Panická porucha 5

Ahoj všichni, přeju krásný den.
Jituško , vydrž, tělo se s tím opravdu srovná a pamatuj si, že vysadit ho můžeš vždycky, ale teď zkus vydržet.
Ke krátkodobé paměti bych chtěla napsat, že i když beru fevarin již 8 let,nepociťuju vůbec žádnou újmu, takže to bude opravdu asi hodně individuální.
Jitko, zkus si koupit CD s autogenním tréningem, které namluvil CHudík a než nastoupíš do práce je ještě nějaká doba, tak si ho zkus tak tři krát denně poslechnout.Uvidíš, že všechno zvládneš, budu na tebe myslet.
Ahoj v pondělí a užijte si víkend.Jitka

Dobrý dopoledne VŠEM,unás kupodivu neprší a je celkem i sluníčko.
JitkoB,vydrž ,snad bys to ted nevzdala,musíš nechat svýmu tělu čas,aby si zvyklo.to může pár dní trvat,ale většinou to pak všechno ustoupí a bude Ti už určitě líp.DRŽIM PALCE AT SI SILNÁÁÁÁ:)))

Ahoj lidičky, sem zase na dně, byli jsme včera s přítelem a tím klukem venku a naléhal aby už řekl rozhodnutí a můj kluk po dvou hodinách řekl "Milan":o((((( hrozně mě to ranilo šíleně ho miluju, ale horší je to v tom že mi pak přítel psal že už asi tuší že se rozhodl špatně, protože mě taky miluje, ale tamtoho chce a já vůbec nevím co jak dělat:o( dneska jedou do Prahy do nějakýho klubu a tam se to ještě asi zvrhne:o( myslíte si, že láska si svojí cestu najde?

aaa

ahoj, u nás pršelo celou noc a já jsem nespala. A už zase přemýšlím o tom, že je to určitě po AD!
Báro, na psychoterapii jsem chodila celkem pravidelně celý rok! Asi to pro mě nebylo účinné, protože sebevědomí nemám žádné a dopracovala jsem se až k AD. Věřím tomu, že mi mohou pomoct, ale chce se mi to vzdát. Dneska jsem skoro nevstala z postele. Tak se mi motala hlava! Ještě několik dní to asi zvládnu, protože můžu být doma, ale 1. září musím do práce a bojím se toho, že to nezvládnu!
Líbo, já mám teď taky pocit, že mi bylo bez AD mnohem líp! Ale prý je to při začátku užívání AD normální, že se stav zhorší. Tak nevím!

Dobré,leč deštivéráno přeju..

Báro,dobře ,že je ti dobře,hezký příspěvek...

Andrejko, předpokládám ,žes to ty:-)))měj se dnes v rámci možností OK.Díky a pozdrav malou,teda pardon,velkou K.pa

Ahoj všem,
Nějak na mě přišla potřeba se sem na malý okamžik vložit. Jako jedna z vás, i když pro tuto chvíli snad relativně v pohodě bych si dovolila malou polemiku. Tento chat mi v době, kdy se u mě projevily psychické problémy(2 roky zpět),pomohl maximálně.Neměla jsem ani tucha,co se se mnou najednou děje, přišlo to jako blesk z čistého nebe a já na to nebyla vůbec připravená.Tím, že jsem to tu objevila jsem si zajistila velice rychlou pomoc. Nejen, že jsem se dozvěděla, co se se mnou děje, našla jsem i pár tipů, jak s tím bojovat. Nejdřív jsem zkusila psycholožku, následně i AD. Musím říct z mého pohledu, že mi zachránily život.Vlastně mě do něj vrátily. Stačilo mi brát je rok a i když vím, že vyhráno zdaleka nemám, už vím, že nikdy to nebude tak šíleného rozsahu jako tenkrát, kdy mi chyběly veškeré informace.
Musím říct, že opravdu se cítím maximálnbě v pohodě a tím spíš tu zdravím Romanu, která tu taky v té době chodila a dokonce jsme měly podobné stavy. No a speciálně Tě zdravím i proto, že i teď zřejmě máme ty stavy podobné, rozvod mě totiž čeká taky:((( Tomu říkám opravdu zkoužka...Sama nevím, jak tohle ustojím, tady totiž opravdu hrozí depka jako kráva a to ostatní už pak jede jako po másle...
Píšu sem hlavně ale z důvodu, že mě maximálně mrzí, jak se tady vytváří určité napětí a netolerance názorů.Sama už sem chodím opravdu jednou za dlouhý čas a nestačím se kolikrát divit. Je tu pár lidí, co je tu už hodně dlouho a mají určitě zkušené rady, které měly i v době, kdy já jsem to potřebovala. A díky jim, když mi napsali radu, co si počít. Je hrozně smutné, že se to tu pomalu přetváří do úplně jiné roviny, než jaké by to mělo sloužit. Vím, že s naší povahou to některé může i docela dost trápit, protože tomu opravdu věnovali dost dlouhý čas a stalo se součásti jejich života tu pravidelně přispívat. Ano, je to jen virtuální svět a je hloupost se tu jakkoliv citově angažovat. Ale já si myslím, že tady už to mělo ráz jakési virtuální rodiny a je hrozná škoda, když to ztrácí na účelu. Přichází sem zase noví lidé, kteří jsou stejně nešťastní jako já v minulé době a zoufale budou hledat jakoukoliv pomoc. A mají tu vás, kteří můžete poradit, máte mnohem kvalitnější vyjadřovací schopnosti než já a opravdu si myslím, že jim pomoct můžete.
Takže tímto vás opravdu moc zdravím a přeju si, abych až se mi třeba zase stane následkem mého hektického života, že vás budu potřebovat, najdu vás tu.

Dobré ráno, je zamračeno a deštivo, počasí na dobrou náladu jako vyšité. Ještě k těm AD - uvažuju stejně jako Pajka, když zkusím jako první lék, který mi uleví a upravím režím tak, že vyhovuje, proč něco měnit? Taky bych se asi o AD nedrala. Já mám zase takovou zkušenost, že mi lékařka napsala Lexaurin jako lék rychlé úlevy, ale vzhledem k tomu, že psychické poruchy se léčí dlouho, nejsou anxyolitika vhodná pro dlouhodobou léčbu pro pravděpodobnost návyku, pomohou rychle a je to jako zázrak, ale je umění to ukočírovat tak, aby člověk nezvyšoval dávky nebo nezkracoval intervaly mezi užíváním. Dnešní AD jsou prý mnohem šetrnější než dřív, mají méně vedlejších účinků, netlumí - aspoň já toto mohu potvrdit. Denně řídím auto, pracuji na pozici, která vyžaduje soustředění a bezchybnou práci, takže ve stavu otupělosti a útlumu bych to nezvládla. Toto píšu hlavně pro Jitku B. a všechny, kteří váhají, zda AD brát, ostatní už si to asi ode mně přečetli stokrát. Znovu opakuji, že nejsem tak naivní, abych si myslela, že nemají vedlejší účinky, ale věřím, že mě nezabijí, nebo aspoň ne brzo, a nechci zbytek života strávit jako rozklepaný uzlíček nervů, to je jakobych nežila. Takže Jitko zkus to, vydrž, věřím, že se ti uleví. Za tu dobu, co sem chodím tu bylo už pár lidí, kteří na tom byli dost blbě, příspěvky bezradné, zoufalé a dneska píšou jako úplně jiní lidé. Nevím, jestli jsi prošla i nějakou psychoterapií, ale myslím, že bys ji potřebovala vzhledem ke svému nízkému sebevědomí, pomohla by ti naučit vážit si sebe samé a dívat se na sebe jinak a učitě by to mělo příznivý vliv na tvé potíže. Ahoj.

Ahoj všichni, nahodou jsem narazila na tuto vaši diskusi, když jsem hledala něco o svém novém léku.
Čtu si vaše příspěvky a připadám si jako štěně, které ocitlo ve smečce ,,ostřílených mazáků,,.No, spíš jako tele, protože o PP vím jen to co jsem si sama prožila a našla na netu. Prošla jsem sice RIAPSem, mám za sebou 2 návštěvy psychyatričky, ale celkový dojem z toho všeho je takový, že jsem dostala prášky a nazdar. V RIAPSu mi nasadili Esprital, při něm jsem byla docela v poho, ale pěkně jsem přibírala. Tak mi to před 14 dny doktorka změnila na Remood.Po něm to bylo strašný, přišla ataka, neustálá úzkost a snad všechny nežádoucí účinky.A to jsem brala jen půlku-abych si na něj zvykla. Nezvykla. Dneska jsem ho neměla a konečně je mi líp. Doktorka mi napsala Wellbutrin SR. Zitra si mam vzít první, tak se tu snažím o něm něco zjistit. Máte někdo nějaké zkušenosti? Přemýšlím, že dnes je mi bez léků líp, tak nevím jestli je mám vůbec brát.Ale co když to zase přijde?Poraďte. Liba

To víš, že to zvládneš. Dobrou noc.

nějak to blbne...

No pokud mi bude dobře,zvládnu vše.To je pro mě nejdůležitější.Jinak není problém zvládat.Tak čau ,dobrou.

No pokud mi bude dobře,zvládnu vše.To je pro mě nejdůležitější.Jinak není problém zvládat.Tak čau ,dobrou.

No pokud mi bude dobře,zvládnu vše.To je pro mě nejdůležitější.Jinak není problém zvládat.Tak čau ,dobrou.

No pokud mi bude dobře,zvládnu vše.To je pro mě nejdůležitější.Jinak není problém zvládat.Tak čau ,dobrou.

No pokud mi bude dobře,zvládnu vše.To je pro mě nejdůležitější.Jinak není problém zvládat.Tak čau ,dobrou.

Bude to asi náročné, ale fakt to chce, aby se zapojovala, protože pak se bude cítit "důležitá" a bude cítit, že ji doma potřebujete. První děti většinou chtějí dosáhnout toho, aby se jim rodiče pořád věnovali. Když přijde mimčo, dělají naschvály, ale to je asi taky individuální. Segra měla nějakou kliku, Míša na Domču nežárlil, má ho rád a chtěl se vším pomáhat. On už ale tak byl dost hyperaktivní :-)

Říká,že se těší, ale realita může být jiná...uvidíme,snad nebude žárlit.Budu se ji snažit zapojit do dění kol mimina,pokud bude chtít.A taky už bude ve školce,tak snad se víc zklidní.Samíka jsem měla před prvním porodem jako jedno z pár jmen,ale pak to měl být kdyžtak Matěj.

Dituš, takže už to máš taky za chvilku :-) co Julča, těší se? Linda je pěkné jméno, my jednou budeme mít Terezu, ale o klučičím jménu se taky dohadujeme :-) Mně se líbí Samuel, Sebastian, ale i Mikuláš, ale Martin o tom nechce ani slyšet :-(

Kamčo,Dášendo-v pulce října,ale možná i dřív.Jméno holčičí máme jasný už dááávno,Linda.Kluka zatím zvažujem.ale má to být ta ženská,asi vyznavačka ženskýho fotbálku.
Zda mi je dnes mizerně od tlaku nevím,včera na kontrole jsem měla ten ukázkovej tlak 12o/8o,ale jinak mívám nízký,zvlášt ted.Hůř se mi dýchá,Es bývají,ale ne tak moc jak kdysi a motáky.