Panická porucha 5

Koukám,že jsem dnes první,kde všichni jste?Dnes jsem byla u psychiny a snížila mi neurol SR 2mg rovnou na neurol SR 1mg a když jsem se ptala jestli to se mnou nezamává takový skok tak,že prý ne,když je SR,ale jelikož jsem vášnivý čtenář letáků tak vím,že snižování má být postupné/naštěstí mám ještě rezervy jako třeba neurol 0,25mg a lexaurin tak si přinejhorším zobnu kousek/.Napište prosím,kdo má zkušenosti se snižováním.Jiři

Miss já mám dvě holky 20tiletou a 2letou:)) je mi 38 let,tak ať Ti všechno dobře dopadne a ze Samka ať máš jenom radosť,mateřství je krásná etapa života,uvidíš:)))

Dášenda- takže ty už si dvojnasobna mamka?:) ake mas velke deticky?no vies ja sa bojim že prave pri porode sa ukaže nejaký vážny fyzický problem a ja umriem:))ale asi budemmat ine starosti tlačenie a tak a ani nebudem vediet a bude Samuel na svete:))

hezký podvečer,MISS myšlenky na to umření při porodu má i většina úplně psych.zdravých žen,každá se přirozeně trochu bojí je to n
ormální,bojíš se neznámého.
Já jsem rodila dvakrát a mohu za sebe říct,že proti panickýmu záchvatu to byla procházka růžovou zahradou:))při porodu je to smysluplná bolest.Tak neboj ,zvládly to miliony ženských,tak to zvládneš i Ty:))

Kamca-ak by si mala v ponuke aj novinku od Lacoste Inspiration daj vediet rada si objednam, ide vsak pravddepodobne o napodobeniny nie?

Čavky,

Dášenda- termín mám 4.1.2007 mam celkom obavy ako to zvladnem, napadaju ma myslienky, že umriem pri pôrode a take:))a taktiež ako sa budem zvladat točit okolo maleho ked mi bude zle, ale nepredpokladam že by sa moje stavy behom života nejako vyrazne zlepsili k lepsiemu takže to by som potom mala strach mat deti vždy tak aspon vsetko preto urobim aby mi bolo lepsie.

Jitka B.-no panikar je clovek velmi vnimavy, maximalne hypochondricky a urcite aj trochu sebecký ako pises, v prvom momente ma tiež napadne pomooc zomriem ale hned sa snažim ten dych nejako stabilizovat aby som maleho prilis nevylakala, to ked raz budes tehotna bude to tvoja stála myslienka najmä potom ako ho budes citit ako sa prevaluje,ako kope to sa už po tom o to postara materinský cit že pride strach aj koli nemu, vznikne nova dimenzia lasky:) Som cele dni doma je pravda a myslienky mam niekedy priam šílené:))najmä vecer ked už som unavena som cela derealizovana a v poslednej dobe spolu so zodpovednostou na mna idu ajuzkosti:(chvilkove pocity zošalenia no staci zaspat a rano som už zase "normalna":))vies co robim? pozeram DVD alebo citam, alebo chodim na diskusie o tehotenstve a si tam pisem s babami vacsinou to ma zaujme dostatocne na to aby som paniku až tak nepreživala horsie je to ked sa niekam vyberiem pri cakani na azstavke sa furt mocem hlava sa mi to ci stale:( rýchlo sa zadycham a cestu v buse iba pretrpim, ved to poznas clovek sa citi doma najbezpecnejsie.

Ahojte, Majo - ja se citim slaby, protze moc nejim :(... jinak je dneska moooc vonavy vitr, myslim ze zacalo babi leto.

ahoj, děkuju všem za povzbuzující a uklidňující příspěvky! Dnešní den v práci byl už trochu lepší, ale ty myšlenky na bušící srdce se mnou byly stále! Věřím tomu, že i u mne AD tyto myšlenky trochu zmírní! Už aby to bylo!

Ahojte lidičky, mám potřebu se vás zeptat,jak se dnes cítíte. Já od rána mizerně,pociťuji slabost,podrážděnost a horkost uvnitř těla.Procházela jsem si kalendář, že bych to dala za vinu úplňku či něčemu podobnému,ale asi to bude jenom mnou.Jak se máte vy?

AHojky. Potřebovala, bych radu ohledně panické poruchy. Beru už dva roky citalec a Deniban. Ale moc se to nelepší. Pořád se cítím špatně a navíc, když to chci vysadit je mi ještě mnohem hůř. Jenže bych chtěla miminko a tyto prášky brát nesmím. Kvůli Denibanu mám i dost vedlejších účinků. Máte zkušenosti s těmito léky???

Romi drž se, mě je 33 a taky beru stávající rozchod s partnerem jako prohru,budem si držet pěsti, abychom to v pohodě ustály.Drž se.Jitka

jo Romano, rozvod mám taky za sebou.I když to pro nás tenkrát bylo vysvobození, stejně se uzavírá jedna životní etapa a není to sranda.
Víš , na ty věci už kašlu, nepočítám, že by se někdy našly, spíš se nedokážu vyrovnat s tím, že se pohybovali v mým soukromí.

Evo, doufám, že je chytí a aspoň něco z jejich lupu se Vám vrátí!
Mě fakt tyhle lidi zlodějský štvou, každý má dost problémů sám se sebou a ještě když ti někdo vleze domů, to je děs.
Hlavně, že jedeš na tu dovolenou, snaž se tam na to nemyslet a užij si to a odpočiň si, jsou i horší věci než vykradení, tím se utěšuju já, že jsou i horší věci než rozvod :-(

Taky mi to tady pomohlo.Už jsem fakt nevěděla co se sebou, měla jsem smůlu na psychiatričku, obvodní na mě koukala jak na největšího simulanta.Až když jsem náhodou narazila na tenhle chat, potkala jsem poprvé v životě lidi se stejnejma problémama a dodalo mě to i sebedůvěru, že nejsem cvok a hypochondr.
Renčo, já beru taky coaxil a zabral asi tak po měsíci.Měla bys to rychle probrat s doktorkou.
Tady je tak šílenej vítr, nesnáším ho.Vždycky se mi vrací ty úzkosti.
Romano, řeknu ti, když ti někdo vleze do soukromí, je to hrozný.poprvé si to ty šmejdi obhlídli a pobrali jen něco a podruhé šli připravený a ukradli co se dalo.
Zatím ahoj.

AHOJÍK všichni,musím napsat taky jako Romana,že jsem ráda že jsem tenhle chat před časem objevila.Bylo to sice v době , kdy už jsem měla nějakou dobu AD a o PP jsem už něco věděla,ale přesto jsem se tu dozvěděla spoustu zajímavých rad a poznatků a líbí se mi ,že tady většina lidí chápe ty ostatní s jejich potížemi a všichni se snaží svýma zkušenostma nějak pomoct.MĚJTE SE KRÁSNĚ A HLAVNĚ AŤ JE VÁM VŠEM JEN DOBŘE:)))

Jo, tenhle chat mi pomohl taky. Protože tady jsem potkala první lidi, kteří chápali, co mi je. No chápali - to je slabý slovo, věděli naprosto přesně. A já do tý doby fakt myslela, že jsem snad jediná na světě, nikdo mi to nemoh vysvětlit, každej spíš nade mnou kroutil hlavou, div že mě neudělali ulejváka z práce a simulatnta...

Jo a ještě něco, úplně nejvíc mi pomohly AD a taky tento chat, kde jsem v době svých největších krizí strávila moc a moc času.

Jitko B., ještě Ti musím něco napsat, já jsem v sobě taky měla hroznou úzkost a napětí, z té úzkosti jsem neměla ani chvilku klid. Když jsem poprvé byla na psychiatrii, ani mi doktorka nemohla stanovit přesnou diagnózu, protože jsem měla od všeho něco :-( Úzkostnou poruchuu, PP a obese. No a je mi fajn! Nemám v sobě napětí, nepociťuji úzkost, obsese už vůbec ne. Jsem sice smutná, protože se rozvádím, je mi 35 let a nemůžu to brát jako zkušenost do dalšího života, protože máme 2 děti, beru to jako prohru :-((
Jsem smutná, ale ne v depresi a bála jsem se, že se mi vrátí něco z toho, co jsem mívala dřív, před AD, ale nevrátilo. Znovu tedy píšu, AD mi i přes vedlejší účinky moc pomohly, ale není to jen jimi, musela jsem na sobě taky zapracovat.

Je to Coaxil, teď ho beru 10.den, no proberu to s psychiatričkou. Hlavně ať to vysazení neuškodí...zatím jsem ráda, že nejsou vedlejšáky.

Myslím, že tak za ten měsíc si vůbec mozek všimne, že se něco děje.Podle mě je to krátká doba, orientovala bych se v tomto případě na jiné formy pomoci,psychoterapii, homeopatii.....AD chce čas.Nevím co je to za léky, konzultuj to s psychiatrem.Čau