Panická porucha 5

Elo, tady vidíš,že na každého působí AD jinak,někomu zaberou hned,někomu ne...viz Evka...a mnoho dalších.Já měla štěstí v neštěstí.-).A že je to energická ženská!A moc pěkná...jsme se už i viděly naživo!

Tak milá Evičko,pozdravuj teplíčko a užij si ho víc než maličko!

Muž mi tu nakonec PC ponechal,tak v přestávkách mezi činnostmi domácími na vás čučnu...at tu nejsem tak samičká...fučí jak hrom, v noci byla smršt- déšt,fujavice.NA balkoně už mám nějaké osázené truhlíky,včera jsem si nakonec tady v obchodě koupila pár petunek,tak je půjdu zasadit a něco uklidit.
Večer a noc stála za to! Třesavka,teplota,strašná bolest těla,takže i já chytla virózu.Krk v jednom ohni.
papa---

ELO--vítám tě tady a sděluji,že patříš mezi nás!!! Jelikož bych se jen opakovala ve VŠEM,co popisuješ,zjednodušeně napíšu,že vše jsem měla i já.Napřed v malých dávkách,později NEPŘETRŽITĚ DENNĚ,při všech aktivitách,po porodu v mých 32 letech nastalo prudké zhoršení-existuje teorie,že narkóza při cís.řezu vše jen urychlila-a já se začala zmítat v šílených stavech.Slabosti,únava k smrti,smutek,strach,co mi je,záchvaty arytmií a bušení srdce ve dne v noci,třes,pláč,obavy jen jít před barák,natož do obchodu- nakupovat chodil muž...strach být doma sama,natož s malým miminem,že se mi něco stane a ono zůstane samo doma, nejistota v chůzi,tělesná labilita,fuj...až poslední záchvat,ten nejhorší, rozhodl a já začala toto řešit.Praktická dr,psychiatrička.Ta mi hned pomohla,hned věděla,oč jde, že nejsem sama,je toho moooc,prášky sedly a dva roky byl klid!!Po pár měsících jsem začala žít...konečně,jak ostatní.Semtam náznaky PP byly,mám i agorafobii.Strach z prostor apod.,ale bylo mi hej.Ted už přes půl roku neberu nic,jen semtam homeopatika .Gelsemium, Sépie...jen když by na mě lezly tyhle stavy.Jsem podruhé těhotná,zač.5.měsíce,poslední týdny ale jakoby stavy začínají v náznacích zas vystrkovat růžky..-(((ale zjistila jsem, že osvěta a vědomí,že je takových víc,že nejde o vážné choroby a že v nejhorším pomohou zas na čas AD,mi dodávají odvahu a sílu s okamžitými návaly nepříjemných fyzic.projevů bojovat.to dřív neexistovalo!
Elo,já tady radím všem,že nemají čekat,až se situace vyhrotí a zbytečně trpět,ničit si život...protože tohle znemožňuje běžný životní režim...zajít k psych.a po poradě začít brát AD.Nemusí hned padnout na míru,v případě tom se vyčká krátký čas a kdyžtak AD vymění za jiná.Mně pomohl APO-PAROX.Neurol jsem ani doma neměla,neb jsem ho hned odmítla, Lexaurinu bylo pár krabiček,leč vzala jsme jen jeden prášek , když jsem šla na pohřeb babičce-nezabral vůbec a naštěstí jsem krátce na to zaregistrovala působení AD,což asi víš,že není totéž,co anxyolitika-Neurol,Lexaurin.Ty totiž neléčí,jen krátkodobě zklidňují,mě akorát ten jeden tehdy oblbnul,ale fyzic.stavy od psychiky nezklidnil.
Další ,co jsem k AD vyzkoušela, byla psycholožka-pár sezení moc pomohlo poznat příčiny mých potíží,pak jsem uznala za vhodné přestat tam chodit,když jsem cítila,že stačilo.I léčitelka mi pomohla,teda měla jsem potíže i zdravotní, nic naštěstí nakonec vážného,a poradila i s psychikou.Na kineziologii jsem byla 2krát,ale nic na sobě po této stránce nepocítila.Holky tady ale mají i lepší zkušenosti s kinezí.
Tak Eli,tot mé "rady" a poznatky,či zkušenosti:-)))ani do mě to nechtěli známí říct,že bych mohla takové potíže mít.Horší když nás někteří chápou,aspon se tak tváří,jiní si myslí něco o hypochondrech:-((.Kdo nezažije,nepochopí,tot naše heslo.Přeji brzkou pohodu,ahoj.

Elo, tyhle příznaky co popisuješ jsou typické pro PP.Já jsem si tím vším taky prošla, k tomu jsem ještě vždy při představě, že jdu z domu, dostala průjem.Plácala jsem se v tom nějakých 8 - 9 let, zkoušela různé antidepresiva, až teď mám Coaxil a můžu říct, že se cítím líp.Létám letadlem, chodím normálně do práce, jezdím autem.Ten věčný strach je skoro pryč.Co mě zůstalo, ty hnusný stavy při změně tlaku, počasí.Hůř snáším psychické vypětí, to pak srdce běží maraton, ale když to zkrátím, co beru AD, už neživořím.Beru život tak, že úplně v pořádku nebudu níkdy, ale dokud si můžu sednout do auta a dojet si nakoupit. chodit do práce a nevracím se několikrát na záchod, než vylezu z domu, je to úspěch.
Opravdu musíš zkoušet různá AD, nikdy nezaberou první.O tom bych mohla napsat román.Tady holky berou Zoloft a já třeba po půl tabletě myslela, že umřu.Neurol beru taky, ale ty AD jsou nutný.Včera musel být taky nějaký hnusný tlak, sice jsem si dojela nakoupit, doma navařila a podobně, ale bylo to utrpení.
No holky moje, jdu oprášit kufr a začít pomalu balit.Čeká mě letadlo a pak teplíčko.

Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat někoho kdo by si našel čas a třeba odpověděl na můj dotaz.Nebo jen napsal, že má třeba podobnou zkušenost. Myslím, že trpím taky panickou poruchou akorát nevím jestli k ní patří i takové fyzické projevy.Nejhorší to bylo před rokem, neustále jsem cítila návaly horka uvnitř těla,začlo to jakoby v nohách a pokračovaly vnitřkem těla až do hlavy.Brnění po zádech a pálení na prsou jakoby mi to tam někdo zapálil,hlavně v noci.Hrozná únava, ani ruce nešly zvednout, a velké bolesti zad a svalů.Stavy jakoby mimo realitu,jakoby se vše odehrávalo mimo mně, vadilo mi všechno, světlo, hudba, partner, pristihla sem se ve stavu že se málem zhroutim, nebo chytnu obrovský hysterický záchvat.Nonstop mi bylo zle, ačkoliv vyšetření v pořádku.Bála jsem se jít sama nakoupit, nebo zůstat doma.Jakmile jsem mela nekam jet, začli mi brnět ruce, citila sem slabost a na omdlení.Fuj, ani se mi na to nechce vzpomínat.Brala jsem pak nějakou dobu Neurol.Pořád sem myslela na to že mám určitě nějakou hroznou nemoc.Špatně se mi dýchalo.Zjistili mi potravinovou alergii a totální změna jídelníčku mi dost pomohla.Ale přesto ještě mívám takové jakoby dozvy, někde uvnitř hlavy mě to pořád straší.Hlavně takový vnitřní třes, nebo chvění, hlavně ráno když se probudím,je to dost nepříjemné.Snažím se to sama nějak zvladat podporuju to vším možným, vitamínama, čajema, třezalkovýma tabletama,ale nějaky ohromný efekt se nekoná.Doktorka mi zkoušela nasadit Asentru, ale po té mi bylo ještě hůůůř.Stokrát hůř, tak sem to vysadila, řekla že to zřejmě netoleruju.Bolívají mě záda, točívá se mi hlava a na počasí sem radar.Hlavně jsou nepříjemný ty vnitřní pocity.Přitom bych tolik,tolik chtěla být v pohodě a energická jako dřív.Mohly byste mi někdo, kdo má třeba podobné zkušenosti poradit, co vám třeba pomohlo, nebo třeba jen jednorázově pomáhá, protože ja se tak necítím pořád, ale občas takový podivný den přijde a já jen doufám,že to nevygraduje, ačkoliv cestuju, komunikuju a vše je zdánlivě v pořádku, ale že není vím jen já sama v sobě.Je mi třicet.Za kažhou rdu moc děkuju.ela

Eduš-tak to si možme podat ruky, co som tu pisala o vcerajsej atake bola tiež v Hypernove asi bola nejaka zla konstelacia pre ppckarov v piatok, alebo co,ja som v tom rade vydržala bola tam kopa ludi a bolo zjavne že každý je v pohode,len ja tam omdlievam,keby som nespoznala tento chat tak si myslim, že som jedina na svete,ktorej je permanentne zle. Ajka aj ja stale myslim na to kedy už budem normalne žit,niekedy si myslim, že mi lekari pridu na tu neznamu chorobu co ma tolko trapi, vyliecia ma a ja budem žit znovu plnohodnotný život ako kedysi, tiež sa mi stava že dost casto pozorujem ludi okolo seba ako sa smeju a vykonavaju veci s takou prirodzenou lahkostou a ja tak nemožem, vnimam to najmä v jedalni na obede ked stojim v rade, chce sa mi zvracat a ostatni cakajuci vedu medzi kolegami debaty, smeju sa artikuluju a ja len trpim, bleda ako stena kedy mi už kuchar naloži na tanier, potom si sadnem, dusim sa s poharom vody, alebo už po druhej lyžicke sa mi stiahne žaludok, zamota hlava a ja odchadzam ani nie so zjedenou polovicou obeda, ostatní sa v klude najedia a idu preč, citim sa v takých chvilach dost biedne, utrpenie je celodenne, stane sa možno raz do týždna že mam lepsi den a som stastna,ale tých lepsich dni je stale menej a menej, niekedy si myslim,že sa ani 30tky nedožijem, na svoj vek ked mam byt plna energie a života sa citim akokeby som tie časy už mala dávno za sebou a ci sa to niekedy zmeni?neviem už aj ta nadej je akasi mensia:(

Dita-k tomu natieraniu sa kremami, presne o tom mi minule mama hovorila, že to nesmiem zanedbat, ked som sa jej pýtala za ako rýchlo po porode zmizne brucho a zhodia sa prebytocne kila, vravela mi, že cele teho sa poctivo natierala, aby koža neochabla a aby jej neostali strie a fakt jej to pomohlo, takže nezabudat na to, tak o 2 mesiace ked mi už bude vidno brucho zacnem s natieranim aj ja.

Eduško, jak já ti rozumím!!! A vybrečela ses aspon v tom autě? Já taky někdy zpozorním u některých matiček a říkám si,proč já nejsem tak energická,hektická,proč neudělám řidičák,když kamošky stokrát technicky víc nenadaný než já ho mají,proč a proč tamto.Odpověd přitom taktéž znám.Jsem opatrnější,jsem natolik málo sebevědomá,že si automaticky předem mozeček řekne,že tohle bych já přeci nezvládla.Je to zas jen blbá psychika! Protože když jsem brala AD, vážně jsem si víc troufala být akčnější,bylo mi dobře fyzicky , tak to se pak podniká ledascos.Ted už někde vzadu v mozkovně nenápadně něco hlodá,když mám jen jet busem s malou či nedej Bóže sama busem,či do města.(Naštěstí zatím se nevzdávám a jedu či jdu...což je jediný pozitivum.)Úzkost,Eduš,ač často bez zjevné příčiny.To jsme my.Zvládnem to,neboj.Kdybys tak bydlela poblíž...to by se nám to dovolenkovalo s dětmi a kočáry.-((.Vždyt já tady nemám houf matek na MD,co by se s námi ploužily na písek,do parku na houpajdy a probíraly,jak nám ta holčička pěkně papá,či má chudera zácpu...jen dvě kamošky,jenže taky se nemůžem vidět pořád.Eduš, mě i trápí to,že jsem byla tak špatná a ničehoschopná první měsíce po narození Julinky ,že jsem ji ochudila o plavání,cvičení apod,zatímco jiná mimina s matkami chodila plavat a kecat a družit se do Vodníčků apod. sdružení.I jen z blbého cvičení pro těhotný mám divný pocit,co když mě tam chytnou ES a že tam nebudu mít známou ženskou,jen cizí.A taky ,kdo mi pohlídá malou...papa

MNo, mužik se rozhodl ,že přeci jen pojede,i když do rána času dost na změnu plánu:-))),takže se sem nedostanu nějaký den,tož si oddychnete od mého naříkání...hezkou neděličku,já piju teplý čaj zelený s jasmínem,neb bylinný na nachlazení těhotným není doporučen,tak ho pije choť:-)).

těhule-mažete bříška a prsa??Já jo,mám od WELEDY s arnikou olej -čistě přírodní- je s bylinn.výtažky.Proti praskání a striím.Fakt je,že se dá od této firmy u nás málokdy kde co sehnat a je to dražší,ale zato výborné! Moje teta v Ně ve Weledě pracovala, tak jsem momentálně dostala darem pár flašek s mazáním.Krásně to voní a pro mimina a děti je v té řadě taky bezva věcí!

Miss,Dituš,ten oříval tepla v těle taky znám,někdy přitom cítím takové mravenčení.
Eduš,Ajko,myšlenkama a pozorováním lidí,že oni neřeší to co my,se zaobírám pořád.Nejde na to nemyslet,už je to hluboko ve mně.

Eduš,ja sa citim presne tak isto,stale pozeram na ludi okolo seba a myslim na to ako si idu v pohode zivotom a nevnucuju sa im stale take blbe myslienky,ze nemozem ist tam alebo tam,lebo mi urcite pride zle.A keby to boli len myslienky,ale tie hrozne stavy,ked mi je fakt hrozne.Stale myslim na to kedy budem aj ja uz normalne zit a ci to vobec niekedy bude.Ked mi super(co je fakt malokedy)tak sa tesim zo zivota,a potom o chvilu dalsia facka.Ja nviem ci aj vy to tak mate,ale ja keby som aj vyhrala nejaku super dovolenku,ja by som tam nesla,lebo co ak......:-) a stale sa toho neviem zbavit.Prajem pekny vecer

Včera mi bylo v Hypernově strašně zle, děsně se mi motala hlava, že jsem tam musela muže nechat a sama jsem si běžela sednout do auta, protože bych tam sebou sekla. Pak jsem seděla v autě a pozorovala jsem tam ty maminy s dětma, jak přijedou hezky k marketu a v pohodě si s dítětem nakoupí. Jak já tohle budu zvládat fakt nevím. Měla jsem z toho hroznou depku, jak jsem celý život omezená a že vůbec nežiju naplno.

Miss- já ten proud v těle znám...horkou vodou jak by tě prolilo..hm, to jsi měla ataku,ale vidíš, zvládlas a přežilas. Hlídej si to pití..já na něj zapomínám,sakra, taky.Ona část potíží je i od nedostatku tekutin.
Jo,o poradně jsem přemýšlela,ale on by nejspíš nešel...ted jsem chtěla v klidu pošourat po bytě vysavačem atd.ale zas usnul řka, že at zapomenu vysávat,když on spí...a já čekala,až malou vemou naši a já v klidu poupratám:-)),hážu na něj bobek a jdu na to.
Jenže na mě už taky něco leze,bohužel jen viroza-krk,hlava, tělo.U nás od rána střídavě oblačné počasí a silně fučí,ted ale svítí ostré slnko.blééé--

jitko, a co máš přesně za obor a na jaké škole? musíš to brát z té pozitivní stránky, však přece nemusíš dělat to, co jsi vystudovala..:-))) já bych teďka vlastně měla být kvalifikovaný úředník ve státní správě a taky by mě tam nikdo nedostal..:-))) no nic, jdu pokračovat v učení, už mi to do té hlavy vůbec neleze..:-(

ahoj Peťule, mám taky pocit, že si nic nepamatuju. Když jsem jela na tu minulou státnici, tak jsem byla rozhodnutá, že jdyž si vytáhnu otázku a budu mít okno, tak prostě uteču!
Teď se učím a když si to čtu, tak mám pocit, že je mi to jasné a všechno si pamatuju. A pak si řeknu číslo otázky a zkouším si to říkat jako u zkoušky a najednou vůbec nevím, co tam patří! Mám nějaké výpadky paměti. Závidím ti, že máš možnost ještě studovat. Já bych si musela dělat doktorát z psychologie a do toho fakt nejdu! Vážně mě ale děsí představa, že chodím do nějaké práce, kterou jsem nikdy dělat nechtěla. je to moje noční můra.
Užijte si všichni pěkný víkend.

Peknu sobotu vsetkým,

vcera som mala ataku jak vysitu, už u kadernicky mi bolo vseliako 2 hodiny mi robila vlasy, sedela som tam totalne vycerpana, triaska od zimi, este studena farba na hlave, potom sme sli do nakupneho centra obrovský priestor neon,mne prislo tak zle, že už-už som citila ako to so mnou o zem, priserne som sa zlakla,presla mi žilami taka horucava-neviem ci to poznate, uplne som citila, ako cez ruky, chrbat mi presiel akokeby horuci prud, rady pri pokladni dlhe s po okraj naplenými nakupnymi vozikmi ludi,co sa chceli dostatocne zasobit na víkend,vcera som myslela že už ozaj zomriem, potom som si uvedomila a to už bolo 8 hodin vecer, že som celý den nic nepila tak som rýchlo do seba hodila dzus a doma sa nadopovala vodou mala som motak hlavy ako na retazovke, zavrela som oci a akokeby niekto so mnou tocil celu postel, bala som sa zaspat, že zomriem, este muž mi vravi, že každemu komu je zle sa snaži zaspat rýchlo a ja sa vzpieram, ale ked ja som sa fakt bala že umriem:))ach jo jedine co mi chybalo bola voda akvalitny spanok, celý týžden skoro vstavat do prace som tam do 16.30 strasne ma to vycerpava, rano som už vstala v pohode.

Dita-mrzi ma tvoja depka, neviem..tvoj muž je bud tak malo empaticky, všímavý,alebo musi byt total egoista, ved predsa cakas jeho dieta!v tehotenstve je žena vystavena vacsej namahe tak trosku pomoci by neuskodilo, uplne ta chapem že pri takomto chovani z jeho strany musis schytat depku prčic...co s tým urobime?tesi sa vobec na malé?..ked ani o tie vysetrenia sa nezaujima, alebo vždy tam malo daval najavo svoje city?ja neviem...chcelo by to nejaku poradnu kde by mu otvorili oci, že žena je v tomto obdobi velmi zranitelna a treba trosku citlivejsi pristup.
Co sa týka dovolenky, do ktoreho mesiaca povoluju cestovanie?, my by sme chceli tak koncom juna, v juli ist k moru, potrebujem to, ale tiež neviem ci ma dokina pusti, kedže som rizikova, to budem tak v stvrtom mesiaci a asi na pnke, tak neviem ako to poriesit, aby mi pnka plynula dalej bez kontroly, aby mi potom nevzali matersku, muž vravi, že sa da vsetko dohodnut, no uvidim ako sa budem citit, ja si tiež teho neuživam Dita, nic si z toho nerob, vecne sa kontrolujem ci nekrvacam, sice teraz už menej, ale prvý mesiac v kuse, už som z toho bola besna, mam strach ako zvladne telo dvojnasobný napor, ako porod, atd.atd..keby mi aspon bolo dobre,ale denne paniky no hroza, prave som citala teraz ako jedna nasa slovenska misska sa vydavala v siestom mesiaci, vyzerala na fotkach výborne, tancovala, smiala sa do rana, proste s dobrou fyzičkou a psychikou je to malina...ale takto:(

Nazdárek...tak Pc už máme spravené, muž byl ráno na pohotovosti, nemůže polykat, strááášně ho bolí v krku,angina to ale prý není,tak nikam zítra nepojede,i když u něj člověk nikdy neví...tož zatím sem mám přístup.

Ibri, mnohdy ti nikdo poporodní depresi nepozná,jen tebe samotnou to může napadnout,že by se o ni mohlo jednat.Já ji měla určitě,ale nikdo do našeho nitra nevidí,tak se těžko dep.rozpozná navenek.U někoho naopak jo.

Já ji mám asi jak vyšitou...jen vstanu,vidím v bytě zas vše ,co zbývá jen na mně odnést,položit na své místo,uklidit.Včera i přesto, jak mi bylo celý den blbě,jsem dvě hod.stála a žehlila,nohy už mě vůbec naposlouchaly,až lehce jakoby chtěly napuchat.O zádech ani nemluvím.Já si zatím to těhot prostě neužívám,at si myslí,kdo chce co chce.A ráda bych.Pokud ženská v dřívějších časech měla doma mužského,myslím, že většinou byl aspon trochu nápomocen,zvlášt když čekala potomka.Ale v dnešním extra moderním čase se už nějaká úcta a automatičnost v pomoci ženám vytrácí.Vím, že psaním a plkáním okolo tohoto tématu se nic nevyřeší,že je to v lidech.Jenž e já už fakt cítím ze dva týdny strašný napnelismus z toho,jak si psychicky neodpočinu,do toho ty bolesti zad-přináší jen neklid...a když vidím tu bezohlednost doma,je mi na blití.Ale když věci, co si muž sám roztahá,přes mé slušné prosby neuklidí ani po 2dnech,nechám, prostě zůstanou na místě a stejně je za čas uklidím zas já.A to ještě dítě k tomu přihodí...což je sice běžné,ale je tvrdohlavá a uklidí si jen zřídkakdy.Bohužel když se vše opakuje několikrát denně,už to neberu jak prkotinu.Připadá mi,že se to zhoršuje.Já mám ráda prostě apson takový ten průměrný pořádek,že když se vejde do bytu, je relativně vše urovnané a ne poházená všehochut kolem.Říkám si, že přeci kdyby mě měl ještě rád,tak mě nenechá tak trápit,když vidí,jak mi to vadí a už přesahuje meze.Pak se diví,když vybouchnu a ještě to obrací proti mně.Jen mi řekne,že jinej nebude,jenž eje čím dál horší.Když já jsem nemocná, neležím,vařím apod.,kdo by se postaral.když on, nesmíme ani špitnout a nic po něm chtít...
...měli jsme v plánu ráno jet do trhu,že nakoupím kytičky apod.,ale zas z toho sešlo.Domluvila jsem muži od zíra ubytování v penzinou v Německu,zas abych sesmolila omluvu,že nepřijede.DO firmy,kam má jet,taky.
Aspon že si naši řekli o malou na noc po dlouhé době.Já s ní prostě pořádně v klidu neuklidím,tak se mi to hodí.Jenže jak je znám, vemou ji až navečer.A uklidit musím pravda přes den.A tak to je pořád dokola,něco se sejří krok za krokem.Nakonec budu taky nemocná,když má můj virozu -nejspíš-a pak už nevím fakt.Prostě nic pozitivního kolem sebe nevidím.A je mi o to víc mizernějc.Vím,že nejsem sama,ale to mě bohužel neuklidní.
DOvolenou taky pořád nemám jistou,muž nerad předem plánuje,ale to se přeci v případě dovolené trošku musí.Zvlášt když já v těho jsem limitovaná časem,Dr. říkal,že do konce června ještě můžu cestovat,pak ne.Moc bych si chtěla jet odpočinout,ale nejspíš bych zas tam musela vařit...ale aspon bych se mrkla na moře,jiný vzduch,zaplavala si i s dětmi:-).AL e u nás nebývá nikdy nic jisté.To není pro Pp nejlepší,pro depkaře atd .taky ne.Když se na něco konečně těším, zároven se bojím, že budu zas zklamaná,protože něco nakonec nevyjde.A to není přeci snad mnou..ale tím okolním děním.A já se málokdy na něco těším, neb málokdy je na co:-(((.

Opatrujte se všichni a at je hezké počasí!pa

Ahojky,aha,tak už to chápu .Protože já mám Gelséčko 30CH,asi bych si měla vzít najednou tři .Jedna kulička by asi nepomohla:-)
Jinak nic moc,zase to na mně nějak padlo,dereálka a tak.Dobrou noc všem.

Ibri, konzultovala jsem to a zatím mi řekli, že Zoloft je bezepčný a navíc ho beru celé těhu, takže dítě je prý na tu látku už zvyklé. Prý není nutné laktaci zastavovat (řekli mi to na Lince kojení). Ještě jdeme ve čtvrtek na konzultaci přímo do porodnice, tak ti pak dám vědět, co nám tam řekli.

Dituš, souhlasím s tím co napsala Editka. Homeopatika... čím větší číslo, tím víc naředěné. Taky jsem si koupila 15CH,ale ještě jsem po něm nešáhla, šetřím si ho do porodnice. :))
Eduš, ty jsi konzultovala AD s kojením? Poporodní depka je můj nej strašák,tak by mě hoooodně uklidnilo, kdybych mohla brát AD a přitom kojit. Do teď jsem si myslela, že při poporodní depce automaticky laktaci zastavují.
Hanule- těho s AD určitě jde, ale selský rozum říká, že pokud to jde, tak vysadit a nebrat nic.

Dita aj mne je na hovno, od rana mam pocit, že aj zdvihnut pero je pre mna zataz ledva sa vlečiem, oci sa mi zatvaraju, celý den ma pichá vo vaječníku-zas myslim na mimo-teho, aj ked gyn. mi gestačný vacok nasla v maternici, ale plod este furt nevidela,boli ma vsetko dole,este sa musim nejako dovliect na druhý koniec mesta som objednana ku kadernicke, esteže je piatok, fakt by som už dalsie vstavanie do prace nezvladla:(

Hanula-ja som tiež brala Serlift ked som zistila, že som otehotnela hned som volala doktorke a ta mi povedala že ho mam ihned vysadit, že prve tri mesiace v žiadnom pripade nebrat, to iste vravel aj gynekolog, vies možno by sa nic nestalo, ale čert nikdy nespi, radsej vysadit ako sa zožierat otazkou ci lieky neposkodia plod,vysadila som zo dna na den a prežila som to, asi 2 týždne divne stavy slabosti, ale inak nic hrozne sa nedialo, po 3mesiacoch ked plod bude mat vytvorene už vsetky organy možes pokracovat v malých davkach ak by si si myslela, že to nevydržis.

Dituš, to 30 CH nebo 15 CH je ředění, takže já jsem to podle knížky o homeopatii pochopila tak, že 15 CH je míň ředěný, takže snad silnější, ale jsem laik.
Hanule, jsem tady jediná, která Zoloft bere i v těhu a budu ho brát i při kojení, protože nechci spadnout do poporodní deprese. Konzultovala jsem to s genetikem, gynekologem, psychiatrem a to kojení na Lince kojení a s pediatrem.