Panická porucha 5

Johanzi,snad to nebude tak zle s tema vousama...

DNES JE TADY NĚJAK MRTVO KDE JSTE PANNY A PANICI....AHOJ LINDO NEŽ TO PŘEČTEŠ TAK BUDEŠ MIT VOUSY PO PÁS...HA..HA

Ahoj Johnazi,pravdepodobne jsi me na tuhle stranku pozval ty.Tak moc dekuju a doufam,ze uz bude jen lip.PS:rozhodne to vypada zitra na slunce.

Ahoj všem z hor.
Renčo klobouk dolů.Mě dělá problém vylézt na štafle a v kůlně na půdě,kam se musí po žebříku jssem v životě nebyla.Ale tenhle strach u mě začal po narození dětí, dřív mi výšky taky nevadily, ale ne takové, do kterých jsi schopná lézt ty.
Mám na vás všechny jeden dotaz.Měla jsem zánět močáku a dělohy, dvakrát po sobě.Teď jsem týden po dobrání ATB a je tady opět ten pocit, že mě praskne břicho, jsem hrozně nafouklá, myslím, že můžu konkurovat Ditě, ale ta je před porodem.Jím acidophilus, to je na zachování správné střevní mikroflory, espumisan na prdy a je mě to na prd.Už nevím co jiného, a nejhorší je, že v úterý taky odlétám.Budu vděčná za každou radu.Kdo zažil ten pocit, že mu praskne břuch, ví o čem mluvím.Ještě jednou díky.
Renčo, že nám sejříš po Evropě jsi mě rozesmála.Pak to tady nemá vypadat tak jak to vypadá.

Pajko, jsem z Kladna, Japonci se tu rozlezli jako SARS a já jsem zakotvila u jedné automobilky. A odkud je tvá dcerka, Pajko? Roháče jsou parádní..a jestli máš namysli ten úsek s řetězi na Ostrém Roháči, tak ten není rozhodně nejjednodušší. No jo, slivka, rakya - to prostě k turistice patří :-). No v těch Himalájích nezamýšlíme dělat nějaké krkolomnosti, většina těch treků se je vhodná prý i rodiny s dětmi, starší lidi. Je to jen o dobré aklimatizaci. Nad 4000m už je znát každý metr a nemělo by se spát více než o 300m výše než předchozí noc. A pořádně pít. Viděla už jsem pár případů s akutní horskou nemocí a nic pěknýho. Letos jsem trochu podcenila Mt. Blanc, šli jsme na to moc rychle a stihl mě cestou dolů takový průjem, že jsem myslela, že tam nechám i trávicí soustavu. Teď už se tomu směju, chlubím se stolicí položenou téměř na střeše evropy.

AHOJ POSLEDNÍ TEPLÉ RÁNO ZÍTRA MA BÝT CHLADNO....
ROMANO
NEVÍM JESTLI JSI PŘESTALA S AD SAMA NEBO TI TO PORADIL LÉKÁŘ...MYSLÍM SI JEN ŽE V TOMTO OBDOBÍ TVÉHO ROZVODU NENÍ MOC VHODNÁ DOBA PRO ZRUŠENÍ AD....NEHLEDĚ K TOMU ŽE DAVKY SE MAJÍ SNIŽOVAT POSTUPNĚ JEŠTĚ DELÉ NEŽ U NAVÝKOVÝCH LÉKU.....ALE KAŽDOPADNĚ TI PŘEJI MNOHO ŠTĚSTÍ....JA UŽ REZIGNOVAL A BUDU BRAT AD AŽ DO KONCE SVEHO ŽITÍ...LEPŠÍ NEŽ NECHAD SE NIČIT PP....

PRO PANICKÉ PRINCEZNY JOHANZ OSTRAVA SLUNEČNO

Jojo bylo to v Roháčích s ROH :-))) A pak jsme rokovali u rocku část roku :-)

Renčo, je mi obrovsky sympatické, jak do toho jdeš. Přiznávám, že bych na to neměla ani bez té vzdálenosti, výšky nejsou na mě. Vzpomínám si, jak jsem kdysi před 20 lety zůstala přišpendlená na nějaké skále v Rokáčích a to byla normální turistická stezka, žádné krkolomnosti. Takže mě muž vzal za ruku a odvedl někam do pro mě jiného pocitu nebezpečí :-) Ale zvládla jsem nakonec všechno. Byl to nějaký ROHácký víkend a když lidi ze Slovácka vyjedou, nechybí slivovice a ta nakonec potlačila i moji úzkost. Renčo, odkud jsi? Moje dcera pracuje taky pro Japan :-)

Ráno jsem nahlídla do Šťastného Jima a mrkl na mě Dr.Praško :-) Ten rozhovor na téma psycho včetně PP nedělala Rokytka, tak jí ani nezazlívám, že nám nedala echo, čímž ji zdravím :-) Ještě jsem to sice nepřečetla, ale jen zaregistrovala, že např.i Nicol Kidman žije s PP a jsem přesvědčená, že kdybych byla mediálně slavná, žilo by se mi s ní mnohem mnohem hůř. Stejně jako o nás okolí často netuší, netušíme ani i my, kolik a kterých lidí okupuje tahle věrná kamarádka...
Krásný víkend! Slovácko: jasný krásný slunečný čisťounký den

Máš pravdu, Dášendo, když vidím či čtu, co některé lidi potkalo, tak jsem ráda, že mám jen nějaké depréze či PP.

Ahoj. Když tak o tom přemýšlím, tak bych asi měla taky jít na tetanovku. Už je to 10 let od očkování. Ale četla jsem jeden článek, že prý to stačí až za 15 let. Tak nevím. Rozhodně se na to psychicky necítím. A vzpomínám si, že jsem všechna očkování snášela docela špatně. Místo bylo oteklé a měla jsem zvýšenou teplotu. Nic příjemného.

HEZKÝ SOBOTNÍ RÁNO PRO VŠECHNY:))tak prý už končí teplé babí léto,má už se příští týden ochladit ,toje škoda:(

Ještě jsem Vám chtěla napsato našem kamarádovi,který včera daroval kostní dřeň,své těžce nemocné sestře,trpí špatně léčitelnou formou leukemie,o proti tomu mi připadají moje problémy s PP úplně nicotný,ji už jde opravdu o život!Moc si za to našeho kamaráda vážím,je chudák po odběru celej bolavej a napíchanej ,tak jim moooc přeju ,aby to alespoň té pani pomohlo a uzdravila se.

Díky všem za přání, no letím až za 14 dní, zatím jsem v pohodě. Budu tam měsíc, psychiatrička říkala, že je na mě vidět, že toho mám z práce dost, a že bych potřebovala aspoň na 2 měsíce vypnout. Tak říkám, no ale hledejte takovou práci, kde člověka pustí...už takhle to bylo s ksichtama (pracuju u japonské firmy a japonci by tam nejradši viděli zaměstnance od nevidim do nevidim). No uvidíme, každopádně v horách umřelo už hodně lidí, ale ještě nikdo na PP. Něco podobného tu jednou napsala Pajka a často si to připomínám...Jinak Dášendo, tetanové očkování nepodceňuj, kamarád měl u něj jen rýmu a kašel a rázem mu propukla horečka přes 40 stupnu!!!

HEZKEJ VEČER VŠEM:))

Renčo to tě tedy obdivuju jaká jseš dobrodružná povaha :)) To já bych tam byla mrtvá strachy:))ať se Ti tvoje cesta vydaří a přeju šťastný návrat.

Ještě jsem Vám chtěla napsat,že mě ta ruka po tetanovce docela pěkně otekla a svědí a trochu i bolí.Našla jsem si o tom,že je to pro organizmus docela zátěžový očkování.Jinak je vše v pohodě:))přeju klidnou páteční noc:))

Renčo, teda fakt jsi dobrá! Tak si to užij!

Renco,wauuuuw,14 hodin,to je sila,ale detsky sen je detsky sen,tak to urcite zvladnes bez problemu a na zpatecni ceste zas budes plna zazitku,ze na paniku ani nepomyslis....

Eví, letím do Nepálu, do Himalájí, jedu si splnit svůj sen od dětství, vidět Everest a další 8-tisícovky, pokusit se o nějaké 5 tisícovky, možná i 6 tisícovku. Prostě to bude jedno veliký vzrůšo, ale taky jedna veliká expozice. A ještě musím snížit či vysadit můj coaxílek. Takže totální expozice na druhou. Moc se tam těšim, ale těsně před odletem budu totálně vystreslá, hlavně z toho letu.

Pajko, npsala jsi to moc krásně. Když se o tom s někým bavím, mám pocit, že to pochopí opravdu jen člověk, který něco podobného zažil.
Mám otce, takže muž v rodině je. Já mám moc hodné rodiče, tchán zemřel před asi 9 lety. Manžel má kluky rád, ale na prvním místě je on a on. Je to tak, že je on (JÁ JÁ JÁ chlap) a potom jsou pro něho oni (to jsme my,děti a já).
Já se ani nelituju, nějak to neumím, vždycky jsem se o sebe dokázala postarat a prostě to tak půjde dál, lituju hlavně toho, že děti nebudou mít rodinu. Manžel za dětma jezdí, chodí spolu ven.
Já bych sama návrh asi taky nepodala, ale je fakt, že takhle to dál nešlo. Co se týká pomoci v domácnosti, tak mně manžel pomáhal, pokud byl doma, což bylo asi tak dvakrát týdně :-( Takže pro mě se moc nezmění, byla jsem zvyklá, že jsem na všechno sama, ale přece jen, ve dvou se to lépe táhne a i když tady byl málo, přece jen občas byl. Naštěstí se tak moc nemění ani pro kluky, jen ho uvidí ještě o trošku méně.

Ahoj všem a těm, co jsou zavřené v práci jako já zvlášť.
Romano, je u vás v rodině dědeček? Ptám se jako blbec, ale moji kluci dědu prostě milovali.A on je taky.Byl pro ně vlastně náhradní táta.Vysvětloval jim věci , pro mě nepochopitelné, jako třeba perpetum mobile, od opravy kola časem až po auto.Někdy stačí i dobrý soused.Uvidíš, že kluci se k někomu upnou.Když si vzpomínám, tak nějaký čas po rozvodu moji chlapečci usoudili, že bych si jako mohla někoho najít a že, teda jako kdybych nevěděla jak,že by třeba dali inzerát.Lezlo to z nich tenkrát jak z chlupatý deky a hned mi vyjmenovali, jaký by měl být.
No dnes jsem udělala s předstihem mzdy, v pondělí připravím ještě k DPH a vzhůru do oblak a za teplem.
Mějte se všichni fajn, za chvíli bude padla a jdem dom.
Renčo, kam letíš?

Ano, opravdu na mě cipralex opravdu takto působí. A když jsem v minulosti užívala Seropram, měl jeho účinek taky takový nástup. Nevím, čím to je. A neužívám žádné jiné léky na uklidnění. Poslední jsem měla v r.2002.
Dnes jsem cestou do práce v autobuse přemýšlěla nad úplně něčím jiným, než jestli náhodou nebudu muset vystoupit. Ani mě to totiž nenapadlo.