Panická porucha 5

Bišonek je opravdu sladký pejsek. Je mu teprve 10 měsíců. Tak vymýšlím, co mu dám k 1. narozeninám. Když jsem se rozhodovala, jakou rasu si pořídit, tak jsem pořád o psech četla a četla, až jsem si přečetla, že bišonek je protistresový pes a to rozhodlo.

No, mě to tvrzení kardiologa o tom, že ES jsou neškodné, moc neuklidnilo. Mám úplně stejný problém jako Eduša. Musela bych mít Holter pořád, aby to zaznamenal. Pak by mi třeba doktor řekl "Máte takový a takový typ arytmie a není to nijak nebezpečné". To bych se možná teprve trochu uklidnila.

Ahojda, po delší době se hlásííím :) Mám novinku. Pořídili jsme si koťátko. Jmenuje se Agáta, ale dneska už ji nikdo neřekne jinak než špagáta. :) Je to paráda,i když dá trochu práce pořád dokolečka vysvětlovat Sardince jak se k ní má chovat. Proč to sem ale píšu.Včera v noci jsem měla "náběh" :((( celý večer jsem si četla o ruzných kočičích a psích parazitech přenosných na člověka.... řeknu vám taková škrkavka... Pro nás panikáře hotová pochoutka. Už jsem nás všechny viděla prolezlé škrkavčíma vajíčkama a larvama, jak napadají všemožné orgány. Fuj. Ještě teď je mi blujno. Proto prosím všechny co mají zvířenu,odčervujte,odčervujte. Takové vajíčko škrkavky je infekční v zemi, nebo v dětském pískovišti i několik let. :((( Ach jo, pořád zvažuju že nám nechám udělat nějaké testy na cizopasníky. Představa že se mi v těle něco producíruje, je pěkně morbidní a nechutná. Jsem ráda, že své strachy a obavy můžu napsat tady, Toma s tím zatěžovat nechci. Vlastně asi ani o nic nejde.
Eduš, jakpak se máš? Já jdu ve středu do poradny a s kojením to vypadá bledě... nějak nestíhám pokrývat nároky. Nikča pije jak divá. Vidím to na večerní sunar.
Pajko Pajko.... utři slzu. U vás v práci to musí vypadat. Ještě si pamatuju že jsi psala,že tam někdo spáchal sebevraždu a teď zase tohle. Jak se říká. Neštěstí nechodí po horách,ale po lidech.
Všechny nové nicky zdravím a pozdravuji. Mějte se.

No jo holky, tyhle maličký pejsci jsou super. Nemohl bych mít velkýho psa, pořád ho cepovat a okřikovat, protože to už je vážně zbraň. Tohohle můžete rozmazlovat a když je pak zle tak ho prostě popadnete a odnesete:-) Já mám Lhasáčka, teda vlastně jsem měl, než mě přítelkyně měla plný zuby a odstěhovala se i s ním na druhou stranu republiky. Ale občas ho vídám, brouka. Paradoxní na tom je, že ta bývalá přítelkyně už začala mít podobný potíže taky. Taky už si s sebou nosí Neurol v kapsičce. Až jsem vyjádřil obavy, jestli se to nějakým způsobem nepřenáší. Vydržela to se mnou šest let, než to přeteklo. Ale moje nekřesťansky drahá psychoterapeutka tvrdí, že to není možný. Pokud to prý člověk v sobě někde nemá tak může být zalezlej doma i deset let a pak normálka jít do marketu a pohoda. Ale stejně, život má divný smysl pro ironii.

JITKO,bisonci jsou krasni hafani...
JENDO,trosku jsi me uklidnil..tak snad ma tvuj pan doktor pravdu:-))Kdyz to cloveka ale chytne,je to fakt hnus,ja treba nemuzu dychat a vzdycky me ES rozkaslou..
NELO,lidska zloba nezna mezi...zazivam to stejne, treba kdyz vychazim od psychiatricky mam trauma,ze me zas uvidi nekdo "znamy" a upozorni nase male mesto,ze jsem na hlavu:-(

Jendo,s těma ES jsi mě docela uklidnil. Já už na EKG ani nechodím, protože vím, že tam stejně nic vidět nebude, to by mi museli dál Holtera ale asi tak na měsíc, aby tam byli ES vidět. Mám třeba měsíc klid a potom najednou celý týden každý den ES jako kráva :-)
Bišonka bych taky brala, ale jsem alergická na psí chlupy :-(

Ahoj Jitko B. to je ale zase náhoda já mám taky bišonka.Potvůrka jedna malilinkatá!!!

Deino - máme bišonka. Malého, bílého miláčka! Mám ho jako náhradu za dítě a za přítele a za kamarády. Vím, že mě má rád, takovou jaká jsem.

Nelo - to je fakt hnusný, když si na tebe lidi ukazujou, že nejsi normální. A ještě horší je, když tě tvůj přítel nedokáže pochopit. Už to tady psalo víc lidí, že kdo to nezažil, nepochopí.
Já to řeším s mamkou. Když jsem měla nojhorší záchvaty, tak jsem brečela a říkala, že umřu. A mamka byla pořád v klidu. Ani na vteřinu si nepřipustila, že je mi něco vážného! Prostě ať si ztěžuji na cokoliv (bolení hlavy, bolení zad, únavu...), tak mě odbyde slovy, že je to psychické. Je to vážně těžké.

Ahoj Jituš.můj přítel je i můj zaměstnavatel,a proto mám strach,že nepřijdu jen o práci,ale i o přítele.On si totiž myslí,že tu mouPPtrochu nafukuji.Říká at jdu radej dělat mezi lidi,ale on to nechápe,že ten můj strach je silnější než já.Nikdy se mu to totiž nestalo,takže se neumí do mé situace vžít.Mam strach,že když to bude pokračovat dál ,že mě opustí protože si třeba řekne ,že jsem k ničemu a taky ,že se za mě bude stydět,protože jsem z vesnice a už prý ,což jsem čekala kolují fámy,ze jsem byla na operaci hlavy jakože jsem asi na hlavu,nebo co. Je to hnus,když se někdo baví na váš účet.Vpráci to taky vědí a já vím,že to na mě bude působit blbě.Lidi jsou totiž někdy škodolibí.Tak zatím ahojky,krásný večer .

Ahoj všichni. Co se týká těch ES o kterých píšete, a taky je občas mám, tak můj kamarád kardiolog - a je docela kapacita - se zapřísahal, že arytmie o kterých člověk ví nejsou vůbec nebezpečný. Nebezpečný jsou ty, o kterých neví, prostě se najednou složí a hotovo. Já se tím vždycky uklidňuju a od té doby mě to nijak nestresuje, prostě počkám a ono to přejde. Pro klid duše, když se necítím OK, tak jednou za rok skáknu na EKG a tím končím co arytmií týká. I tak mám jiných starostí až až.
Dneska jsem si to vyžral v práci, když jsem jel v autě. To je tak, když vezete další tři lidi, z toho dva úplně cizí. Pak přemýšlíte co když se stane .... a milion možností. No jo, ale za ty léta už jsem si nějak zvyknul, tak mě to rozhazuje jen v tu chvíli, dodatečně se tím většinou moc netrápím. Jen občas.

JIRINKO,dekuju,ze na me myslis...uz se mi blizi termin nastupu,jde na me stres,ale snad to nejak zvladnu..
JITKO B.,co mate za pejska??To musi byt nejaky maly sibal:-)))

PAJKO.....je mi to moc lito...moc doufam,ze to s nim dobre dopadne...

ES = extrasystoly, v podstatě srdeční arytmie. Normálně si člověk neuvědomuje, že mu bije srdce, při ES vyskakuje z rytmu, víš o něm a ten pocit je nepříjemný. Vše, co souvisí se srdcem a dechem jako životně důležitými funkcemi vzbuzuje strach, že jde o život...

Taky v sobě už delší dobu nosím smutek, ale i naději a bojuju s dilematem, zda to sem napsat. Máme v práci chlapce, 25 let. Loni na podzim se oženil a do měsíce jsme ho vezli z práce do nemocnice, prudké horečky, úplně odpadl. Týž den převoz na kliniku s meningitidou. Marodoval do jara a v červnu akutní leukémie, prý ta nejhorší forma, která je :(
Dávají ho do invalidního důchodu, což má sice logiku, ale protože je Slovák, tak z toho vyplývá, že jako invalidní důchodce nemá v Čechách nárok na úhradu transplantace kostní dřeně, kdežto jako práce neschopný má. Takže přes právníky bojujeme, jak prodloužit pracovní neschopnost a oddálit invaliditu až za termín transplantace. Jinak by musel na Slovensku všemi testy projít znovu, což by znamenalo ztrátu času... Nedávno jsme to tady řešili, viděla jssem ho od června poprvé, byl bledý, šátek pirátsky uvázaný na hlavě, modré kruhy pro očima. Výsledky má zatím pozitivní, tak máme všichni naději, ale stejně mě v tu chvíli stálo hodně úsilí neplakat a vydržet, až se ženou odejdou... A především mě napadlo, co by takový chlapec dal za naši diagnózu...

ahoj Edušo to by mě taky moc zajímalo co to je to ES? Napiš a drž se.

ahojky Maji.Moc moc diky za odpověd,moc mě potěšilo,že na to jakoby nejsem sama..Dnes jsem byla u doktora a on MI NABÍDL,ŽE NA MĚ SKUSÍ NĚJAKOU PŘÍRODNÍ LÉČBU TAK JSEM ZVĚDAVÁ.jEk večeru a mě už zase začíná být nějak divně.pa pa měj se moc krásně. a zas napiš.A děkuju.

Tak já začnu s něčím veselejším. Jsem doma (zase)sama jenom s pejskem. Dívala jsem se na televizi a uvědomila jsem si, že nevím, co pejsek dělá. On totiž rád všechno kouše (hlavně boty), tak musíme všechno uklízet.
A nemohla jsem ho najít. Volám a on nic. Nakonec jsem ho našla u sestry v posteli pod polštářem! Jsem ráda, že ho mám. Dokáže mě rozesmát.

No AHOJ ,DNESKA JSTE VŠICHNI smutně naladění :(
Snad je to těma dušičkama,co budou za dva dny.Právě jsme se vrátili taky ze hřbitova,před chvílí.Jak píšete,že se bojíte o své blízké,tak to je přeci normální všichni se oně bojíme.Naty nemoci je lepší radši moc nemyslet,ale pokud se to týká našich známých nebo blízkých tak je to těžký vždycky,U nás se minulý týden zabili tři mladí kluci v autě ,napálili to do sloupu a na místě byli všichni mrtví.Okolo toho místa denně chodím ,hoří tam spousta svíček a působí to depresivně,chudáci jejich rodiče ,není asi nic horšího ,než když přežijete svoje dítě.Ale radši už se pojďme bavit na veselejší téma:))i když smutný věci patřej bohužel taky do našeho života.

Ahoj,
já to mám podobné se zahraničníma cestama. Kdybych neměl tu nemoc, tak už mám proježdenou Evropu i Ameriku. Konkrétně po vědeckých konferencích. Bohužel můj stav mi nedovoluje vůbec nic dělat, o něčem přemýšlet a na něco se soustředit.

Taky to tak cítím a čím jsem starší, tím se o svoje blízké víc bojím.Když si třeba vezmu, když byly děti malé vůbec jsem si nějaké nemoci nepřipouštěla.Dnes slyším v televizi o klíšťatech,meningoku a podobně a první co mě napadne, je strach o rodinu.
Asi to je i věkem, nebo jsme citlivější s tou naší nemocí.Ale vím jistě, že až se dočkám vnoučat jednou snad, tak budu hrozná.Ale to asi k babičkám patří,aby vnoučata rozmazlovaly a bály se o ně.
Řeknu vám, pořád mám před očima toho známéhoCo fakt za 2-3 měsíce je ta kurva nemoc z člověka udělat.Hrozný.A co si myslí ten člověk, vždyť to ví.Taťka dostal do ruky propouštěcí zprávu, kde bylo přímo napsáno - prognoza 6 měsíců.My jsme o tom nemluvili, ale taťka to věděl.
Taky jsem nechtěla navodit tohle smutný téma,ale k životu to patří a muselo to ze mě ven.

Přidávám se s depresivní zprávou. Dozvěděla jsem se, že umřel táta spolužačce ze základky. Prý pracoval na zahradě, skácel se a byl mrtvý!

Edušo - s tou Francií jsem to ještě nevyřešila. Není ještě jistý termín, tak to zatím nechtějí potvrdit na sto procent. Já ale na sto procent vím, že nepojedu. Ale omluvu (nebo spíš výmluvu) jsem ještě nenašla. Asi to bude nějaký zdravotní problém.