhají sliny - prostsředí je nové, moderní čisté - nábytek z masivu a z masivních trámů jsou i boxy - chodí tam hodně maminky s batolalty. tOŽ DIME, NÉ:? Uaínám u klávesnice, vůbec nemůžu psát, to jsem ještěnmezuažila, zvařu oči a jsem jinde, zdají se mi nějaký pohádkový sny. Tak hupky dupky do snu, doufám,že tam nebude saň, která si dostane chut%t na moji hlavu do poléůvky. Tak dobrou

Všechny zdravím. Bylo tu během svátků hodně příspěvků plných lásky, soucitu, nostalgie, melancholie... Něco se ve mně zlomilo, cítím zmatek a tak se jen ozývám...

Milá Zuzka, čítala som až teraz tvoj skvelý výtvor! Vd?aka! Presná trefa, ako to u nás vyzerá s tým papáním cukrovíčka.Ako sa máš? Dovi...Ostatní drahoušky a moje fanoušky-haha - zdravím také moc. Zrovna jsem zahlídla již snad po sté, jak láska roste, krásné Vivien je do breku a touží po jeho doteku. Za chvíli však zatroubí limuzína pod okny, lásky něžné podhoubí zatahá ji za lokny. Už kyticí mává, fobicky k ní šplhá honem, jó, to bych též ráda- být jak Pretty Women!ATD, pročpak odtud prcháš? Věř, že bude líp! Zustan tu...Eviku R. , už ses domotala? Já to mívala ještě s potížemi v momentě usínání, přestala jsem asi dýchat, to mě šokem vzbudilo, pak zle od žaludku, arytmie, třes, tlak hrůza.Trvalo to i týden v kuse a taky jsem měla strach jít spát.papaJindříško, ležící krůta s manželem mě nadchla natolik, že Ti s dovolením uděluji Štěpánského Oscara.Stran bručounství, netolerance vůči tchyni, dusné atmosféry ve společnosti apod.jsme na tom dosti podobně. Já v takových¨podmínkách žila celé dětství, ted je lépe, ale občas musím taky využívat svých hereckých schopností, aby v dusnu zavládl vzduch, vláha , a tudíž pocit , že vše kolem je O.K.Já však jsem po tom všem vyčerpaná většinou na K.O.Romčo, zdravím Tě, ještě míváš ES?Tam už na ně nikdo dlouho nenapsal.Kájo, i mě trošinku Tvých endorfinků, ale jen kousek, at zbyde na jiné, co ještě bojují víc než já.Držím se, je mi ted dobře.Díky vám i AD i nynější pohodě doma.Zítra, pokud jdete do rachot, vydržte a nenechte se šéfy moc mučit.PAPA

Ahoj Evo,a kde přesně děláš, jestli se můžu zeptat... Tvé jméno mi není nijak povědomé :-) a docela by mě zajímalo, jak na tebe působí práce v médiích, myslím psychicky...Ahoj Edito,máš pravdu, že to nemůžeme mít za zlé lidem, kteří se s ničím podobným nesetkali. Ani jim to za zlé nemám. Jen se mi o tom s nimi hůře mluví. Můj přítel depresi prožívá, ale asi lehčí... ale čert ví, protože on je hrozně uzavřený a nerad mluví o svých pocitech. To mu také nemám za zlé, zkrátka je takový... takový můj tajemný štír :-) ale jo, když mi bude špatně, pokusím se už komunikovat a dám vám vědět, jak to dopadlo. Myslím, že to bude ok, ale stejně mám strach. Ostatně, strach tu všichni znají... Jsem ráda, že vás mám.

Leníku, tak to mi připomíná moji situaci. Můj manžel před deseti lety byl taky vždycky pozorný, ale dneska už ho asi unavuju tím, že je mi blbě a že se někdy celý den cítím pod psa, a tak už nemá sílu, aby mi pořád pomáhal. Taky mi řekl, že se mám vzchopit a sama si pomoci tím, že budu něco dělat. To je ale názor lidí, kteří nikdy něco tak hrozného jako je např. PP nezažili. Oni se do toho neumí vžít, tak jim to nesmíme mít zazlé.

Báro, tvůj manžel bude asi jiný ročník než můj, ale docela si dovedu představit, jak bručí. Můj manžel taky někdy nemá náladu a pak nebručí, ale naopak vůbec nemluví, což mě někdy pěkně leze na nervy. Jindro, zmínila ses o arytmii. Já někdy taky pociťuju, že mi srdce jakoby přeskočí, ale kardiolog mi už dvakrát řekl, že má srdce zdravé, tak mi asi přeskakuje jenom v hlavě :-)

Teď jsem četla příspěvek od Karla, že motání není moc častý příspěvek PP, tak jsem se zhrozila, že to budu mít asi od něčeho mnohem horšího. I když se mi ta hlava motá už deset let, což by asi nádor v mozku už nemohl být. Ale pak jsem si přečetla příspěvek Evy R. a hned jsi mě, jako vždy za těch pár dní tady, uklidnila :-)

Milá Atd, nevím co si mám o Tobě myslet, jsi taková tajemná, psala jsi, že máš k tomu své důvody, což beru. Jsi mi sympatická a opravdu bych Ti přála, aby ses cítila lépe.Je těžké něco radit, protože každému pomáhá něco jiného a já o Tobě nic nevím, je Ti asi hrozně, jen jsem se chtěla zeptat, chodíš k psychiatrovi?Já se vždycky nemůžu dočkat, až sednu k počítači a přečtu si co všichni napsali. Atd. o Tobě se mi dneska v noci zdálo. Nevím proč, ale táhlo se to celou noc, už si absolutně nemůžu vzpomenout o čem to vlastně bylo, ale pořád jsi tam byla Ty.Atd, já deprese nemám,asi ani PP už nemám, ale mám obsedantní úzkost.Rady typu nemysli na to a tak, mi jsou absolutně na nic, já nechci myslet na nepříjemné věci, ale nejde to vypudit, takže vím, že dávat nějaké rady Tobě je zbytečné. Mě pomáhají procházky. Někdy jdu ven a rychlou chůzí jdu hodinu, mám svou trasu, ale Ty jsi psala, že máš zdravotní problémy, tak nevím. Každopádně Ti moc přeju, aby Ti v novém roce bylo lépe a abys takovéhle těžké chvíle už nemusela prožívat.Romana