BÁSNIČKY PRO VŠECHNY LIDIČKY

Kapitáne, vážený muži.
Klečíš zde a v rukou růži?
Mě nepros, snad nebe,
ať ochrání mě i Tebe,
od žárlivosti co spaluje
a přitom vlastně zebe..
Tvé srdce žaluje?
Ty hledáš mě pod jinými jmény?
Tam najdeš vždy kus jiné ženy.
Ema je jediná, která Tě zajímá.
Jsem milující osoba,
co neodešla z ostrova,
vždy jsem tu byla,
v klíně Tě hladila,
či o Tobě snila.
Když muž se ženou pěkně jedná,
i ona je pak něžná, jemná..
A s Tebou můj milý,
jsem krásná v té chvíly.
Když jsem s Tebou sama,
je ze mě dáma
a já Tě mám můj milý
strašně moc ráda.
Copak by byla Ema,
bez Námořníka Nema?
Snad pouze a jen
nesplněným snem:)

Emo, Eminko moje,
ja vim, ze tezko Ti je,
jsi do viru veci vtahla,
jmen mnoho a tazes sebe sama :
kdo jsem ja?!

Emo, Eminko moje,
nech byt uz toho hnoje.
Prosim.
Klobouk Tvuj oblibeny trojcipy smekam
a Tebe ze srdce prosim...

Jsi Ema, dama moje,
krasna, vlasy plave
a rty ohnive!

Vrat se na ostrov,
krasko moje,
a ac nerad a nezvykly na to,
na kolene prosim.
Ja chci, abychom opet
nasim dusim
dali naslechnout
sumeni palem...

Na skuneru stale jednim kolenem
na palube klecim,
tato poloha se mi vsak prici,
me nitro vzpourou krici!

Emo, ty devo divoka,
nebude dnes na skuneru veselka.
Me city se bouri
a posadka, ti knouri,
ktere jsem v pristavech sebral,
ti nevi, co je ceka...

Veset se bude,
zase vysoko na rahna!
Nenapsalas tyden, dva
mozna tri?
Budou se houpat,
budou,
piratsti bratri...

Emo, ma draha,
damo a duse jemna,
probud se, prosim.

Zkouska Te ceka, dulezita,
ja chci ji s Tebou oslavit.
Nenech se Emo, moje mila,
nenech se oslabit,
od duleziteho odvodit.

Na mne nezalezi,
jsem jen namornik
a Ty obdivovatelu mas mnoho,
ja vim.
Rozdavas se pod mnoha jmeny
stedre a ja se jen
dal plavim,
a ac zurim,
na kolene stale klecim a
Tebe o to, co jsem jiz vyrkl
znovu prosim.

Myslim stale na Tebe,
myslim...
Zopakoval jsem dnes mnohokrat:
prosim.
Vic nez je zdravo, mozna,
ma draha,
ale mne jde o Tebe.
Zaroven vim, ze
ma prosim,
ac o vuli me,
nejsou nekonecne...

Proč jinou cestu nevybrala? Byla dravá,tak strašně dravá.....
Všechno "standartní" vypustila ze své hlavy,
aby se Vám hezky spalo,moji drazí,
ale toho nelituje,
jen začíná chápat,že z propasti mezi "standartem" a "nestandartem",
cesta vzhůru neexistuje.
A to pochybnosti probouzí,
to se pak nedivte,že se celá bytost vzpouzí..

nějaký znalec Růženky?
podle sebe soudím Tebe?
Sestřičko taneční energie,
vážně Ti věřím, že víš jak Jí je!

Když mám růžu, tak nemůž..
Jste depresivní...
Horší jak já..

...Komu, cemu tu dusi zaprodala?
Proc si tu spravnou cestu nevybrala?...

Růža dělá v životě samé pitomosti,
toho se její mozek vždyky dobře zhostí!
Že by byla vězněm své zaprodané duše,chudák holka,však kdo s tím co zmůže?
Kam by chtělo zajít její srdce?
Mozek do těchto končin zbloudit nemůže....
A tak si lítá v tom svém mixeru
i když to kdysi bylo vzrůšo,
teď není o co stát-to jí věřte,věru!

..nekonečně mnoho dní do věčnosti
a každý z těch dní je pouhá
po neuvadající a navždy vonící Růži
touha....

..nekonečně mnoho dní do věčnosti
a každý z těch dní je pouhá
po neuvadající
a navždy vonicí Růži
touha...

..to je hezké..

Růže je skutečnost,
je to cesta na věčnost.

Jenom ta cesta k ní,
trvá nekonečně dní:-(

..je to jenom pouhá
touha..

...Růže, která neuvadá,
co to může být?

Buď umělá atrapa
nebo Poklad nad zlata!...

..neuvadající, navždy vonící..

- Odčinění -
Chtěla bych Růži jedinou,
Ani ne tak krásnou,
Ani ne beztrnou.
Jenom hodně voňavou!

..jsi v pasti citové?
Mám to taky takové..

...Tvé srdce poranit,
musela bych se žalem utrápit.
Já nechci loupit, nechci krásti,
jen sama jsem v citové pasti...

Abych mohla znovu psát,
musím si nejprve pauzu dát.
Mixer poranil mé tělo,
jenom spát a spát by se mi chtělo.

Korzárka loupeživá jsem,
loupím srdce mužská s neskutečným umem,
vpustí-li mne na chviličku do přístavu svého,
nikdy víc se nedopočítají roztříštěných kousků srdce poraněného.
Loupím ráda,loupím.....,
vždycky jenom na chviličku,
do škuneru Tvého nikdy nevstoupím......

:-)