obsedantne kompulzivni porucha

Eleno....moc pekne napsano, kdo neprozil neuveri. Navic neexistuje zadna universalni rada...kazdy jsme jiny.

když to vysadíš tak pak napiš...Ahoj,reaguju na přibrání kil po AD.Ať si každý vezme, jak může vypadat, když to nebude řešit. Taky třeba jako totální troska a zhuntované zdraví ze zničených nervů.Přibrala jsem asi 5 kilo, ale já byla hubená, musím říct, že ve velkých nervech jsem hubla hodně a lepily se na mě různé choroby.Pak když se člověk vidí, propadlé tváře a tak, no nic moc. Snažím se žít dál jako dříve. Cvičit atd. a jím stále stejně. Ale nechci tu působit jako nějaká vědma. Každý to má jiné. Někdy, když jsem to vysadila, tak se to vrátilo, jindy jsem fungovala dobře i bez AD. Asi záleží, jak je člověk v celkové pohodě. Ale celkové vzato, raději být silnější, než se hrozně trápit a vypadat jako kostěj. To, že člověk hodně přibere, nemusí být jen vlivem AD.Taky jsem měla v životě různé problémy, tak doufám, že se tím vším jednou prokoušu a bude zas dobře. Pořád věřím, že se to dá zvládnout, aby to člověka už neobtěžovalo, protože jinak je to pěknej hnus! Někdy si říkám, že je nejlepsí se na všechny ty obsese vykašlat a užívat si života. Tak snad se nám to všem jednou podaří.Fakt s váma všema moc cítím, kdo máte tyhle problémy. Mám pocit, že kdo to nezažil, tak to stejně nemůže pořádně pochopit.Rozum máme všichni, tak víme, že to jsou nesmysli, ale bohužel máme i ty hnusné úzkosti, což ti, kteří tak rádi říkají co máme dělat a často můžou mít i pravdu,nemají. ZDAR A SÍLU.

Lidi,

omlouvám se za svou nevhodnou a přehnanou reakci.
Dovolte, abych ji poněkud poopravila. Ano, věřím, že se dá zbavit nechtěných rituálů silnou vůlí a říci si: prostě dost! Věřím i dotyčnému, který zde svěřil ostatním, že to zvládl. Ale, na druhou stranu, nemůže to být univerzální recept, myslím tím, že záleží na povaze rituálů, myšlenkových kompulzí a závažnosti samotných obsesí, také na době trvání a intenzitě nemoci a počtu oblastí, do kterých nemoc zasahuje.. Myslím si také, že aby to někdo zvládl takhle rychle, je potřeba něco výjimečného, co nemůže mít každý už z toho principu, že bychom se my ostatní už dávno nemuseli trápit. Terapie by měla zabírat, ale je to spíš na "delší lokte", problém bývá hluboko v osobnosti, zvláště pokud se vyskytuje v mladším věku. V mém případě nejde o pouhé OCD, ale o nezvládnutá traumata z dětství a sociální fobii.Vím, že to neodstraním vynadáním, ale dlouhou prací sama na sobě.

OCD ma rozny priebeh...ja nerobim ziadne ritualy...len tie myslienky nič ine ma netrapi len tie odporne myslienky....
kto ma pozna ani by nepovedal ze mi niečo je....takze tak.
lahke az stredne lahke stavy sa vraj daju liečit len terapiou...takze holt niekto ma to stastie ze proste jak to u neho zacne tak nejaky cas sa trapi a potom je proste konec...zbavi sa toho ...ale to je podla mna skor u lahsich foriem.

no to je hezke ze se z toho dostal tak snadno ale to nebyl na tom tak spatne respektive kontroloval ale nemel ocd na stupni kdy chtel skoncit se zivotem,co lidi co maj panickou hruzu z hiv atd a furt si myjou ruce a predmety,boty atd verte ze nad tim se nedalo mavnout rukou,jo ted jak jsem se vylecila muzu si rict aaaale prdim na to jestli jsem zavrela okna a zhasla, ted uz jo ale tehdy v zadnem pripade takze anonym muze byt rad ze to mel jako zlozvyk a ne jako velkou depresi a stavy uzkosti

myslim ze obvinovat sa tu navzajom kto je aky nema vyznam...kto ma OCD určite neni uplne ok to hovorim za seba, osobne som precitivela a musim si priznat ze vzdy som sa pitvala vo veciach ktore druhy uz davno hodili za hlavu....ale to je v cloveku a ono sa to tazko meni ale je to praca na sebe, vraj sa to da naucit neriešit veci ktore naozaj neteba. Celkovo neurozy su o praci na sebe,ako prekonavat tie stavy a zacat kvalitnejsie zit. A to je u kazdeho individualne. Este by som asi dodala podla Praska sa nejake percento neuroz uzdravy spontanne, ze clovek prijme nejaku radu do svojej situacie, uskutočni ju a pomoze mu a uzdravy sa. Neurozy su zvratitelne ochorenia, je mozne ich aj vyliečit...ako dlho to u koho trva je ale ako vidime individualne.
anonym nemozes aj mna zdrbat???? ja sa toho uz chcem zbavit prosiiim!!!!
:):):):):):):)

nadávat Ti nebudu, ale nechápu, proč TI vadí pravopisné chyby - spíš jde o překlepy - máš tedy dost divné priority pokud jde o hodnocení příspěvatele. Spíš koukej na obsah, ten člověk sděluje jen svůj názor a já mám stejnej! Komentář, že se neumí ani podepsat - promin, ale Ty používáš své pravé jméno? Tady nikdo nemá povinnost se podepisovat, víš!
Asi to je součást Tvé OCD, že pitváš nepodstatné věci nebo v horším případě jsi přecitlivělá - jestli je to kvůli OCD nebo jsi-li emočně nestabilní osobnost ponechám Tvému úsudku.
Tvůj příspěvek vnímám jako trošku dětský...
A ta ironie na začátku: v tom je cítit vztek

Potřebuješ pracovat na své osobnosti, máš problémy v komunikaci s lidmi a vysvětluješ si přátelské reakce špatně.

asi budem svina....ale adam a anonym ...maju v niečom pravdu....aj ked po prečitani ma ,,normalne nasrali,, ale v niečom maju pravdu. Je to len v nasej hlave a v podstate ja som akoby dovolila aby ma to ovladalo, moj zivot, moju naladu a to roky!!!!
Do istej miery chapem o čom anonym hovori...aj mne moja psychologička hovorila ze je to myslienka a robit to nemusim...zaoberat sa tym nema vyznam....anonymovi ci komu to povedal kamos, zadarmo a vyhecoval ho tak ze tomu UVERIL!!!!!!!!!! UVERIL ze je to blbost a nechce to robit!!!! My ostatny sme neuverili a preto sa v tom placame!!!! takze určite sa to da aj tak riešiť ze jednoducho poviem dost!!!! ale asi to nebude recept pre vsetkych ....uzdravenie ma u kazdeho ine nacasovanie. Niekto to pochopi az po dlhej liečbe u psychiatra, psychologa a neviem kde ....a niekto potrebuje dobre zdrbat a je to!!!
prosim neurazte sa ale ja mam niekedy pocit ze cela tato choroba alebo situacia ma neskutočne stve a vychodisko určite existuje a niekedy nemam chut uz ani den stracat myslienkami ktore mi z neho ukrajuju dobru naladu a robia moj zivot neznesitelny !!!
nechcela som sa nikoho dotknut je to len moj nazor.

Jano, nechápu proč nejsi k životu flegmatik???? Co je na tom tak strašného!!! Prostě jeden den zkus nedělat věci co jsi dělávala. A uvidíš, že ikdyž máš hrozné úzkosti, ale přežiješ a nic se nestane!!!! Když jsi byla malá, taky jsi měla takové myšlenky. Ne, určitě neměla. Jo je to od jistého věku. Ale když je člověk dítě tak třeba pořád nekontroluje zda teče voda atd.
Uvědomte se lidi, že to je jenom ve vaši hlavě. Jiný člověk tohleto nedělá....a žije lépe než vy.

No, to je opravdu moc hezký příspěvek. Od člověka, který se neumí podepsat lépe, nežli anonym a neumí ani pravopis. A všechno jeho umění vězí v tom, že radí lidem: "uzdravte se, udělejte si v hlavě pořádek, máte tam ďábla!" Díky, ale obávám se, že tohle mi asi nepomůže. Nebo nemám nikoho, kdo by mi uměl pořádně vynadat? J.

Jsem chlap.nevím jako to je u vás holek.ale už jsem toho kontrolováni, a těch úzkosti měl plné kecky. To nebyl život. A kámoš měl pravdu. Je to jenom pouha myšlenka. Musíte si v hlavě udělat pořádek. Jinak se s tím budete prát do konce života.

Vím co to je OCd. Když jsem šel z domu, kontroloval jsem plyn atd.....vodu..a ostatní věci...celý den jsem o tom přemyšlel zda neteče voda atd.

zvítězil jsem a votom to je milá Jano.

Musíte každý sám za sebe si uvědomit, že to je jako ďábel v mozku co Vás ovláda.

Sbohem. Mám na práci něco jiného než tady se vykecávat do nekonečna. Každý se musí uzdravit sám.

nebudete k životu "flegmoš"...Otázkou je, co ti vlastně bylo, když ti stačilo vynadat a je po všem.. Na OCD se mi to ale nezdá, anonyme.

nebudete k životu "flegmoš" tak v uzdravení nečekejte. Taky vím co to je OCD. Kontrolování, a pořád kontrolováni. Až mi s toho šla hlava kolem . Jednou mi kámoš řekl, proč proboha furt litaš po bytě a kontroluješ jak blázen. To není chlape život. A tak mě zjebal, tak šíleně mě zjebal, že mě tak vyhecoval, že jsem přestal. Den, dva, měsíc a už je tomu rok. A ještě jsem mu poděkoval. Před kolektivem ještě nahlas řekl že kontroluji kohoutky od vody a plyn, a dveře atd... a to mě tak lidi vyhecovalo, že jsem přestal. !!!!!!!!! nějak na všechno jebu z vysoka !!!!!!!!

Ahoj vsem spolutrpicim:) KBT je opravdu dobra metoda, je uvedeno, ze ma stejne dobrou ucinnost, jako farmaka. Jen to chce trpelivost a poctive cvicit, nekteri psychologove se spise priklaneji k hlubinne terapii na odstraneni priznaku, to je asi na kazdem, jak mu co sedne. Slysela jsem i o hypnoterapii, ale vysledky nejsou asi nic moc...

ja som tiez neni flegmaticka povaha....vsetko ma ,,hned dostane,, z coho si druhy nerobia vobec tazku hlavu a maju to na haku tak ja sa v tom motam nejaku dobu. neriešit veci ktore nejsu podstatne alebo nezaoberat sa vecami ktore nejsu podstatne to mi nikdy neslo....casto mi niekto niečo nahovoril a ja som tomu uverila a trapila sa tym napr. niekto v praci ma sefka zavolala do kanclu a ja som uz videla ako ma zvozi alebo bude niečo chcet nejaky nadčas a podobne, nohy mi otazeli, srdce sa rozbuchalo bola som nervozna. Ked som k nej dosla tak mi len povedala nejaku prkotinu a v pohode. Ale ja som mala nervy tak vybičovane ze konec!! A pritom o nič nešlo.
Tu KBT by som aj ja chcela skusit .myslim ze by to mohlo pomoct zbavit sa strachu...bojim sa ostrych predmetov a napadaju ma s tym spojene myslienky. v mladosti som bola svedkom napadnutia nozom, myslim ze to s tym moze mat suvis ale nemam silu sa v tom hrabat.

http://cz.lundbeck.com/cz/Public/what_we_do/Depression/documents/BrozuraOCD.pdf

http://kbtinstitut.cz/materialy/milos/ocd_kbt_k_tisku.pdf
preposielam nejaky link co by mohol mozno niekomu pomoct, pisu tam viac o tom ako sa daju tieto poruchy zvladat....
preto by som to chcela skusit touto metodou, vraj je najlepsia na tieto veci...o dva tyzdne idem k doktorke tak uvidim co mi povie, ze co navrhuje.

Hani, děkuji za povzbuzení. Pravda, také nevím, jak být flegmatičtější. To je právě ten problém, že já založením nejsem flegmatik ani co by se za nehet vešlo :-)V tom je podstata všech těch úzkostí..
Na tvůj dotaz, jak to probíhá na KBT.. paní doktorka se mě vždy zeptá jak se daří, co je nového, co se daří, nedaří,jak.Probíráme, co se zlepšilo, změnilo a potom vymýšlíme jak a na co se zaměřit v následujícím období, mám seznam problémů (kompulzí) a v těch vybereme, co bych mohla zkusit nedělat a jak na to. Taky mi nabízí různé představy, vžívám se do nich a snažím se přežít tu úzkost, kterou způsobují. Říká mi, že se bojí být příliš rázná a že musíme začít postupně malinko, aby mě to neodstrašilo a nedemotivovalo. Časem by mělo dojít na drsnější praktiky.

Jana

keby to islo pristupovat k...Musím poznamenat, že mně se ta choroba pořád vrací je dobře 14-21 dnů a pak je tak 5 dnů zle a zas nevěřím v uzdravení. Ale nevrací se to už v takové síle...

keby to islo pristupovat k tejto chorobe fleglatickejsie .....:(

Jani a co konkretne robite na KTB terapii??? ako to prebieha??

Myslim ze tvoja doktorka ma pravdu ze za kazdy aj ten najmensi uspech sa treba pochvalit. Robis prve kroky, mozno male ale postupujes...bude to len lepsie a lepsie. Drzim ti palce.

Hodně štěstí s touhle tou nemoci. Snaž se k životu přistupovat více flegmatičtěji.

Ahoj všichni,

chci se tady také svěřit se svou diagnózou OCD, koukám, jak je to rozličné, když to pročítám. Každý to má úplně jiné. Já mám strašné problémy s odchodem z bytu, s návratem domů, s příchodem a odchodem z práce a vlastně s každou změnou. Nemusím kontrolovat plyn nebo zamčené dveře, což by mi připadalo ještě alespoň trochu rozumné, ale s naprostými hovadinami, jako to, že každá věc musí být na svém místě, urovnaná, několikrát pohledem zkontrolovaná.. Kontroluji vždy všechny věci na sobě, jestli mám na sobě všechno oblečení, nahlas nebo v mysli se několikrát ujišťuji, že jsem se umyla, učesala, napila, nakrémovala.. jestli mám v tašce všechno, několikrát to přerovnám a odříkám si, co tam vše má být.. a to jen velmi zkratkovitě. Je to velmi stresující a sebeponižující. Největší paradox je, že si na jednu stranu zkontroluji xkrát zda mám spodní prádlo, ale zapomenu třeba index, slíbenou knihu kamarádce, lístky do divadla, legitku. Pod tíhou tisíce pitomostí zapomínám důležité věci pro tu konkrétní příležitost. Chodím na KBT, několik měsíců, a přes velkou snahu zbavit se těchto kravin mám nejistý jeden úspěch, a to že si nezapisuji do diáře, že se mám večer umýt. Druhou stranou tohoto "úspěchu" je, že na to celý den myslím. Podle paní doktorky se za to ale mám chválit, prý to úspěch je, a časem se to zase trochu zlepší. Antidepresiva mi pomáhají, zbavují mě myšlenek na sebevraždu a díky nim vidím svou životní perspektivu, zkrátka mohu trochu žít. Ale šílených úzkostí a kompulzí se ne a ne zbavit. Trpím tím, co si sama sebe pamatuji, teď mám 24. Nevím, co by mi mohlo ještě pomoct. Jsem ráda, že jsem našla tenhle web, kde to mohu alespoň napsat, a Vy to asi chápete. Díky a přeji Vám všem hodně sil. Jana