Reklama

Panická porucha 5

JOHANZ (Čt, 12. 10. 2006 - 10:10)

PAJKO
NEZASTÁVÁM SE ANTIDEPRESIV ANI JE NAZAVRHUJI JEN SI MYSLÍM ŽE PRO LIDIČKY KTEŘÍ JSOU TADY NOVÍ JE TO ODE MNE JEDINÁ RADA JAK SE DOSTAT Z KOLOBĚHU PANIKY.....AD JSEM ZAČAL BRÁT AŽ PO TE CO JSEM UDĚLAL KOLEČKO PO LEKAŘICH ,PSYCHOLOZÍCH,PSYCHIATRECH,KDY JSEM SE POTÁCEL MEZI BYTÍM A NEBYTÍM......
HODNĚ ZÁLEŽÍ NA TOM JAKÉ ZKUŠENOSTI MÁŠ A TY JAK JSEM POCHOPIL JSI S TÍM BOJOVALA OD MLÁDÍ.....JÁ DO TOHO VLETĚL PO PADESÁTCE A HNED NA TVRDO...V POODSTATĚ NEPŘIPRAVENÝ....NEBÝT ME ŽENY ASI BYCH TO NEZVLÁDL....KRMILA MNE JAKO MALE DÍTĚ KDYŽ JSEM NEMOHL JIST A HLÍDALA KDYŽ JSEM PO NOCÍCH VYŠISOVAL PO LESÍCH.....

V ŽADNÉM PŘÍPADĚ OBHAJOVÁNÍ AD NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO S TVOJÍ CESTOU KTEROU JSI ZVOLILA A UŽ VŮBEC NE SE TVOJÍ OSOBOU....

KAŽDY MUSÍ NAJIT SVOJÍ CESTU SÁÁÁÁÁM...

A JESTLI TADY PÍŠEM TAK PRO TY, KTEŘÍ TI CESTU HLEDAJÍ ....

TAKŽE AŤ NÁM POMÁHÁ BŮH V NAŠÍ CESTĚ ŽIVOTEM A UKÁŽE NÁM SPRÁVNOU CESTU....

MIMOCHODEM OBRACENÍ K BOHU BYL TAKY JEDEN S POKUSU JAK SE PP ZBAVIT....

PRP PP JOHANZ OSTRAVA SLUNEČNO

Petka (Čt, 12. 10. 2006 - 09:10)

Miss, díky za řádky :-)

Pajko, souhlasím s Tebou, že nikdo zde nebrojí proti AD. Jsem přesvědčená, že rozumím, jak jsi své příspěvky myslela a fandím Ti !

Miss (St, 11. 10. 2006 - 21:10)

jitka- este dodatok ktorý to liek ta prebral takto k životu?:))

Miss (St, 11. 10. 2006 - 21:10)

Jitka B.- až som si musela lepsie pozriet ci ten prispevok bol od teba..tomu vravim už pomaly ZAZRAK :))))) ADcka zaberaju! len tak dalej ani sa nenazdas a zas budes žit "normalny život"..vela ludom pomohli a je dobre vediet že su tu keby nieco...vsetko skodi..ako napisal johanz..ale treba si uvedomit co skodi cloveku viac? prirodzena latka serotonin ktora telu chyba + nejake pomocne latky, alebo strata zamestnania z dovodu panických zachvatov, strata sebavedomia, strata chuti do života, ci vecne zvysený tlak, uzkost, strach, zvysený adrenalin ktorý nici nadoblicky atd. by s adalo postupovat..panika je zavažna choroba v tom zmysle, že neprejde ako chripka žial je to choroba ako každa ina a treba ju liecit.

Petra- ked otehotnies urcite prve tri mesiace nic neber, nový malický tvorcek je citlivý na vsetko, tiež som sa bala ako bude vplyvat panika na nho...ale nie je to celkom pravda že babetka sa to týka, že to preživa s tebou, Dr. vždy na usg skonstatovala že sa spokojne mrvi, alebo ked som ho videla na vysterni zívkat..on si žije svoj život nastastie..ale je doležite byt v psychickej pohode v tom zmysle aby si sa vedela o dieta bez tažkosti postarat..takže ADckam sa vyhybat po porode nebudem ak budem citit že nieco nezvladam.

Dite je blbo? :( snad ju to prejde...ale minule som citala taký clanok, že laktacia može u psychicky slabsich ludi spustit psychicke problemy..zase zmena hormonov ach jo:(..snad jej bude lepsie.

Pajka (St, 11. 10. 2006 - 20:10)

Jitko B, konečně!!! Mám velikánskou radost amoc Ti přeju pohodu, klid, harmonii, spokojenost a i tu lásku Ti moc přeju :-)

Ibri, ztotožňuju se s tebou, že na tento chat se může napsat a dokonce i píše cokoliv. I s tím, že vůle k uzdravení nestačí. Ale odmítám vzít na vědomí, že člověk, který dlouhodobě bere léky, je zdravý. Může se cítit zdravý, tj.být bez potíží. Až v okamžiku, kdy léky nebere a potíže nemá, pak může prohlásit, že je zdravý.
Často se tu přirovnává k cukrovce. Z toho, cos napsala by vyplynulo, že člověk, který si píchá inzulín a drží dietu, je zdravý, ale není, má cukrovku :(

P.S. Nikdy jsem tu na AD nenadávala, neodmítala, nekritizovala, natož případně někomu radila, aby je nebral nebo bral a která. Tohle přísluší odborníkům a za toho se nepovažuju. Odborníkem myslím profesionála, tj.lékaře. Jediné, co jsem udělala bylo, že jsem na opakované dotazy zveřejnila, které léky a proč beru a po pravdě řečeno, existuje víc důvodů, proč toho lituju. :(
Marii obdivuju, že to zvládá bez léků a že se jí to dokonce s úsměvem daří. Mně bohužel ne :(

Pajka (St, 11. 10. 2006 - 20:10)

Johanz,
taky to shrnu:
Poslední příspěvky vnímám jako odmítání možnosti uzdravit se. Nezavrhuju žádnou terapii. Naprosto souhlasím s tím, že se PP nelze zbavit bez léků, dokonce i AD uznávám a děkuju medicinskému výzkumu, že je pro nemocné objevil, přestože je sama neberu. Naprosto souhlasím, že leší žít s nimi, než být mrtev bez nich a jsem přesvědčena, že spoustě lidí život zachránila a další vrátila z duševního pekla do normálního života. Ale u lidí, kterým byla diagnostikována PP "včas", je lék prvním krůčkem ke klidu (a není důležité, že to může trvat měsíce i roky) a načerpání síly na nácvik "fíglů", jak s ní zatočit. Teď by bylo vhodné, kdyby sem přispěl někdo, koho Praško(nebo kdokoliv jiný) léčil a vyléčil.

Eduš, nevnímám slovo chemie v souvislosti s léky vůbec hanlivě jako něco, co člověk takovým označením odmítá. Jsem profesně biolog-chemik a lék je skutečně chemikálie, není to přirozenou přírodní cestou vytvořená materie. Řekněme, že terapii lze rozdělit na chemoterapii a psychoterapii. Ano, Praško mluví o nutné kombinaci obojí, ale nikde neříká, že to tak má zůstat na věky. Zmiňuje se i o tom, kdy a jak léky vysazovat a plynule bez traumat přejít do plného zdraví. A o tom ve svých posledních příspěvcích píšu. Nepomohou-li někomu léky, má právo hledat i nacházet svou cestu k maximálnímu zmírnění potíží a mělo by se mu za to zatleskat. Podstatné je, že člověk nerezignuje, ale hledá, bojuje...žije...

Nedaří se mi vybavit si, že by tu někdo napsal, aby ostatní lidi odhodili AD. Každý tu píše o své zkušenosti, proč okamžitě začne brojení za AD, když na ně nikdo nikomu nesahá, nevyčítá...? Nerozumím tomu. Kromě toho jsou lidé, kteří je ze zdravotních důvodů ani brát třeba nemohou a musí jít do jiné formy terapie a s ní přežít...

Ibri (St, 11. 10. 2006 - 20:10)

Jitko B.- no nééééé :)))) konečněěěěě. Něco takového jsem od tebe potřebovala číst.Jen tak dále. Praktikem se nikdo nerodí, zkušenosti ve škole nezískáš. Ale půjde to,jako všechno.Důležité je aby tě ta práce bavila.Sama sebe si s cizíma dětma neumím představit. Vlastní to je něco jiného. :)))) Měj se hezky a drž se. Ani tolik vykřičníků už nebylo. :)))

Ibri (St, 11. 10. 2006 - 20:10)

Eduš,kde rodila Dita? v Olomouci? nevis?

Ibri (St, 11. 10. 2006 - 20:10)

Pajko já měla za to, že na tento chat se může napsat cokoliv.Tedy i to že fandím AD,protože můj osobní názor je ten, že jen vůlí se člověk neuzdraví. A opravdu... pro mě bezpříznakové znamená zdravé. Pokud nemám fyzické problémy,nemám ani psychické. Takže kudy budu chodit,tudy budu AD chválit.

Eduša (St, 11. 10. 2006 - 19:10)

Dášendo, momentálně jsem téměř bez AD ale ne zcela, ještě mám takovou berličku... Zatím nechci vysadit úplně, někdo mě třeba odsoudí, že s AD kojím, ale tohle už jsem si v hlavě srovnala a vyřešila... i s odborníky...
Dita může ještě vždy sáhnout po pomoci, dneska už ví, jak na to, není to jako tehdy, kdy nevěděla. Určitě to zvládne, věřím.
Johanz, pod to se můžu podepsat!

Dášenda (St, 11. 10. 2006 - 19:10)

Pěkný večer přeju,chudák Ditka to je mi líto ,že je jí tak mizerně,nebude to mít teď jednoduchý starat se o mimi o svou ještě starší holčičku a do toho ta hnuska PP:(OPĚT jak se zdá vystrčila své drápy ,ach jo,myslím na ni moc.,kéž by jsme ji dokázali nějak pomoct.

EDUŠ dobře si to napsala ,přesně tak tu věčnou diskuzi o AD taky tak vnímám,proč si opravdu nepomoct,když to lze.A Ty v současnosti jsi bez AD?

JOHANZ (St, 11. 10. 2006 - 18:10)

PAJKO A OSTATNÍ
ZHRNU TO ASI TAKTO RADĚJÍ ŽÍT S AD NEŽ VISET BEZ....

JINAK K TO ŽE NEBEREME AD NEZNAMENÁ ŽE NEDOSTAVAVE DO TĚLA CHEMICKÉ LÁTKY JEN JE O JEDNU MÉNĚ.....JEN POTRAVINÁŘÍ MAJÍ 2000 PŘIDATNÝCH LÁTEK.....TAK ŽE O JEDNU VÍC KTERÁ MI UMOŽNÍ FUNGOVAT,DOMA,V PRÁCÍ,ZA VOLANTEM TO NENÍ TAK VYSOKÁ CENA....A JESTLI Z TOHOTO SVĚTA ODEJDEME ? DŘÍVE NEBO POZDĚJI ODEJDE KAŽDÝ....

PRO PP S PŘÁNÍM DOBRÉHO VEČERA JOHANZ OSTRAVA TMA JAKO V PYTLI

Eduša (St, 11. 10. 2006 - 18:10)

Některé dnešní moderní AD se dají užívat v těhotenství i při kojení.Ditě není vůbec dobře, leze na ní agorka, úzkosti, jizva jí bolí, chudák... Dneska jsem po dlouhé době zažila moták, ale dokonce jsem s tím odřídila a potom na parkovišti se 15 minut uklidňovala a dobrý. Už je mi fajn. Myslím si, že bez AD není možné PP jen psychoterapií léčit. Praško taky tvrdí, že je nutná kombinace obojího. Kdo mluví o lécích jako o chemii, je proti nim, ale pokud má někdo cukrovku, tak taky musí píchat "chemii", jinak by zemřel. Já např., abych otěhotněla, tak jsem musela píchat vysoké dávky hormonů, brala jsem je dokonce půlku těhotenství. A teď se ptám, co je lepší? Zůstat bez dětí nebo cpát tělo "chemií"? Kdyby nebylo dnešních moderních preparátů, tak se lidé dožívají o několik desítek let méně. Proč nevyužít léčbu, která je dnes k dispozici? Stejný názor mám i na HST. Proč se trápit, když je tady nějaká alternativa... Totéž hormonální antikoncepce... Takže proč si nepomoci léky - AD - když tady ta možnost je?

Deina (St, 11. 10. 2006 - 18:10)

Pajko,ten tvuj posledni prispevek(teda,ne ze by ostatni ne)ma neco do sebe...taky jsem tak premyslela kdyz jsem byla malicka,porad stokrat denne jsem mamce rikala,ze nechci,aby mi umrela....asi to zni divne,ale v nejhorsim obdobi PP se o me ona starala,strasne ji za to dekuju a byla jsem stastna,ze je relativne mlada a ma na to tu silu,protoze kdybych se v teto dobe mela starat ja o ni,byla bych nepredstavitelne smutna,ze bych to nezvladla na sto procent...

petka (St, 11. 10. 2006 - 18:10)

Dají se AD užívat v těhotenství? Trošku mě děsí představa, kdybych náhodou otěhotněla, jak bych zvládla vzpouru hormonů. A zažívat stavy paniky, bych nenarozenému miminku určitě nepřála. Tak jak jste to zvládaly Vy, novopečené maminky?

petka (St, 11. 10. 2006 - 18:10)

Pajko, taky jsem zde psala, že vzhledem k tomu, že moje mamka byla ve věku babiček mých spolužáků, měla jsem o ni vždy strach, nebylo to nic příjemného. A mám z toho obavu vlastně pořád, protože na tom se zdravím není nejlíp. Věřím však, že smrtí vše nekončí a to, doufám , mi jednou pomůže překonat, až nás opravdu opustí.

Pajka (St, 11. 10. 2006 - 17:10)

S Ditkou jsem si vyměnila pár sms. Je v pořádku. Trošku úzkosti tam asi bude, ale myslím, že doma bude fajn. Psala, že ji malou nosí jen na kojení, takže to není ještě kolotoč něžné péče, který na ni čeká doma...

K věku rodičů: Moji rodiče měli 31 a 42, když jsem se narodila, dnes je to běžné, ale tatínek byl ve věku dědečků mých vrstevníků. Na moji úzkostnost tohle vliv mělo, protože jsem už jako dítě přemýšlela o tom, že je asi brzy ztratím a ta představa pro mě byla děsivá :(

Dášenda (St, 11. 10. 2006 - 17:10)

Jitko B,TO JE FAIN ,že už je ti líp:))

Nedavno jsem absolvovala celkové vyšetření,přiněmž paní doktorka konstatovala ,že jsem zcela zdravá,vědí že se léčím s AD,ale nepovažují to jako za nemoc,jen paní dr.podotkla,že potřebuju jen doplnit potřebnou látku do mozku ,které mám málo,TÍM jsem chtěla reagovat na příspěvek Pajky,že se cítím zdravá i s AD,NEŘÍKÁM ,ŽE JSEM VYLÉČENÁ NAVŽDY,ale cítím se zas jak dřív před nemocí PP,kéž by to tak zůstalo,jinak PŘEJU VŠEM PEVNÉ ZDRAVÍ

Jitka B. (St, 11. 10. 2006 - 16:10)

Ahoj.
Připojuji se ke gratulacím pro Ditušku k narození Lindičky. To jméno se mi vždycky moc líbilo.
Ibri - je mi líp. Jsem ráda, že už to konečně můžu napsat. Není to ještě úplně v pohodě, ale začínám být vděčná za každý den, kdy si neměřím tep a nemyslím na vážnou srdeční chorobu. Ve školce to docela jde, ale uvědomuji si, že mám sice dost teoretických poznatků, ale v praxi to trochu vázne!

Pajka (St, 11. 10. 2006 - 16:10)

Pročetla jsem všechny vaše reakce. Nechápu, proč je vždycky vnímáno, když někdo napíše, že AD k vyléčení nestačí, jako jejich zavrhování. Člověk si může říci, že mu pomohly a že při nich zůstane do konce života. Ale svěří-li se do rukou odborníkovi, pak ten bude vždycky po čase vyvíjet na pacienta nátlak, aby léčba pokročila, tj.redukovat léky a posílení psychoterapie, tedy metod vedoucích k potlačení úzkosti, expozice, správné dýchání apod. Nelze očekávat, že se z nás stanou necitliví odolní roboti, vždycky budeme citlivě až přecitlivěle reagovat na nezvyklé podněty zevnitř organismu i vlivy z okolí, ale jde o to, naučit se s nimi správně zacházet, umět ataku stopnout, zkrotit, případně ji dokázat předcházet. Pak se můžeme bavit o zdraví. Tenhle chat by neměl být o fanklubech, ale o hledání cesty k plnohodotnému životu, která je pro každého z nás jedinečná a současně velmi privátní záležitost...

Reklama

Přidat komentář