Panická porucha 5

Tak je to pravda!! Co mi říkala doktorka! Já taky mám 168 a vážím 45 kilo!!! Ona mi na to řekla, že se mám pokusit přibrat. Ale to se jí řekne, mě to jde těžko. Já užívám Citalopram.

Ten tres a zaskuby jsou vazne spojeny s vahou?Miso,merim 168 cm.Vazim 46 kilo,takze??? Dasendo,Cipralex uzivam asi mesic,zatim zadne vysledky,ale kdyz jsem ho mela pred dvema lety,zabral dobre.S tou,svatbou-mela by byt na jare,to bych se mohla do te doby dat dohromady,kdyz tak reknu ANO pod vlivem Neurolu,no:-)

ahoj Jitko. Vím to čem mluvíš. Mě se taky klepou ruce a pozoruju i takové krátké záškuby. Chtěla bych vědět kolik vážíš a měříš.Prý je to spojené i s váhou.

Děkuju, děkuju, děkuju.
Jste moc hodné. Mě to ale opravdu trápí. Třeba to, že jsem dokončila vysokou školu, berou rodiče jako úplnou samozřejmost. Mamka moc dobře ví, že na tom delší dobu nejsem psychicky dobře a stejně byla přesvědčená o tom, že to udělám. A asi nic nedostanu. Nemyslím třeba auto, ale nějaký šperk nebo něco na sebe. Možná mi mamka dá peníze na něco na sebe na promoci, ale po první výplatě ji to budu muset vrátit!

Ještě se chci zeptat, jestli se vám klepou ruce. Mě totiž dost hodně a mám pocit, že se mi klepou po AD čím dál víc. A přitom se jinak cítím psychicky trochu lépe. Nerozumím tomu.

Deino neboj svatbu určitě přežiješ:)),když chceme tak přežijem všechno:))

četla jsem si Tvé předchozí příspěvky,v jednom píšeš,že bereš cipralex,tak se chci zeptat jak dlouho ho "zobeš"?

Deino, jestli chceš vědět můj názor -svatbu ti nedoporučuju! svatební den bys vůbec nemohla absolvovat.

Pro Dasendu-Chodim ke dvema psychiatrum,oni o sobe samozrejme nevi:-),pomohli mi z nejhorsiho,ale porad mam pocit,ze se musim premahat-vstat,pracovat...proste nejak fungovat:-)A to mam tucha,ze me chce pritel pozadat o ruku!!!!Nevim,jestli bych prezila svatbu....to zni morbidne!!!!!

Jitko B.,pripojuji se k Michaele-jsi skvela,krasna,chytra a obdivuhodna!

Jitko B.! Tak já ti to teda říkám jsi skvělá, krásná a chytrá!!!!!!!!

Pajko, máš pravdu v tom, že jsem dokázala věci, kterých jsem se strašně bála. Ale problém je v tom, že se z toho nedokážu radovat. Nedokážu být se sebou spokojená za to, co jsem dokázala a hledám na sobě stále další nedostatky! Ta moje povaha je vážně strašná.
Možná je to tím, že kromě vás všech tady, nemám nikoho, kdo by to ocenil. Nikoho, kdo by mi řekl, že jsem skvělá a krásná a chytrá,...

Deino nějak jsem to zkomolila,měla jsem na mysli že bys měla jestli už jsi to neudělala vyhledat psychiatra,aby Ti pomohl nebo aspon psychologa

Evi krk,močák mě střídavě trápí od 20ti let,osvědčily se mi tablety UROVAL MANOSA,jsou dobrý jako prevence,koupí se v lékárně bez receptu,můžeš to zkusit,mě se moc osvědčily.

Deino na mě okolí taky nikdy nepoznalo s čím se potýkám,musíš se s tím poprat a jestli jsi to už neudělala měla bys to napravit. Někdy prostě pomoc odborníka potřebujeme,tak proč se zbytečně trápit.

DITUŠ Tobě držím palce at v pohodě vyrodíš:)

Deino, vítej a piš, to taky pomáhá...

Dituš, co holčičky a co Ty?

Evi K, mně se už taky letos stalo, že jsem prchla z lesa před houbami a to jsem vášnivá houbařka :-)

Karlovi blahopřeju k chlapečkům a celé rodince přeju moooc zdraví i štěstí a lásky!!! :-)

Jitko B., všechno přijde, neboj! Ještě před měsícem nevěřilas, že dokážeš nastoupit a chodit do práce, že budeš brát AD a vydržíš to, před týdnem, že uděláš státnice a postupně všechno hladce zvládáš... a já Ti tlekskám... Věřím, že i láska Tě potká...

ahoj všichni.
Ditušo - ES také znám. Poprvé se objevily v lednu a je to asi zatím to nejhorší, co jsem v životě zažila! Ze začátku jsem se snažila pozorovat, kdy se objevují. Bylo to asi 20krát denně. Ale konkrétní souvislost s něčím jsem nezaznamenala. Jenom jsem občas měla pocit, že to souvisí s polohou těla. Třaba když jsem seděla nebo ležela a pak jsem vstala. Nebo když jsem si lehla na levý bok. Také jsem zjistila, že se objevují v zátěžové situaci, třeba když musím někomu cizímu zavolat nebo s někým mluvit atd. Je to fakt hnus!!

Já jsem dnes na AD také měsíc. V pátak jsem si zvýšila dávku, ale nadšená z AD nejsem. Vlastně nevím, co od nich mám čekat. Sice funguju v tom smyslu, že ráno vstanu a chodím do práce, ale abych měla lepší náladu a třeba někam šla po práci nebo o víkendu, tak to teda ne. A že bych po AD získala odvahu k tomu, abych se s někým sešla přes inzerát, tak to také ne.

Jak ja nesnasim houby!Nasi je zboznuji,porad tahaji domu a ja se pak po nocich stresuju,ze nedoziji rana:-).

Evi nápodobně...ale už se nervuju daleko mín,dá se to naučit.Aspon psychoterapeuti to tvrdí.
Ještě žes měla jen 1 košík,to bys zas musela dělat do rána jen houby...hlavně nesmaž satany a muchomůrky!:-)hmmmmmmmm,to voní.Já se jdu dnes podruhé expozičně vystavit situacím,které začnou vrtěním,pak přeskočením srdce a pocitem dušení,končí bud výhrou nebo to přetrpím až do konce.
nazdárek všem a všetkým...

Jindro, přeju ti, at to není nic vážného a at se všechno vyřeší v dobrém.
Já se už zase mořím s opakovaným zánětem močáku.Jestli někdo máte nějakou dobrou radu, abych se toho zbavila, budu ráda.
Odskočila jsem si na chvíli do lesa, já blbaňa jen s jedním košíkem, holky zlatý za hodinu byl plnej.Tolik hub jsem snad nikdy za takovou chvilečku nenašla.Jdu dělat řízky.
Deino, taky jsem přehodnotila žebříček hodnot, ještě bych se potřebovala nauči být splachovací.Kvůli každé blbosti, no někdy ani né blbosti nespím, nervuju se a stejně mě to není nic platné.
Tak já jdu na ty houby.Všem posílám řízečky.

Ja jsem na tom byla stejne,porad happy a najednou si pripadam jak hromadka nestesti.Navenek nic nejde poznat,ale mam pocit,ze uvnitr pomalu umiram,nesmim si to tak pripoustet.Kazdemu poradit umim,jen sama sobe ne:-(Je fakt,ze clovek si uvedomi spoustu veci a srovna si zebricek hodnot,to je snad jedine plus toho vseho..

Evi krk-taky tě zdravím ahoooj

Jindře děkuju a přeju kladné vyřešení zdr.potíží...taky řeším i ty nePP zdr.potíže,:-(.

Dáško,jojo,to teda mám, hlava jak kopačák,už se těším,hlavně at jsme doma už z nemocnice.měj se...

se musím smát Deino,no fakt jsem tomu ráda ,že jsem ZASE NESNESITELNĚ:))pozitivní,byla jsem vždycky co se pamatuju,bavič třídy ,oblíbená v práci,velmi veselá povaha AŽ na JEDNO OBDOBÍ ,kdy mě ZAČALA POŽÍRAT PP,to jsem si najednou připadala ,že já už nejsem já,ale zaplat bůh jsem se z toho celkem brzy vyhrabala,ČLOVĚK MUSÍ VĚŘIT A MUSÍ STRAŠNĚ CHTÍT:)a já strašně,strašně moc chtěla!Vůbec netušíme,že naše vůle nám může obrovsky pomáhat,tedy i v mým případě mi na začátku moc pomohly AD,ty pomohly z nejhoršího ,pak už jsem se snažila sama.

fakt je .že mě ta nemoc posílila v tom smyslu ,že jsem se přestala trápit nad blbostma a naučila se nepodstatný věci házet za hlavu.